Hornolužická srbština
Author
Albert FloresHornolužická srbština nebo též hornolužičtina je z obou vymírajících lužických jazyků lépe zachovalá co do znalosti mezi dvojjazyčným obyvatelstvem a co do kulturního zázemí. Oblast jejího rozšíření, Horní Lužice ve východním Německu, leží jižněji a blíže k hranicím České republiky než území s dolnolužickými mluvčími.
Lužickosrbské jazyky patří do západní větve slovanské jazykové skupiny. Jsou také známy pod vágním pojmem vendština, který ovšem někdy také označuje jazyk Polabských Slovanů, polabštinu. +more Ve standardu ISO 639-2 dříve sdílely jediný třípísmenný kód wen, jde však o dva spisovné, byť vzájemně srozumitelné jazyky, postavené na dvou různých nářečích. V roce 2005 byl oběma jazykům přidělen samostatný kód dsb pro dolní lužickou srbštinu a hsb pro horní lužickou srbštinu.
Historie a rozšíření
Lužickými SrbyPrvní tištěná kniha v hornolužické srbštině byla vydána v roce 1595 (překlad Lutherova Malého katechismu).
I po odtržení od Zemí české koruny a připojení k Sasku roku 1635 byly udržovány intenzivní styky zejména mezi hornolužickými a českými katolíky a to především na úrovni studijní a intelektuální, kdy větší část hornolužických intelektuálů studovala v Praze, kde byl na Malé Straně roku 1724 založen Lužický seminář. Tyto intenzivní studijní a intelektuální styky hornolužických Srbů s Čechy měly velký vliv na další sbližování hornolužické srbštiny s češtinou a později na přejímání českých znaků a to i takových, které v hornolužické srbštině nelze vyslovit (například "h").
V 19. století proběhlo národní obrození.
V poválečných letech ve Varnsdorfu fungovalo lužickosrbské gymnázium, které vychovalo velkou část z poválečné lužickosrbské inteligence (jde např. o spisovatele Jurije Brězana, Jana Wornara, Jurije Kocha a Jewu-Marju Čornakec; malíře Jana Buka, Měrćina Nowaka a Hanku Krawcovou či hudebníky Bjarnata Krawce, Jana Rawpa nebo Detlefa Kobjelu).
Dnes je hornolužická srbština chráněný menšinový jazyk, hovoří jím přibližně 20 000 - 40 000 lidí. Vznikají mateřské školy, kde se mu mají děti naučit, když jim ho vlastní rodiče nedokázali předat (projekt WITAJ). +more Vyučuje se na základních školách na dvou úrovních - jako jazyk vyučovací a jako jazyk nepovinně vyučovaný; dále existuje lužickosrbské gymnázium. Na vysoké škole v Postupimi mají Lužičtí Srbové vlastní lužickosrbský dům. V zemském televizním vysílání je jednou za měsíc uváděn půlhodinový program v hornosrbštině - Wuhladko - který moderuje Bogna Korjeńkowa. V Budyšíně funguje tzv. Němsko-Serbske dźiwadło, které mimo her v němčině uvádí asi tři hry ročně v hornosrbštině.
Jazyk je přes úbytky stále životaschoný a plnohodnotný. Nejsilnější zachování jazyka užívaného v každodenním životě je v nyní zejména v obcích katolické Horní Lužice, severozápadně od Budyšína. +more Jsou to místa: Ralbice/Ralbitz, Róžant/Rosenthal, Worklecy/Räckelwitz, Njebjelčicy/Nebelschütz, Chrósćicy/Crostwitz, Pančicy-Kukow/Panschwitz-Kuckau, Radwor/Radibor, Wotrow/Ostro, Baćon/Storcha, Hrubjelčicy/Grubschütz.
Za centrum lužické kultury je považováno město Budyšín (hornosrbsky Budyšin, německy Bautzen) nedaleko Drážďan. Ve městě a okolí se nacházejí dvojjazyčné nápisy.
Malá komunita lužických emigrantů si také uchovávala svůj jazyk v Texasu v Lee County, kde je pod vlivem okolní němčiny i angličtiny. Malá komunita je i v Austrálii, zde se však jazyk neudržel hlavně pod vlivem němčiny a také angličtiny.
Charakteristika
V hornolužické srbštině se praslovanské „G“ změnilo na „H“, tedy stejně jako v češtině, slovenštině a bezvýhradně rusínštině a ukrajinštině. Slabikotvorné „R“ a „L“ chybí, před počáteční „O“ se předsouvá „W“ (wón, wokno).
Zvláštností je dvojné číslo (duál), které bylo i v češtině, ale téměř z ní vymizelo; například dwojo mužojo, dwaj dobraj prećelej.
Dvojné číslo či podvojné číslo (třeba v případě lužické srbštiny) - vlastně není číslovka - ale odlišný tvar jiného slova, které se používá ve větě, která naznačuje, že je vlastně řeč o dvojici, či páru - což se nevyjadřuje ani běžnou číslovkou dva, "dvě" - ani párovou číslovkou "oba" (která v češtině trochu nahrazuje podvojné číslo) - ale věta s podvojným číslem se liší od věty s množným číslem typickým tvarem koncovky znějící "-ou" či "-au" buďto v podstatném jménu (tedy podnětu) nebo slovesu (tedy přísudku) , na rozdíl od vět s množným číslem, kde se tato koncovka slov s tvarem zakončeným na "-ou" či "-au" nepoužívá.
Dalšími zvláštními tvary v jazyce jsou minulé časy. Minulost se podobně jako v češtině - kde pravý minulý čas - perfektum - již prakticky vymizel, vyjadřuje z morfologického hlediska předpřítomným časem - sestávajícího z pomocného slovesa být ve tvaru přítomného času - a z významového slovesa v příčestí minulém. +more Na rozdíl od češtiny se v lužické srbštině používá pomocné slovese být i ve třetí osobě. Další odlišností lužické srbštiny, že z morfologického hlediska pravý minulý čas se u sloves přece jen zachoval - jako imperfektum , a zachovala se zde i dávná minulost - aorist což je svébytný, nepříliš používaný slovní tvar.
Pro hornolužickou srbštinu platí, že zvláště v okrajových územích je mísena s češtinou, polštinou a dolnosrbskou řečí, a proto ačkoliv je ustálená spisovná forma, lze nalézt velké odchylky - viz dwaj mužojo w lěsě - dwja mužoj w lasě, žro - žor, krawa - karwa, krkawc - karkauc atd.
Abeceda a výslovnost
Dvojjazyčná cedule s názvem obce Niža Wjes/Niesendorf v hornolužičtině a němčině Výslovnost je v zásadě podobná jako u českých protějšků písmen. +more Dále jsou uvedeny pouze rozdíly. * ć - vyslovuje se jako Č * dź - vyslovuje se jako DŽ * e - jako v češtině, ale před měkkou souhláskou se vyslovuje jako EJ * ě - vyslovuje se jako IE (nebo téměř jako I) - pouze v první slabice (pokud není předpona); před měkkou souhláskou se vyslovuje jako EJ * h - před souhláskou a na konci slova se nevyslovuje * ch - na začátku slova se vyslovuje jako K se slabým přídechem (KH) * i, y - tyto dvě samohlásky se vyslovují rozdílně - podobně jako ruské I/Y, Y se čte jako anglické ə * ł, w - vyslovují se jako zvuk mezi V a U (nebo téměř jako U; vlastně podobně jako anglické W) (po Ł nemůže následovat E nebo I; avšak pozor mały-małe atd. ) * w - na začátku slova před souhláskou se nevyslovuje * ł, r - na konci slov po souhláskách se nevyslovují * ń - vyslovuje se jako JN - pouze na konci slova nebo před souhláskou (odpovídá českému Ň - před ě a i se píše ně a ni, před a, e, o, ó, u se píše nja, nje, njo, njó, nju) * ó - vyslovuje se jako UO (nebo téměř jako U) - pouze v první slabice (pokud není předpona) * ř - vyskytuje se pouze jako PŘ, KŘ - zde je výslovnost PŠ, KŠ - nebo ve skupině TŘ - zde je výslovnost TSJ * w - na konci slov nebo před souhláskou se vyslovuje jako U (W) nebo se nevyslovuje (na konci slov se -OW čte jako -OU) * ž - zejména před Ž se občas čte A, E, Ó jako AJ, EJ, UOJ (zejména v tež, kedžbu, kaž, kóždy, chěža) * f, g - výskyt v cizích nebo zvuk napodobujících slovech * q, v, x - použití naprosto výjimečně v cizích slovech * o, u - pokud je na začátku slova, je vždy předraženo písmenem w (výjimky cizí slova) * po h, ch, k, l se vždy píše i (výjimky cizí slova) * po c, z, s, ł se vždy píše y (výjimky cizí slova) * měkké souhlásky - č ć š ž dź j l * obojetné souhlásky - m n p b r w f * záporka ne - překládá se jako nje (výjimka slovesa nimam (nemám) a nochcu (nechci) ) * koncovka -cký - překládá se jako -ski.
Hornolužická abeceda
a | b | c | č | ć | d | dź | e | ě | f | g | h | ch | i | j | k | ł | l | m | n | ń | o | ó | p | r | ř | s | š | t | u | w | y | z | ž |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
A | B | C | Č | Ć | D | DŹ | E | F | G | H | CH | I | J | K | Ł | L | M | N | O | P | R | S | Š | T | U | W | Y | Z | Ž |
Setkáváme se se souhláskami, které mají velmi odlišnou výslovnost, a sice s „Ć“ a „DŹ“ (č-čej, ć-ćet, ě-ět, j-jot, ł-eł, ó-ót, w-wej, y-ypsilon). * Souhláska „Ć“ nahrazuje české „T“ či „Ť“ (ćěło (tělo), ćeńki (tenký), ćichi (tichý) atd. +more), objevuje se také jako zakončení infinitivu: čitać, sedźeć, wuknyć (učit se), spěwać atd. * Souhláska „DŹ“ nahrazuje české „D“ a „Ď“ (dźěći (děti), dźěłać (dělat), nadźija (naděje), dźesać (deset), njedźela (neděle) atd. ).
Každodenním střídáním němčiny a hornolužické srbštiny dochází ke zkomolené výslovnosti a častému používání nespisovných výrazů, a tak se normou jazykové čistoty stává kazatelna a škola.
Slovní zásoba
Slovní zásoba obsahuje hodně slov z němčiny a češtiny.
Obecná charakteristika hornolužické slovní zásoby: * ve slovní zásobě se dodnes zachovala některá staročeská slova: calta (houska), knjeni (paní) či dyrbjeć (muset) * nacházíme tu všeslovanské výrazy: woda, zemja, čłowjek, chlěb, morjo, njebjo, lěs, zwěrjo, běły, nowy, modry, stary, chodźić, spać, čitać, dźesać, čerwjeny aj. * některá slova byla převzata z češtiny: hudźba, dźiwadło, wobrazowka, spisowaćel atd. +more * některá byla přejata z němčiny: špihel (Spiegel, zrcadlo), měca (Mütze, čepice), hamor (Hammer, kladivo) aj. * zvláštní skupinu tvoří slova, která zřejmě pocházejí ze zaniklého jazyka Polabských Slovanů, a sice: kedźbu (pozor), nan (otec), kołp (labuť), nop (lebka), žro (jádro), cyroba (potrava), kłok (šíp) atd. * slovní zásoba se také průběžně doplňuje moderními výrazy: syćomłóćawa (kombajn), pjerobul (badminton), tačel (gramodeska), zynkopask (magnetofonový pásek), šuskaty honjak (trysková stíhačka) aj.
Příklady
Číslovky
Hornolužicky | Česky |
---|---|
jedyn | jeden |
dwaj | dva |
tři | tři |
štyri | čtyři |
pjeć | pět |
sěsć | šest |
sydom | sedm |
wosom | osm |
dźewjeć | devět |
dźesać | deset |
Vzorový text
Související články
Reference
Externí odkazy
[url=http://luzice2. euweb. +morecz/samowuk/index. html]Český kurz hornolužické srbštiny online[/url] (soubory pdf) * [url=http://www. luzicke-hory. cz/historie/index. php. pg=clsrboc]O Lužických Srbech a jazyce[/url] * [url=http://www. luzice. cz/]Společnost přátel Lužice[/url] * [url=http://www. serbski-institut. de/]Srbský institut[/url] * [url=http://www. uoc. edu/euromosaic/web/document/sorab/an/i1/i1. html]Informační strana Euromosaic[/url] * [url=http://www. domowina. de]Domowina - nejdůležitější organizace Lužických Srbů[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20170419193457/http://www. sokol. sorben. com/]Stránky lužiskosrbského Sokola[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20041129154729/http://www. uni-leipzig. de/~sorb/]Stránky Sorabistiky Lipsko[/url] * [url=http://www. serbske-nowiny. de]Deník Srbské Noviny[/url] * [url=http://www. boehmak. de]Německo-hornosrbský internetový překladač[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20140221162442/http://www. mkvdf. cz/index. php/cs/centrum-pro-luici/147-ls-literatura]Knihovna města Varnsdorf - lužickosrbské Warnoćicy[/url] * [url=http://www. ski. sorben. com/]Srbské Informační Středisko online[/url] * [url=http://enricu. wordpress. com/webova-kavarna/kurs-serbskeje-rece-kurz-luzicke-srbstiny/]Kurs serbskeje rěče[/url], úvodní dialogy ke všem lekcím učebnice hornolužické srbštiny.
Kategorie:Jazyky Německa Kategorie:Horní Lužice Kategorie:Lužickosrbské jazyky Kategorie:Živé jazyky