Array ( [0] => 15480453 [id] => 15480453 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Evropa [uri] => Evropa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=světadílu}} [1] => {{Infobox - kontinent [2] => | název = Evropa [3] => | obrázek = Europe orthographic Caucasus Urals boundary.svg [4] => | zeměpisná šířka = 54 [5] => | zeměpisná délka = 34 [6] => | rozloha = 10 180 000 km² [7] => | počet obyvatel = 741 389 180 (2022) [8] => | státy = 46 nezávislých států [9] => | regiony = [[Západní Evropa]]
[[Střední Evropa]]
[[Východní Evropa]]
[[Severní Evropa]]
[[Jižní Evropa]]
[[Jihovýchodní Evropa]] [10] => | commonscat = Europe [11] => }} [12] => [[Soubor:Europa-bei-nacht 1-1024x768.jpg|náhled|upright=1.2|Satelitní snímek Evropy v noci]] [13] => '''Evropa''' je jeden ze sedmi [[Světadíl|světadílů]], západní část [[Kontinent|kontinentu]] [[Eurasie]]. Ze severu jej ohraničuje [[Severní ledový oceán]], ze západu [[Atlantský oceán]], z jihu [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Černé moře]] spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu [[Asie]] (o přesném průběhu této části hranice nepanuje [[konsenzus]]). [14] => [15] => Jde o druhý nejmenší světadíl s rozlohou asi 10 058 912 km² (2009)Školní atlas světa. Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. {{ISBN|978-80-7011-925-9}} (asi 7 % zemského povrchu), který je zároveň druhý nejhustěji zalidněný (asi 72 obyvatel/km²), takže asi 742 500 000 obyvatel Evropy (2013)http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=demo_pjan&lang=en představuje přibližně 9,6% podíl na [[Světová populace|světové populaci]] (údaje k roku [[2009]]). [16] => [17] => V Evropě se mimo jiné formovala tzv. [[Západní kultura|západní civilizace]]. Některé evropské [[národ]]y hrály roli ve světovém dění v období [[Kolonialismus|kolonialismu]] od cca [[16. století]] do počátku [[20. století|století 20.]], kdy byl jejich vliv zatlačen do pozadí [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]] – důvodem byla politická a národnostní různorodost Evropy, válečné boje obou [[Světová válka|světových válek]], čtyřicetileté rozdělení Evropy tzv. [[železná opona|železnou oponou]] a přijetí amerického dolaru jako základního mezinárodní platidla (tvorba měnových rezerv jednotlivých států apod.). [18] => [19] => Současná politická a jazyková pestrost Evropy komplikují snahy o její politickou [[Centralizace|centralizaci]], včetně území, které jsou součástí [[Evropská unie|Evropské unie]]. V Evropě se mluví 218 jazykyRaymond G. Gordon, Jr. (ed.): ''Ethnologue: Languages of the World, Fifteenth edition. [http://www.ethnologue.com/ Online version.] SIL International, Dallas, Texas, 2005. Znakové řeči nejsou započítány. z nejméně 6 jazykových rodin ([[Indoevropské jazyky|indoevropská]], [[Uralské jazyky|uralská]], [[Altajské jazyky|altajská]], [[Afroasijské jazyky|afroasijská]], [[Severokavkazské jazyky|severokavkazská]] a [[baskičtina]]); naprostá většina mluvčích však připadá na jazyky [[Indoevropské jazyky|indoevropské]]. Jednotlivé státy jsou obvykle založeny na [[národní stát|národních základech]]. [20] => [21] => == Název == [22] => Název kontinentu se odvozuje z [[řečtina|řeckého]] slova ''Ευρώπη (Európé)'' a prostřednictvím [[latina|latinské]] podoby ''Europa'' pronikl do téměř všech jazyků světa. Etymologie vlastního výrazu ''Ευρώπη'' je nejasná: může pocházet od výrazu ''ευρωπός (europos)'' – „libě se nesoucí“, nebo ''ευρύς (eurys)'' – „široký, s velkýma očima“. Jiné teorie odvozují původ názvu od [[asyrština|asyrského]] ''erebu'' – „západ (slunce)“ či od [[akkadština|akkadského]] slova s významem „temný“. [23] => [24] => Podle [[Řecká mytologie|řecké mytologie]] je název kontinentu spojován s bájnou postavou krásné [[Európa|Európy]], dcery [[Týr (město)|týrského]] krále [[Agénor (otec Európy)|Agénora]], do níž se zamiloval sám vládce bohů [[Zeus]]. Aby mohl Európu unést, proměnil se v krásného bílého býka; když na něj zmámená dívka usedla, přeplul s ní moře na břeh vzdálené pevniny a posléze na ostrov [[Kréta|Krétu]]. Európa mu zde dala tři syny: [[Mínós|Mínoa]], který se později stal krétským králem, [[Sarpédón|Sarpédonta]], který se stal králem v [[Lýkie|Lýkii]], a [[Rhadamanthys|Rhadamanta]], pozdějšího člena podsvětního soudního tribunálu. Z [[Zeus|Diovy]] vůle se Európa poté, co ji vládce bohů opustil, provdala za krétského krále [[Asterios|Asteria]]. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa. [25] => [26] => Únos Európy je vyobrazen na [[Řecko|řecké]] národní variantě mince v hodnotě 2 [[euro]]. [27] => [28] => Nezřídka se pro Evropu používá i označení „Starý kontinent“ (v návaznosti na objev [[Amerika|Ameriky]], označované jako „Nový svět“). [29] => [30] => == Geografie == [31] => [[Soubor:Possible definitions of the boundary between Europe and Asia.png|náhled|upright=1.25|Červeně:
[32] => A: „Strahlenbergova“ hranice [[Ural]]–[[Emba (řeka)|Emba]] a [[Kumomanyčská propadlina]] (na řekách [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]], [[Západní Manyč|Manyč]] a dolní [[Don]])
[33] => Oranžově:
[34] => B: Ural (pohoří) – [[Ural (řeka)]]
[35] => C: Mys [[Jugorská úžina|Jugorské úžiny]] – [[Paj-Choj]] – Ural (pohoří) – Ural (řeka)
[36] => D: Ural (pohoří) – Hranice [[Kazachstán]]u
[37] => E: severní úpatí [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]
[38] => F: rozvodí [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]
[39] => G: jižní úpatí [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]
[40] => H: mezikavkazsko podél řek [[Rioni]] a [[Kura]]
[41] => I: linie [[Malý Kavkaz|Malého Kavkazu]] a řek [[Araks]] a Kura
[42] => J: hranice bývalého Sovětského svazu
[43] => Běžně přijímaná moderní definice většinou odpovídá čarám „B“ a „F“.]] [44] => {{Podrobně|Geografie Evropy}} [45] => [46] => === Hranice mezi Evropou a Asií === [47] => Evropa se za samostatný světadíl považuje spíše z historických, kulturních a politických důvodů než z důvodů fyzickogeografických. Hranice mezi Evropou a Asií není v přírodě zjevná a zeměpisci se odedávna přou, kudy má přesně vést. Na vedení hranice ovšem závisí řada charakteristik kontinentu, jeho rozlohou počínaje a nejvyšší horou ([[Mont Blanc]] vs. [[Elbrus]]) konče. [48] => [49] => Méně problematická je severní část hranice, kde se všeobecně přijímá role pohoří [[Ural]] (vzniklo v [[perm]]u nárazem tehdejšího kontinentu [[Sibiř (kontinent)|Sibiř]] do [[Pangea|Pangey]] v oblasti někdejší [[Baltika|Baltiky]]). Za rozhraní kontinentů se ovšem nepovažuje hlavní hřeben pohoří, ale jeho východní úpatí (hranice začíná v [[Bajdaracký záliv|Bajdarackém zálivu]]), Ural tedy leží celý v Evropě. [50] => [51] => Rozšířená a na českých školách vyučovaná''Školní atlas světa.'' Kartografie Praha, a.s., Praha, 2007. {{ISBN|978-80-7011-925-9}}Pavel Šára, Josef Herink: ''Poznáváme svět v číslech. Příručka pro žáky a učitele všech typů škol.'' Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., Praha, 2003. {{ISBN|80-86034-55-0}} Str. 6. verze dalšího průběhu hranice je po horním toku řeky [[Ural (řeka)|Ural]], po jeho přítoku – řece [[Or (řeka)|Or]], a dále po řece [[Emba (řeka)|Embě]] až do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Odtud [[Kumomanyčská propadlina|Kumomanyčskou sníženinou]] podél řek [[Kuma (přítok Kaspického moře)|Kuma]] a [[Západní Manyč|Manyč]] až po ústí Manyče do [[Don]]u a po něm do [[Azovské moře|Azovského moře]]''Kapesní atlas světa.'' 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 31. (na mapce vpravo označena písmenem A). Pro hranici vedoucí Kumomanyčskou sníženinou hovoří skutečnost, že právě tudy v posledních dobách ledových vedl průliv, který spojoval Kaspické a Černé moře a současně tak přirozeně odděloval Evropu a Asii. [52] => [53] => Alternativ k takto stanovené hranici Evropy se objevuje celá řada. Relativně menší (s menšími důsledky) odchylkou je starší názor na vedení hranice po hřebeni Uralu, dále po celé délce řeky [[Ural (řeka)|Ural]] (teče západněji než Emba, ale i v tomto případě do Evropy zasahuje část [[Kazachstán]]u), mezi Kaspickým a Černým mořem pak nikoli korytem řek, ale až po severním úpatí [[Kavkaz]]u''Kudy vede hranice Evropy a Asie? In: Lidé a země, ročník 57, č. 4/2008, str. 14.'' Mladá fronta a.s., Praha, 2008. [https://ndk.cz/view/uuid:4a902301-03cc-11e5-91f2-005056825209?page=uuid:7fec6fa0-03df-11e5-95ff-5ef3fc9bb22f]Václav Král: ''Fyzická geografie Evropy.'' Academia, Praha, 1999. {{ISBN|80-200-0684-2}} Str. 302. [https://ndk.cz/view/uuid:0b570c30-a824-11e3-b833-005056827e52?page=uuid:2867c610-baea-11e3-87a3-001018b5eb5c] (na mapce vpravo kombinace linií B a E). [54] => [55] => Další posun hranice z úpatí Kavkazu na jeho [[hlavní kavkazský hřeben|hlavní hřeben]], který by připravil o post nejvyšší evropské hory francouzsko-italský [[Mont Blanc]] a přidělil jej nejvyšší ruské hoře [[Elbrus]]u, používají američtí a britští geografové (na mapce vpravo označeno písmenem F). Hranice vedená přesně po [[rozvodí]] by také znamenala, že do Evropy se dostanou malé části jinak převážně asijských států [[Gruzie]] a [[Ázerbájdžán]]u. Řeky [[Těrek]] (asi 50 km), [[Argun (řeka)|Argun]] (asi 18 km) a [[Andijské Kojsu]] pramení na území [[Gruzie]] a odtékají na sever do [[Rusko|Ruska]]. Na vrcholu nejvyšší [[ázerbájdžán]]ské hory [[Bazardüzü]] se pak ázerbájdžánsko-[[dagestán]]ská hranice odklání k severovýchodu a hlavní hřeben klesá zbývajících asi 230 km ázerbájdžánským vnitrozemím k [[Baku]]. [56] => [57] => Extrémním je v tomto směru pohled některých britských geografů, který posouvá evropské hranice až na severní hranice [[Turecko|Turecka]] a [[Írán]]u (na mapce vpravo označeno písmenem J). Pouze v tomto případě by evropskou zemí byla i [[Arménie]] a celé území [[Gruzie]] a [[Ázerbájdžán]]u. [58] => [59] => === Poloha, rozloha a vodorovná členitost === [60] => {{Viz též|Střed Evropy}} [61] => [62] => [[Soubor:Location of Europe.svg|náhled|upright=1.6|Evropa na mapě světa]] [63] => Název světadílu je pravděpodobně odvozen od [[akkadština|akkadského]] slova ''ereb'' či ''irib'' („západ Slunce“), jinou verzí je pojmenování podle města Evropa, které se nacházelo v [[Malá Asie|Malé Asii]].{{Citace monografie | příjmení = Veber | jméno = Václav | titul = Dějiny sjednocené Evropy | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | počet_stran = 645 | kapitola = I. Prehistorie | strany = 9 | isbn = 80-7106-663-X}} Evropa tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu [[Eurasie]]. Leží na severozápadě [[Starý svět|Starého světa]]. [64] => [65] => Krajní body na pevnině jsou: [66] => * na severu mys [[Kinnarodden|Nordkinn]] (Norsko) – 71°08' s. š. [67] => * na jihu mys [[Mys Tarifa|Punta Marroqui]] známý též jako Punta de Tarifa (Španělsko) – 35°59' s. š. [68] => * na západě mys [[Cabo da Roca]] (Portugalsko) – 9°29' z. d. [69] => * na východě ústí řeky [[Bajdarata|Bajdaraty]] do Bajdaratského zálivu [[Karské moře|Karského moře]] (Rusko) – 68°14' v. d. (pro srovnání: tento poledník prochází např. i [[Afghánistán]]em) [70] => [71] => Absolutní krajní body Evropy (včetně ostrovů) jsou: [72] => * na severu [[mys Fligely]] na Rudolfově ostrově v [[Země Františka Josefa|Zemi Františka Josefa]] (Rusko) – 81°51' s. š. [73] => * na jihu ostrov Gaudos, při jižním pobřeží Kréty (Řecko) – 34°48' s. š. [74] => * na západě mys Bjargtangar (Island) – 24°32' z. d.) [75] => * na východě ústí řeky [[Bajdarata|Bajdaraty]] do Bajdaratského zálivu [[Karské moře|Karského moře]] (Rusko) – 68°14' v. d. [76] => [77] => Rozloha Evropy činí 10,5 mil. km², tj. 7 % světové souše. Je to druhý nejmenší světadíl ''Kapesní atlas světa.'' 242 pp. Geodetický a kartografický podnik v Praze, n.p., Praha, 1983. Str. 26. po [[Oceánie|Austrálii a Oceánii]]. [78] => [79] => Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí 37 000 km. Největší poloostrovy jsou [[Poloostrov Kola]], [[Skandinávský poloostrov|Skandinávský]], [[Jutský poloostrov|Jutský]], [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejský]], [[Apeninský poloostrov|Apeninský]], [[Balkán|Balkánský poloostrov]], [[Peloponés]] a [[Krym]]. [80] => [81] => Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě: klikatobřehá [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]], [[Island]] a [[Irsko (ostrov)|Irsko]]. Další ostrovy leží na severu: [[Nová země]] a [[Špicberky]], [[Gotland]], [[Öland]], [[Sjælland]] a na jihu: [[Mallorca]], [[Sicílie]], [[Sardinie]], [[Korsika]], [[Kréta]] a [[Rhodos]]. [82] => [83] => === Povrch === [84] => [[Soubor:Europe topography map.png|náhled|Evropa, fyzická mapa]] [85] => Evropa má pestrý reliéf. Průměrná nadmořská výška činí 290 m n. m. (nejméně ze všech světadílů). Většinu území zaujímají [[nížina|nížiny]] (60 %). Rozložení nížin a vysočin plyne z geologické stavby a geomorfologického vývoje. [86] => [87] => Nejstarší část Evropy je východoevropská nížinná [[Fennosarmatia]] s [[Východoevropská rovina|Východoevropskou rovinou]]. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny (−28 m). Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím [[Ural]] (1894 m) o délce 2500 km. [88] => [89] => [[Skandinávské pohoří]] (2469 m) je [[kaledonské vrásnění|kaledonského]] stáří. Ledovce zde vyhloubily typické [[fjord]]y. Ledovec poznamenal i [[Severoněmecká nížina|Severoněmeckou]] a [[Středopolské nížiny]]. [90] => [91] => [[Hercynské vrásnění]] vytvořilo [[Středoněmecká vysočina|Středoněmeckou vysočinu]], [[Český masiv]] (1603 m) a [[Francouzské středohoří]] (1886 m). [92] => [93] => Během třetihorního [[alpinské vrásnění|alpínského vrásnění]] došlo k vytvoření [[Alpy|Alp]] ([[Mont Blanc]], 4808 m) a dalších evropských pohoří ([[Karpaty]] (2654 m), [[Dinárské hory]] (2694 m), [[Pyreneje]] (3404 m) a [[Apeniny]] (2912 m). V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením. Na [[Sicílie|Sicílii]] se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy [[Etna]] (3323 m). Dalšími vulkány jsou [[Stromboli]], [[Monte Epomeo]] a [[Vesuv]]. [94] => [95] => === Vodstvo === [96] => V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť. [97] => [98] => 80 % Evropy leží v úmoří [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. 20 % Evropy je odvodňováno do bezodtokého [[Kaspické moře|Kaspického moře]], do něhož ústí nejdelší evropská řeka [[Volha]] (3531 km, povodí 1 360 000 km², s průměrným ročním průtokem 8220 m³/s). Dalšími velkými řekami jsou [[Don]], [[Dněpr]], [[Dněstr]], [[Dunaj]], [[Pád (řeka)|Pád]], [[Rhôna]], [[Ebro]], [[Seina]], [[Temže]], [[Rýn]], [[Labe]], [[Odra]] a [[Visla]]. [99] => [100] => Maxima vodních stavů jsou ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě. [101] => [102] => Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největšími jezery jsou [[Ladožské jezero|Ladožské]] (18 360 km²) a [[Oněžské jezero]] (9700 km²) v [[Rusko|Rusku]] [103] => [104] => === Podnebí === [105] => [[Soubor:Vegetation Europe.png|náhled|upright=2|Vegetační pásy]] [106] => Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou, na [[Špicberky|Špicberkách]], [[Nová země|Nové zemi]] a severním pobřeží Ruska. Zde leží i absolutně nejchladnější místo Evropy [[Usť-Cilma]] (−69 °C). [107] => [108] => Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy [[Astrachaň]] (180 mm ročně). [109] => [110] => Nejvyšší absolutní teplota byla naměřena v močálu [[Pantano de Guadalmelatto]] u [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]] (52 °C) ve středomořské oblasti subtropického pásu. V tomto pásu leží i nejdeštivější místo Evropy [[Crkvice (Černá Hora)|Crkvice]] (4624 mm ročně). [111] => [112] => === Přírodní krajiny === [113] => [[Biom|Vegetační pásy]] jsou závislé na podnebných poměrech. Do Evropy jich zasahuje sedm: [[Polární pustina|mrazové pustiny]], [[tundra|tundry]] a lesotundry s [[mechy]] a [[lišejník]]y, [[tajga]] s [[jehličnatý les|jehličnatými lesy]], [[Smíšený les|smíšené]] a [[listnatý les|listnaté lesy]], [[step]]i a [[lesostep]]i se suchomilnými trávami, většinou proměněná v [[kulturní step]] s úrodnou půdou, subtropické listnaté opadavé a [[tvrdolistý les|vždyzelené suchomilné lesy]] a trnité křoviny [[macchie]] a [[Poušť|pouště]] a [[polopoušť|polopouště]] v kaspické oblasti. V horách je vyvinuta výšková stupňovitost s alpínskou květenou. [114] => [115] => Zvířena má typické zástupce: [[sob polární|soba]] v tundrách, [[Los evropský|losa]], [[vlk]]a, [[medvěd hnědý|medvěda hnědého]], [[Rys (rod)|rysa]], [[jelen]]a a [[rosomák]]a v tajze, [[Liška (šelma)|lišku]], [[vydry|vydru]], [[zajíc]]e a [[ježek|ježka]] ve smíšených a listnatých lesích, [[kamzík]]a v horských oblastech a různé druhy ptáků, plazů, obojživelníků, ryb a hmyzu. [116] => [117] => Původní přírodní prostředí je chráněno k přírodních rezervacích a národních parcích. [118] => [119] => === Evropské geografické rekordy === [120] => [[Soubor:MoBl RouteNord-A.jpg|náhled|[[Mont Blanc]] je tradičně považován za nejvyšší vrchol Evropy]] [121] => [[Soubor:NN Chkalov Stairs 08-2016 img1.jpg|náhled|Ruská [[Volha]] je nejdelší a nejvodnatější řeka v Evropě]] [122] => [[Soubor:Laatokka Sortavalan edustalla.jpg|náhled|[[Ladožské jezero]] je největší v Evropě]] [123] => [[Soubor:March 4, 2012 Etan Eruption with the city of Catania in the foreground.jpg|náhled|Nejvyšší činná sopka Etna na Sicílii]] [124] => [[Soubor:Крымский мост 13 сентября 2019 года (1).jpg|náhled|Nejdelší most – [[Krymský most]]]] [125] => ;Nejvyšší hory [126] => {{Viz též|Nejvyšší hory evropských zemí}} [127] => * [[Elbrus]] (Эльбрус) 5642 m n. m., [[Kavkaz]] (viz [[Evropa#Hranice mezi Evropou a Asií|spor o geografické vymezení Evropy]]) [128] => * [[Mont Blanc]] (Monte Bianco) 4808 m n. m., [[Savojské Alpy]] [129] => * [[Monte Rosa]] (Pic Dufour) 4634 m n. m., [[Penninské Alpy]] [130] => * [[Dom (Alpy)|Dom]] 4545 m n. m., [[Walliské Alpy|Valaiské Alpy]] [131] => * [[Weisshorn]] 4505 m n. m., [[Valaiské Alpy]] [132] => * [[Matterhorn]] (Monte Cervino) 4478 m n. m., [[Penninské Alpy]] [133] => * [[Dent Blanche]] 4357 m n. m., [[Valaiské Alpy]] [134] => * [[Grand Combin]] 4314 m n. m., Valaiské Alpy [135] => * [[Finsteraarhorn]] 4274 m n. m., [[Bernské Alpy]] [136] => * [[Aletschhorn]] 4195 m n. m., [[Bernské Alpy]] [137] => [138] => ;Nejvyšší činné sopky [139] => * [[Etna]] 3323 m n. m., [[Sicílie]] [140] => * [[Beerenberg]] 2277 m n. m., [[Jan Mayen]] [141] => * [[Askja]] 1510 m n. m., [[Island]] [142] => * [[Hekla]] 1491 m n. m., [[Island]] [143] => * [[Vesuv]] 1277 m n. m., [[Itálie]] [144] => * [[Stromboli]] 926 m n. m., [[Liparské ostrovy]] [145] => * [[Santorini|Théra]] 584 m n. m., [[Řecko]] [146] => [147] => ;Nejdelší řeky [148] => * [[Volha]] ([[Rusko]]) 3534 km [149] => * [[Dunaj]] ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Slovensko]], [[Maďarsko]], [[Chorvatsko]], [[Srbsko]], [[Rumunsko]], [[Bulharsko]], [[Moldavsko]], [[Ukrajina]]) 2857 km [150] => * [[Ural (řeka)|Ural]] ([[Rusko]], [[Kazachstán]]) 2428 km [151] => * [[Dněpr]] ([[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]]) 2200 km [152] => * [[Don]] ([[Rusko]]) 1950 km [153] => * [[Kama]] ([[Rusko]]) 1805 km [154] => [155] => ;Největší jezera [156] => * [[Ladožské jezero]] ([[Rusko]]) 18 130 km² [157] => * [[Oněžské jezero]] ([[Rusko]]) 9616 km² [158] => * [[Vänern]] ([[Švédsko]]) 5650 km² [159] => * [[Saimaa]] ([[Finsko]]) 4377 km² [160] => [161] => ;Další rekordy [162] => * největší ostrov – [[Velká Británie (ostrov)|Velká Británie]] [163] => * největší město – [[Istanbul]] (celý, včetně asijské části) resp. [[Moskva]]Obyvatelstvo evropské části Istanbulu nepřesahovalo v r. 2014 10 milionů, zatímco celý Istanbul měl 14 377 018 obyvatel a Moskva 12 108 257 obyvatel. [164] => * největší ledovec – [[Jostedalsbreen]] [165] => * největší stát podle rozlohy – [[Rusko]] [166] => * nejhustší železniční síť – [[Švýcarsko]] [167] => * nejhustší silniční síť – [[Belgie]] [168] => * nejdelší silniční tunel – [[Lærdalský tunel|Lærdalstunnelen]] ([[Norsko]]) [169] => * nejdelší železniční tunel – [[Gotthardský úpatní tunel]] ([[Švýcarsko]]) [170] => * nejrychlejší vlak – [[TGV]] ([[Francie]]), [[Frecciarossa]] (Itálie) [171] => * nejdelší most – [[Krymský most]] ([[Rusko]], [[Ukrajina]]) [172] => * největší poloostrov – [[Skandinávský poloostrov]] [173] => [174] => == Dějiny == [175] => {{Podrobně|Dějiny Evropy}} [176] => [177] => === Pravěk === [178] => {{Viz též|Paleolit|Neandrtálci|Mezolit|Neolit|Eneolit|Indoevropané}} [179] => [[Soubor:Weichsel-Würm-Glaciation.png|náhled|Evropa během [[Würm|poslední doby ledové]], která skončila před 12 tisíci lety]] [180] => ==== Paleolit ==== [181] => První doložení [[Člověk|lidé]] v Evropě byli [[Homo antecessor]], kteří do ní pronikli před 800 tisíci lety a před 600 tisíci lety se vyvinuli v [[Homo heidelbergensis]] a ti zas pod vlivem snižujících se teplot před 250 tisíci lety na [[Homo neanderthalensis]]. Stali se nositeli kultur jako [[micoquien]], [[moustérien]] a [[châtelperronien]] a před 70 tisíci lety osídlili i [[Blízký východ|Přední východ]] a [[Střední Asie|střední Asii]]. První [[Homo sapiens]] v Evropě se začali nejspíš šířit před 45 tisíci lety [[Středomoří]]m a na [[Balkán]]. Přibližně před 36 500 lety pak přichází ze střední Asie další populace Homo sapiens nazývaná [[kromaňonci]] a zakládá kulturu [[aurignacien]] a během [[Doba meziledová|interglaciálu]] před 29 tisíci lety z [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] nositelé kultury [[gravettien]]. V této době, nejspíš pod vlivem přečíslení nově příchozími vymírají neandrtálci ([[Homo neanderthalensis]]). V období 22 – 10 tisíci lety následují kultury [[solutréen]], [[magdalénien]], [[Hamburská kultura|hamburská]], [[ahrensburg]] a [[swiderien]]. S koncem poslední [[Doba ledová|doby ledové]] lidé živící se jako [[lovci a sběrači]] migrují do Evropy.{{Citace elektronického periodika [182] => | příjmení1 = Amos [183] => | jméno1 = Jayne [184] => | titul = New DNA research shows true migration route of early farming in Europe 8,000 years ago, correcting previous theories [185] => | periodikum = phys.org [186] => | datum_vydání = 2017-03-31 [187] => | url = https://phys.org/news/2017-03-dna-true-migration-route-early.html [188] => | datum_přístupu = 2022-01-09 [189] => | jazyk = anglicky [190] => }} [191] => [[Soubor:Megalithic Culture.PNG|náhled|Vývoj evropské [[Megalitická kultura|megalitické kultury]]]] [192] => [193] => ==== Mezolit ==== [194] => Přibližně kolem roku 8 000 př. n. l. začíná s koncem [[Doba ledová|doby ledové]] v Evropě mezolit, který v regionech méně vhodných pro [[zemědělství]], jako je [[severní Evropa]], trval až do doby 5 – 4 000 př. n. l. Oteplení v této době způsobilo počátek rozsáhlého zalesňování Evropy. [195] => [196] => ==== Neolit ==== [197] => [198] => Neolit počíná s příchodem zemědělství, které se do Evropy rozšířilo z Předního východu. V [[Řecko|Řecku]] začíná kolem roku 7 000 př. n. l., ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] kolem roku 6 000 př. n. l., v [[Západní Evropa|západní Evropě]] kolem roku 5 000 př. n. l. a nakonec, kolem roku 4 000 př. n. l. i na [[Britské ostrovy|Britských ostrovech]] a v jižní [[Skandinávie|Skandinávii]].{{Citace monografie [199] => | příjmení = Kolektiv [200] => | jméno = [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Velký atlas světových dějin [203] => | vydavatel = Reader’s Digest Výběr [204] => | místo = Praha [205] => | rok = 2002 [206] => | počet stran = 376 [207] => | kapitola = [208] => | strany = 40 [209] => | isbn = 80-86196-48-8 [210] => }} Mezi neolitické kultury patří například [[kultura s lineární keramikou]] rozšířená v letech 5 500 – 4 500 př. n. l. ve střední Evropě, [[kultura Vinča]] rozšířená mezi 6. a 3. tisíciletím na Balkáně a také tzv. [[Megalitická kultura|megalitické kultury]] v západní Evropě a západním [[Středomoří]] šířící se od [[4. tisíciletí]]. Dodnes známá a zachovaná naleziště památek megalitické kultury se táhnou téměř polokruhem od [[Skandinávie]], před [[Britské ostrovy]], [[Francie|Francii]], [[Pyrenejský poloostrov]] až po [[Středomoří|středomořské]] ostrovy (kde zahrnují i severoafrické pobřeží); další naleziště jsou v severním [[Německo|Německu]], [[Polsko|Polsku]] na [[Balkán]]ě, v [[Palestina|Palestině]], [[Turecko|Turecku]]. Jen málo se dosud ví o spojitosti se stavbami podobného charakteru na ostatních kontinentech. [211] => [212] => ==== Eneolit ==== [213] => Eneolit nebo chalkolit počíná se zpracováním [[Měď|mědi]], v Evropě nejdříve na Balkáně kolem roku 4 500 př. n. l.{{Citace monografie [214] => | příjmení = Kolektiv [215] => | jméno = [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = Velký atlas světových dějin [218] => | vydavatel = Reader’s Digest Výběr [219] => | místo = Praha [220] => | rok = 2002 [221] => | počet stran = 376 [222] => | kapitola = [223] => | strany = 41 [224] => | isbn = 80-86196-48-8 [225] => }} V letech 4 000 – 2 700 př. n. l. se ve střední a severní Evropě objevuje kultura s nálevkovitými poháry a jižně od ní v letech 3 400 – 3 000 [[kultura s kanelovanými poháry]]. V letech 2 400 – 1800 př. n. l. se po většině Evropy [[Kultura zvoncových pohárů|kultura se zvoncovými poháry]]. [226] => [227] => Kolem roku 2 800 př. n. l. se objevují dvě kultury považované za první doložitelné [[Indoevropané|Indoevropany]] v Evropě, jedná se o [[Kultura se šňůrovou keramikou|kulturu se šňůrovou keramikou]] a [[Kultura okrových hrobů|kulturu okrových hrobů]] rozšířené východní a střední Evropě od [[Finsko|Finska]] po Balkán.{{Citace elektronického periodika [228] => | autor = H [229] => | titul = První indoevropské migrace do Evropy [230] => | periodikum = Slavonie [231] => | url = http://slavonie.org/2009/12/12/prvni-indoevropske-migrace-do-evropy/ [232] => | datum vydání = 2009-12-12 [233] => | datum přístupu = 2014-10-17 [234] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141020233040/http://slavonie.org/2009/12/12/prvni-indoevropske-migrace-do-evropy/ [235] => | datum archivace = 2014-10-20 [236] => | nedostupné = ano [237] => }} [238] => [[Soubor:Yamnaya Steppe Pastoralists.jpg|náhled|Migrace lidu [[Jámová kultura|jámové kultury]], která po Evropě rozšířila [[indoevropské jazyky]]{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = Velké překvapení: Geny evropské populace se vyměnily v době bronzové [240] => | periodikum = Scienceworld [241] => | datum_vydání = 12. června 2015 [242] => | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/velke-prekvapeni-geny-evropske-populace-se-vymenily-v-dobe-bronzove/ [243] => }}]] [244] => Na původu většiny moderních Evropanů se podílely tři odlišné migrační vlny: [[mezolit]]ičtí lovci a sběrači, vzešlí z kromaňonské populace, [[neolit]]ičtí zemědělci, kteří se začali stěhovat do Evropy před 9000 lety z Anatolie během [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] v zemědělství, a pastevci [[Jámová kultura|jámové kultury]], kteří se stěhovali z [[Pontsko-kaspická step|pontsko-kaspické stepi]] ve východní Evropě v souvislosti s [[Indoevropané|indoevropskými]] migracemi před 5000 lety.{{cite journal |last1=Gibbons |first1=Ann |title=Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population |journal=Science |date=21. února 2017 |url=https://www.science.org/content/article/thousands-horsemen-may-have-swept-bronze-age-europe-transforming-local-population}}{{Cite journal|last1=Haak |first1=Wolfgang |last2=Lazaridis |first2=Iosif |last3=Patterson |first3=Nick |last4=Rohland |first4=Nadin |last5=Mallick |first5=Swapan |last6=Llamas |first6=Bastien |last7=Brandt |first7=Guido |last8=Nordenfelt |first8=Susanne |last9=Harney |first9=Eadaoin |last10=Stewardson |first10=Kristin |last11=Fu |first11=Qiaomei |date=11. června 2015 |title=Massive migration from the steppe was a source for Indo-European languages in Europe |journal=[[Nature (journal)|Nature]] |volume=522 |issue=7555 |pages=207–211 |doi=10.1038/nature14317 |issn=0028-0836 |pmc=5048219 |pmid=25731166 |bibcode=2015Natur.522..207H |arxiv=1502.02783}}{{cite news |title=When the First Farmers Arrived in Europe, Inequality Evolved |url=https://www.scientificamerican.com/article/when-the-first-farmers-arrived-in-europe-inequality-evolved/ |work=Scientific American |date=1. července 2020}} [245] => [246] => === Starověk === [247] => [[Soubor:Roman Empire Trajan 117AD.png|náhled|[[Římská říše]] za vlády císaře [[Traianus|Traiana]] roku 117 n. l.]] [248] => [[Soubor:Europe 814.svg|náhled|Evropa po smrti franckého krále [[Karel Veliký|Karla Velikého]] roku 814]] [249] => Od [[3. tisíciletí př. n. l.]] počíná v oblasti [[Egejské moře|Egejského moře]] [[doba bronzová]], představovaná [[Starověký Egypt|Egyptem]] ovlivněnou [[Mínojská civilizace|Mínojskou civilizací]], vznikající kolem roku 2700 př. n. l. na [[Kréta|Krétě]], a následovná [[Mykénská civilizace|civilizací mykénskou]], která zanikla kolem roku [[1200 př. n. l.]] Ve střední Evropě počíná zpracování bronzu kolem roku 2 300 př. n. l. a dochází k rozvoji [[Únětická kultura|únětické kultury]], která je v letech 1300 – 750 př. n. l. následována [[Kultura popelnicových polí|kulturou popelnicových polí]].{{Citace monografie [250] => | příjmení = Kolektiv [251] => | jméno = [252] => | odkaz na autora = [253] => | titul = Velký atlas světových dějin [254] => | vydavatel = Reader’s Digest Výběr [255] => | místo = Praha [256] => | rok = 2002 [257] => | počet stran = 376 [258] => | kapitola = [259] => | strany = 84 [260] => | isbn = 80-86196-48-8 [261] => }} [262] => [263] => Západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu obývali [[Keltové]], předfstavující tzv. [[Laténská kultura|laténskou kulturu]].{{Citace elektronického periodika [264] => | příjmení = Salač [265] => | jméno = Vladimír [266] => | titul = Doc. PhDr. CSc. [267] => | periodikum = Historie.cs [268] => | vydavatel = Česká Televize [269] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1132884-keltove [270] => | datum vydání = 2012-11-23 [271] => | datum přístupu = 2020-10-06 [272] => }} Nejzazší kořeny Keltů sahají přinejmenším do období kolem poloviny [[2. tisíciletí př. n. l.]]{{Citace monografie [273] => | příjmení = Drda [274] => | jméno = Petr [275] => | odkaz na autora = [276] => | příjmení2 = Rybová [277] => | jméno2 = Alena [278] => | odkaz na autora2 = [279] => | titul = Keltové a Čechy [280] => | vydavatel = Academia [281] => | místo = Praha [282] => | rok = 1998 [283] => | kapitola = Keltové a Čechy [284] => | strany = 10–15 [285] => | isbn = 80-200-0658-3 [286] => | jazyk = [287] => }} Přestože není jisté, zda všechny kmeny měly stejný rasový původ, vyspěly postupně v etnikum s jednotným jazykem, kulturou a s [[Keltské náboženství|vlastním náboženstvím]]. Jejich největší rozkvět nastal mezi [[6. století př. n. l.|6.]] a [[1. století př. n. l.|1. stoletím př. n. l.]] ([[laténská kultura]]) – rozvinuli [[Keltské zemědělství|zemědělství]], obchod, nebo umělecké a řemeslné činnosti, mj., šperky a ražbu peněz. Užívali i písmo. V 1. století př. n. l. podlehli Keltové v severní Itálii, Galii a Británii vojenské expanzi Římanů a byli postupně asimilováni či vytlačeni do [[Skotsko|Skotska]] a [[Irsko|Irska]]. Dodnes se v západní Evropě hovoří jazyky z [[Keltské jazyky|keltské jazykové skupiny]]: [[Velština|velštinou]], [[Irština|irštinou]], [[Skotská gaelština|skotskou gaelštinou]], [[Kornština|kornštinou]] a [[Bretonština|bretonštinou]]. [288] => [289] => Od roku [[800 př. n. l.]] se v jižní Evropě v [[Starověké Řecko|řeckých městských státech]] a později v [[Řím]]ě postupně rozvíjela [[Starověk|antická civilizace]]. Rozkvět řeckých městských států byl doprovázen rozvojem antické kultury, umění, [[Řecká mytologie|náboženství]] a [[Starověká filosofie|filosofie]]. Největšího rozšíření dosáhla [[Starověké Řecko|řecká kultura]] v období [[Helénismus|helénismu]]. V Itálii se [[Římské království]] (753–509př. n. l.), navazující na kulturu [[Etruskové|Etrusků]], přerodilo v [[Starověký Řím|Římskou republiku]] (509–27 př. n. l.) a později [[Římská říše|Římskou říši]] (27 př. n. l. – 476 n.l.). Římané během své dlouhé vojenské expanze vyvrátili a ovládli území mnoha kultur, např. [[Kartágo]], [[Keltové|Kelty]] v [[Galové|Galii]] a [[Británie (provincie)|Británii]], [[Starověké Řecko|antické Řecko]], [[Dákové|Dacii]] a [[Starověký Egypt|Egypt]], podmanili si [[středomoří]] a část [[Západní Evropa|západní Evropy]]. V Římské říši se začalo šířit v [[Judea|Judeji]] vzniklé [[křesťanství]], které se mezi lety 313–392{{Citace monografie [290] => | příjmení = Clauss [291] => | jméno = Manfred [292] => | příjmení2 = [293] => | jméno2 = [294] => | titul = Konstantin Veliký - Římský císař mezi pohanstvím a křesťanstvím [295] => | vydání = [296] => | vydavatel = Vyšehrad [297] => | místo = [298] => | rok = 2005 [299] => | počet stran = [300] => | strany = [301] => | isbn = [302] => }} postupně dostává do pozice jediného povoleného státního náboženství Římské říše, a nahrazuje tak původní [[Pozdně antické náboženství|antická náboženství]].{{Citace monografie [303] => | příjmení = Češka [304] => | jméno = Josef [305] => | odkaz na autora = Josef Češka [306] => | příjmení2 = [307] => | jméno2 = [308] => | titul = Zánik antického světa [309] => | vydání = [310] => | vydavatel = Vyšehrad [311] => | místo = Praha [312] => | rok = 2000 [313] => | počet stran = 277 [314] => | strany = [315] => | isbn = 80-7021-386-8 [316] => }}Terry Jones, Alan Ereira: ''Barbaři'', kap.: ''Křesťanská proměna říše'', (Mladá Fronta, 2008, {{ISBN|978-80-204-1803-6}}) [[Západořímská říše]] zanikla roku [[476]] během [[stěhování národů]], [[Byzantská říše|Východořímská říše]] přetrvala až do roku [[1453]], kdy podlehla expanzi [[Osmanská říše|Osmanských Turků]]. [[Latina]] jako úřední řeč Římské říše se stal základem rodiny [[Románské jazyky|románských jazyků]] a [[římské právo]] ovlivnilo zákoníky pozdějších evropských států. [317] => [318] => === Středověk === [319] => [[Soubor:Holy Roman Empire at the Golden Bull of 1356.png|náhled|[[Svatá říše římská]] v době vydání [[Zlatá bula Karla IV.|Zlaté buly Karla IV.]] roku 1356]] [320] => V dynamickém období [[stěhování národů]] a příchodu nových, na západě většinou [[Germáni|germánských]] [[Kmen (sociologie)|kmenů]], vznikalo na území rozkládající se Římské říše mnoho nových politické útvarů, z nichž některé se udržely, rozšířily a přerodily do středověkých států – [[Franská říše]] v 5. století, [[Langobardi|Langobardská]] říše v Itálii od roku [[568]], anglosaské státy v Anglii v [[5. století|5.]]–[[6. století]] nebo Dánsko roku 800. Tyto nástupnické státy z části přejaly a se svou vlastní kulturou skloubily kulturní dědictví pozdní antiky, především římské právo a křesťanství, ale i antickou filosofii. [321] => [322] => Již v 5. a 6. století je území střední Evropy na východ od řek [[Labe]] a [[Sála]]{{Citace monografie [323] => | příjmení = Hrabová [324] => | jméno = Libuše [325] => | příjmení2 = [326] => | jméno2 = [327] => | titul = Stopy zapomenutého lidu [328] => | vydání = [329] => | vydavatel = Veduta [330] => | místo = České Budějovice [331] => | rok = 2006 [332] => | počet stran = [333] => | kapitola = Velká cesta na západ [334] => | strany = [335] => | isbn = [336] => }}, východní Evropy i [[Balkán]]u obýváno [[Slované|Slovany]]. Před [[Christianizace|christianizací]] Slovanů patřily mezi dodnes zaznamenaná kulturně-náboženská centra [[Slovanské náboženství|slovanského náboženství]] např. chrámy v [[Retra|Retře]] nebo v [[Arkona|Arkoně]] (do roku 1168).{{Citace monografie [337] => | příjmení = Váňa [338] => | jméno = Zdeněk [339] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [340] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [341] => | vydavatel = Panorama [342] => | místo = Praha [343] => | rok = 1990 [344] => | strany = 87 [345] => | isbn = 80-7038-187-6 [346] => }} Mezi doložené slovanské politické útvary patřily např. některé kmenové svazy [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] (např. svaz [[Lutici|Luticů]] či [[Obodrité|Oboritů]]), [[Sámova říše]] ([[624]]–[[659]]), [[Velkomoravská říše]] ([[833]]–[[906]]), [[Bulharská říše]] v [[7. století]], [[Kyjevská Rus]] (později Rusko), Chorvatsko, Srbsko, [[České knížectví]] v 9. století a Polsko roku [[960]]. České knížectví se od roku 1004 začlenilo do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a roku 1198 bylo povýšeno na [[České království]]. [347] => [348] => Některé státy, které již přijaly křesťanství, se snažily [[Christianizace|christianizovat]] a ovládnout dosud [[Pohanství|pohanská]] území, což se neobešlo bez násilí např. v případech christianizace [[Sasové|Sasů]] Franskou říší{{Citace monografie [349] => | příjmení = Carbonell [350] => | jméno = Charles-Olivier [351] => | příjmení2 = [352] => | jméno2 = [353] => | titul = Evropské dějiny Evropy 1 - Mýty a záhady [354] => | vydání = [355] => | vydavatel = Karolinum [356] => | místo = Praha [357] => | rok = 2004 [358] => | počet stran = [359] => | strany = 140 [360] => | isbn = [361] => }}, christianizace [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] již křesťanskými Sasy, christianizace pohanských [[Prusové|Prusů]] a dalších [[Pobaltí|pobaltských]] kmenů [[Řád německých rytířů|Německými rytíři]]{{Citace elektronického periodika [362] => | příjmení = Kubačka [363] => | jméno = Tomáš [364] => | titul = Pohanské Prusko [365] => | periodikum = e-stredovek [366] => | vydavatel = [367] => | url = https://www.e-stredovek.cz/post/pohanske-prusko/ [368] => | datum vydání = [369] => | datum přístupu = 24.11.2022 [370] => }} nebo christianizace Norska a Islandu.[http://casopis.vesmir.cz/clanek/christianizace-slovanu Časopis Vesmír: ''Christianizace Slovanů'', podkapitola: ''V Čechách a na Moravě podobně jako na Islandu'', autor: Dušan Třeštík Publikováno: Vesmír 76, 285,] [371] => [372] => Rozmach [[Západní církev|západní katolické církve]] byl charakterizován vznikem [[Papežský stát|papežského státu]] v 8. století. Od roku 711 pronikali na [[Pyrenejský poloostrov]] [[Arabové]]. Do uherských nížin v 9. století pronikají [[Maďaři]], kteří se zde udrželi i díky pozdějšímu přijetí křesťanství. Od [[10. století]] nastal trvalý tisíciletý demografický růst a hospodářský a kulturní rozvoj. [373] => [374] => Vytlačením Arabů z Pyrenejského poloostrova během [[Reconquista|reconquisty]] bylo umožněno vytvořit Portugalsko roku 1139 a Španělsko sjednocením [[Aragonie]] a [[Kastilie]] roku 1479. Dobytím arabské [[Granada|Granady]] roku 1492 bylo vytlačení Arabů z Evropy ukončeno. [375] => [[Soubor:Europe c. 1700.png|náhled|Evropa na počátku [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] roku 1701]] [376] => Po rozpadu Franské říše roku 843 byly položeny základy [[Francie]] a [[Německo|Německa]]. V Itálii vznikaly mezitím od [[11. století]] městské státy. Postupným rozpadem německé části Franské říše vznikly mimo jiné roku 1156 [[Rakousko]], roku 1291 [[Švýcarsko]] a později do 17. století [[Prusko]]. [377] => [378] => Z odporu proti vnějšímu nepříteli vznikly velké mezistátní unie: [[polsko-litevská unie]] roku 1386, která zanikla vlastními nedostatky v letech [[1772]]–[[1795]], a [[kalmarská unie|kalmarská]] v letech [[1397]]–[[1523]]. [379] => [380] => Ve [[14. století]] začali pronikat na [[Balkán]] [[Osmanská říše|Osmanští Turci]]. Roku 1389 [[Bitva na Kosově poli|porazili Srby na Kosově poli]] a roku [[1453]] vyvrátili [[Byzantská říše|Byzantskou říši]]. [381] => [382] => Roku [[1415]] zahájili Portugalci dobytím africké [[Ceuta|Ceuty]] evropskou expanzi do zámoří. [383] => [384] => Tato expanze zahajuje novověk. Roku [[1492]] byla objevena Amerika a roku 1498 přistáli Portugalci v Indii. Planeta byla poprvé obepluta v letech [[1519]]–[[1522]]. Ve stejné době definitivně ukončila středověk a jeho pojetí společnosti [[renesance (historická epocha)|renesance]]. [385] => [386] => === Novověk === [387] => [[Soubor:Europe 1815 map en.png|náhled|Mapa Evropy po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] roku 1815]] [388] => Roku 1526 zahájili [[Habsburkové]] budování mnohonárodnostního impéria kolem rakouských zemí ve střední Evropě, do něhož se dostala i řada do té doby samostatných zemí (České země, Maďarsko, Chorvatsko). [[České stavovské povstání|Povstání]] české protestantské šlechty proti katolickým Habsburkům bylo začátkem [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], která zdevastovala velkou část střední Evropy.{{Citace elektronického periodika [389] => | titul = Bilance dlouhé války [390] => | periodikum = [[Český rozhlas Dvojka]] [391] => | datum_vydání = 27. listopadu 2020 [392] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/465-schuzka-bilance-dlouhe-valky-7938550 [393] => }} České země za vlády Habsburků ztratily během [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]] území [[Slezsko|Slezska]], které od roku 1742 připadlo Prusku. Po porážce v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] bylo finálním produktem roku 1867 [[Rakousko-Uhersko]]. [394] => [395] => Novým státem se stalo [[Nizozemsko|Nizozemí]], vzniklé z revoluce proti Španělsku v letech 1565–1581. Roku [[1707]] vznikla propojením Anglie a Skotska [[Spojené království|Velká Británie]] a později připojením Irska Spojené království. [396] => [397] => Od 15. stol. vytvářely země jako [[Španělsko]], [[Portugalsko]], [[Francie]], [[Nizozemsko]] nebo [[Anglie]] velké koloniální panství s rozsáhlými državami v [[Afrika|Africe]], [[Amerika|Americe]] a [[Asie|Asii]]. [398] => [399] => V 18. stol. propukla [[Industrializace|průmyslová revoluce]], spojené s proměnou předprůmyslové [[společnost]]i, založené převážně na [[Zemědělství|zemědělské]] a [[Řemeslo|řemeslné]] výrobě, ve společnost industriální, založenou na strojní, [[průmysl]]ové výrobě. Kromě technického rozvoje přinesla i bídné životní podmínky dělníků, kteří se stěhovali do měst za prací z venkova. [400] => [401] => Po [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]] [[1789]]–[[1794]] a [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] vznikly v několika vlnách státy na národním principu, který revoluce přinesla: [[1822]] [[Řecko]] svržením turecké nadvlády, [[1830]] [[Belgie]] oddělení od Nizozemí, [[1859]] [[Rumunsko]] sloučením dvou tureckých vazalů Valašska a Moldávie, [[1861]] [[Itálie]] sjednocením drobných italských států, [[1871]] Německo obdobným způsobem, sjednocením kolem Pruska, [[1905]] [[Norsko]] oddělením od Švédska, [[1908]] obnovené [[Bulharsko]] zrušením [[Loutkový stát|vazalství]] na Turecku a [[1912]] [[Albánie]] svržením turecké nadvlády. [402] => [403] => === Moderní dějiny === [404] => [[Soubor:Map Europe 1923-cs.svg|náhled|Evropa v roce 1923 a změny hranic po první světové válce]] [405] => [406] => Po [[první světová válka|první světové válce]] [[1914]]–[[1918]] vznikla další generace evropských států: 1917 [[Finsko]] oddělením od Ruska, 1918 [[Polsko]] obnovením z částí Německa a Ruska, [[Československo]], [[Rakousko]] a [[Maďarsko]] rozpadem [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]] a [[Litva]] oddělením od Ruska, [[Jugoslávie]] sloučením Srbska, Černé Hory a části Rakousko-Uherska, 1921 [[Irsko]] oddělením od Británie a [[1922]] [[Sovětský svaz]] sloučením [[Komunistická strana Sovětského svazu|sovětských]] republik, vzniklých v důsledku [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluce]] v Rusku. První světová válka znamenala podlomení evropské vlády nad planetou. [407] => [[Soubor:Iron Curtain map.svg|vlevo|náhled|''Od [[Štětín]]a na [[Baltské moře|Baltu]] po [[Triest]]e na [[Jadran]]u se po celém kontinentu skládala [[železná opona]]''. [[Winston Churchill]], 5. března 1946]] [408] => [409] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] [[1939]]–[[1945]], která definitivně zničila evropskou moc, byla během [[studená válka|studené války]] ([[1946]]–[[1989]]) Evropa rozdělena na dva politické a ekonomické bloky: [[východní blok]] ovládaný [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a na [[západní blok]] západoevropských zemí politicky spojených s [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadou]]. Československo přišlo o území [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Nových států vzniklo už jen několik: [[1944]] [[Island]] oddělením od Dánska, 1949 dva německé státy obnovením v [[Okupační zóny Německa|okupačních pásmech]], 1964 [[Malta]] vyhlášením nezávislosti na Británii. [410] => [411] => Výrazným politickým procesem v Evropě je tzv. [[Evropská integrace|integrační proces]], zahájený vytvořením [[Benelux]]u 1948 a vznikem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] (NATO) [[1949]], [[Evropské hospodářské společenství|Evropského hospodářského společenství]] 1957 a pokračující vznikem [[Evropská unie|Evropské unie]] [[1993]]. [412] => [413] => Roku [[1989]] došlo k destrukci komunistických totalit v Polsku, Maďarsku, Československu, Bulharsku a Rumunsku a později i v Albánii. [[Východní blok]] se rozpadl. S koncem studené války bylo možno roku 1990 i [[znovusjednocení Německa|znovusjednotit Německo]]. V roce [[1991]] se rozpadl [[Sovětský svaz]] a byl nahrazen [[Společenství nezávislých států|Společenstvím nezávislých států]]. Tento vývoj se neobešel bez konfliktů například v [[Moldávie|Moldávii]], [[Baltské státy|pobaltských státech]] nebo na [[Kavkaz]]e. Ve stejném roce začal i rozpad komunistické [[Jugoslávie]] a následné konflikty vyvolaly [[válka v Jugoslávii|Válku v Jugoslávii]]. Rozpadem Jugoslávie vznikly státy následnické: [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Severní Makedonie]] a později [[Srbsko]], [[Černá Hora]] a [[Kosovo]]. Roku 1993 se rozpadlo Československo na [[Česko]] a [[Slovensko]]. [414] => [415] => == Demografie == [416] => {{Podrobně|Demografie Evropy}} [417] => [[Soubor:Simplified Languages of Europe map.svg|náhled|Jazyková mapa Evropy]] [418] => [[Soubor:Petersdom von Engelsburg gesehen.jpg|náhled|Největší kostel na světě – [[bazilika svatého Petra]] ve [[Vatikán]]u]] [419] => Evropa má 718 mil. obyvatel, tj. 9,6 % světové populace. Hustota zalidnění je vysoká, 72 obyvatel/km2. Současný stav a rozmístění obyvatelstva je výsledkem složitého vývoje. Největší hustotu zalidnění mají kromě miniaturních států [[Monako|Monaka]], [[Vatikán]]u a [[Malta|Malty]], [[Nizozemsko]] (390 obyvatel/km2), [[Belgie]] (340 obyvatel/km2) a [[Spojené království|Velká Británie]] (250 obyvatel/km2). [420] => [421] => Naopak nejnižší hustotu zalidnění mají v Evropě: [[Island]] (3 obyvatelé/km2), [[Kazachstán]] (4 obyvatelé/km2), ale to je evropský stát jen malou částí svého území, [[Rusko]] (9 obyvatel/km2), ale jeho hustota zalidnění vypočítaná na celé území Ruska hustotu v evropské části zkresluje, a [[Norsko]] (13 obyvatel/km2). [422] => [423] => [[Přírůstek]] činí 0,3 %, [[porodnost]] dosahuje 13 prom. a [[úmrtnost]] 11 prom. Obyvatelé Evropy se v průměru dožívají 68 let (muži) a 77 let (ženy), [[muž]]i tvoří 49 % obyvatelstva a [[Žena|ženy]] 51 %.{{Citace elektronické monografie | titul = Gender statistics - Statistics Explained | url = https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Gender_statistics | vydavatel = ec.europa.eu}} [424] => [425] => Nejrozšířenější jazykovou skupinou v Evropě jsou [[slovanské jazyky]]. Obyvatelstvo tvoří hlavně tři větve [[indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]: slovanská, germánská a románská. Mnoho národů patří k jiným jazykovým skupinám, např. [[uralské jazyky|uralské]] nebo [[afroasijské jazyky|afroasijské]]. Slovanskými jazyky se v Evropě podle počtu rodilých mluvčích mluví nejvíce. [426] => [427] => Nejpočetnějšími evropskými národy jsou [[Rusové]] (147 mil.), [[Němci]] (81 mil.), [[Francouzi]] (65 mil.), [[Angličané]] (64 mil.), [[Italové]] (61 mil.), [[Španělé]] (47 mil.), [[Ukrajinci]] (42 mil.) a [[Poláci]] (38 mil.). [428] => [429] => Znakem všech průmyslových oblastí je nakupení sídel, zejména ve střední [[Anglie|Anglii]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Porúří]], [[Porýní]] a v [[Sasko|Sasku]], v Horním [[Slezsko|Slezsku]], [[Donbas]]u a [[Pádská nížina|Pádské nížině]]. [430] => [431] => === Náboženství === [432] => {{Podrobně|Náboženství v Evropě}} [433] => [434] => [[Náboženství|Nábožensky]] převažuje v evropském prostoru [[křesťanství v Evropě|křesťanství]], které do Evropy pronikalo v období od 1. do 13. století.{{Citace monografie [435] => | příjmení = Švec [436] => | jméno = Luboš [437] => | příjmení2 = [438] => | jméno2 = [439] => | titul = Dějiny pobaltských zemí [440] => | vydání = [441] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [442] => | místo = Praha [443] => | rok = 1996 [444] => | počet stran = [445] => | kapitola = Středověké Livonsko / Christianizace pobaltských kmenů [446] => | strany = [447] => | isbn = [448] => }} V mnoha zemích však náboženství ustupuje silné [[sekularizace|sekularizaci]] a nezájmu obyvatel o náboženské záležitosti, což je nejvíce patrné v případě [[severské státy|severských zemí]], [[Česko|Česka]], [[Francie]] a [[Estonsko|Estonska]]. Na druhou stranu v některých tradičně katolických zemích přetrval velký vliv [[římskokatolická církev v Evropě|katolické církve]], klasickým příkladem jsou [[Polsko]], [[Litva]], [[Irsko]], [[Malta]], [[San Marino]] a samozřejmě [[Vatikán]]. Mezi další větve křesťanství v Evropě patří [[pravoslaví]] a na severu a v Anglii [[protestantismus]]. V některých oblastech na Balkáně převládlo jako hlavní náboženství [[sunnitský islám]]. K roku 2012 jsou nejpočetnější náboženství v Evropě: křesťanství (75,2 %), bez vyznání (18,2 %), islám (5,9 %) a ostatní (0,7 %).{{cite web|url=https://www.pewforum.org/files/2014/01/global-religion-full.pdf|title=The Global Religious Landscape|publisher=Pewforum.org|archive-url=https://web.archive.org/web/20170125173538/https://www.pewforum.org/files/2014/01/global-religion-full.pdf|accessdate=7 May 2020|archive-date=25 January 2017|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-11-22|url archivu=https://web.archive.org/web/20170125173538/https://www.pewforum.org/files/2014/01/global-religion-full.pdf|datum archivace=2017-01-25|nedostupné=ano}} [449] => [450] => == Hospodářství == [451] => [[Soubor:Europe-GDP-PPP-per-capita-map.png|náhled|[[Hrubý domácí produkt|HDP]] v Evropě podle parity kupní síly na počet obyvatel]] [452] => {{Podrobně|Hospodářství Evropy}} [453] => Evropa patří k hospodářsky nejvyspělejším oblastem planety. Průmyslová odvětví mají dlouhou tradici, zemědělství je intenzivní. Ze světového hlediska má význam těžba uhlí, ropy, zemního plynu, železné rudy, bauxitu, niklu, rtuti, magnezitu, fosfátů a draselných solí. [454] => [455] => Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je strojírenství. V Evropě jsou rozvinuty všechny druhy dopravy a má největší objem zahraničního obchodu ze všech světadílů. [456] => [457] => Největší evropskou národní ekonomikou v nominálním [[Hrubý domácí produkt|HDP]] je Německo, následované Francií, Spojeným královstvím, Itálií a Ruskem. Těchto pět zemí je umístěno ve světové top 10, evropské ekonomiky tedy tvoří polovinu deseti největších ekonomik světa. [458] => [459] => == Fauna a flóra == [460] => V Evropě musí divoce rostoucí [[rostliny]] a divoce žijící [[živočichové]] bojovat o prostor se [[zemědělství]]m, sídly lidí a [[průmysl]]em. Přesto Evropa se svými mnoha [[Podnebí|klimaty]] a [[habitaty]] poskytuje obživu mnoha rozmanitým formám života v přírodě. [461] => [462] => [[Soubor:Neandertal - Wisent.jpg|náhled|Kdysi velmi rozšířený v mírném pásmu Eurasie, [[Zubr evropský]] nyní žije pouze v chráněných oblastech na hranici [[Polsko|Polska]] a [[Bělorusko|Běloruska]]]] [463] => Chladné oblasti kolem [[severní polární kruh|severního polárního kruhu]] jsou domovem [[sob polární|sobů]], [[husa|hus]] a sovic sněžních. Trochu více na jih rostou [[mechy]] a [[lišejník]]y. [[Tundra]], jež je po většinu roku zmrzlá, ustupuje [[les]]ům tvořeným [[smrk]]em a [[bříza|břízou]]. Tyto lesy se rozprostírají po celé severní Evropě a potulují se v nich [[medvěd]]i a [[vlk|vlci]]. [464] => [465] => V mírnějších klimatech severozápadní Evropy jsou [[smíšený les|smíšené lesy]] tvořeny [[dub]]em, [[jasan]]em a [[buk]]em a jsou domovem [[veverka obecná|veverek]], vysoké zvěře, divokých [[kanec|kanců]] a mnoha druhů ptáků. Mořští ptáci, jako například racci, [[alky]] a [[terejovití|terejové]], hnízdí na skalnatém pobřeží Atlantského oceánu. V Atlantském oceánu žije celá řada různých druhů ryb včetně [[Treska obecná|tresky]], [[Sleď obecný|sledě]], [[losos]]a, [[sardinka|sardinek]] a [[jeseter]]a. [466] => [467] => Travnaté oblasti střední Evropy jsou z velké části využívány pro zemědělství, ale poskytují také obživu mnoha savcům a ptákům. Velcí [[sokol (ptáci)|sokoli]] a [[orel|orli]] loví [[koroptev|koroptve]], [[křepelka|křepelky]], [[myš]]i, [[krtek|krtky]], [[krysa|krysy]] a další malé živočichy tohoto pásma. [468] => [469] => Dále na jih v horském pásmu [[Alpy|Alp]] nalezneme formy života v přírodě typické pro tuto oblast, např. savce, kteří si vyhrabávají nory a říká se jim [[svišť|svišti]], a [[kamzík]]y podobné koze. Mezi alpské květiny patří tmavomodrý hořec a trsovitý plesnivec alpský. [470] => [471] => Na nejjižnějších cípech Evropy, kolem [[Středozemní moře|Středozemního moře]], se daří [[olivovník]]ům, [[cypřiš]]ům a [[Borovice pinie|borovicím piniím]]. Na teplém slunci tohoto pásma se vyhřívají [[hadi]], [[ještěrkovití|ještěrky]] a [[želvy]]. [472] => [473] => == Politický přehled == [474] => [[Soubor:Europe countries map cs2.svg|náhled|upright=1.5|Politická mapa Evropy]] [475] => Staří [[Řekové]] začali kolem roku 450 př. n. l. k politickému rozhodování užívat [[demokracie|demokracii]], která se v jejich době vztahovala pouze na výše postavenou společenskou vrstvu. Ve [[středověk]]u měli v Evropě silný politický [[Feudalismus|feudální]] vliv panovníci nebo představitelé [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] a [[Pravoslaví|pravoslavné]] církve. Na počátku [[18. století]] se v Evropě formovalo několik států výrazných mocností, např. [[Španělsko]], [[Spojené království]] či [[Ruské impérium]]. Tyto státy zbohatly kolonizací území v [[Asie|Asii]], [[Afrika|Africe]], [[Amerika|Americe]] či v [[Austrálie|Austrálii]]. Řada těchto kolonií získala [[nezávislost]] až v minulém století. [476] => [477] => [[První světová válka]] ([[1914]]–[[1918]]) i [[druhá světová válka]] ([[1939]]–[[1945]]) začaly v Evropě. Po druhé světové válce se kontinent rozdělil na [[komunismus|komunistické]] země na východě, vedené [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], a nekomunistické země na západě, podporované [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]]. Evropa se stala centrem boje o moc mezi komunistickými a nekomunistickými zeměmi. Tento boj byl znám pod pojmem [[studená válka]]. V 80. letech [[20. století]] vedly reformy v Sovětském svazu a východní Evropě k pádu tamního totalitního režimu. Po rozpadu Sovětského svazu, [[Jugoslávie]] a [[Československo|Československa]] vznikly nové státy. Studená válka skončila, ale konflikty mezi etnickými skupinami a ekonomické problémy způsobily ve východní Evropě nové zdroje napětí. [478] => [479] => V roce [[1995]] bylo 15 západoevropských států spojeno v [[Evropská unie|Evropskou unii]]. Tato organizace vznikla v 50. letech. Dnes je jejím cílem, aby politicky a ekonomicky sjednotila různé země Evropy. [480] => [481] => === Politické členění Evropy === [482] => [483] => ==== Státy ==== [484] => {{Podrobně|Seznam evropských států}} [485] => [[Soubor:Schengenzone.svg|náhled|[[Schengenský prostor]] (modře)]] [486] => [[Soubor:Map of Europe (political).png|náhled|Územní vymezení Evropy
{{legenda|#43CD80|evropské území}}{{legenda|#6495ED|asijské území evropských států}}{{legenda|#6A5ACD|státy kulturně a historicky zařazované do Evropy}}]] [487] => Na evropském kontinentu a k němu náležících ostrovech se nachází území 46 [[nezávislost|nezávislých]] států.{{Sloupce|3| [488] => * {{Vlajka a název|Albánie}} [489] => * {{Vlajka a název|Andorra}} [490] => * {{Vlajka a název|Belgie}} [491] => * {{Vlajka a název|Bělorusko}} [492] => * {{Vlajka a název|Bosna a Hercegovina}} [493] => * {{Vlajka a název|Bulharsko}} [494] => * {{Vlajka a název|Černá Hora}} [495] => * {{Vlajka a název|Česko}} [496] => * {{Vlajka a název|Dánsko}} [497] => * {{Vlajka a název|Estonsko}} [498] => * {{Vlajka a název|Finsko}} [499] => * {{Vlajka a název|Francie}} [500] => * {{Vlajka a název|Chorvatsko}} [501] => * {{Vlajka a název|Irsko}} [502] => * {{Vlajka a název|Island}} [503] => * {{Vlajka a název|Itálie}} [504] => * {{Vlajka a název|Kazachstán}} (část) [505] => * {{Vlajka a název|Lichtenštejnsko}} [506] => * {{Vlajka a název|Litva}} [507] => * {{Vlajka a název|Lotyšsko}} [508] => * {{Vlajka a název|Lucembursko}} [509] => * {{Vlajka a název|Maďarsko}} [510] => * {{Vlajka a název|Malta}} [511] => * {{Vlajka a název|Moldavsko}} [512] => * {{Vlajka a název|Monako}} [513] => * {{Vlajka a název|Německo}} [514] => * {{Vlajka a název|Nizozemsko}} [515] => * {{Vlajka a název|Norsko}} [516] => * {{Vlajka a název|Polsko}} [517] => * {{Vlajka a název|Portugalsko}} [518] => * {{Vlajka a název|Rakousko}} [519] => * {{Vlajka a název|Rumunsko}} [520] => * {{Vlajka a název|Rusko}} (část) [521] => * {{Vlajka a název|Řecko}} [522] => * {{Vlajka a název|San Marino}} [523] => * {{Vlajka a název|Severní Makedonie}} [524] => * {{Vlajka a název|Slovensko}} [525] => * {{Vlajka a název|Slovinsko}} [526] => * {{Vlajka a název|Spojené království}} [527] => * {{Vlajka a název|Srbsko}} [528] => * {{Vlajka a název|Španělsko}} [529] => * {{Vlajka a název|Švédsko}} [530] => * {{Vlajka a název|Švýcarsko}} [531] => * {{Vlajka a název|Turecko}} (část) [532] => * {{Vlajka a název|Ukrajina}} [533] => * {{Vlajka a název|Vatikán}} [534] => }} [535] => [536] => Seznam těchto zemí může však být modifikován na základě jiných hledisek. Vyřazeny mohou být země, jejíchž menší část se nachází v Evropě, ovšem většina jejich území leží mimo Evropu a státy jako takové se pohybují v jiném kulturním rámci (Kazachstán a Turecko). Naopak na základě kulturně-politického hlediska bývá do Evropy zařazován i [[Kypr]]. Další tři státy se nacházejí na rozmezí Evropy a Asie v oblasti [[Kavkaz]]u a vzhledem k nejednotnému určení evropsko-asijské hranice se mohou některé jejich části, či dokonce celá jejich území, nacházet v Evropě. Jedná se o: [537] => [538] => * {{Vlajka a název|Arménie}} [539] => * {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}} [540] => * {{Vlajka a název|Gruzie}} [541] => * {{Vlajka a název|Kypr}} [542] => [543] => Kromě těchto samostatných států se v Evropě nachází [544] => * tři autonomní souostroví: [545] => ** {{Vlajka a název|Alandy}} (Finsko) [546] => ** {{Vlajka a název|Faerské ostrovy}} (Dánsko) [547] => ** {{Vlajka a název|Špicberky}} (Norsko) [548] => * jedno zámořské území: [549] => ** {{Vlajka a název|Gibraltar}} (Spojené království) [550] => * jedno zámořské území na rozhraní Evropy a Asie: [551] => ** {{Vlajka a název|Akrotiri a Dekelia}} (Spojené království) [552] => * tři závislá území: [553] => ** {{Vlajka a název|Jersey}} (Spojené království) [554] => ** {{Vlajka a název|Guernsey}} (Spojené království) [555] => ** {{Vlajka a název|Man}} (Spojené království) [556] => * další státní útvary, které nejsou všeobecně uznávány: [557] => ** {{Vlajka a název|Kosovo}} – uznáno 108 státy světa [558] => ** {{Vlajka a název|Podněstří}} – uznáno jen Abcházií, Jižní Osetií a Náhorním Karabachem [559] => * další státní útvary na rozhraní Evropy a Asie, které nejsou všeobecně uznávány: [560] => ** {{Vlajka a název|Abcházie}} – uznána šesti členskými státy OSN a čtyřmi státy nečlenskými [561] => ** {{Vlajka a název|Jižní Osetie}} – uznána šesti členskými státy OSN a čtyřmi nečlenskými [562] => ** {{Vlajka a název|Náhorní Karabach}} – uznáno jen Abcházií, Jižní Osetií a Podněstřím [563] => ** {{Vlajka a název|Severní Kypr}} – uznán jen Tureckem [564] => S výjimkou [[Rusko|Ruska]] (členství 1996–2022), [[Bělorusko|Běloruska]], [[Vatikán]]u, [[Kazachstán]]u a mezinárodně neuznaných států jsou všechny evropské země členy [[Rada Evropy|Rady Evropy]]. Nejvýznamnějším politickým uskupením současné Evropy je potom [[Evropská unie]] sdružující 26 evropských zemí a [[Kypr]], který je geograficky přičítán Asii, politicky, historicky a kulturně pak spíše Evropě. [565] => [566] => ==== Části Evropy ==== [567] => {| width=90% align=center [568] => |- valign=top [569] => | width=30% | [570] => [[Severozápadní Evropa]] [571] => [572] => | rowspan="4" |   [573] => | width=30% | [574] => '''[[Severní Evropa]]''' [575] => * [[Severské státy]] [576] => * [[Skandinávie]] [577] => | rowspan=4 |   [578] => | width=30% | [579] => '''[[Severovýchodní Evropa]]''' [580] => * [[Baltské státy]] [581] => [582] => |- valign=top [583] => | [584] => ---- [585] => '''[[Západní Evropa]]''' [586] => * [[Benelux]] [587] => * [[Britské ostrovy]] [588] => | [589] => ---- [590] => '''[[Střední Evropa]]''' [591] => * [[Visegrádská skupina|Visegrádská čtyřka]] [592] => [593] => | [594] => ---- [595] => '''[[Východní Evropa]]''' [596] => [597] => |- valign=top [598] => | [599] => '''[[Jihozápadní Evropa]]''' [600] => * [[Pyrenejský poloostrov]] [601] =>   [602] => | [603] => ---- [604] => '''[[Jižní Evropa]]''' [605] => [606] => | [607] => '''[[Jihovýchodní Evropa]]''' [608] => * [[Balkán]] [609] => [610] => |- [611] => | [612] => ---- [613] => | [614] => ---- [615] => | [616] => ---- [617] => |} [618] => [619] => == Odkazy == [620] => [621] => === Poznámky === [622] => [623] => [624] => === Reference === [625] => [626] => [627] => === Literatura === [628] => * {{Citace monografie [629] => | příjmení = Steiner [630] => | jméno = George [631] => | odkaz na autora = George Steiner [632] => | spoluautoři = et al. [633] => | titul = George Steiner a myšlenka Evropy [634] => | editoři = [[Josef Jařab]] a Jakub Guziur [635] => | vydavatel = Periplum [636] => | místo = Olomouc [637] => | rok = 2006 [638] => | počet stran = 125 [639] => | isbn = 80-86624-30-7 [640] => | jazyk = česky [641] => }} [642] => * [[Ladislav Hejdánek|HEJDÁNEK, Ladislav]], [https://www.hejdanek.eu/Archive/Detail/74 Evropská integrita jako dialog]. [643] => [644] => === Související články === [645] => * [[Seznam zaniklých států v Evropě]] [646] => * [[Střed Evropy]] [647] => * [[Západní Evropa]] [648] => * [[Severní Evropa]] [649] => * [[Střední Evropa]] [650] => * [[Jižní Evropa]] [651] => * [[Východní Evropa]] [652] => [653] => === Externí odkazy === [654] => * {{Commonscat}} [655] => * {{Commons}} [656] => * {{Wikislovník|heslo=Evropa}} [657] => * {{Wikicitáty|téma=Evropa}} [658] => * {{Wikicesty|průvodce=Evropa}} [659] => [660] => {{Mapa Evropy}} [661] => {{Evropa}} [662] => {{Regiony světa}} [663] => {{Světadíly}} [664] => [665] => {{Autoritní data}} [666] => {{Portály|Evropa|Geografie}} [667] => [668] => [[Kategorie:Evropa| ]] [669] => [[Kategorie:Kontinenty]] [] => )
good wiki

Evropa

Satelitní snímek Evropy v noci Evropa je jeden ze sedmi světadílů, západní část kontinentu Eurasie. Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie (o přesném průběhu této části hranice nepanuje konsenzus).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rusko','Balkán','Francie','Západní Evropa','Island','Kazachstán','Mont Blanc','Pyrenejský poloostrov','Střední Evropa','Řecko','Sovětský svaz','Kavkaz'

Balkán

Francie

Island

Kavkaz

Kazachstán

Řecko

Rusko