Array ( [0] => 14706431 [id] => 14706431 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ázerbájdžánština [uri] => Ázerbájdžánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Ázerbájdžánština [2] => Azərbaycan dili [3] => [4] => Азәрбајҹан дили [5] => [6] => آذربایجان دیلی [7] => | rozšíření = [[Ázerbájdžán]], [[Írán]] a také v částech států [[Gruzie]], [[Irák]], [[Kazachstán]], [[Rusko]], [[Sýrie]], [[Turecko]], [[Ukrajina]] [8] => | mluvčích = 25–30 milionů [9] => | klasifikace = [10] => * [[Turkické jazyky]] [11] => ** [[Západoturkické jazyky]] [12] => *** [[Oghuzské jazyky]] [13] => **** '''Ázerbájdžánština''' [14] => | písmo = [[Latinka]] v Ázerbájdžánu (dříve [[cyrilice]]), [[Perská abeceda]] v Íránu [15] => | úřední jazyk = [[Ázerbájdžán]] (severní dialekt), [[Irák]] (jižní dialekt – je uznáván jako oficiální na severu Iráku, kde žijí [[Turkmeni]]) [16] => | regulátor = ''není oficiální regulátor'' [17] => | ISO6391 = az [18] => | ISO6392 = aze [19] => | ISO6393 = [20] => | SIL = aze [21] => | wikipedie = [[:az:Ana_Səhifə|az.wikipedia.org]] (severní)
[[:azb:آنا_صفحه|azb.wikipedia.org]] (jižní) [22] => | mapa rozšíření = Map of the Azerbaijani language.svg [23] => }} [24] => '''Ázerbájdžánština''' či '''azerština''' je turkický jazyk, kterým mluví [[Azerové|Ázerbájdžánci]], kteří žijí hlavně v [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánské republice]], kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v [[Ázerbájdžán (Írán)|ázerbájdžánské oblasti]] v [[Írán]]u, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve [[Fonologie|fonologii]], lexikonu, [[Morfologie (lingvistika)|morfologii]], syntaxi a zdrojích výpůjček. [25] => [26] => Severní ázerbájdžánština má oficiální status v [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánské republice]] a [[Dagestán]]u (federální subjekt [[Rusko|Ruska]]), ale jižní ázerbájdžánština nemá oficiální status v [[Írán]]u, kde žije většina Ázerbájdžánců. [27] => [28] => V Ázerbájdžánu se nazývá Azərbaycan dili, Ázerbájdžánci ji často nazývají také Türki. [29] => [30] => == Rozšíření jazyka == [31] => Celkově ázerbájdžánštinu používá 25 až 30 milionů rodilých mluvčích. (Asi 16 až 23 milionů v [[Írán]]u, 8 milionů v [[Ázerbájdžán]]u a 800 000 v dalších menších komunitách.) Jde o [[turkické jazyky|turkický jazyk]] [[oghuzské jazyky|oghuzské větve]] blízce příbuzný [[Turečtina|turečtině]] ovlivněný [[perština|perštinou]] a [[arabština|arabštinou]]. [32] => [33] => Další dialekty jazyka jsou používány v severozápadních oblastech [[Írán]]u ([[Íránský Ázerbájdžán]]), kde jde o převládající jazyk a zároveň [[lingua franca|lingvu franku]] pro ostatní tamní menšiny, například [[Kurdové|Kurdy]], [[Arméni|Armény]] a další. Jazyk je dále rozšířen v [[Dagestán]]u ([[Rusko]]), jihovýchodní [[Gruzie|Gruzii]], severním [[Irák]]u a východním [[Turecko|Turecku]]. [34] => [35] => Mezi ázerbájdžánštinou a jinými [[oghuzské jazyky|oghuzskými jazyky]] (např. [[turečtina|turečtinou]], [[turkmenština|turkmenštinou]] či [[kaškajština|kaškajštinou]] v Turecku, na [[Kavkaz]]u, [[Kypr]]u a [[Balkán]]ě, v [[Irák]]u, [[Sýrie|Sýrii]] a [[Západní Evropa|západní Evropě]]), je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů. [36] => [37] => == Písmo == [38] => Severní ázerbájdžánština používala do roku [[1929]] pro zápis [[arabské písmo]]. Od roku [[1929]] do roku [[1939]] [[Latinizace v Sovětském svazu|používala]] [[latinka|latinku]]. Jelikož byl [[Ázerbájdžán]] součástí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], v roce 1939 se pro zápis začala používat [[cyrilice]]. Po osamostatnění [[Ázerbájdžán]]u v roce [[1991]] se tam ázerbájdžánština opět začala psát latinkou, upravenou podle tureckého pravopisu. V [[Dagestán]]u se nadále používá [[cyrilice]]. [39] => [40] => Jižní ázerbájdžánština používá a vždy používala [[arabské písmo]]. [41] => [42] => '''Ázerbájdžánská abeceda sestává z 32 písmen.''' [43] => [44] => Velká písmena: [45] => [46] => :[[A]], [[B]], [[C]], [[Ç]], [[D]], [[E]], [[Ə]], [[F]], [[G]], [[Ğ]], [[H]], [[X]], [[I bez tečky|I]], [[I s tečkou|İ]], [[J]], [[K]], [[Q]], [[L]], [[M]], [[N]], [[O]], [[Ö]], [[P]], [[R]], [[S]], [[Ş]], [[T]], [[U]], [[Ü]], [[V]], [[Y]], [[Z]] [47] => [48] => Malá písmena: [49] => [50] => :[[a]], [[b]], [[c]], [[ç]], [[d]], [[e]], [[ə]], [[f]], [[g]], [[ğ]], [[h]], [[x]], [[I bez tečky|ı]], [[I s tečkou|i]], [[j]], [[k]], [[q]], [[l]], [[m]], [[n]], [[o]], [[ö]], [[p]], [[r]], [[s]], [[ş]], [[t]], [[u]], [[ü]], [[v]], [[y]], [[z]] [51] => [52] => Ázerbájdžánština má 9 samohlásek (A, E, Ə, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 23 souhlásek: [53] => [54] => === Výslovnost === [55] => Následující tabulka obsahuje vývoj ázerbájdžánské abecedy a její přibližnou výslovnost v češtině: [56] => [[Soubor:New Turkic alphabets.svg|náhled|upright=1.3|Ázerbájdžánská abeceda]] [57] => [58] => {|class="wikitable" [59] => |- [60] => ! width="20%"|[[Arabské písmo]] [61] => ! width="20%"|[[Latinka]] [62] => ! width="20%"|[[Cyrilice]] [63] => ! width="20%"|'''[[Latinka]]''' [64] => ! width="20%"|Výslovnost v češtině [65] => [66] => |- [67] => | do roku 1929 || 1929–1939 || 1939–1991 || ''' 1991 ''' || ''(přibližná)'' [68] => |- [69] => | '''ا''','''آ''' || A a || А а || '''A a''' || jako ''a'' [70] => |- [71] => | '''ﺏ''' || B b || Б б || '''B b''' || jako ''b'' [72] => |- [73] => | '''ﺝ''' || Ç ç || Ҹ ҹ || '''C c''' || jako ''dž'' [74] => |- [75] => | '''چ''' || C c || Ч ч || '''Ç ç''' || jako ''č'' [76] => |- [77] => |''' ﺩ''' || D d || Д д || '''D d''' || jako ''d'' [78] => |- [79] => |style="background-color:pink;" |   || E e || Е е || '''E e ''' || jako ''e'' [80] => |- [81] => |''' ﻉ''' ,(کسره)|| Ə ə || Ә ә || '''Ə ə''' || jako ''æ''), je překládáno jako ''ä'', ''a'' někdy jako ''e'' [82] => |- [83] => | '''ﻑ''' || F f || Ф ф || '''F f''' || jako ''f'' [84] => |- [85] => | '''گ''' || G g || Ҝ ҝ || '''G g''' || jako ''g''' [86] => |- [87] => | '''ﻍ''' || |Ƣ ƣ || Ғ ғ || '''Ğ ğ''' || prodlužuje předchozí samohlásku [88] => |- [89] => | '''ﺡ''','''ﻩ''' || H h || Һ һ || '''H h''' || jako ''h'' [90] => |- [91] => | '''ﺥ''' || X x || Х х || '''X x''' || jako ''ch'' [92] => |- [93] => | style="background-color:pink;" |   || Ь ь || Ы ы || '''I ı''' || tzv. ''zadopatrové i'', jako ''y'' [94] => |- [95] => | '''ی''' || I i || И и || '''İ i''' || jako ''i'' [96] => |- [97] => | '''ژ''' || Ƶ ƶ || Ж ж || '''J j''' || jako ''ž'' [98] => |- [99] => | '''ﻙ''' || K k || К к || '''K k''' || jako ''k'' [100] => |- [101] => | '''ﻕ''' || Q q || Г г || '''Q q''' || jako ''g'' [102] => |- [103] => | '''ﻝ''' || L l || Л л || '''L l''' || jako ''l'' [104] => |- [105] => | '''ﻡ''' || M m || М м || '''M m''' || jako ''m'' [106] => |- [107] => |''' ﻥ''' || N n || Н н || '''N n''' || jako ''n'' [108] => |- [109] => |''' ﻭ''' || O o || О о || '''O o''' || jako ''o'' [110] => |- [111] => | style="background-color:pink;" |   || Ɵ ɵ || Ө ө || '''Ö ö''' || jako ''německé ö'' [112] => |- [113] => |''' پ''' || P p || П п || '''P p''' || jako ''p'' [114] => |- [115] => |''' ﺭ''' || R r || Р р || '''R r''' || jako ''r'' [116] => |- [117] => | '''ﺙ''','''ﺱ''','''ﺹ''' || S s || С с || '''S s''' || jako ''s'' [118] => |- [119] => | '''ﺵ''' || Ş ş || Ш ш || '''Ş ş''' || jako ''š'' [120] => |- [121] => | '''ﺕ''','''ﻁ''' || T t || Т т || '''T t''' || jako ''t'' [122] => |- [123] => | '''ﻭ''' || U u || У у || '''U u''' || jako ''u'' [124] => |- [125] => | '''ﻭ''' || Y y || Ү ү || '''Ü ü''' || jako ''německé ü'' [126] => |- [127] => | '''ﻭ''' || V v || В в || '''V v''' || jako ''v'' [128] => |- [129] => | '''ی''' || J j || Ј ј || '''Y y''' || jako ''j'' [130] => |- [131] => | '''ﺫ''','''ﺯ''','''ﺽ''','''ﻅ''' || Z z || З з || '''Z z''' || jako ''z'' [132] => |- [133] => |} [134] => {{clear}} [135] => [136] => == Příklady == [137] => [138] => === Číslovky === [139] => {| cellspacing="7" [140] => |- [141] => | '''Ázerbájdžánsky''' || '''Česky''' [142] => |- [143] => | bir, бир || jeden [144] => |- [145] => | iki, ики || dva [146] => |- [147] => | üç, үч || tři [148] => |- [149] => | dörd, дөрд || čtyři [150] => |- [151] => | beş, беш || pět [152] => |- [153] => | altı, алты || šest [154] => |- [155] => | yeddi, једди || sedm [156] => |- [157] => | səkkiz, сǝккиз || osm [158] => |- [159] => | doqquz, доггуз || devět [160] => |- [161] => | on, он || deset [162] => |} [163] => [164] => == Vzorový text == [165] => Otče náš (modlitba Páně) [166] => : Göylərdə olan Atamız, [167] => : Adın müqəddəs tutulsun. [168] => : Padşahlığın gəlsin. [169] => : Ko olsun Senin istediin, [170] => : Göydə olduğu kimi Yerdə də [171] => : Sənin iradən olsun. [172] => : Gündəlik çörəyimizi bizə bu gün ver. [173] => : Bizə borclu olannarı bağışladığımız kimi [174] => : Bizi borclarımızı da bağısla. [175] => : Bizi sınağa çəkmə, [176] => : Lakin bizi şəndən xilas et. [177] => : Amin. [178] => [179] => {{Vzorový text [180] => |VDLP=ano [181] => |Komentář= [182] => |Jazyk 1=ázerbájdžánsky (latinka) [183] => |Text 1=Bütün insanlar ləyaqət və üquqlarına görə azad bərabər doğulurlar. Onarın şüuralrı və vicdanları var və bir-birlərinə münasibətdə ardaşlıq runhunda davranmalıdırlar. [184] => |Jazyk 2=ázerbájdžánsky (cyrilice) [185] => |Text 2=Бүтүн инсанлар ләјагәт вә һүгугларына ҝөрә азад бәрабәр доғулурлар. Онларын шүурлары вә виҹданлары вар вә бир-бирләринә мүнасибәтдә гардашлыг руһунда давранмалыдырлар. [186] => }} [187] => [188] => == Odkazy == [189] => {{InterWiki|code=az|Ázerbájdžánská}} [190] => {{InterWiki|code=azb|Jihoázerbájdžánská}} [191] => [192] => === Externí odkazy === [193] => * {{Commonscat}} [194] => * {{Wikislovník|heslo=ázerbájdžánština}} [195] => * [http://www.omniglot.com/writing/azeri.htm Popis ázerbájdžánských abeced od 7. století po dnešek] {{en}} [196] => [197] => {{Pahýl}} [198] => {{Turkické jazyky}} [199] => {{Jazyky Ruské federace}} [200] => {{Autoritní data}} [201] => {{Portály|Jazyk|Ázerbájdžán}} [202] => [203] => [[Kategorie:Ázerbájdžánština| ]] [204] => [[Kategorie:Oghuzské jazyky]] [205] => [[Kategorie:Jazyky Ázerbájdžánu]] [206] => [[Kategorie:Jazyky Íránu]] [207] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [208] => [[Kategorie:Jazyky Gruzie]] [209] => [[Kategorie:Jazyky Iráku]] [210] => [[Kategorie:Jazyky Turecka]] [211] => [[Kategorie:Jazyky Kazachstánu]] [212] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Ázerbájdžánština

Ázerbájdžánština či azerština je turkický jazyk, kterým mluví Ázerbájdžánci, kteří žijí hlavně v Ázerbájdžánské republice, kde se mluví o severní variantě ázerbájdžánštiny, a v ázerbájdžánské oblasti v Íránu, kde se mluví o jižní variantě ázerbájdžánštiny. Ačkoli mezi oběma formami ázerbájdžánštiny existuje velmi vysoký stupeň vzájemné srozumitelnosti, existují značné rozdíly ve fonologii, lexikonu, morfologii, syntaxi a zdrojích výpůjček.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ázerbájdžán','Írán','Irák','Rusko','Latinka','cyrilice','Dagestán','I s tečkou','Gruzie','arabské písmo','1929','I bez tečky'

1929

Ázerbájdžán

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Dagestán

Gruzie

Irák

Írán

Latinka

Rusko