Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15480496 [id] => 15480496 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Maďarsko [uri] => Maďarsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Maďarska [2] => | úřední název česky = Maďarsko [3] => | úřední název = Magyarország [4] => | vlajka = Flag of Hungary.svg [5] => | velikost vlajky = 110px [6] => | článek o vlajce = Maďarská vlajka [7] => | znak = Coat of Arms of Hungary.svg [8] => | velikost znaku = 60px [9] => | článek o znaku = Státní znak Maďarska [10] => | hymna = Himnusz [11] => | článek o hymně = Maďarská hymna [12] => | motto = Historický: Regnum Maria Patronae Hungariae [13] => | článek o mottu = [14] => | motto překlad = Království Marie, patronky Maďarska [15] => | mapa umístění = EU-Hungary.svg [16] => | velikost mapy = 290px [17] => | hlavní město = [[Budapešť]] [18] => | rozloha = 93 036{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Central Intelligence Agency]] (CIA) | titul = The World Factbook – Hungary | url = https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/hu.html | datum přístupu = 2009-2-16 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20150530030654/https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/geos/hu.html | datum archivace = 2015-05-30 | nedostupné = ano }} [19] => | rozlmisto = 106 [20] => | procent vody = 0,74 [21] => | nejvyšší hora = [[Kékes]] [22] => | výška nejvyšší hory = 1 014 [23] => | čas = +1 [24] => | počet obyvatel = 9 678 000 [25] => | obyvmisto = 95 [26] => | obyvatelé aktuální k = [[2023]] [27] => | hustota = 105 [28] => | hustmisto = 78 [29] => | HDI = 0,846 [30] => | HDIvývoj = růst [31] => | HDIvýše = vysoký [32] => | HDI aktuální k = [[2021]] [33] => | HDImísto = 46 [34] => | jazyk = [[maďarština]], jazyky nepočetných menšin [35] => | národnosti = [[Maďaři]], [[Němci]], [[Rumuni]], [[Romové]], [[Slováci]], [[Češi]] [36] => | náboženství = římsko- a řecko[[Katolictví|katolické]] (50 %), [[Kalvinismus|kalvínské]] (30 %), [[Luteránství|luteránské]] (5 %) [37] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [38] => | datum vzniku = 895 cca [39] => 1001 království [40] => [[16. listopad|16. listopadu]] [[1918]] [41] => | způsob vzniku = [[zánik Rakousko-Uherska]] [42] => | funkce1 = Prezident [43] => | vládce1 = [[Tamás Sulyok]] [44] => | funkce2 = Předseda vlády [45] => | vládce2 = [[Viktor Orbán]] [46] => | měna = [[Maďarský forint|forint]] [47] => | kód měny = HUF [48] => | HDP/ob. = 43 601{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [49] => | HDP/ob.misto = 42 [50] => | HDP aktuální k = 2023 [51] => | Gini = 28,3 [52] => | Gini aktuální k = [[2020]] [53] => | ison = 348 [54] => | iso3 = HUN [55] => | iso2 = HU [56] => | mpz = H [57] => | předvolba = +36 [58] => | doména = hu [59] => | soubor hymny = Himnusz 1920s.ogg [60] => }} [61] => '''Maďarsko''' ({{Vjazyce2|hu|{{Audio|Hu-Magyarország.ogg|''Magyarország''}}}}) je vnitrozemský [[stát]] ležící v jihovýchodní části [[Střední Evropa|střední Evropy]] v [[Panonská pánev|Panonské pánvi]].{{cite web|url=http://www.kormany.hu/download/e/02/00000/The%20New%20Fundamental%20Law%20of%20Hungary.pdf|title=The Fundamental Law of Hungary|publisher=Hungarian State|access-date=8 May 2017|archive-date=29 June 2014|archive-url=https://web.archive.org/web/20140629205136/http://www.kormany.hu/download/e/02/00000/The%20New%20Fundamental%20Law%20of%20Hungary.pdf|url-status=dead}} Na severu sousedí se [[Slovensko|Slovenskem]], na severovýchodě s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na východě a jihovýchodě s [[Rumunsko|Rumunskem]], na jihu se [[Srbsko|Srbskem]], na jihozápadě s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a [[Slovinsko|Slovinskem]] a na západě s [[Rakousko|Rakouskem]]. Maďarsko je převážně [[Rovina (geomorfologie)|rovinaté]], má rozlohu 93 030 km² a 9,7 milionu obyvatel, převážně etnických [[Maďaři|Maďarů]] s významnou romskou menšinu. Úřední jazyk [[maďarština]] je nejrozšířenějším [[Ugrofinské jazyky|ugrofinský jazykem]] na světě a patří mezi několik ne[[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]] rozšířených v Evropě.{{cite web|url=http://www.helsinki.fi/~tasalmin/fu.html|title=Uralic (Finno-Ugrian) languages, Classification of the Uralic (Finno-Ugrian) languages, with present numbers of speakers and areas of distribution (last updated 24 September 201)|date=6 June 2017|publisher=helsinki.fi|access-date=6 June 2017}} Hlavním a [[Seznam měst v Maďarsku|největším městem]] země je Budapešť; mezi další významné městské oblasti patří [[Debrecín]], [[Segedín]], [[Miskolc]], [[Pécs]] a [[Győr]]. [62] => [63] => Území dnešního Maďarska bylo historicky křižovatkou cest různých národů, včetně [[Keltové|Keltů]], [[Římané|Římanů]], [[Hunové|Hunů]], [[Germáni|germánských kmenů]], [[Avaři|Avarů]] a [[Západní Slované|západních Slovanů]]. Základem uherského státu bylo koncem 9. století dobytí Panonské pánve uherským velkoknížetem [[Almoš|Almošem]] a jeho synem [[Arpád|Arpádem]],{{cite web|url=http://mek.oszk.hu/09100/09132/09132.pdf|title=Hungary in the Carpathian Basin|date=6 June 2017|publisher=Lajos Gubcsi, PhD|access-date=6 June 2017}}{{cite book|title=Acta Orientalia Academiae Scientiarum Hungaricae|url=https://books.google.com/books?id=kNkTAQAAMAAJ|volume=36|year=1982|publisher=Magyar Tudományos Akadémia (Hungarian Academy of Sciences)|page=419}} jeho pravnuk král [[Štěpán I. Svatý|Štěpán I.]] nastoupil na trůn v roce 1000 a přeměnil svou říši na [[Uherské království (1000–1301)|křesťanské království]]. Středověké [[Uhersko|Uherské království]] bylo regionální velmocí, která dosáhla svého [[Uherské království (1301–1526)|kulturního a politického vrcholu v 15. století]].Kristó Gyula – Barta János – Gergely Jenő: Magyarország története előidőktől 2000-ig (History of Hungary from the prehistory to 2000), Pannonica Kiadó, Budapest, 2002, {{ISBN|963-9252-56-5}}, p. 687, pp. 37, pp. 113 ("Magyarország a 12. század második felére jelentős európai tényezővé, középhatalommá vált"/"By the 12th century Hungary became an important European constituent, became a middle power", "A Nyugat részévé vált Magyarország ... /Hungary became part of the West"), pp. 616–644 Po [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] v roce 1526 bylo částečně [[Osmanské Uhersko|okupováno Osmanskou říší]] (1541-1699). Na přelomu 18. a 19. století se Uhry dostaly pod [[Habsburská monarchie|habsburskou nadvládu]] a později se v roce 1867 spojily s [[Rakouské císařství|Rakouským císařstvím]] v [[Rakousko-Uhersko]], které bylo významnou [[Velmoc|mocností]] až do počátku 20. století.{{cite encyclopedia|url=https://www.britannica.com/place/Austria-Hungary|title=Austria-Hungary, HISTORICAL EMPIRE, EUROPE|date=6 June 2017|encyclopedia=[[Encyclopædia Britannica]]|access-date=6 June 2017}} [64] => [65] => Po [[První světová válka|první světové válce]] se Rakousko-Uhersko rozpadlo a následná [[Trianonská smlouva]] stanovila současné hranice Maďarska, což vedlo ke ztrátě 71 % jeho území, 58 % obyvatel a [[Maďarská diaspora|32 % etnických Maďarů]].{{cite book|author=Richard C. Frucht|title=Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture|url=https://books.google.com/books?id=lVBB1a0rC70C|date=31 December 2004|publisher=ABC-CLIO|isbn=978-1-57607-800-6|page=360}}{{cite encyclopedia|title=Trianon, Treaty of|url=http://www.encyclopedia.com/doc/1E1-TrianonTr.html|encyclopedia=The [[Columbia Encyclopedia]]|year=2009}}{{cite web|title=Text of the Treaty, Treaty of Peace Between The Allied and Associated Powers and Hungary And Protocol and Declaration, Signed at Trianon June 4, 1920|url=http://wwi.lib.byu.edu/index.php/Treaty_of_Trianon|access-date=10 June 2009}} Po bouřlivém meziválečném období se Maďarsko připojilo k mocnostem [[Osa Berlín–Řím–Tokio|Osy]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], přičemž utrpělo značné škody a ztráty.[http://historicaltextarchive.com/books.php?op=viewbook&bookid=7&pre=1 ''Hungary: The Unwilling Satellite''] {{Wayback|url=http://historicaltextarchive.com/books.php?op=viewbook&bookid=7&pre=1 |date=20070216000000 }} [http://kapos.hu/hirek/kis_szines/2018-06-16/megerkezett_az_idei_balaton_sound_himnusza.html John F. Montgomery, ''Hungary: The Unwilling Satellite''.] Devin-Adair Company, New York, 1947. Reprint: Simon Publications, 2002.Thomas, ''The Royal Hungarian Army in World War II'', pg. 11 Poválečné Maďarsko se stalo [[Satelitní stát|satelitním státem]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], což vedlo ke vzniku [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]]. Po neúspěšné [[Maďarská revoluce 1956|revoluci v roce 1956]] se Maďarsko stalo [[Gulášový socialismus|relativně svobodnějším]], i když stále potlačovaným členem [[Východní blok|východního bloku]]. Odstranění maďarského hraničního plotu s Rakouskem urychlilo rozpad východního bloku a [[Rozpad Sovětského svazu|následně i Sovětského svazu]].{{cite news|last=Hanrahan|first=Brian|author-link=Brian Hanrahan|title=Hungary's Role in the 1989 Revolutions|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/8036685.stm|work=[[BBC News]]|date=9 May 2009}} V říjnu 1989 se Maďarsko opět stalo [[Demokracie|demokratickou]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]]{{Cite journal|title=1989. évi XXXI. törvény az Alkotmány módosításáról|trans-title=Act XXXI of 1989 on the Amendment of the Constitution|journal=Magyar Közlöny|publisher=Pallas Lap- és Könyvkiadó Vállalat|location=Budapest|volume=44|issue=74|page=1219|language=hu|date=23 October 1989}} a v roce 2004 vstoupilo do [[Evropská unie|Evropské unie]].{{cite web|date=6 June 2017|title=Benefits of EU Membership|url=http://www.mkik.hu/en/magyar-kereskedelmi-es-iparkamara/benefits-of-eu-membership-2630|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20170608120246/http://www.mkik.hu/en/magyar-kereskedelmi-es-iparkamara/benefits-of-eu-membership-2630|archive-date=8 June 2017|access-date=6 June 2017|publisher=Hungarian Chamber of Commerce and Industry}} [66] => [67] => Maďarsko patří v mezinárodních vztazích ke středním mocnostem, a to především díky svému kulturnímu a hospodářskému vlivu.{{Cite journal|last1=Higgott|first1=Richard A.|last2=Cooper|first2=Andrew Fenton|date=1990|title=Middle Power Leadership and Coalition Building: Australia, the Cairns Group, and the Uruguay Round of Trade Negotiations|url=https://www.jstor.org/stable/2706854|journal=International Organization|volume=44|issue=4|pages=589–632|doi=10.1017/S0020818300035414|jstor=2706854|s2cid=153563278|issn=0020-8183}} Je to [[ekonomika s vysokými příjmy]], všeobecnou zdravotní péčí a bezplatným středoškolským vzděláním. Maďarsko má dlouhou historii významného přínosu v oblasti umění, [[Maďarská hudba|hudby]], [[Maďarská literatura|literatury]], sportu, vědy a techniky.{{cite journal|author=OECD|date=27 June 2013|title=OECD Health Data: Social protection|journal=OECD Health Statistics (Database)|doi=10.1787/data-00544-en|url=http://www.oecd-ilibrary.org/social-issues-migration-health/data/oecd-health-statistics/oecd-health-data-social-protection_data-00544-en|access-date=14 July 2013}}{{cite web|url=http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/facts_and_figures/compulsory_education_EN.pdf|archive-url=http://arquivo.pt/wayback/20131106181321/http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/facts_and_figures/compulsory_education_EN.pdf|url-status=dead|archive-date=6 November 2013|title=Compulsory Education in Europe 2013/2014|publisher=European commission|access-date=19 May 2014|author=Eurydice}} Maďarsko se může pochlubit i významnými úspěchy v oblasti kultury, sportu, vědy a techniky.{{cite news|url=http://mta.hu/english/hungarys-nobel-prize-winners-106018|work=[[Hungarian Academy of Sciences]]|title=Hungary's Nobel Prize Winners, 13 Hungarian win Nobel Prize yet|access-date=2 April 2022}}{{cite news|title=Population per Gold Medal. Hungary has the second highest gold medal per capita in the world. All together it has 175 gold medal until 2016.|url=http://www.medalspercapita.com/#golds-per-capita:all-time|work=medalspercapita.com}}[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/276684/Hungarian-literature ''Hungarian literature – ”Popular poetry is the only real poetry was the opinion of Sándor Petőfi, one of the greatest Hungarian poets, whose best poems rank among the masterpieces of world literature”''.], ''Encyclopædia Britannica'', 2012 editionSzalipszki, pg.12 [68] => [69] => Refers to the country as "widely considered" to be a "home of music". Je oblíbenou turistickou destinací v Evropě, v roce 2019 přilákalo 24,5 milionu zahraničních turistů.{{Cite web|title=STADAT – 4.5.3. The number of inbound trips to Hungary and the related expenditures by motivation (2009–)|url=https://www.ksh.hu/docs/eng/xstadat/xstadat_annual/i_ogt004c.html|access-date=2022-06-02|website=Hungarian Central Statistical Office}} Je členem [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Organizace spojených národů]], [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Světová banka|Světové banky]],[[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[Asijská infrastrukturní investiční banka|Asijské infrastrukturní investiční banky]] či [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]].{{cite web|url=http://www.mfa.gov.hu/kum2005/Templates/alapsablon.aspx?NRMODE=Published&NRORIGINALURL=%2Fkum%2Fen%2Fbal%2Fforeign_policy%2Fun_sc%2Finternational_organisations.htm&NRNODEGUID=%7B45550E06-66FE-4183-A899-EDF5BD040EB5%7D&NRCACHEHINT=NoModifyGuest&printable=true|title=International organizations in Hungary|publisher=Ministry of Foreign Affairs|access-date=20 November 2016|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20160313115736/http://www.mfa.gov.hu/kum2005/Templates/alapsablon.aspx?NRMODE=Published&NRORIGINALURL=%2Fkum%2Fen%2Fbal%2Fforeign_policy%2Fun_sc%2Finternational_organisations.htm&NRNODEGUID=%7B45550E06-66FE-4183-A899-EDF5BD040EB5%7D&NRCACHEHINT=NoModifyGuest&printable=true|archive-date=13 March 2016}} [70] => [71] => == Název == [72] => Pojmenování ''magyar'' – znamenající maďarský, maďarština nebo Maďar – podle středověké legendy pochází od praotce [[Hunor a Magor|Magora]], bratra Hunora, praotce [[Hunové|Hunů]]. Odkaz na příbuzenství s Huny, kteří ovládli podkarpatskou oblast v 5. století, měl opodstatnit historický nárok Maďarů na vládu nad tímto územím.Kontler (2011), str. 26. Druhá část ''Magyarország'' maďarského názvu, je ''ország'', což znamená země. [73] => [74] => Podle [[Lingvistika|lingvistů]] předci dnešních Maďarů takto sami sebe označovali jako ''ty, kteří mluví''. ''Magyar'' v sobě obsahuje ugrofinské ''mon'' (mluvit, maď. ''mond'') a ''er'' (muž). Toto označení pak v různých podobách přešlo i do některých jiných jazyků, včetně [[Čeština|češtiny]]. Většina evropských jazyků však převzala jméno z označení ''ungri'' ([[Latina|latinsky]] ''Hungari''). Předci Maďarů, žijící na dolním [[Don|Donu]], se v 6. století přidali ke kmenovému svazu [[Onogurové|Onogurů]] (znamená ''deset národů'') a stali se součástí [[Turkické národy|turkické]] říše. V nejstarších západních písemných záznamech jsou obyvatelé této říše zmiňováni jako ''turci'' nebo ''ungri'' (podle Onogurů). První písemná zpráva, v níž se označení ''ungri'' prokazatelně vztahuje k Maďarům, pochází z roku [[834]] z [[Byzantská říše|Byzance]].Kontler (2011), str. 31. [75] => [76] => Čeština rozlišuje označení ''maďarský'' a ''Maďarsko'' na jedné straně a ''uherský'' a ''Uhersko'' (z latinského ''hungaricus'' a ''Hungaria'') na straně druhé. První se vztahuje k etniku hovořícímu maďarsky a státnímu útvaru, který vznikl v roce 1918 po rozpadu mnohonárodnostního Uherského království. Pojem ''uherský'' se tedy používá především v historickém kontextu, neboť se vztahuje k zaniklému státnímu útvaru. Podobné významové rozlišení má též [[slovenština]], [[chorvatština]], [[srbština]] a [[slovinština]]. Samotná maďarština tyto významy nerozlišuje. ''Magyar'' znamená jak maďarský, tak uherský. Stejně tak ''Magyarország'' označuje současné Maďarsko i historické Uhersko. Jedno označení pro oba významy má také většina evropských i dalších jazyků. [77] => [78] => == Dějiny == [79] => {{podrobně|Dějiny Maďarska|Uhersko}} [80] => === Starověk a středověk === [81] => {{podrobně|Maďarský vpád do Evropy}} [82] => [[Soubor:Meleagrosz-tál (2).jpg|vlevo|náhled|Stříbrný plát z římských časů]] [83] => Nejstarší obyvatelé území dnešního Maďarska zde žili již před téměř půl milionem let. Nejvíce archeologických nálezů je hlavně ze severního Maďarska. Dalšími obyvateli se později stali i [[Keltové]], [[Římané]], ale také [[Ilýrie|Ilyrové]].{{Citace monografie [84] => | příjmení = Kontler [85] => | jméno = László [86] => | odkaz na autora = [87] => | titul = Dějiny Maďarska [88] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [89] => | místo = Praha [90] => | rok = 2001 [91] => | isbn = [92] => | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci [93] => | strany = 18 [94] => | jazyk = česky [95] => }} Římané zde zřídili provincii ''[[Panonie|Pannonia]]''. Ve východní části Maďarska a severního [[Rumunsko|Rumunska]] byla zřízena provincie ''[[Dácie|Dacia]]''. Provincie byly osídleny kolonisty z [[Itálie]]. V této době vznikla i pozdější maďarská města. Centrem Panonie se stalo [[Aquincum]] (severozápadní část dnešní [[Budapešť|Budapešti]]), dále pak byla založena města ''Savaria'' (dnes [[Szombathely]]), ''Scarbantia'' ([[Šoproň]]), ''Arrabona'' ([[Győr]]), ''Gorsium'' ([[Tác (Maďarsko)|Tác]]) a ''Sopianae'' ([[Pécs]]).{{Citace monografie [96] => | příjmení = Kontler [97] => | jméno = László [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Dějiny Maďarska [100] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [101] => | místo = Praha [102] => | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci [103] => | strany = 20 - 21 [104] => | isbn = [105] => | jazyk = česky [106] => | rok = 2001 [107] => }} Po Římanech zdědili [[Maďaři]] například [[vinařství]], které je dodnes nedílnou součástí maďarské kultury. [108] => [109] => [[Germáni|Germánské]] kmeny vytlačily Římany koncem [[5. století]]. I přes to, že germánské kmeny nebyly [[Křesťanství|křesťanské]], zůstaly kostely, které zde zbyly po Římanech, stále v provozu.{{Citace monografie [110] => | příjmení = Kontler [111] => | jméno = László [112] => | odkaz na autora = [113] => | titul = Dějiny Maďarska [114] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [115] => | místo = Praha [116] => | rok = 2001 [117] => | isbn = [118] => | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci [119] => | strany = 22 [120] => | jazyk = česky [121] => }} Během [[stěhování národů]] se v uherské nížině usadili kočovní [[Hunové]] a po nich v 6. století Panonii ovládli [[Avaři]]. [122] => [[Soubor:HetVezer-ChroniconPictum.jpg|vlevo|náhled|162x162pixelů|[[Arpád]]]] [123] => Na konci prvního tisíciletí [[Maďarský vpád do Evropy|pronikly na území dnešního Maďarska z východu]] Maďaři, [[Kočovnictví|kočovný]] kmen [[Ugrofinské národy|ugrofinského]] původu vedený náčelníkem [[Arpád|Arpádem]], zakladatelem královské dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]]. Tento kmen si podmanil usedlé [[Slované|slovanské]] obyvatelstvo a pravidelně ohrožoval [[Bavorské vévodství|Bavory]] a [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]], kterou nakonec vyvrátil. Po [[Bitva na Lechu (955)|bitvě na Lešském poli]] (955), kde byli Maďaři poraženi vojsky [[Východofranská říše|východofranského]] krále [[Ota I. Veliký|Oty I. Velikého]] s přispěním [[České knížectví|českých]] oddílů knížete [[Boleslav I.|Boleslava I.]], se vzdali výbojů, usadili se a začali obdělávat úrodnou [[Panonská pánev|Panonskou pánev]].{{Citace monografie [124] => | příjmení = Kontler [125] => | jméno = László [126] => | odkaz na autora = [127] => | titul = Dějiny Maďarska [128] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [129] => | místo = Praha [130] => | rok = 2001 [131] => | isbn = [132] => | kapitola = Šípy a rádla Maďarů: zábor, nájezdy a usazení [133] => | strany = 38 [134] => | jazyk = česky [135] => }}[[Soubor:A Szent Korona elölről 2.jpg|náhled|[[Uherská koruna|Svatoštěpánská uherská koruna]] vznikla v průběhu 11. až 13. století|187x187pixelů]]Koncem [[10. století]] Arpádovec [[Gejza (velkokníže)|Gejza]] vytvořil [[Maďarské velkoknížectví]], s hlavním městem [[Ostřihom]]. [[Křesťanství|Křesťanským]] se stalo tehdy, když se nechal pokřtít kníže Vajk a převzal jméno [[Štěpán I. Svatý|Štěpán]]. V roce 1000 se pak Štěpán nechal korunovat králem a vzniklo [[Uhersko|Uherské království]]. Štěpán též prosadil zřízení [[Arcidiecéze ostřihomsko-budapešťská|arcibiskupství]]. Uherské království bylo v 11.–15. století jedním z nejrozlehlejších a nejmocnějších států střední a jihovýchodní Evropy. Vedle vlastních Uher, jejichž součástí bylo [[Slovensko]], zahrnovalo [[Chorvatsko]] (personální unie 1102), [[Sedmihradsko]] (dnes součást Rumunska) a část srbských území včetně [[Bělehrad|Bělehradu]]. [136] => [[Soubor:Hunyadi Matyas TK (crop).jpg|vlevo|náhled|176x176pixelů|[[Matyáš Korvín]]]] [137] => Roku 1241 Uhersko zasáhl [[mongolský vpád do Evropy]], který zemi silně zpustošil. Roku 1301 vymřeli Arpádovci. Uherské koruny se nakrátko chopili čeští [[Přemyslovci]], ale ti vymřeli záhy také a uherský trůn uzmuli [[Anjouovci]] a seděli na něm až do roku 1387, kdy se [[Karel IV.|Karlovi IV.]] podařilo ho zajistit pro svého syna [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a rod [[Lucemburkové|Lucemburků]]. [138] => [139] => Zikmund však zemřel bez dědiců, takže se poté na trůně střídali další významné středoevropské rody, [[Habsburkové]] a [[Jagellonci]]. Výjimku představuje éra vlády [[Regent|regenta]] [[Jan Hunyadi|Jánose Hunyadiho]] (1446–1453) a jeho syna [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (1458–1490), který se stal dokonce králem a načas ovládl také [[Morava|Moravu]] a [[Slezsko]]. Po něm se vrátili Jagellonci ([[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] a [[Ludvík Jagellonský|Ludvík]]), kteří drželi i [[České království|českou korunu]], a vytvořili tak velkou středoevropskou říši. Čelili řadě problémů, například selskému [[Dóžovo povstání|Dóžově povstání]] (1514) proti šlechtě, které bylo brutálně potlačeno.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Dózsa Rebellion {{!}} Hungarian history [141] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [142] => | url = https://www.britannica.com/event/Dozsa-Rebellion [143] => | jazyk = en [144] => | datum přístupu = 2021-05-08 [145] => }} Avšak největším problémem se brzy ukázal být tlak [[Osmanská říše|Osmanské říše]] z jihu (viz [[Osmansko-uherské války]]). [146] => [147] => === Součást habsburské říše === [148] => [[Soubor:Johann_Peter_Krafft_005.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Obránci [[Szigetvár|Szigetváru]] vyrážejí do posledního útoku proti přesile Turků roku 1566]] [149] => Uhersko bylo Osmany ohrožováno od 15. století. Právě v boji s Turky, v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] roku 1526, padl poslední Jagellonec Ludvík. Následně vypukla válka o uherský trůn mezi Habsburky ([[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]]) a [[Sedmihradsko|sedmihradským]] vévodou [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]] ([[1527]]–[[1538]]). Toho takticky podporovali Osmani a využili nástupnické války k první mohutné invazi do střední Evropy (viz [[První obléhání Vídně]] roku 1529), což byl počátek 200 let trvajících [[Osmansko-habsburské války|tureckých válek]], jejichž bojištěm bylo povětšinou právě uherské území. Uherskou korunu získali Habsburkové, ale před Osmany se jim Uhry dlouho nedařilo plně ochránit. V roce 1541 Turci obsadili území od Bělehradu po Budapešť ([[Budínský ejálet]]). Z východní části se stalo [[Sedmihradské knížectví]] – téměř nezávislý stát, který byl [[Vazal|vazalem]] Osmanské říše. Jen zbylé území, tedy [[Horní Uhry]], Burgenland, západní [[Chorvatsko]] a západní pruh dnešního Maďarska, s jádrem na území dnešního Slovenska a nazývané obvykle „[[královské Uhersko]]“, ovládali Habsburkové a jejich [[Habsburská monarchie|monarchie]]. V rámci ní se Uhry stávaly stále více jen podřízenou zemí, navíc poměrně zaostalou, soustředěnou jen na zemědělství. [150] => [[Soubor:Georg Philipp Rugendas Figurenreiche Reiterschlacht zwischen den Österreichern und den Ungarn.JPG|náhled|[[Rákócziho povstání]]]] [151] => Pokusy Habsburků prosadit [[absolutismus]], [[Katolicismus|katolictví]] a omezit moc [[Uherská šlechta|uherské šlechty]] vyústily v letech 1604–1711 v [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|protihabsburská stavovská povstání]] ([[povstání Štěpána Bočkaje]], [[povstání Gabriela Betlena]], [[Rákócziho povstání]] ad.).{{Citace periodika [152] => | příjmení = BENCZÉDI [153] => | jméno = LÁSZLÓ [154] => | titul = Hungarian National Consciousness as Reflected in the Anti-Habsburg and Anti-Ottoman Struggles of the Late Seventeenth Century [155] => | periodikum = Harvard Ukrainian Studies [156] => | datum vydání = 1986 [157] => | ročník = 10 [158] => | číslo = 3/4 [159] => | strany = 424–437 [160] => | issn = 0363-5570 [161] => | url = https://www.jstor.org/stable/41036265 [162] => | datum přístupu = 2021-05-08 [163] => }} Habsburkové všechna potlačili a říši centralizovali, pozitivním jevem pro Maďary bylo aspoň to, že se Habsburkům nakonec podařilo scelit původní uherské území vytlačením Turků – roku 1691 dobyli Sedmihradsko, po [[Bitva u Vídně|bitvě u Vídně]] v roce 1683 a [[Bitva u Zenty|bitvě u Zenty]] roku 1697 vytlačili Turky definitivně ze střední Evropy ([[Karlovický mír]]) a roku 1718 pak dobyli poslední území v jihovýchodním Maďarsku.[[Soubor:Komáromi csata II Than 2.jpg|náhled|vlevo|Bitva mezi Maďary a Rakušany během [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské války za nezávislost]] v letech 1848–1849|220x220pixelů]]Nespokojenost se stagnací, politickou i hospodářskou, byla však v Uhersku trvalá. Ve 30. letech 19. století vzniklo reformní hnutí zaměřené především na hospodářské otázky vedené hrabětem [[István Széchenyi|Istvánem Széchenyim]]. V březnu [[1848]] vypuklo v [[Budapešť|Budapešti]], pod vlivem [[Únorová revoluce 1848|únorové revoluce]] ve Francii, [[Maďarská revoluce 1848–1849|povstání]]. Hlavním vůdcem byl [[Lajos Kossuth]], vojenským velitelem [[Artur Görgey]], pěvcem revoluce byl [[Sándor Petőfi]], [[Lajos Batthyány]] se ujal funkce ministerského předsedy. Povstání mělo demokratizační požadavky, ale na rozdíl od jiných zemí monarchie přerostlo v Uhersku ve válku o nezávislost. Sněm zasedající v [[Debrecín|Debrecínu]] sesadil Habsburky z trůnu a Kossutha prohlásil hlavou nového státu. Ten však netrval dlouho. Navzdory podpoře polských dobrovolníků vedených [[Józef Bem|Józefem Bemem]], Vídeň povstání utopila v krvi, s pomocí [[Ruská imperiální armáda|ruské carské armády]] vedené [[Ivan Fjodorovič Paskevič|Ivanem Paskevičem]]. Povstalci [[Kapitulace u Világoše|kapitulovali u Világoše]] (dnešní [[Șiria]]) 13. srpna 1849.[[Soubor:Budapest andrassy ut 1875.jpg|náhled|upright|[[Budapešť]] v roce 1875]]Po [[prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] z roku [[1866]], kterou Habsburkové prohráli, což je oslabilo i uvnitř říše, se však Maďarům podařilo dosáhnout [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherského vyrovnání]] ([[1867]]), čímž vzniklo [[Rakousko-Uhersko]].{{Citace monografie [164] => | příjmení = Kontler [165] => | jméno = László [166] => | odkaz na autora = [167] => | titul = Dějiny Maďarska [168] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 2001 [171] => | isbn = [172] => | kapitola = "Šťastné mírové časy" aneb přelud velikosti [173] => | strany = 254 [174] => | jazyk = česky [175] => }} Toto vyrovnání dávalo Uhersku, oficiálně [[Země Koruny svatoštěpánské|Zemím Koruny svatoštěpánské]], neboli takzvanému Zalitavsku, takřka úplnou autonomii. [176] => [[Soubor:Tisza Kálmán Horowitz.jpg|vlevo|náhled|222x222pixelů|[[Kálmán Tisza]]]] [177] => Moc získali místní politici, jako byl například první ministerský předseda [[Gyula Andrássy starší]], či později zakladatel vlivné [[Liberální strana (Maďarsko)|Liberální strany]] (''Szabadelvű Párt'') [[Kálmán Tisza]] a jeho syn [[István Tisza]]. Maďaři nicméně autonomii, kterou sami získali, nebyli ochotni dát národnostním menšinám na vlastním území (např. [[Slováci|Slovákům]]) a Zalitavsko se tak stalo prostorem [[maďarizace]] a mnohem většího národnostního útlaku než [[Předlitavsko]] s centrem ve Vídni. [178] => [179] => Po roce [[1910]] se celkově stupňovalo napětí v celé Evropě, [[28. červen|28. června]] [[1914]] spáchali [[Černá ruka|srbští studenti]] v [[Bosna (historická země)|Bosně]] úspěšný [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|atentát]] na [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d’Este]]. Rakousko-Uhersko poté vyhlásilo [[Srbsko|Srbsku]] ultimátum{{Citace monografie [180] => | příjmení = Kontler [181] => | jméno = László [182] => | odkaz na autora = [183] => | titul = Dějiny Maďarska [184] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [185] => | místo = Praha [186] => | rok = 2001 [187] => | isbn = [188] => | kapitola = Uhry za první světové války [189] => | strany = 295–296 [190] => | jazyk = česky [191] => }} a zajistilo si pro případnou válku podporu [[Německá říše|Německa]]. Srbsko požadavky rakouského ultimáta téměř zcela přijalo, přesto přerušilo Rakousko-Uhersko jednání ([[23. červenec|23. července]]) a vyhlásilo částečnou [[mobilizace|mobilizaci]] a poté ([[28. červenec|28. července]]) i válku. Tím začala, jak se brzy ukázalo, [[první světová válka]], při které se dostala do konfliktu prakticky celá [[Evropa]]. [192] => [193] => V Rakousku-Uhersku se v průběhu války projevily všechny jeho problémy. Jedním z největších byla národní nejednotnost a špatná ekonomická situace, válka Rakousko-Uhersko vyčerpávala více než jiné země, a to se bylo nuceno orientovat stále více na [[Německo]], což vzbuzovalo nelibost u neněmeckých národů monarchie. Po smrti [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] ([[21. listopad]]u [[1916]]), nastoupil na trůn [[Karel I.]], jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám. V již zoufalé situaci se pokusil vyhlásit [[16. říjen|16. října]] [[1918]] federaci, ještě v průběhu října se však začalo Rakousko-Uhersko rozpadat a [[1. listopad]]u zprostil [[Karel I.]] uherskou vládu přísahy věrnosti. [194] => [195] => === Meziválečná doba a 2. světová válka === [196] => [[Soubor:Trianon consequences.png|náhled|Na základě [[Trianonská smlouva|Trianonské smlouvy]] získalo Maďarsko 28 % území Uherska, ale bez mořských přístavů a 3 425 000 etnických Maďarů se ocitlo mimo zemiMolnar, A Concise History of Hungary, p. 262 [https://books.google.com/books?id=y0g4YEp7ZrsC&pg=PA262&dq=found+themselves+separated+from+their+motherland&ei=UI13Sa3bEouYMsCR-L4E online]Richard C. Frucht, Eastern Europe: An Introduction to the People, Lands, and Culture p. 359-360 [https://books.google.com/books?id=lVBB1a0rC70C&pg=RA1-PA360&dq=found+themselves+separated+from+their+motherland&ei=UI13Sa3bEouYMsCR-L4E#PRA1-PA359,M1 online]{{legenda|#cd3318|Území s maďarskou většinou (podle sčítání lidu v roce 1910) odtržené od Maďarska}}]] [197] => Po konci války vypukla v Maďarsku v říjnu 1918 [[astrová revoluce]], pod jejímž tlakem byla v uherské části monarchie vyhlášena [[První Maďarská republika|republika]] pod vedením [[Mihály Károlyi|Mihálye Károlyiho]].{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = Před 100 lety byla v Maďarsku vyhlášena republika [199] => | periodikum = iDNES.cz [200] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [201] => | vydavatel = MAFRA [202] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [203] => | url = https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/madarsko-republika-astrova-revoluce-monarchie.A181115_153752_pred-100-lety_vov [204] => | datum vydání = 2018-11-16 [205] => | datum přístupu = 2021-05-08 [206] => }} Zároveň vznikaly v důsledku sebeurčování okolních národů jejich státy a od Maďarska se začala odtrhávat pohraniční území obydlená příslušnými [[národ|etniky]] jako byli [[Slováci]], [[Rumuni]] a [[Jižní Slované|Jihoslované]]. Roku [[1919]] se moci na tři měsíce chopili [[komunismus|komunisté]], kteří vyhlásili [[Maďarská republika rad|Maďarskou republiku rad]].{{Citace elektronického periodika [207] => | příjmení = Šajtar [208] => | jméno = Jaroslav [209] => | titul = Maďarská republika rad 1919: Komunistická revoluce po vzoru Sovětského Ruska [210] => | periodikum = Reflex.cz [211] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/93934/madarska-republika-rad-revoluci-po-vzoru-sovetskeho-ruska-provazely-vsechny-nesvary-komunismu.html [212] => | jazyk = cs [213] => | datum přístupu = 2021-05-08 [214] => }} Ta se [[Maďarsko-československá válka|pokusila dobýt]] vojensky část Slovenska, byla však také s přispěním rumunského vojska poražena. Po pádu komunistické revoluce nastalo období tzv. [[Bílý teror (Maďarsko)|bílého teroru]] a bylo obnoveno uherské království, jehož hlavou se jako [[regent]] stal bývalý rakousko-uherský [[admirál]] [[Miklós Horthy]]. [215] => [216] => [[4. červen|4. června]] [[1920]] bylo Maďarsko velmocemi přinuceno podepsat [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvu]], která v rámci [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížských předměstských smluv]] určila poválečné uherské hranice. Podle této smlouvy byla severní část (tzv. Horní Uhersko), převážnou většinou obývaná [[Slováci|Slováky]], připojena k [[První republika|Československu]] (dnes [[Slovensko]] a [[Podkarpatská Rus|Zakarpatská Ukrajina]]) a několik obcí k [[Polsko|Polsku]]. Rozsáhlá východní část připadla [[Rumunsko|Rumunsku]]. Jižní část a celé [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatsko-Slavonsko]] se staly součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (dnes jsou tato území rozdělena mezi [[Slovinsko]], [[Chorvatsko]] a [[Srbsko]]). Poměrně malé západní pohraničí [[Burgenland|Hradsko (Burgenland)]] připadlo [[Rakousko|Rakousku]]. Zbytkové Uhersko/Maďarsko zahrnovalo pouze 29 % předchozí rozlohy (33 %, pokud nepočítáme [[Království chorvatsko-slavonské|Chorvatsko]]). Nové hranice byly vedeny v zásadě podle národnostního složení, ovšem mnohde byla uplatněna také strategická kritéria (hranice po řekách či na hřebenech hor) nebo dopravní hlediska, vesměs v neprospěch Maďarska. I proto zůstalo na mnoha místech bezprostředně za jeho hranicemi souvislé maďarské osídlení (nejmarkantněji na jižním Slovensku) a zhruba jeden milion maďarsky hovořících [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulů]] uprostřed Rumunska.{{Citace monografie [217] => | příjmení = Kliment [218] => | jméno = Charles K. [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = Maďarská armáda 1919-1945 [221] => | vydavatel = Ares : Naše vojsko [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 2007 [224] => | isbn = 978-80-86158-50-1 [225] => | kapitola = [226] => | strany = 5–9 [227] => | jazyk = česky [228] => }} Trianonská smlouva vyvolala v Maďarsku pocit křivdy, který zcela nevyprchal ani ve 21. století.{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = Hadravová [230] => | jméno = Lenka [231] => | titul = Trianonská smlouva zůstává pro Maďary traumatem i po 90 letech [232] => | periodikum = ČT24 [233] => | vydavatel = Česká televize [234] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1337969-trianonska-smlouva-zustava-pro-madary-traumatem-i-po-90-letech [235] => | datum vydání = 4. 6. 2010 [236] => | datum přístupu = 2021-05-08 [237] => }}{{Citace elektronického periodika [238] => | příjmení = Irmanová [239] => | jméno = Eva [240] => | titul = Trauma Trianonu spočívá ve vytržení třetiny Maďarů z centrálního bloku národa [241] => | periodikum = ČT24 [242] => | vydavatel = Česká televize [243] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3110261-historicka-trauma-trianonu-spociva-ve-vytrzeni-tretiny-madaru-z-centralniho-bloku [244] => | datum vydání = 3. 6. 2020 [245] => | jazyk = cs [246] => | datum přístupu = 2021-05-08 [247] => }} [248] => [[Soubor:Miklos Horthy in Budapest in 1919.png|vlevo|náhled|[[Miklós Horthy]]]] [249] => Roku [[1921]] došlo ke dvěma pokusům sesazeného [[Karel I.|Karla I.]] (v maďarském číslování Karel IV.) získat zpět uherský trůn (který na rozdíl od rakouského formálně stále existoval), ale Miklós Horthy se přes původní příslib souhlasu pod tlakem vítězných velmocí [[První světová válka|první světové války]] postavil proti němu. Aby dále neeskaloval napětí (hrozila též intervence [[Malá dohoda|Malé Dohody]]), Karel nakonec ustoupil. V listopadu pak maďarský parlament definitivně sesadil [[Habsburkové|Habsburky]] z trůnu. V následném meziválečném období, ve kterém byl Horthy regentem království, hledalo Maďarsko spojence ve svých snahách o revizi Trianonské smlouvy. To jej nasměrovalo hlavně k [[Itálie|Itálii]] ovládané [[Benito Mussolini|Benitem Mussolinim]]. Domácí politika se vyznačovala [[konzervatismus|konzervatismem]] a perzekucí [[levice]], od [[1930–1939|30. let]] sílily [[fašismus|fašistické]] tendence, reprezentované zejména [[Gyula Gömbös|Gyulou Gömbösem]].{{Citace periodika [250] => | příjmení = Kónya [251] => | jméno = S. [252] => | titul = To the Attempt to Establish Totalitarian Fascism in Hungary 1934—35: Gömbös Manœuvering against the Opposition within the Government Party. The Victory of Gömbös [253] => | periodikum = Acta Historica Academiae Scientiarum Hungaricae [254] => | datum vydání = 1969 [255] => | ročník = 15 [256] => | číslo = 3/4 [257] => | strany = 299–334 [258] => | issn = 0001-5849 [259] => | url = https://www.jstor.org/stable/42554856 [260] => | datum přístupu = 2021-05-08 [261] => }} [262] => [263] => [[Soubor:Hungary map 1941.png|náhled|Územní rozsah [[Maďarské království|Maďarského království]] během druhé světové války: [264] => {{legenda|#ffff8b|Maďarské území po roce 1918}} [265] => {{legenda|#aaff8a|Území získané v letech 1938–1941}}]] [266] => [267] => V předvečer [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Maďarské království]], stále pod vedením regenta Horthyho, udržovalo orientaci na Itálii a nověji i na [[nacistické Německo]], od čehož si slibovalo zisk ztracených území. Dostávalo se tak do paradoxní situace, protože [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]], vzniklý 14. března 1939, a [[Rumunsko]], jemuž zejména kladlo Maďarsko své územní požadavky, byly také německými spojenci. Maďarsko však bylo [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] preferováno. Jednou ze zaplacených cen bylo, že mnoho maďarských [[Židé|Židů]] bylo na konci války deportováno do vyhlazovacích [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]].{{Citace periodika [268] => | příjmení = Cohen [269] => | jméno = Asher [270] => | titul = Continuity in the Change: Hungary, 19 March 1944 [271] => | periodikum = Jewish Social Studies [272] => | datum vydání = 1984 [273] => | ročník = 46 [274] => | číslo = 2 [275] => | strany = 131–144 [276] => | issn = 0021-6704 [277] => | url = https://www.jstor.org/stable/4467252 [278] => | datum přístupu = 2021-05-10 [279] => }}{{Citace elektronického periodika [280] => | titul = Orbán se omluvil za maďarské deportace Židů [281] => | periodikum = Česká televize [282] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1497000-orban-se-omluvil-za-madarske-deportace-zidu [283] => | datum_vydání = 26. ledna 2015 [284] => }} Maďarští [[Romové]] měli osud podobný, i když ne v tak velké míře. V realizaci [[Holokaust|holokaustu]] Němcům pomáhali zejména místní fašisté ze [[Strana Šípových křížů|Strany Šípových křížů]]. [285] => [286] => Zprvu maďarská zahraniční politika nesla dočasné dílčí úspěchy. V rámci takzvané [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] bylo k Maďarsku [[Okupace jižního Slovenska|připojeno jihoslovenské pohraničí]].{{Citace elektronického periodika [287] => | titul = Slovenský Mníchov: Po verdikte veľmocí sa Košice, Nové Zámky či Levice ocitli v Maďarsku [288] => | periodikum = history.hnonline.sk [289] => | url = https://history.hnonline.sk/historicke-fotogalerie/1836900-slovensky-mnichov-po-verdikte-velmoci-sa-kosice-nove-zamky-ci-levice-ocitli-v-madarsku [290] => | jazyk = sk [291] => | datum přístupu = 2021-05-10 [292] => }} Po rozbití [[Druhá republika|Československa]] Hitlerem v březnu [[1939]] zabralo Maďarsko i celou [[Podkarpatská Rus|Podkarpatskou Rus]] a ve [[Druhá vídeňská arbitráž|druhé vídeňské arbitráži]] roku [[1940]] získalo pod německou patronací i severovýchodní [[Sedmihradsko]]. Přesto až do roku [[1941]] dokázalo Maďarsko udržovat zdání neutrality, teprve pak se připojilo k německým vojenským akcím. Dobylo část [[Jugoslávie|jugoslávské]] [[Vojvodina|Vojvodiny]] a účastnilo se [[Operace Barbarossa|invaze do Sovětského svazu]]. Když se začala blížit definitivní porážka Německa, zahájil Horthy v polovině října [[1944]] jednání se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. [293] => [[Soubor:Kálvária tér - Losonci utca sarok. Fortepan 58303.jpg|vlevo|náhled|Bitva o Budapešť]] [294] => Nacisté reagovali tím, že nejprve Maďarsko okupovali ([[Operace Margarethe]]) a nakonec zajali i Horthyho a do čela tzv. [[Vláda národní jednoty (Maďarsko)|vlády národní jednoty]] postavili vůdce maďarských fašistů [[Ferenc Szálasi|Ference Szálasiho]] ([[Operace Panzerfaust]]).{{Citace elektronického periodika [295] => | příjmení = Hertl [296] => | jméno = David [297] => | titul = Maďarský nacistický diktátor Szálasi skončil po válce na oprátce [298] => | periodikum = Plus [299] => | vydavatel = Český rozhlas [300] => | url = https://plus.rozhlas.cz/madarsky-nacisticky-diktator-szalasi-skoncil-po-valce-na-opratce-8442984 [301] => | datum vydání = 2021-03-11 [302] => | jazyk = cs [303] => | datum přístupu = 2021-05-10 [304] => }} [305] => [306] => V této době už byla před branami Budapešti [[Rudá armáda]]. Podle [[Adolf Hitler|Hitlera]] byla Budapešť poslední překážka, která mohla zastavit Rudou armádu před příchodem do [[Vídeň|Vídně]] a pak do celého Německa. Hitler tedy nakázal bránit Budapešť do posledního muže. Pro Sovětský svaz bylo dobytí Budapešti otázkou prestiže a nároku na kontrolu nad Maďarskem při poválečném rozdělování Evropy. Obě strany tedy vedly boje s velkým nasazením a nebraly ohled na počty padlých vojáků a civilistů. Ustupující německá armáda nasadila vzdušné síly a začala Budapešť bombardovat. Vyhodila do povětří všechny mosty přes [[Dunaj]] a zničila také mnoho domů. Po téměř stodenním boji (známém především jako [[budapešťská operace]]) bylo město plné trosek a mrtvol, jichž bylo minimálně půl milionu.{{Citace elektronického periodika [307] => | příjmení = Šajtar [308] => | jméno = Jaroslav [309] => | titul = Před 75 lety Rudá armáda dobyla „Festung Budapešť“, víc než polovina obránců padla nebo utrpěla zranění [310] => | periodikum = Reflex.cz [311] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/99226/pred-75-lety-ruda-armada-dobyla-festung-budapest-vic-nez-polovina-obrancu-padla-nebo-utrpela-zraneni.html [312] => | jazyk = cs [313] => | datum přístupu = 2021-05-08 [314] => }} [315] => [316] => === Socialistická éra === [317] => [[Soubor:Mátyás Rákosi.jpg|vlevo|náhled|[[Mátyás Rákosi]]]] [318] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vznikla [[druhá Maďarská republika]], která již byla v [[Sovětský svaz|sovětské]] sféře vlivu. Pro socialistický vývoj země mělo význam sloučení [[Maďarská komunistická strana|Maďarské komunistické strany]] a Sociálně demokratické strany Maďarska v [[Magyar Dolgozók Pártja|Maďarskou stranu pracujících]] (později byla nahrazena [[Maďarská socialistická dělnická strana|Maďarskou socialistickou dělnickou stranou]]). Dne [[15. srpen|15. srpna]] [[1949]] byla vyhlášena [[Maďarská lidová republika]] a [[20. srpen|20. srpna]] Národní shromáždění přijalo zákon o nové ústavě. Národní hospodářství bylo, podobně jako ve všech zemích tzv. [[Východní blok|východního bloku]], z velké části zestátněno a podrobeno [[Plánovaná ekonomika|centrálnímu plánování]] pod sovětským vlivem. [319] => [[Soubor:Nagy Imre fortepan 74229.jpg|náhled|[[Imre Nagy]]]] [320] => Maďarskou politiku ovládli [[Josif Vissarionovič Stalin|stalinisté]] v čele s [[Mátyás Rákosi|Mátyásem Rákosim]], který zastával funkci generálního tajemníka komunistů. Začaly soudní procesy proti „nepřátelům lidu“, jenom v letech [[1952]] až [[1955]] bylo odsouzeno k různým trestům více než 500 000 osob. K nejznámějším obětem represí patřil [[László Rajk]], popravený v roce 1949.{{Citace elektronického periodika [321] => | příjmení = [322] => | jméno = [323] => | titul = László Rajk - maďarský Slánský [324] => | periodikum = ČT24 [325] => | vydavatel = Česká televize [326] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1384951-laszlo-rajk-madarsky-slansky [327] => | datum vydání = 16. 9. 2009 [328] => | jazyk = cs [329] => | datum přístupu = 2021-05-11 [330] => }} Příslušníci [[Államvédelmi Hatóság|ÁVH]] (tajná policie) rozhodovali o osudech a životech statisíců lidí. Po Stalinově smrti v březnu [[1953]] obvinilo nové vedení [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] Rákosiho z podpory [[Kult osobnosti|kultu osobnosti]] a novým maďarským premiérem se stal [[Imre Nagy]].{{Citace elektronického periodika [331] => | příjmení = Adamec [332] => | jméno = Jan [333] => | titul = Rákosi versus Nagy. Maďarská destalinizační předehra 1953–1955 [334] => | periodikum = Paměť a dějiny 2016/01 [335] => | vydavatel = ÚSTR [336] => | url = https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1601/013-024.pdf [337] => | datum přístupu = 2021-05-10 [338] => }}[[Soubor:Szétlőtt harckocsi a Móricz Zsigmond körtéren.jpg|náhled|vlevo|Zničený sovětský tank v Budapešti během povstání roku 1956; podle časopisu ''[[Time]]'' se osobností roku 1956 stal maďarský bojovník za svobodu{{cite news| title = Man of the Year, The Land and the People| work = Time| date = 7 January 1957| url = http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,808898-1,00.html| accessdate = 9 October 2006| titul = Archivovaná kopie| datum přístupu = 2016-01-12| url archivu = https://web.archive.org/web/20130529010715/http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,808898-1,00.html| datum archivace = 2013-05-29| nedostupné = ano}}]]V polovině padesátých let v Maďarsku sílilo protikomunistické cítění, které vyvrcholilo [[Maďarské povstání|povstáním]] na podzim roku [[1956]].{{Citace elektronického periodika [339] => | příjmení = Šajtar [340] => | jméno = Jaroslav [341] => | titul = Před 60 lety vypuklo v Maďarsku protikomunistické povstání. Vyznačovalo se neuvěřitelnou brutalitou [342] => | periodikum = Reflex.cz [343] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/historie/75432/pred-60-lety-vypuklo-v-madarsku-protikomunisticke-povstani-vyznacovalo-se-neuveritelnou-brutalitou.html [344] => | jazyk = cs [345] => | datum přístupu = 2021-05-08 [346] => }} Shromažďovaly se velké zástupy lidí a protesty byly čím dál větší. Po velkých bojích, které proběhly u Maďarského rádia mezi demonstrujícími a policií, se zdálo, že komunisté ustoupí. Došlo však k vojenské intervenci Sovětského svazu.{{Citace monografie [347] => | příjmení = Kontler [348] => | jméno = László [349] => | odkaz na autora = [350] => | titul = Dějiny Maďarska [351] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [352] => | místo = Praha [353] => | rok = 2001 [354] => | isbn = [355] => | kapitola = Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956 [356] => | strany = 391 [357] => | jazyk = česky [358] => }} Maďarští politici se pokusili vyjednat odchod sovětských vojsk z území Maďarska a zaujmout pozici [[Neutralita|neutrálního]] státu po vzoru sousedního [[Rakousko|Rakouska]]. Imre Nagy vyhlásil vystoupení Maďarska z [[Varšavská smlouva|Varšavského paktu]] a jeho neutralitu.{{Citace monografie [359] => | příjmení = Kontler [360] => | jméno = László [361] => | odkaz na autora = [362] => | titul = Dějiny Maďarska [363] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [364] => | místo = Praha [365] => | rok = 2001 [366] => | isbn = [367] => | kapitola = Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956 [368] => | strany = 292 [369] => | jazyk = česky [370] => }} Západ sledoval situaci jen zpovzdálí, podle některých zdrojů byla tehdy uzavřena tajná dohoda Sovětského svazu a [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] o [[Suezský průplav|Suezském průplavu]], kterou bylo údajně dohodnuto, že se Sověti vzdají vlivu na průplav, ale Západ nebude zasahovat do revoluce v Maďarsku.{{Citace monografie [371] => | příjmení = Kontler [372] => | jméno = László [373] => | odkaz na autora = [374] => | titul = Dějiny Maďarska [375] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [376] => | místo = Praha [377] => | rok = 2001 [378] => | isbn = [379] => | kapitola = Padesátá léta: stalinismus, "nový kurz" a revoluce v roce 1956 [380] => | strany = 293 [381] => | jazyk = česky [382] => }} [383] => [384] => Mezinárodní neutralita [[Maďarská lidová republika|Maďarské lidové republiky]] nemohla být tehdy pro Sovětský svaz přijatelná, a tak po zdánlivém odchodu ze země sovětská vojska již po několika dnech opět vstoupila na území Maďarska. Sovětské letectvo začalo bombardovat [[Budapešť]] a v ulicích vypukly opět boje mezi povstalci a sovětskou armádou vyzbrojenou tanky a jinými těžkými zbraněmi. Povstání bylo potlačeno a nová, Sověty dosazená, maďarská vláda v čele s [[János Kádár|Jánosem Kádárem]] vrátila zemi do sféry tzv. východního bloku. Sen o neutrálním demokratickém Maďarsku se rozplynul a sovětská armáda zůstala na území Maďarska až do roku [[1991]], stejně jako v [[Československá socialistická republika|ČSSR]] po roce [[1968]]. [385] => [[Soubor:Fiastyúk (Thälmann) utca 47-49., Kádár János látogatása a 2 sz. Általános Iskolában (ma Hegedűs Géza Általános Iskola), mögötte bőrkabátban Deák Gábor kerületi párttitkár. Fortepan 25443.jpg|náhled|[[János Kádár]]]] [386] => Ve dnech [[9. červen|9.]] a [[15. červen|15. června]] [[1958]] se konal proces s Imre Nagyem a jeho spolupracovníky. Všichni byli shledáni vinnými ze spiknutí, jehož cílem bylo svrhnout lidově demokratický režim, a odsouzeni k [[Trest smrti|trestu smrti]]. Bývalý premiér Imre Nagy, jeho poradce [[Miklós Gimes]] a ministr obrany [[Pál Maléter]] byli popraveni [[16. červen|16. června]] 1958.{{Citace elektronického periodika [387] => | příjmení = [388] => | jméno = [389] => | titul = Postavil se Sovětům, skončil na popravišti. Orbánova propaganda povstání velebí, Nagyem však pohrdá [390] => | periodikum = ČT24 [391] => | vydavatel = Česká televize [392] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2509450-postavil-se-rusum-skoncil-na-popravisti-orbanova-propaganda-povstani-velebi-nagyem-vsak [393] => | datum vydání = 16. 6. 2018 [394] => | jazyk = cs [395] => | datum přístupu = 2021-05-08 [396] => }} Ostatní vládní spolupracovníci byli uvězněni.{{Citace monografie [397] => | příjmení = KONTLER [398] => | jméno = László [399] => | odkaz na autora = [400] => | titul = Dějiny Maďarska [401] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [402] => | místo = Praha [403] => | rok = 2008 (2. vydání) [404] => | isbn = 978-80-7106-616-3 [405] => | kapitola = 8. Utopie a jejich fiaska (1945-1989) [406] => | strany = 390–398 [407] => | jazyk = čeština [408] => }} [409] => [410] => Nový kádárovský režim však neznamenal návrat k nejtěžším represím stalinismu. Naopak, zejména od [[1960–1969|60. let]] patřil k nejmírnějším ve východním bloku a zavedl některé liberální prvky především v ekonomické oblasti („[[gulášový socialismus]]“). Během [[1980–1989|80. let]] se Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem. Moc tehdy postupně převzaly reformní síly uvnitř vládnoucí socialistické strany.{{Citace elektronického periodika [411] => | titul = Jak žili Maďaři před rokem 1989? Díky gulášovému socialismu mohli podnikat i cestovat [412] => | periodikum = Radiožurnál [413] => | vydavatel = Český rozhlas [414] => | url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/jak-zili-madari-pred-rokem-1989-diky-gulasovemu-socialismu-mohli-podnikat-i-6296358 [415] => | datum vydání = 10. květen 2014 [416] => | datum přístupu = 2021-05-08 [417] => }} [418] => [419] => === Od pádu socialismu dodnes === [420] => [[Soubor:Nagy Imre újratemetése fortepan 77275.jpg|náhled|Pohřeb [[Imre Nagy|Imre Nagye]] roku 1989]] [421] => [[Pád komunismu v Maďarsku]] byl poklidný a měl několik mezníků, k nimž patřilo založení [[Maďarské demokratické fórum|Maďarského demokratického fóra]] v roce 1987, postupné odvolávání Jánose Kádára z funkcí v letech 1988–1989 a posilování pozic reformistů typu [[Miklós Németh|Miklóse Németha]] či [[Imre Pozsgay|Imre Pozsgaye]], prohlášení ústředního výboru komunistické strany z ledna 1989, které říkalo, že maďarská revoluce z roku 1956 nebyla kontrarevolucí, rehabilitace Imre Nagye Nejvyšším soudem v červnu 1989 a jeho následný pohřeb, jehož se zúčastnilo 300 000 lidí a [[Viktor Orbán]] na něm vyzval k odchodu sovětských vojsk, [[Panevropský piknik|symbolické přestřižení drátů na hranicích s Rakouskem]] na konci června{{Citace elektronického periodika [422] => | příjmení = Hosenseidlová [423] => | jméno = Petra [424] => | titul = Cesta k sametové revoluci vedla přes polské kulaté stoly, stříhání maďarských drátů i pád zdi [425] => | periodikum = ČT24 [426] => | vydavatel = Česká televize [427] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2948642-cesta-k-sametove-revoluci-vedla-pres-polske-kulate-stoly-strihani-madarskych-dratu-i [428] => | jazyk = cs [429] => | datum přístupu = 2021-05-09 [430] => }}, dohoda komunistů s opozicí z 18. září 1989 o přechodu k systému více stran, seberozpuštění komunistické strany 7. října (a její transformace v sociální demokracii) či 23. říjen 1989, kdy vešla v platnost nová ústava a byl zvolen nový prezident [[Mátyás Szűrös|Mátyás Szűrö]], který z balkónu [[Országház|Országházu]] slavnostně vyhlásil [[Třetí Maďarská republika|Třetí Maďarskou republiku]]. 25. března 1990 se pak konaly [[Parlamentní volby v Maďarsku 1990|první svobodné volby]] a v Maďarsku tak bylo, v zásadě poprvé v jeho dějinách, ustaveno [[Demokracie|demokratické]] státní zřízení. Maďaři se pak rychle zapojili do západních struktur, v roce [[1999]] se Maďarsko stalo členem [[Severoatlantická aliance|NATO]],{{Citace elektronické monografie [431] => | vydavatel = Informační centrum o NATO [432] => | titul = Základní informace o Alianci [433] => | url = http://www.nato.cz/nato.html [434] => | jazyk = česky [435] => | datum přístupu = 2008-12-21 [436] => }} v roce [[2004]] členem [[Evropská unie|EU]]. [437] => [438] => [[Soubor:Gyurcsany Ferenc-mszp-2-cropped.jpg|náhled|vlevo|Premiér Maďarska v letech 2004–2009 [[Ferenc Gyurcsány]] ]] [439] => Na podzim [[2006]] proběhlo po celém Maďarsku několik [[Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006|protivládních demonstrací]] za odstoupení premiéra [[Ferenc Gyurcsány|Ference Gyurcsánye]] z [[Maďarská socialistická strana|MSZP]], který veřejnosti přiznal, že v zájmu vítězství své strany lhal před volbami o státním rozpočtu a skutečném stavu maďarské ekonomiky.{{Citace elektronického periodika [440] => | příjmení = [441] => | jméno = [442] => | autor = [443] => | titul = Gyurcsány: poslední dva roky jsme lhali [444] => | periodikum = Novinky.cz [445] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [446] => | vydavatel = Borgis [447] => | datum vydání = 18. 9. 2006 [448] => | datum přístupu = [449] => | url = http://www.novinky.cz/clanek/95991-gyurcsany-posledni-dva-roky-jsme-lhali.html [450] => }} V rámci reforem zavedl Gyurcsány poplatky za školství a zdravotnictví, které však byly později v referendu odmítnuty.{{Citace elektronického periodika [451] => | příjmení = [452] => | jméno = [453] => | autor = [454] => | titul = Maďaři si v referendu vymohli zrušení poplatků u lékaře [455] => | periodikum = Aktuálně.cz [456] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [457] => | vydavatel = Economia [458] => | odkaz na vydavatele = Economia [459] => | datum vydání = 10. 3. 2008 [460] => | datum přístupu = [461] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=523488 [462] => }} Demonstrací se vedle opoziční strany [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]] a demonstrujících [[Maďaři|Maďarů]] zúčastnili i maďarští nacionalisté. V ulicích visely staré maďarské ([[Arpádovci|Arpádské]]) červeno-bílé vlajky.{{Citace elektronického periodika [463] => | příjmení = [464] => | jméno = [465] => | autor = [466] => | titul = Násilnosti v Budapešti pokračovaly dlouho do noci [467] => | periodikum = Novinky.cz [468] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [469] => | vydavatel = Borgis [470] => | datum vydání = 16. 3. 2007 [471] => | datum přístupu = [472] => | url = http://www.novinky.cz/clanek/111523-nasilnosti-v-budapesti-pokracovaly-dlouho-do-noci.html [473] => }} [474] => [475] => Nespokojenost s levicovou vládou nepřímo přidávala na popularitě nacionalistické skupině tzv. „[[Maďarská garda|Maďarské gardě]]“. Její členové volají po znovunabytí území, která před [[Trianonská smlouva|Trianonskou smlouvou]] patřila k Maďarsku ([[Uhersko|Uhersku]]) a byla tehdy získána okolními státy. Kromě demonstrací proběhlo v letech [[2006]] až [[2008]] také několik stávek požadujících většinou vyšší platy (např. třídenní stávka železničářů společnosti [[Magyar Államvasutak|MÁV]]).{{Citace elektronického periodika [476] => | příjmení = [477] => | jméno = [478] => | autor = [479] => | odkaz na autora = [480] => | spoluautoři = [481] => | titul = Maďarsko stále ochromují stávky železničářů a letištního personálu [482] => | periodikum = ČT24 [483] => | odkaz na periodikum = ČT24 [484] => | datum vydání = 16. 12. 2008 [485] => | den vydání = [486] => | měsíc vydání = [487] => | rok vydání = [488] => | datum aktualizace = [489] => | datum přístupu = [490] => | ročník = [491] => | číslo = [492] => | strany = [493] => | url = http://www.ct24.cz/ekonomika/evropa/39223-madarsko-stale-ochromuji-stavky-zeleznicaru-a-letistniho-personalu/ [494] => | issn = [495] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081219013932/http://www.ct24.cz/ekonomika/evropa/39223-madarsko-stale-ochromuji-stavky-zeleznicaru-a-letistniho-personalu/ [496] => | datum archivace = 2008-12-19 [497] => }}{{Citace elektronického periodika [498] => | příjmení = [499] => | jméno = [500] => | titul = Tisíce Maďarů demonstrovaly proti úsporným opatřením vlády [501] => | periodikum = iDNES.cz [502] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [503] => | vydavatel = MAFRA [504] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [505] => | datum vydání = 29. 11. 2008 [506] => | datum přístupu = [507] => | url = http://ekonomika.idnes.cz/tisice-madaru-demonstrovaly-proti-uspornym-opatrenim-vlady-p58-/eko-zahranicni.asp?c=A081129_183252_eko-zahranicni_jan [508] => }} Těmto potížím přidala na síle také finanční krize, která na podzim roku [[2008]] silně zasáhla maďarskou ekonomiku.{{Citace elektronického periodika [509] => | příjmení = [510] => | jméno = [511] => | autor = [512] => | odkaz na autora = [513] => | spoluautoři = [514] => | titul = Maďarsko zažehnalo dnešní stávku, odborářské moře je ale pořád rozbouřené [515] => | periodikum = ČT24 [516] => | odkaz na periodikum = ČT24 [517] => | datum vydání = 9. 12. 2008 [518] => | den vydání = [519] => | měsíc vydání = [520] => | rok vydání = [521] => | datum aktualizace = [522] => | datum přístupu = [523] => | ročník = [524] => | číslo = [525] => | strany = [526] => | url = http://www.ct24.cz/ekonomika/38415-madarsko-zazehnalo-dnesni-stavku-odborarske-more-je-ale-porad-rozbourene/ [527] => | issn = [528] => }} [529] => [530] => V [[Parlamentní volby v Maďarsku 2010|parlamentních volbách 2010]], které proběhly ve dvou kolech 11. dubna a 25. dubna 2010, získaly politické strany následující mandáty: [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]]-[[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]] 263 mandátů, MSZP 59 mandátů, nacionalistická strana [[Hnutí za lepší Maďarsko|Jobbik]] 47 mandátů a [[Politika může být jiná|LMP]] 16 mandátů. Dále byl zvolen poslancem nezávislý kandidát Oszkár Molnár. [531] => [[Soubor:Mateusz Morawiecki w Brukseli o uruchomieniu unijnego budżetu oraz planie dla Białorusi (2020.09.24) 08.jpg|náhled|[[Viktor Orbán]] a další představitelé zemí [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] v roce 2020]] [532] => Po volbách 2010 vznikla v Maďarsku pravicově zaměřená [[Druhá vláda Viktora Orbána|nová vláda]], někdy také nazývaná Vláda národní spolupráce, vedená [[Viktor Orbán|Viktorem Orbánem]]. Je u moci od 29. května 2010 a tvoří ji zástupci vítězných stran Fidesz a KDNP, které pro tyto volby sestavily společnou kandidátku. Vláda se v parlamentu opírá o ústavní více než dvoutřetinovou většinu, což jí umožnilo dalekosáhlé změny ústavního a právního pořádku, které však postupně narážejí na odpor i ze strany EU. [533] => [534] => Jako jedno ze zásadních opatření schválilo [[Maďarský parlament|Národní shromáždění]] dne [[18. duben|18. dubna]] [[2011]] novou ústavu nahrazující dotud platnou starou ústavu z roku [[1949]]. Platnost nové ústavy započala [[1. leden|1. ledna]] [[2012]]. Název státu se změnil z Maďarská republika (''Magyar Köztársaság'') na jednoslovné Maďarsko (''Magyarország'').[http://m.ceskenoviny.cz/zpravy/madarsky-parlament-schvalil-novou-konzervativni-ustavu/625348 Maďarský parlament schválil novou konzervativní ústavu, České noviny, 18.4.2011] [535] => [536] => Orbán a jeho Fidesz drží moc doposavad. Vztahy s Ukrajinou jsou komplikovány postavením [[Maďaři na Ukrajině|maďarské menšiny]] na Ukrajině{{Citace elektronického periodika [537] => | titul = Budapešť nesvolí ke vstupu Ukrajiny do EU a NATO, dokud budou ohroženy maďarské školy [538] => | periodikum = Echo 24 [539] => | datum_vydání = 25. března 2023 [540] => | url = https://echo24.cz/a/HP4ye/zpravy-svet-madarsko-nesvoli-vstup-ukrajina-eu-nato-ohrozzeni-madarska-mensina-skoly [541] => }} a přestože Maďarsko v roce 2022 [[Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1|odsoudilo]] [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruskou invazi na Ukrajinu]], hlasovalo pro evropské [[Mezinárodní sankce v průběhu ukrajinské krize|sankce proti Rusku]]{{Citace elektronického periodika [542] => | titul = Orbán překvapil protiruským projevem [543] => | periodikum = Seznam Zprávy [544] => | datum_vydání = 27. listopadu 2022 [545] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-orban-prekvapil-suverenni-ukrajina-je-nutna-aby-rusko-nebylo-hrozbou-220161 [546] => }} a bylo Ruskem zařazeno na seznam "[[Seznam nikoli přátelských zemí|nikoli přátelských zemí]]",{{Citace elektronického periodika [547] => | titul = Vítejte v klubu, přátelé, vzkázalo Česko Maďarům po jejich zařazení mezi země nepřátelské Rusku [548] => | periodikum = Novinky.cz [549] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [550] => | vydavatel = Borgis [551] => | datum_vydání = 30. března 2023 [552] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-vitejte-v-klubu-vzkazalo-cesku-madarsku-po-zarazeni-mezi-moskve-nepratelske-zeme-40427365 [553] => }} tak byl Orbán pro své kontroverzní výroky proti Ukrajině obviněn ze zastávání proruských postojů.{{Citace elektronického periodika [554] => | titul = Ukrajina je finančně neexistující stát. Utlačuje Maďary, prohlásil Orbán [555] => | periodikum = iDNES.cz [556] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-madarsko-ukrajina-orban-mensina-usa-valka-medvedev.A230414_133805_zahranicni_jhr [557] => | datum vydání = 2023-04-14 [558] => | jazyk = cs [559] => | datum přístupu = 2023-04-28 [560] => }}{{Citace elektronického periodika [561] => | titul = Ukrajina si předvolá maďarského velvyslance kvůli výrokům Orbána o ‚zemi nikoho‘ [562] => | periodikum = iROZHLAS [563] => | vydavatel = Český rozhlas [564] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajina-madarsko-orban-predvolani-velvyslance_2301272052_cen [565] => | datum vydání = 2023-01-27 [566] => | jazyk = cs [567] => | datum přístupu = 2023-04-28 [568] => }}{{Citace elektronického periodika [569] => | příjmení = Novák [570] => | jméno = Martin [571] => | titul = Tohle není naše válka, hřímá Orbán. Maďarsko je netečné a chladné vůči Ukrajině [572] => | periodikum = Aktuálně.cz [573] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/tohle-neni-nase-valka-hrima-k-ukrajine-orban/r~cb118bfc902011edbc030cc47ab5f122/ [574] => | datum vydání = 2023-01-10 [575] => | jazyk = cs [576] => | datum přístupu = 2023-04-28 [577] => }}{{Citace elektronického periodika [578] => | příjmení = Onderčanin [579] => | jméno = Lukáš [580] => | titul = Nepriateľ je Brusel a Zelenskyj. Ako sa Orbán prikláňa späť k Rusku [581] => | periodikum = Sme.sk [582] => | url = https://svet.sme.sk/c/23046071/orban-europska-unia-rusko-ukrajina-vojna.html [583] => | datum vydání = 2022-10-28 [584] => | jazyk = sk [585] => | datum přístupu = 2023-04-28 [586] => }} Významně tím mj. narušil spolupráci ve [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřce]].{{Citace elektronického periodika [587] => | příjmení = Mlejnek [588] => | jméno = Josef [589] => | titul = Klinická smrt Visegrádu. Chování Maďarska v ukrajinské krizi spustilo skoro studenou válku {{!}} Názory [590] => | periodikum = Lidovky.cz [591] => | url = https://www.lidovky.cz/nazory/klinicka-smrt-visegradu-chovani-madarska-v-ukrajinske-krizi-spustilo-skoro-studenou-valku.A220401_082503_ln_nazory_rkj [592] => | datum vydání = 2022-04-01 [593] => | jazyk = cs [594] => | datum přístupu = 2023-04-28 [595] => }} [596] => [597] => == Státní symboly == [598] => {{Podrobně|Státní symboly Maďarska}} [599] => [600] => === Vlajka === [601] => {{Podrobně|Maďarská vlajka}} [602] => [603] => Maďarská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 (státní vlajka, národní vlajka se smí užívat v poměrech stran 1:2 a 2:3) se třemi vodorovnými pruhy – červeným, bílým a zeleným. [604] => [605] => === Znak === [606] => {{Podrobně|Státní znak Maďarska}} [607] => [608] => Maďarský státní znak je tvořen polceným štítem. První pole je sedmkrát červeno-stříbrně děleno, ve druhém poli je zelené trojvrší se zlatou korunou, z níž vystupuje stříbrný [[dvojramenný kříž]]. Nad štítem je koruna [[Štěpán I. Svatý|sv. Štěpána I]], zakladatele Uherského království, se šikmým křížem. [609] => [610] => === Hymna === [611] => {{Podrobně|Maďarská hymna}} [612] => [613] => Maďarská hymna je skladba ''Himnusz'' ({{Vjazyce2|cs|''Hymna''}}). Autorem textu je maďarský básník a politik [[Ferenc Kölcsey]] (báseň Himnusz) a hudbu napsal skladatel [[Ferenc Erkel]]. [614] => [615] => == Geografie == [616] => {{podrobně|Geografie Maďarska}} [617] => [[Soubor:Mapa Maďarska.PNG|náhled|300px|Orientační mapka Maďarska]] [618] => [[Soubor:Traktor, szántás, Alföld.jpg|náhled|vlevo|Typická rovina jižního Maďarska]] [619] => [[Soubor:Balaton Hungary Landscape.jpg|náhled|vlevo|Zadunají]] [620] => Maďarsko je převážně rovinatá nebo mírně zvlněná země, a to díky poloze v [[Panonská pánev|Panonské pánvi]]. Relativně hornaté je pouze severní pohraničí, kam zasahují [[Vnitřní Západní Karpaty]]. Zde v pohoří [[Mátra]] se nachází i nejvyšší bod Maďarska, hora [[Kékes]] (1015 [[nadmořská výška|m]]).{{Citace elektronického periodika [621] => | příjmení = Brandos [622] => | jméno = Otakar [623] => | autor = [624] => | odkaz na autora = [625] => | spoluautoři = [626] => | titul = Mátra, nejvyšší pohoří Maďarska [627] => | periodikum = Karpaty.net [628] => | odkaz na periodikum = [629] => | datum vydání = 14. 4. 2001 [630] => | den vydání = 14. [631] => | měsíc vydání = dubna [632] => | rok vydání = 2001 [633] => | datum aktualizace = [634] => | datum přístupu = [635] => | ročník = [636] => | číslo = [637] => | strany = [638] => | url = http://karpaty.net/madarsko/matra.htm [639] => | issn = [640] => }} Asi polovinu Maďarska na jihovýchodě a východě vyplňuje [[Velká dunajská nížina|Velká uherská nížina]] ({{Cizojazyčně|hu|''Alföld''}}), která zasahuje i do sousedního [[Rumunsko|Rumunska]], [[Srbsko|Srbska]], na [[Slovensko]] a na [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Plochá krajina Velké uherské nížiny je z velké části přeměněna na zemědělskou, zachovaly se ale zbytky původní středoevropské maďarské stepi, označované jako [[Puszta|pusta]]. Tato krajina je ochraňována např. v národním parku [[Národní park Hortobágy|Hortobágy]]. [641] => [642] => Jihozápad Maďarska je zvlněný až pahorkatý. Lemuje ho [[Zadunajské středohoří]], jehož nejznámější součástí je [[Bakoňský les]]. Jižně od této linie probíhá tektonický zlom, zčásti vyplněný jezery [[Balaton]] a [[Velence]]. V okolí města [[Pécs]] se rozkládá pohoří [[Mecsek]]. Severozápadní Maďarsko v okolí města [[Győr|Ráb]] (Győr) je opět ploché, rozkládá se zde [[Malá dunajská nížina|Malá uherská nížina]] ({{Cizojazyčně|hu|''Kisalföld''}}), zasahující i na Slovensko jako [[Podunajská nížina]]. [643] => [644] => Vcelku asi 89 % území nepřesahuje nadmořskou výšku 200 m, nad 400 m n. m. leží jen asi 2 %.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.123madarsko.cz/ |datum přístupu=2008-12-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080319095553/http://www.123madarsko.cz/ |datum archivace=2008-03-19 |nedostupné=ano }} Různorodost reliéfu lze zaznamenat i v hlavním městě. Západní část [[Budapešť|Budapešti]] ([[Budín (Budapešť)|Budín]]) je lesnatá a kopcovitá (Budínské vrchy, [[Pilis|Piliš]]), východní [[Pešť]] leží oproti tomu v ploché kotlině.{{Citace elektronického periodika [645] => | příjmení = [646] => | jméno = [647] => | autor = [648] => | odkaz na autora = [649] => | spoluautoři = [650] => | titul = Budapešť - město lázní [651] => | periodikum = Hunguest Hotels [652] => | odkaz na periodikum = [653] => | datum vydání = 4. 3. 2007 [654] => | den vydání = 4. [655] => | měsíc vydání = března [656] => | rok vydání = 2007 [657] => | datum aktualizace = [658] => | datum přístupu = [659] => | ročník = [660] => | číslo = [661] => | strany = [662] => | url = http://www.hunguesthotels.cz/cs/madarsko/Budapest-mesto-lazni [663] => | issn = [664] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090125000435/http://www.hunguesthotels.cz/cs/madarsko/Budapest-mesto-lazni [665] => | datum archivace = 2009-01-25 [666] => }} [667] => [668] => === Vodstvo === [669] => [[Soubor:Visegrád, Duna, látkép.jpg|alt=H|náhled|Dunaj pod hradem [[Visegrád]]]] [670] => Hlavním [[vodní tok|tokem]] maďarského vodního systému je [[Dunaj]], do jehož [[povodí]] celé Maďarsko spadá. Dunaj nejprve tvoří severozápadní hranici Maďarska se Slovenskem a teče na jihovýchod a posléze východ. Nad Budapeští u města [[Vác]] ostře otáčí svůj směr k jihu a protéká napříč maďarským územím, které opouští u městečka [[Moháč]] a pokračuje do Srbska. Na [[Dunaj]]i leží město [[Budapešť]], ale i řada dalších měst, například [[Ostřihom|Esztergom]], [[Komárom]], [[Dunaújváros]], [[Kalocsa]] a [[Baja]]; na vedlejším rameni Dunaje leží [[Győr|Ráb]]. [671] => [672] => Druhou nejdůležitější řekou je [[Tisa]] ({{Cizojazyčně|hu|''Tisza''}}), která je osou východního Maďarska a Alföldu, jímž protéká nejprve na severozápad, ale na maďarsko-slovensko-ukrajinském trojmezí se obrací na jihozápad a nakonec na jih. Tisa se do [[Dunaj]]e vlévá až na území [[Srbsko|Srbska]] severně od [[Bělehrad]]u; její výtok z Maďarska u [[Segedín|Segedína]] je nejnižším bodem státu (79 m). Dalšími významnými městy na Tise jsou [[Szolnok]] a [[Tokaj]]. [673] => [674] => Další významné řeky: [675] => * [[Dráva]] – přitéká z [[Alpy|Alp]], tvoří na jihozápadě hranici s Chorvatskem; [676] => * [[Rába]] – osa severozápadního Maďarska, vlévá se do Dunaje v Rábu; [677] => * [[Ipeľ]] ({{Cizojazyčně|hu|''Ipoly''}}) – tvoří střední část maďarsko-slovenské hranice; [678] => * [[Bodrog]], [[Slaná (řeka)|Slaná (Sajó)]] – pravostranné přítoky Tisy odvodňující východ Slovenska; [679] => * [[Kriš]] ({{Cizojazyčně|hu|''Körös''}}) – levostranný přítok Tisy v Alföldu; [680] => * [[Mureș|Maruše]] ({{Cizojazyčně|hu|''Maros''}}) – velký přítok Tisy ze Sedmihradska; [681] => * [[Sió]] – odvodňuje Balaton do Dunaje. [682] => [683] => Nezanedbatelnou část plochy Maďarska tvoří jezera. Kromě již zmíněných Balatonu (největší jezero ve střední Evropě) a Velence v [[Zadunají]] zasahuje na maďarské území stepní [[Neziderské jezero]] ({{Cizojazyčně|hu|''Fertő''}}) u [[Šoproň|Šoproně]] (většina v Rakousku) a v suchých nížinách se nachází mnoho [684] => dalších menších poloslaných jezírek. [685] => [686] => === Klima === [687] => Maďarské podnebí je [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] s chladnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 10 °C, v létě 27 až 35 °C, v zimě přibližně 0 až -15 °C. Ve výjimečných případech se vyskytují i extrémy o teplotě od 42 °C v létě do -29 °C v zimě. Průměrné roční množství srážek je asi 600 mm. Rozložení deště nad Maďarskem je většinou nepředvídatelné. Západní části Maďarska se obvykle dostává více srážek ročně než východní části, kde se často vyskytují velice suchá léta.{{Citace elektronické monografie [688] => | vydavatel = The Weather Channel [689] => | titul = Monthly Averages for Budapest, Hungary [690] => | url = http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/HUXX0002?from=36hr_bottomnav_business [691] => | jazyk = anglicky [692] => | datum přístupu = 2008-10-12 [693] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080917051527/http://www.weather.com/outlook/travel/businesstraveler/wxclimatology/monthly/graph/HUXX0002?from=36hr_bottomnav_business [694] => | datum archivace = 2008-09-17 [695] => | nedostupné = ano [696] => }} [697] => [698] => V osmdesátých letech [[20. století]] se začaly v krajině projevovat účinky znečišťujících látek. Zejména [[herbicid]]y používané v [[zemědělství]] a řada dalších průmyslových škodlivin. Nejvíce bylo znát znečištění vodních ploch, což ohrožovalo nejen vodní živočichy, ale i volně žijící [[zvěř]]. Přestože se o tomto problému v Maďarsku ví, nebyla zatím vládou přijata potřebná opatření.{{Citace elektronického periodika [699] => | příjmení = Gergely [700] => | jméno = Andras [701] => | autor = [702] => | odkaz na autora = [703] => | spoluautoři = [704] => | titul = INTERVIEW - Central Hungary Region Turning Into Desert - Expert [705] => | periodikum = Planet ARK [706] => | odkaz na periodikum = [707] => | datum vydání = 16. 5. 2006 [708] => | den vydání = 16. [709] => | měsíc vydání = května [710] => | rok vydání = 2006 [711] => | datum aktualizace = [712] => | datum přístupu = [713] => | ročník = [714] => | číslo = [715] => | strany = [716] => | url = http://www.planetark.com/dailynewsstory.cfm/newsid/36376/story.htm [717] => | issn = [718] => }} [719] => [720] => {{Podnebí [721] => | místo = [[Budapešť]] [722] => | průměrné denní maximum C leden = 2 [723] => | průměrné denní maximum C únor = 5 [724] => | průměrné denní maximum C březen = 11 [725] => | průměrné denní maximum C duben = 17 [726] => | průměrné denní maximum C květen = 22 [727] => | průměrné denní maximum C červen = 25 [728] => | průměrné denní maximum C červenec = 27 [729] => | průměrné denní maximum C srpen = 27 [730] => | průměrné denní maximum C září = 22 [731] => | průměrné denní maximum C říjen = 16 [732] => | průměrné denní maximum C listopad = 8 [733] => | průměrné denní maximum C prosinec = 3 [734] => | průměrné denní minimum C leden = -3 [735] => | průměrné denní minimum C únor = -1 [736] => | průměrné denní minimum C březen = 3 [737] => | průměrné denní minimum C duben = 7 [738] => | průměrné denní minimum C květen = 12 [739] => | průměrné denní minimum C červen = 14 [740] => | průměrné denní minimum C červenec = 16 [741] => | průměrné denní minimum C srpen = 16 [742] => | průměrné denní minimum C září = 12 [743] => | průměrné denní minimum C říjen = 8 [744] => | průměrné denní minimum C listopad = 3 [745] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1 [746] => | průměrné srážky mm leden = 40,6 [747] => | průměrné srážky mm únor = 30,1 [748] => | průměrné srážky mm březen = 33,0 [749] => | průměrné srážky mm duben = 40,6 [750] => | průměrné srážky mm květen = 61,0 [751] => | průměrné srážky mm červen = 68,6 [752] => | průměrné srážky mm červenec = 45,7 [753] => | průměrné srážky mm srpen = 55,9 [754] => | průměrné srážky mm září = 38,1 [755] => | průměrné srážky mm říjen = 33,0 [756] => | průměrné srážky mm listopad = 58,4 [757] => | průměrné srážky mm prosinec = 48,3 [758] => | zdroj = The Weather Channel [759] => }} [760] => [761] => === Města === [762] => {{podrobně|Seznam měst v Maďarsku}} [763] => [764] => Hlavním městem Maďarska je [[Budapešť]], která vznikla spojením [[Budín (Budapešť)|Budína]] (západní část), [[Pešť|Pešti]] (východní část) a [[Óbuda|Starého Budína]] ({{Vjazyce2|hu|''Óbuda''}}), rozkládajícího se v severozápadní části dnešního hlavního města. Druhým největším městem je v současnosti [[Debrecín]], nacházející se na východě země nedaleko hranic s Rumunskem. Dále následuje [[Miskolc]], severomaďarské město, které je spíše průmyslovým centrem; za socialistické éry v něm vyrůstala sídliště a průmyslové podniky. [765] => [766] => {| class="wikitable" style="font-size:95%" width="90%" align="left" [767] => ! [768] => ! Maďarský název [769] => ! České [[exonymum]] [770] => ! Počet obyvatel [771] => ! bgcolor="#ffffff" rowspan="21" width="35%"| [[Soubor:Parliament of Hungary 2010 02.JPG|náhled|střed|175px|[[Budapešť]]]] [772] => [[Soubor:Debrecen-nagytemplom2.jpg|náhled|střed|175px|[[Debrecín]]]] [773] => [[Soubor:National Theatre of Szeged.jpg|náhled|střed|175px|[[Segedín]]]] [774] => |- [775] => | align="center" | 1 ||align="center" | Budapest || align="center" |''[[Budapešť]]'' ||align="center" | 1 740 041 [776] => |- [777] => | align="center" | 2 ||align="center" |Debrecen|| align="center" |''[[Debrecín]]'' ||align="center" | 204 333 [778] => |- [779] => | align="center" | 3 ||align="center" | [[Miskolc]] ||align="center" | ''Miškovec''|| align="center" | 162 905 [780] => |- [781] => | align="center" | 4 ||align="center" | Szeged || align="center" |''[[Segedín]]'' ||align="center" | 161 889 [782] => |- [783] => | align="center" | 5 ||align="center" | [[Pécs]] || align="center" | ''Pětikostelí'' ||align="center" | 147 719 [784] => |- [785] => | align="center" | 6 ||align="center" | [[Győr]] || align="center" | ''Ráb'' ||align="center" | 129 526 [786] => |- [787] => | align="center" | 7 ||align="center" | [[Nyíregyháza]] || align="center" | – ||align="center" | 116 799 [788] => |- [789] => | align="center" | 8 ||align="center" | [[Kecskemét]] || align="center" | – ||align="center" | 111 869 [790] => |- [791] => | align="center" | 9 ||align="center" | [[Székesfehérvár]] || align="center" | ''Stoličný Bělehrad'' ||align="center" | 99 526 [792] => |- [793] => | align="center" | 10 ||align="center"| [[Szombathely]] ||align="center" | ''Kamenec'' || align="center" | 78 884 [794] => |- [795] => | align="center" | 11 ||align="center" | [[Szolnok]] ||align="center" | – || align="center" | 72 953 [796] => |- [797] => | align="center" | 12 ||align="center" | [[Tatabánya]] ||align="center" | – ||align="center" | 67 154 [798] => |- [799] => | align="center" | 13 ||align="center" | [[Kaposvár]] ||align="center" | – || align="center" | 65 954 [800] => |- [801] => | align="center" | 14 ||align="center" | [[Békéscsaba]] ||align="center" | ''Békešská Čaba'' || align="center" | 61 091 [802] => |- [803] => | align="center" | 15 ||align="center" | [[Zalaegerszeg]] ||align="center" | – || align="center" | 59 029 [804] => |- [805] => | align="center" | 16 ||align="center" | [[Veszprém]] ||align="center" | ''–'' || align="center" | 60 131 [806] => |- [807] => | align="center" | 17 ||align="center" | [[Érd]] ||align="center" | – || align="center" | 63 546 [808] => |- [809] => | align="center" | 18 ||align="center" |Sopron|| align="center" |''[[Šoproň]]'' || align="center" | 60 526 [810] => |- [811] => | align="center" | 19 ||align="center" | [[Eger]] ||align="center" | ''Jager'' || align="center" | 54 115 [812] => |- [813] => | align="center" | 20 ||align="center" | [[Dunaújváros]] ||align="center" | ''Dunajské Nové Město''
(''Nové Město na Dunaji'') || align="center" | 47 652 [814] => |- [815] => |} [816] => [817] => {{clear}} [818] => [819] => == Politika == [820] => {{podrobně|Politický systém Maďarska}} [821] => [[Soubor:Miniszterelnokvalasztas03.jpg|náhled|Současný premiér [[Viktor Orbán]]]] [822] => [[Prezident Maďarska|Prezident republiky]] je volen [[Maďarský parlament|parlamentem]] v tajných [[Prezidentské volby v Maďarsku|volbách]] na 5 let a může být zvolen na dvě po sobě následující období. I přesto, že má pravomoc jmenovat předsedu vlády a vyhlašovat datum parlamentních voleb, je jeho funkce převážně reprezentativní. [823] => [824] => [[Předseda vlády Maďarska|Ministerský předseda]] vybírá ministry a má právo odmítnout je. Každý kandidát předstoupí před jeden nebo více parlamentních výborů v poradních otevřených slyšeních a musí být formálně schválený prezidentem. Jediným zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament – [[Maďarský parlament|Országgyűlés]] o 386 poslancích, [[Parlamentní volby v Maďarsku|volených]] každé čtyři roky. Parlament je nejvyšší orgán státní moci, který zavádí a schvaluje legislativu navrhovanou ministerským předsedou. V září 2022 označil [[Evropský parlament]] usnesením maďarské státní zřízení za „hybridní režim volební autokracie“ a odsoudil „záměrné a systematické úsilí maďarské vlády o oslabení základních hodnot Unie.“{{Citace elektronického periodika | titul = Evropský parlament: Maďarsko již nelze považovat za plnohodnotnou demokracii | url = https://www.europarl.europa.eu/news/cs/press-room/20220909IPR40137/evropsky-parlament-madarsko-jiz-nelze-povazovat-za-plnohodnotnou-demokracii | datum vydání = 2022-09-15 | jazyk =cs}}{{Citace elektronického periodika | titul = Europoslanci vyzvali k zastavení fondů Maďarsku, už není demokracií | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/europoslanci-vyzvali-k-zastaveni-fondu-madarsku-uz-neni-demokracii/2257206 | datum vydání = 2022-09-15 | jazyk =cs}} [825] => [826] => === Složení parlamentu === [827] => [[Soubor:Békemenet a Köröndön 2014.03.29 - Egy az ország - 2014. április 6 (3).JPG|náhled|Demonstrance na podporu vlády Viktora Orbána a proti útokům zahraničního tisku, 29. března 2014]] [828] => V [[Parlamentní volby v Maďarsku 2010|parlamentních volbách 2010]], které se konaly [[11. duben|11. dubna]] a [[25. duben|25. dubna]] [[2010]], došlo k drtivému vítězství pravicové strany [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz – Magyar Polgári Szövetség]]. Ta (v koalici s [[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]]) se ziskem 263 mandátů porazila levicovou [[Maďarská socialistická strana|Maďarskou stranu socialistickou]], která v zemi vládla dvě uplynulá volební období a nyní získala jen 59 mandátů (v předchozích volbách jich měla 190). Do parlamentu se dále se ziskem 47 mandátů dostala krajně pravicová strana [[Hnutí za lepší Maďarsko|Jobbik Magyarországért Mozgalom]] a nově vzniklá zelená strana [[Politika může být jiná|Lehet Más a Politika]], která má 16 mandátů. Poslední mandát má nezávislý [[Oszkár Molnár]]. [829] => [830] => Po těchto volbách však také parlament opustily dvě tradiční politické strany, které byly jeho součástí nepřetržitě od roku 1990. Jedná se o konzervativní [[Maďarské demokratické fórum|MDF]] a liberální [[Svaz svobodných demokratů|SZDSZ]]. Paradoxně před 20. lety to byly dvě nejsilnější politické strany v zemi. [831] => [832] => Vítěz voleb [[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]]-[[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]] má v parlamentu ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů a má tedy otevřenou cestu k reformám. Prezident republiky [[László Sólyom]] následně pověřil sestavením vlády [[Viktor Orbán|Viktora Orbána]]. [833] => [834] => Na prvním zasedání nového parlamentu dne [[14. květen|14. května]] [[2010]] byl novým předsedou parlamentu zvolen [[Pál Schmitt]] (''Fidesz''). Dne [[29. květen|29. května]] 2010 parlament schválil program [[Druhá vláda Viktora Orbána|vlády]] a [[Viktor Orbán]] se oficiálně ujal funkce [[Seznam premiérů Maďarska|premiéra]] Maďarské republiky. [835] => [836] => {| class="wikitable" cellpadding="4" [837] => ! colspan="4"|Sestavení parlamentu (volby 2010) [838] => |- [839] => !Strana [840] => !Český překlad [841] => !Počet mandátů [842] => !Předseda [843] => |- [844] => |''[[Fidesz – Magyar Polgári Szövetség]]'' (''Fidesz'') ||„Fidesz – Maďarská občanská unie“ [845] => |align="center"|227Pro parlamentní volby 2010 vytvořily strany Fidesz a KDNP společnou kandidátku jako Fidesz-KDNP a společně získaly celkem 263 mandátů. ||[[Viktor Orbán]] [846] => |- [847] => |''[[Magyar Szocialista Párt]]'' (''MSZP'')||„Maďarská socialistická strana“ [848] => |align="center"|59||[[Attila Mesterházy]] [849] => |- [850] => |''[[Jobbik Magyarországért Mozgalom]]'' (''Jobbik'')||„Hnutí za lepší Maďarsko“ [851] => |align="center"|47 ||[[Gábor Vona]] [852] => |- [853] => |''[[Kereszténydemokrata Néppárt]]'' (''KDNP'')||„Křesťanskodemokratická lidová strana“ [854] => |align="center"|36 ||[[Zsolt Semjén]] [855] => |- [856] => |''[[Lehet Más a Politika]]'' (''LMP'')||„Je možná jiná politika“ [857] => |align="center"|16||není (''[[András Schiffer]]'') [858] => |- [859] => |''Független''||„Nezávislí“ [860] => |align="center"|1||[[Oszkár Molnár]] [861] => |} [862] => [863] => === Administrativní dělení === [864] => {{Podrobně|Administrativní dělení Maďarska|NUTS:HU}} [865] => [866] => Maďarsko je rozděleno na 19 [[Župa|žup]] (''megyék'') a území hlavní města [[Budapešť|Budapešti]], které má zvláštní status. Župy se dále dělí na [[Seznam maďarských okresů|okresy]] ({{Vjazyce2|hu|''kistérségek''}}, doslovný překlad znamená malooblast; viz [[Seznam maďarských okresů]]), kterých je celkem 168. Významné postavení také mají tzv. [[Města s župním právem]], kterých je 23. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází. [867] => [868] => Podle [[NUTS:HU]] se Maďarsko dělí ve třech stupních na statistické regiony. První stupeň zemi dělí na tři tzv. části státu (''Országrész''). Ve druhém stupni na sedm [[Regiony v Maďarsku|regionů]] (''Régió'') a ve třetím na [[Maďarské župy|devatenáct žup]] a hlavní město ''(Megyék és a főváros''). [869] => [870] => ==== Župy ==== [871] => {{Podrobně|Maďarské župy}} [872] => {{Maďarské župy}} [873] => {| class="wikitable" [874] => ! Župa [875] => ! Župní sídlo [876] => |- [877] => | [[Soubor:Bacs-kiskun-megye.svg|22x20px|Bács-Kiskun]] [[Bács-Kiskun]] [878] => | [[Kecskemét]] [879] => |- [880] => | [[Soubor:Coa Hungary County Baranya (history).svg|22x20px|Baranya]] [[Baranya]] [881] => | [[Pécs]] [882] => |- [883] => | [[Soubor:Békés departemento blazono.svg|22x20px|Békés]] [[Békés]] [884] => | [[Békéscsaba]] [885] => |- [886] => | [[Soubor:Borsod-Abaúj-Zemplén departemento blazono.svg|22x20px|Borsod-Abaúj-Zemplén]] [[Borsod-Abaúj-Zemplén]] [887] => | [[Miskolc]] [888] => |- [889] => | [[Soubor:HU Csongrád megye COA.svg|22x20px|Csongrád]] [[Csongrád-Csanád]] [890] => |[[Segedín]] [891] => |- [892] => | [[Soubor:Coa Hungary County Fejér (history).svg|22x20px|Fejér]] [[Fejér]] [893] => | [[Székesfehérvár]] [894] => |- [895] => | [[Soubor:HUN Győr-Moson-Sopron megye COA.png|22x20px|Győr-Moson-Sopron]] [[Győr-Moson-Sopron]] [896] => | [[Győr]] [897] => |- [898] => | [[Soubor:HUN Hajdú-Bihar COA.svg|22x20px|Hajdú-Bihar]] [[Hajdú-Bihar]] [899] => | [[Debrecín]] [900] => |- [901] => | [[Soubor:Coa Hungary County Heves.svg|22x20px|Heves]] [[Heves]] [902] => | [[Eger]] [903] => |- [904] => | [[Soubor:HUN Jász-Nagykun-Szolnok megye COA.png|22x20px|Jász-Nagykun-Szolnok]] [[Jász-Nagykun-Szolnok]] [905] => | [[Szolnok]] [906] => |- [907] => | [[Soubor:HUN Komárom-Esztergom megye COA.png|22x20px|Komárom-Esztergom]] [[Komárom-Esztergom]] [908] => | [[Tatabánya]] [909] => |- [910] => | [[Soubor:Coa Hungary County Nógrád.svg|22x20px|Nógrád]] [[Nógrád]] [911] => | [[Salgótarján]] [912] => |- [913] => | [[Soubor:HUN Pest megye COA.svg|22x20px|Pest]] [[Pest (župa)|Pest]] [914] => | [[Budapešť]] [915] => |- [916] => | [[Soubor:HUN Somogy megye COA.svg|22x20px|Somogy]] [[Somogy]] [917] => | [[Kaposvár]] [918] => |- [919] => | [[Soubor:HUN Szabolcs-Szatmár-Bereg megye COA.svg|22x20px|Szabolcs-Szatmár-Bereg]] [[Szabolcs-Szatmár-Bereg]] [920] => | [[Nyíregyháza]] [921] => |- [922] => | [[Soubor:HUN Tolna megye COA.png|22x20px|Tolna]] [[Tolna (župa)|Tolna]] [923] => | [[Szekszárd]] [924] => |- [925] => | [[Soubor:HUN Vas megye COA.png|22x20px|Vas]] [[Vas]] [926] => | [[Szombathely]] [927] => |- [928] => | [[Soubor:Coa Hungary County Veszprém.svg|22x20px|Veszprém]] [[Veszprém (župa)|Veszprém]] [929] => | [[Veszprém]] [930] => |- [931] => | [[Soubor:Coa Hungary County Zala (2010-).svg|22x20px|Zala]] [[Zala]] [932] => | [[Zalaegerszeg]] [933] => |} [934] => [935] => == Ekonomika == [936] => {{Aktualizovat|část}} [937] => {{podrobně|Ekonomika Maďarska}} [938] => [939] => Privatizace a modernizace hospodářství po pádu [[komunismus|komunismu]] proběhly bez větších problémů na rozdíl od jiných zemí východního bloku. Ekonomická situace Maďarska se v 90. letech razantně zlepšila. Tento úspěch je způsobený řadou faktorů. Jedním z nich je reformované hospodářství Maďarska již od 60. let, které se již soustředilo zejména na export. Existoval zde i soukromý sektor, což pomohlo k hladkému přechodu na současný ekonomický systém. V první dekádě [[21. století]] vykazovalo Maďarsko silný růst a ekonomika země byla v průměru [[Evropská unie|Evropské unie]]. Tento růst se v roce [[2006]] zastavil. Zaprvé politickou krizí, způsobenou přiznáním premiéra [[Ferenc Gyurcsány|Ference Gyurcsánye]] ke lži o ekonomické situaci Maďarska. Zadruhé v roce [[2008]] dolehla na Maďarsko [[Ekonomická krize od 2007|světová finanční krize]]. Následky patřily k nejhorším v [[Evropa|Evropě]], hned po [[Lotyšsko|Lotyšsku]] a [[Island]]u.{{Citace elektronického periodika [940] => | příjmení = Toman [941] => | jméno = Karel [942] => | autor = [943] => | titul = Východní Evropa je nad propastí, státům hrozí bankroty [944] => | periodikum = Aktuálně.cz [945] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [946] => | vydavatel = Economia [947] => | odkaz na vydavatele = Economia [948] => | datum vydání = 23. 3. 2009 [949] => | den vydání = 23. [950] => | měsíc vydání = března [951] => | rok vydání = 2009 [952] => | datum přístupu = [953] => | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=630335 [954] => }} [[Nezaměstnanost]] po silném poklesu opět rostla. Hospodářský růst se zastavil a státní kasa utrpěla velký otřes. Problémy Maďarska odradily zahraniční investory od investování.{{Citace elektronického periodika [955] => | příjmení = Mihalco [956] => | jméno = Zdeněk [957] => | autor = [958] => | titul = Maďaři končí s tolerancí. Drtí je finanční krize [959] => | periodikum = Aktuálně.cz [960] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [961] => | vydavatel = Economia [962] => | odkaz na vydavatele = Economia [963] => | datum vydání = 16. 10. 2009 [964] => | den vydání = 16. [965] => | měsíc vydání = říjen [966] => | rok vydání = 2009 [967] => | datum přístupu = [968] => | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=619514 [969] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081028062543/http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=619514 [970] => | datum archivace = 2008-10-28 [971] => | nedostupné = ano [972] => }} Místní vláda problém začala řešit příliš pozdě, což situaci také neprospělo. Cizí vlastnictví a investice do maďarských firem jsou větší, s nárůstem cizích investic, tvořících víc než 23 miliard dolarů od roku [[1989]]. Soukromý sektor zahrnuje přes 80 % HDP. Maďarsko získá téměř jednu třetinu cizích investic přicházejících do [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Maďarskou měnou je [[Maďarský forint|forint]]. Vláda uvažuje kvůli finanční krizi o rychlém vstupu do [[eurozóna|eurozóny]], od které si slibuje zastavení ekonomického propadu a stabilní měnu.{{Citace elektronického periodika [973] => | příjmení = [974] => | jméno = [975] => | autor = [976] => | titul = Maďarsko se potápí, zachránit ho má přijetí eura [977] => | periodikum = Aktuálně.cz [978] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [979] => | vydavatel = Economia [980] => | odkaz na vydavatele = Economia [981] => | datum vydání = 2. 3. 2009 [982] => | den vydání = 2. [983] => | měsíc vydání = března [984] => | rok vydání = 2009 [985] => | datum přístupu = [986] => | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=630608 [987] => }}{{Citace elektronického periodika [988] => | příjmení = [989] => | jméno = [990] => | autor = [991] => | titul = Maďaři mohou zavést euro rychleji. Díky krizi [992] => | periodikum = Aktuálně.cz [993] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [994] => | vydavatel = Economia [995] => | odkaz na vydavatele = Economia [996] => | datum vydání = 13. 11. 2008 [997] => | den vydání = 13. [998] => | měsíc vydání = leden [999] => | rok vydání = 2009 [1000] => | datum aktualizace = [1001] => | datum přístupu = [1002] => | url = http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=630608 [1003] => }} [1004] => [1005] => === Cestovní ruch === [1006] => [[Soubor:Parliament Building, Budapest, outside.jpg|náhled|vlevo|Budova Parlamentu]] [1007] => Maďarsko bylo v roce [[1998]] se 14,6 miliony turistů čtrnáctou nejnavštěvovanější zemí světa.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://geography.about.com/library/weekly/aa050899.htm |datum přístupu=2009-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090131114142/http://geography.about.com/library/weekly/aa050899.htm |datum archivace=2009-01-31 }} Turisté mají z velké části zamířeno k [[Balaton]]u a do hlavního města [[Budapešť|Budapešti]]. Mezi nejznámější památky hlavního města patři [[Országház|budova parlamentu]] ({{cizojazyčně|hu|''Országház''}}), [[Budínský hrad]], [[Rybářská bašta (Budapešť)|Rybářská bašta]], [[Matyášův chrám]], [[Bazilika svatého Štěpána]], [[Széchényiho národní knihovna]], [[Maďarská státní opera]], Památník tisíciletí na [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|Náměstí hrdinů]] nebo [[Sándorův palác]], kde dnes sídlí maďarský prezident. Ovšem to nejsou zdaleka všechny památky v Budapešti. Díky velké roli v době před první světovou válkou byla [[Budapešť]] centrem kulturního dění [[Uhersko|Uherska]]. Už v polovině [[19. století]] zde byla vybudována zoologická zahrada. Začátkem [[20. století]] pak zábavní park [[Vidám park]] s horskou dráhou. [[Soubor:Budapest Széchenyi Baths R01.jpg|náhled|[[Széchenyiho termální lázně]] v Budapešti]] [1008] => [[Budapešť]] je považována za jedno z největších lázeňských měst na světě. [[Lázně|Lázeňství]] má v Maďarsku bohatou historii. Všudypřítomné termální prameny jsou způsobeny zvláštním [[Geologie|geologickým]] složením [[Karpatská kotlina|Karpatské kotliny]], kde se nachází velice slabá [[zemská kůra]]. Lázeňství přinesli do tehdejší [[Panonie|Pannonie]] Římané. Maďarskými prameny se léčil i [[Marcus Aurelius]] či [[Traianus|Traján]]. Místní termální prameny objevil už [[pravěk]]ý člověk. Počátkem [[4. století př. n. l.]] se [[Keltové]] usadili v blízkosti termálních pramenů na území dnešní [[Budapešť|Budapešti]] a založili opevněné město (''oppidum'') s názvem ''Akvinkum'' (v doslovném překladu „''Hojná voda''“).{{Citace monografie [1009] => | příjmení = Kontler [1010] => | jméno = László [1011] => | odkaz na autora = [1012] => | titul = Dějiny Maďarska [1013] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny s.r.o. [1014] => | místo = Praha [1015] => | rok = 2001 [1016] => | isbn = [1017] => | kapitola = Před příchodem Maďarů: starověké kultury a nomádští nájezdníci [1018] => | strany = 19 [1019] => | jazyk = česky [1020] => }} I Římané se později na území hlavního města usadili a založili centrum [[Panonie|Pannonie]] s názvem [[Aquincum]]. I zde archeologové nalezli pozůstatky bývalých lázní. Lázeňství se rozvíjelo nejvíce za [[Osmanská říše|turecké]] okupace v [[16. století|16.]] a [[17. století]]. Proto má mnoho lázeňských domů [[orient]]ální nádech.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.madarsko.cz/zeme-lazni%2C-madarske-lazne/in-balneis-salus---tvrdili-rimane/ |datum přístupu=2009-03-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090308052207/http://www.madarsko.cz/zeme-lazni,-madarske-lazne/in-balneis-salus---tvrdili-rimane |datum archivace=2009-03-08 |nedostupné=ano }} Mimo Budapešť patří k nejvýznamnějším památkám [[Pannonhalmské arciopatství]] založené již roku 996 a zapsané na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. [1021] => [1022] => === Doprava === [1023] => {{podrobně|Doprava v Maďarsku}} [1024] => [[Soubor:Civertanmegyeri4.jpg|náhled|Severní dunajský most dálnice M0]] [1025] => [1026] => Silniční doprava, stejně jako v ostatních postkomunistických zemích, zažívá obrovský rozmach. Staví a plánují se nové dálnice a urychluje se provoz na silnici. Hlavní úseky tvoří pět dálnic, směřujících do Budapešti. Všech pět je propojeno budapešťským obchvatem [[Dálnice M0 (Maďarsko)|M0]], který je stále ve výstavbě. Jeho plánované dokončení je v roce [[2015]]. Nejstarší z dálnic je [[Dálnice M7 (Maďarsko)|M7]] vedoucí z Budapešti, kolem [[Balaton]]u, až k [[Státní hranice Chorvatska|chorvatským hranicím]]. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce [[1964]] a dokončena až v roce [[2008]]. V [[Chorvatsko|Chorvatsku]] se napojuje na [[Dálnice A4 (Chorvatsko)|dálnici A4]], vedoucí do [[Záhřeb]]u. [[Dálnice M1 (Maďarsko)|Dálnice M1]] vede směrem [[Budapešť]]-[[Vídeň]]. U obce [[Levél]] je odbočka na [[Dálnice M15 (Maďarsko)|M15]] vedoucí do [[Bratislava|Bratislavy]]. Dále pak [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]] z Budapešti k [[Státní hranice Srbska|srbským hranicím]] přes [[Segedín]] a [[Kecskemét]], [[Dálnice M3 (Maďarsko)|dálnice M3]], [[Dálnice M30 (Maďarsko)|M30]] a [[Dálnice M35 (Maďarsko)|M35]] do [[Debrecín]]a a [[Miskolc]]e a [[Dálnice M6 (Maďarsko)|dálnice M6]], která vede do [[Pécs]]e přes [[Dunaújváros]]. [1027] => [1028] => Téměř každá obec a město je spojeno [[autobus]]ovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy větší pokrytí a proto ji denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je [[Volán]]. [1029] => [1030] => == Obyvatelstvo == [1031] => {{podrobně|Obyvatelstvo Maďarska|Maďaři}} [1032] => [[Soubor:Population of Hungary.png|náhled|300px|Vývoj počtu obyvatelstva pouze na území dnešního Maďarska]] [1033] => [[Maďaři]] přišli na území dnešního Maďarska koncem [[9. století]]. Bylo jich kolem 250 000–500 000. Před jejich příchodem byla země obývána [[Slované|Slovany]], zejména [[Bílí Chorvati|Bílými Chorvaty]]. Vyskytovaly se zde i [[Keltové|keltské]] a [[Ilýrie|ilyrské kmeny]], později sem přišli [[Římané]]. Během 300 let už žilo v [[Panonská pánev|Panonské pánvi]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] kolem 2 miliónů [[Maďaři|Maďarů]]. V roce [[1910]] mělo [[Uhersko]] 18 240 000 obyvatel, z toho 54 % [[Maďaři|Maďarů]]. Rozpadem [[Uhersko|Uherska]] po [[První světová válka|první světové válce]] se národnostní pestrost uskromnila. V roce [[1920]] žilo již v Maďarsku pouze 7,5 miliónu obyvatel, z čehož bylo 90 % [[Maďaři|Maďarů]]. Početná [[Židé v Maďarsku|židovská komunita]] z Maďarska odešla během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a těsně po ní. [1034] => [1035] => Maďarsko zaznamenává už od roku 1981 trvalý úbytek obyvatelstva (z 10 707 000 v roce 1980 na 9 960 000 v listopadu roku 2011, což je pokles o 7 %), který je způsoben hlavně výrazným poklesem plodnosti. Ta poklesla z hodnoty 1,92 živě narozených dětí na matku (což znamenalo 148 673 živých novorozenců) v roce 1980 přes několik výkyvů až k velmi nebezpečné hodnotě 1,26 (90 335 novorozenců) v roce 2010. Pokles plodnosti ale pokračoval i v roce 2011. Úbytek obyvatelstva, což je rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými plus mezi imigrací a emigrací, byl v roce 2010 celkem 40 121 lidí, tedy 0,4 %.http://portal.ksh.hu/portal/page?_pageid=38,606404&_dad=portal&_schema=PORTAL{{Nedostupný zdroj}} [1036] => [1037] => Dodnes žije velká [[Maďaři|maďarská]] komunita hlavně v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] (kolem 1,5 milionu), na jižním [[Slovensko|Slovensku]] (450 tisíc Maďarů, viz [[Maďarská menšina na Slovensku]])[http://www.midas-press.org/NR/rdonlyres/8276C435-2963-4438-AD78-2CB981CA9D3D/0/Hungarians_in_Slovakia.pdf Hungarians in Slovakia (anglicky) ]{{Nedostupný zdroj}}, ale i ve [[Vojvodina|Vojvodině]], v [[Zámuří]] (dnešní [[Slovinsko]]) nebo na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]. Maďarská komunita je zejména v [[Rumunsko|Rumunsku]] a na [[Slovensko|Slovensku]] velice kontroverzní politické téma.{{Citace elektronického periodika [1038] => | příjmení = Mihalco [1039] => | jméno = Zdeněk [1040] => | autor = [1041] => | titul = Většina slovenských Maďarů nechce vlastní autonomii [1042] => | periodikum = Aktuálně.cz [1043] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1044] => | vydavatel = Economia [1045] => | odkaz na vydavatele = Economia [1046] => | datum vydání = 25. 9. 2008 [1047] => | den vydání = 25. [1048] => | měsíc vydání = září [1049] => | rok vydání = 2008 [1050] => | datum aktualizace = [1051] => | datum přístupu = [1052] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=617457 [1053] => }} V Rumunském [[parlament]]u je obsažena i strana zaměřující se na [[Maďaři|maďarské]] obyvatelstvo (rumunská [[Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku|UDMR]]{{Citace elektronického periodika [1054] => | příjmení = [1055] => | jméno = [1056] => | autor = [1057] => | odkaz na autora = [1058] => | spoluautoři = [1059] => | titul = Maghiarii din România reprezintă una dintre cele mai numeroase minorităţi etnice din Europa. [1060] => | periodikum = Alegeri.tv [1061] => | odkaz na periodikum = Alegeri.tv [1062] => | datum vydání = 2008 [1063] => | den vydání = [1064] => | měsíc vydání = [1065] => | rok vydání = 2008 [1066] => | datum aktualizace = [1067] => | datum přístupu = [1068] => | ročník = [1069] => | číslo = [1070] => | strany = [1071] => | url = http://www.alegeri.tv/alegeri-parlamentare-uninominale-2008/uniunea-democrata-maghiara-din-romania-udmr/info [1072] => | issn = [1073] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305121554/http://www.alegeri.tv/alegeri-parlamentare-uninominale-2008/uniunea-democrata-maghiara-din-romania-udmr/info [1074] => | datum archivace = 2016-03-05 [1075] => | nedostupné = ano [1076] => }}) V národní radě Slovenské republiky již maďarská menšina zastoupení od voleb v roce 2020 nemá. Proti nim jsou většinou tamější [[Nacionalismus|nacionálně]] zaměřené strany (v Rumunsku [[Strana velkého Rumunska]], nebo na Slovensku [[Slovenská národná strana]] známá hlavně svým bývalým předsedou [[Ján Slota|Jánem Slotou]], která již také vypadla z NRSR). Vzájemné vztahy Maďarska a [[Ukrajina|Ukrajiny]] jsou negativně ovlivněny zhoršujícím se{{Zdroj?}} postavením [[Maďaři na Ukrajině|maďarské menšiny na Ukrajině]].[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/ukrajina-broji-proti-mensinam-madarsko-ji-do-nato-nechce_477234.html Ukrajina brojí proti menšinám. Maďarsko ji do NATO nechce]. Týden. 24. dubna 2018. [1077] => [1078] => Oficiálním jazykem Maďarska je [[maďarština]]. Jedná se o jazyk [[Ugrofinské jazyky|ugrofinské větve]]. Je tedy příbuzný například s [[Finština|finštinou]] nebo [[estonština|estonštinou]]. Maďarštinu považuje za svůj mateřský jazyk přibližně 95 % obyvatel republiky. Zbylé procento jsou například [[Němci]]. Jedná se většinou o potomky tzv. [[Němci|Švábských Němců]], kteří přišli do [[Uhersko|Uher]] koncem [[18. století]]. Dále v Maďarsku žijí [[Romové]], zejména na severovýchodě země nedaleko [[Státní hranice Slovenska|slovenských hranic]]. Reálný počet Romů v Maďarsku je sporná otázka. V roce [[2001]] při sčítání lidu se k Romům hlásilo jen 190 000 lidí, ale sociologické odhady dávají mnohem vyšší čísla (5–10 procent veškerého obyvatelstva). Od [[Druhá světová válka|druhé světové války]] množství Romů rychle stoupá. Dnes každé páté nebo šesté novorozené maďarské dítě patří k romské menšině. Odhady založené na aktuálních demografických trendech prohlašují, že v roce [[2050]], 15–20 procent populace (1,2 miliónu) budou Romové. [[Rumuni|Rumunská menšina]] žije převážně na východě země. Dále v Maďarsku žijí [[Slováci]], [[Chorvati]] a [[Srbové]]. Právě [[Srbové]] tvořili v [[17. století|17.]] až [[18. století]] velkou část obyvatelstva a to nejen na území pozdějšího [[Srbsko|Srbska]], ale i v [[Budapešť|Budapešti]]. Počet [[Srbové|Srbů]] v centrálním [[Uhersko|Uhersku]] se zvýšil zejména po dlouhých bojích habsburské monarchie s [[Osmanská říše|osmanskými]] nájezdníky, kdy Srbové odcházeli do relativně bezpečnějšího vnitrozemí. [[Kumáni]] a [[Jasové]] se usadili v Uhersku ve 13. století na území tzv. [[Velká Kumánie|Kumánie]] a postupně splynuli s maďarským etnikem. [1079] => [1080] => === Náboženství === [1081] => {{podrobně|Náboženství v Maďarsku}} [1082] => [[Soubor:Főszékesegyház (6238. számú műemlék).jpg|náhled|vlevo|V [[Ostřihom]]i je největší křesťanský chrám v zemi.]] [1083] => {{Koláčový diagram [1084] => | caption = Náboženství v Maďarsku (sčítání 2011){{cite web|url=http://www.ksh.hu/nepszamlalas/tablak_teruleti_00|title=Hungarian census 2011 / Országos adatok (National data) / 1.1.4.2. A népesség nyelvismeret és nemek szerint (population by spoken language), 1.1.6.1 A népesség anyanyelv, nemzetiség és nemek szerint (population by mother tongue and ethnicity), 2.1.7.1 A népesség vallás, felekezet, és fontosabb demográfiai ismérvek szerint (population by religion, denomination and main demographical indicators) (Hungarian)|website=Ksh.hu|accessdate=15 February 2020}} [1085] => | thumb = right [1086] => | label1 = [[Římskokatolická církev]] [1087] => | value1 = 37.2 [1088] => | color1 = DarkBlue [1089] => | label2 = [[Maďarská řeckokatolická církev|Řeckokatolická církev]] [1090] => | value2 = 1.8 [1091] => | color2 = SkyBlue [1092] => | label3 = [[Kalvinismus]] [1093] => | value3 = 11.6 [1094] => | color3 = purple [1095] => | label4 = [[Luteránství]] [1096] => | value4 = 2.2 [1097] => | color4 = Pink [1098] => | label5 = Ostatní [1099] => | value5 = 1.9 [1100] => | color5 = Green [1101] => | label6 = Bez vyznání [1102] => | value6 = 18.2 [1103] => | color6 = White [1104] => | label7 = Bez odpovědi [1105] => | value7 = 27.2 [1106] => | color7 = Black [1107] => }} [1108] => Náboženství se v Maďarsku začalo vyvíjet již před příchodem [[Maďaři|Maďarů]]. Později pak bylo přijato západní [[křesťanství]] a začala christianizace, především za vlády [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I. Svatého]] v [[10. století]], a to i přesto, že Štěpánova matka [[Sarolt]] byla pokřtěna východním rituálem. Obyvatelstvo Uherska bylo křesťanské až do [[16. století]]. Když se Uhersko dostalo do osmanské nadvlády, začaly se ve městech stavět mešity. Asi nejznámější je mešita v [[Pécs]]i. V 16. století proběhla reformace církve a v důsledku nových změn se v Maďarsku stalo [[luteránství]], později [[Kalvinismus|kalvínství]], dominujícím náboženstvím. V druhé polovině 16. století pak [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] založili vzdělávací centra, včetně nejstarších univerzit v Uhersku, a obyvatelé se opět obrátili ke katolickému vyznání. [1109] => [1110] => Sčítání lidu v roce 2011 ukázalo, že většinu obyvatel tvoří křesťané (54,2%), přičemž [[katolická církev|římští katolíci]] (''Katolikusok'') (37,1%) a maďarští reformovaní kalvinisté (''Reformátusok'') (11,1%) tvoří většinu z nich spolu s luterány (''Evangélikusok'') (2,2) %), řeckými katolíky (1,8%) a dalšími křesťany (1,3%). [[Židé]] tvoří přibližně 1 % populace, okrajově (0,6 %) je zastoupen [[Islám v Maďarsku|islám]]. 25 % populace jsou [[ateismus|ateisté]]. Na jihu a východě země žije početná komunita obyvatel pravoslavného vyznání. Jde zejména o [[Rumuni|Rumuny]], [[Rusíni|Rusíny]] a [[Srbové|Srby]]. [1111] => [1112] => == Kultura == [1113] => {{podrobně|Maďarská kultura}} [1114] => [[Soubor:Hollókő Ófalu Fő utca (részlet) 002.jpg|náhled|vlevo|[[Hollókő]], ukázka lidové architektury severního Maďarska]] [1115] => [1116] => [[Maďarská kultura]] je velmi rozmanitá. Maďarsko ([[Uhersko]]) bylo v minulých staletích jakýmsi kulturním hegemonem celé [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropy]]. Maďarská kultura ovlivnila zejména kulturu [[Rumunská kultura|rumunskou]], ale i [[Slovenská kultura|slovenskou]] či [[Srbská kultura|srbskou]]. Centrem maďarského kulturního dění je v současnosti [[Budapešť]]. Ne vždy tomu bylo tak. Například v [[10. století|10.]] a [[12. století]] byla [[Ostřihom]] jednoznačně nejdůležitější město celého [[Uhersko|Uherska]]. Mezi kulturní centra patří i město [[Debrecín]], které hraje velkou roli v maďarském náboženském životě, nebo město [[Pécs]]. [1117] => [1118] => Maďarskou kulturu můžeme regionalizovat do několika oblastí. První skupinu tvoří oblast severního Maďarska, zejména župa [[Borsod-Abaúj-Zemplén]] nebo [[Heves]]. Zde je tradiční pěstování [[víno|vína]], jako je například známý [[Tokajské víno|Tokaj]]. Druhou skupinu tvoří jihovýchodní Maďarsko v oblasti tzv. [[Puszta|puszty]]. Dodnes zde převažuje [[zemědělství]] a chov dobytka. K místní kultuře patří jídla, jako jsou pravý maďarský [[guláš]] nebo debrecínka. Další specifickou skupinou jsou [[Maďaři]] žijící v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]], tzv. [[Sikulové (Transylvánie)|Sikulové]] ({{cizojazyčně|hu|''Székely''}}), nebo [[Csángó]], což jsou Maďaři žijící v oblasti historické [[Moldávie]] ve východním [[Rumunsko|Rumunsku]] a v [[Moldavsko|Moldavsku]]. Csángové mluví jazykem, který se dá srovnat se středověkou [[maďarština|maďarštinou]]. Dalším kulturním okruhem může být oblast [[Západní Zadunají|Západního Zadunají]] či okolí [[Balaton]]u. [1119] => [1120] => === Literatura === [1121] => {{podrobně|Maďarská literatura}} [1122] => [[Soubor:Petőfi Sándor.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Sándor Petőfi]]]] [1123] => Po přijetí křesťanství v karpatské kotlině byla snaha místní obyvatele pořímštit. Úředním jazykem se tudíž stala [[latina]]. Počátek maďarské latinské literatury nacházíme v 11. století: ''Legenda o svatých Zoerardovi a Benediktovi'' (1060), ''Legenda o svatém Štěpánovi'' (1096). Z doby kolem roku 1200 pochází kronika ''[[Gesta Hungarorum]]''. ''[[Budínská kronika]]'' z roku 1473, taktéž psaná latinsky, je první tištěnou knihou v Uhrách.{{Citace elektronického periodika [1124] => | titul = Budínska kronika [1125] => | periodikum = Beletria.sk [1126] => | url = https://beletria.sk/encyklopedia-literatury/index.php?pojem=Bud%C3%ADnska_kronika&veda=1298 [1127] => | datum přístupu = 2023-04-05 [1128] => }} Královský dvůr zval do Uher umělce z celé Evropy. Na dvoře [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] působili humanisté [[Janus Pannonius]] či [[Antonio Bonfini]], jenž sepsal významné historiografické dílo ''Rerum Ungaricarum decades'' (1497). Kulturní rozmach Uher byl veliký, avšak maďarština byla jako literární jazyk latinskou kulturou zatlačována do pozadí. [1129] => [1130] => První věta v maďarštině je známá ze zakládací listiny tihanyského opatství z roku 1055. Z doby kolem roku 1200 pochází ''Pohřební řeč a modlitba'', první souvislejší literární text v maďarštině. První kniha v maďarštině je ''Jókaiho kodex'' z doby kolem roku 1380. Rozmach maďarské literatury začal paradoxně největší zkázou pro všechny obyvatele Uherska, a to vpádem Turků v 16. století. Osmanská říše chtěla přetnout vazby na Habsburskou monarchii a křesťanství, proto potlačila němčinu a latinu, což otevřelo cestu maďarštině. ''Epištoly svatého Pavla'' z roku 1533 jsou první tištěnou knihou v tomto jazyce, první úplný překlad ''Nového zákona'' byl vydán v roce 1541, v roce 1627 vyšla ''Bible katolická''. První velká originální díla v maďarštině sepsal na konci 16. století [[Valentín Balaša]] (psal i [[Slovenština|slovensky]], jak bylo objeveno roku 1949), jenž založil maďarskou milostnou lyriku, [[Sebestyén Lantos Tinódi]], který napsal veršovanou kroniku, v níž zaznamenal boje s Osmany, nebo [[Mikuláš Zrinský]], který roku 1647 napsal první epickou báseň v maďarštině nazvanou ''Szigeti veszedelem'', v níž oslavuje hrdinství svého předka [[Mikuláš Šubič Zrinský|Mikuláše Šubiče Zrinského]]. [1131] => [[Soubor:Sándor Márai (San Diego, 1959).png|náhled|[[Sándor Márai]]]] [1132] => Turci byli ze střední Evropy vytlačeni až v 17. století a Maďarsko bylo integrováno do Habsburské monarchie. To znamenalo nový tlak na přijímání němčiny, případně latiny. To způsobilo i politické pnutí, takže na začátku 18. století přišlo první protihabsburské povstání vedené [[František II. Rákóczi|Ferenczem Rákoczim]] (1703–1711), které ovšem neuspělo, což mělo nepříznivý dopad i na literaturu. Centrem literatury v maďarštině se pak staly periferní [[Košice]] (maďarsky ''Kassa''), kde bylo založeno první maďarské divadlo. Základy moderního maďarského dramatu v 18. století položil [[György Bessenyei]], na počátku 19. století na něj navázal zejména [[József Katona]] (historické drama ''Bánk bán''). Básnickou osobností počátku 19. století byl [[Ferenc Kölcsey]], autor textu současné maďarské hymny, jež je de facto jeho básní ''Himnusz'' z roku 1823. [1133] => [[Soubor:Kertész Imre (Frankl Aliona).jpg|vlevo|náhled|[[Imre Kertész]]]] [1134] => V roce [[1848]] přišla dlouho očekávaná druhá [[Maďarská revoluce 1848–1849|revoluce]] a boje za nezávislost na Habsburské monarchii. Tato doba je právem označována jako vrchol maďarské literatury. Největším autorem národních básní, podporujících národní hnutí, je [[Sándor Petőfi]]. K dalším podporovatelům revoluce patřili básníci [[János Arany]] a [[Mihály Vörösmarty]] či prozaik [[Mór Jókai]]. Na pád revoluce reagoval skepticky [[Imre Madách]], svou známou básní ''Tragédie člověka''.{{Citace elektronického periodika [1135] => | titul = Pred 200 rokmi sa narodil Imre Madách, autor známeho diela Tragédia človeka [1136] => | periodikum = Pravda.sk [1137] => | url = https://kultura.pravda.sk/kniha/clanok/654272-pred-200-rokmi-sa-narodil-imre-madach-autor-znameho-diela-tragedia-cloveka/ [1138] => | datum vydání = 2023-01-20 [1139] => | jazyk = sk-SK [1140] => | datum přístupu = 2023-04-05 [1141] => }} [1142] => [[Soubor:Krasznahorkai László (Déri Miklós).jpg|náhled|204x204pixelů|[[László Krasznahorkai]]]] [1143] => Začátek [[20. století]] přinesl spoustu nových úspěšných autorů: v poezii to byl zejména [[Endre Ady]], průkopník modernismu, v próze [[Géza Gárdonyi]], [[Zsigmond Móricz]] nebo [[Kálmán Mikszáth]], který se proslavil románem ''[[Černé město]]''. I po světových válkách maďarská literatura plodila další osobnosti: [[Attila József]], [[Mihály Babits]], [[Sándor Márai]], [[Frigyes Karinthy]], [[Antal Szerb]], [[Dezső Kosztolányi]], [[George Tabori]], [[Magda Szabóová]], [[György Konrád]], [[Péter Esterházy]]. V poezii pak [[Miklós Radnóti]], [[Sándor Weöres]] nebo [[Tibor Déry]]. Dramatik [[István Örkény]] se proslavil zejména tragikomedií ''[[Kočičí hra]]''. Nejvyššího ocenění se dostalo spisovateli [[Imre Kertész]]ovi, a to [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovou cenou za literaturu]].{{Citace elektronického periodika [1144] => | příjmení = Papucsek [1145] => | jméno = Gregor Martin [1146] => | titul = Zemřel jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu Imre Kertész [1147] => | periodikum = iROZHLAS [1148] => | vydavatel = Český rozhlas [1149] => | url = https://www.irozhlas.cz/kultura_literatura/zemrel-jediny-madarsky-nositel-nobelovy-ceny-za-literaturu-imre-kertesz_201603311223_akottova2 [1150] => | datum vydání = 2016-03-31 [1151] => | jazyk = cs [1152] => | datum přístupu = 2023-04-05 [1153] => }} Ze současných autorů lze vzpomenout [[Péter Nádas|Pétera Nádase]] nebo [[László Krasznahorkai]]e, který roku 2015 získal [[Mezinárodní Man Bookerova cena|Mezinárodní Man Bookerovu cenu]].{{Citace elektronického periodika [1154] => | titul = Man International Booker prize 2015 won by 'visionary' László Krasznahorkai [1155] => | periodikum = the Guardian [1156] => | url = http://www.theguardian.com/books/2015/may/19/man-international-booker-2015-laszlo-krasznahorkai [1157] => | datum vydání = 2015-05-19 [1158] => | jazyk = en [1159] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1160] => }} [1161] => [1162] => V oblasti populární literatury se prosadila autorka série o detektivovi [[Červený bedrník|Červeném bedrníkovi]] [[Emmuska Orczy]]. [[Ferenc Molnár|Ference Molnára]] proslavil román pro mládež ''[[Chlapci z Pavelské ulice]]''. V Maďarsku se narodila rovněž švýcarská spisovatelka [[Agota Kristofová]], tvůrce populárního Bambiho spisovatel [[Felix Salten]], humorista [[Ephraim Kishon]], nebo slavný americký vydavatel [[Joseph Pulitzer]]. [1163] => [1164] => === Hudba === [1165] => {{podrobně|Maďarská hudba}} [1166] => [[Soubor:Liszt (Lehmann portrait).jpg|upright|náhled|[[Ferenc Liszt]]]] [1167] => Maďarská lidová hudba tvoří nedílnou součást národní identity a hraje významnou roli i v maďarské moderní hudbě. Maďarská hudba je oproti ostatním v [[Evropa|Evropě]] velice výjimečná, stejně jako [[maďarština|maďarský jazyk]]. V historii byla často zaměňována s hudbou cikánskou, která maďarskou národní hudbu velice ovlivnila. V průběhu staletí byla hudba, stejně jako literatura, ovlivňována západní kulturou. Až v [[19. století]] se začal hledat typický maďarský hudební styl. Mezi největší skladatele, kteří hledali národní identitu, patří [[Zoltán Kodály]] a [[Béla Bartók]], který se inspiroval nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i [[Slovenská hudba|slovenskou]] či [[Rumunská hudba|rumunskou]]. Nejuznávanějším maďarským skladatelem se stal ovšem [[Ferenc Liszt]]. Dalšími významnými autory vážné hudby jsou [[Ernő Dohnányi]], [[Ferenc Erkel]], [[György Kurtág]], [[Karl Goldmark]], [[Miklós Rózsa]] či [[György Ligeti]]. Králem světové operety se stal [[Franz Lehár]], v jeho stopách šli [[Emmerich Kálmán]] nebo [[Paul Abraham]]. Mezi interprety vynikli houslisté [[Joseph Joachim]] a [[Leopold Auer]] či klavíristé [[András Schiff]] a [[Georges Cziffra]]. Mezi dirigenty [[Georg Solti]], [[Arthur Nikisch]], [[George Szell]] a [[Eugene Ormandy]]. [1168] => [[Soubor:Omega együttes fortepan 88423.jpg|vlevo|náhled|[[Omega (hudební skupina)|Omega]]]] [1169] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy se Maďarsko stalo součástí komunistického bloku, se písně s nevhodnou tematikou, či třeba zpívané [[angličtina|anglicky]], zakazovaly. Koncem 50. let se však situace uvolnila a maďarský hudební průmysl zažil velikou slávu i ve světě. Mezi nejslavnější maďarské [[rock]]ové skupiny všech dob patří [[Illés]], [[Metro (hudební skupina)|Metro]] a [[Omega (hudební skupina)|Omega]]. Dodnes jsou velice populární nejen v Maďarsku, ale i v [[Německo|Německu]] či [[Polsko|Polsku]]. Jejich písně se ve světě dočkaly mnoha [[Coververze|coververzí]], včetně [[Česko|českých]] (např. ''Dívka s perlami ve vlasech'' [[Aleš Brichta|Aleše Brichty]]). [[Tommy Ramone]], vlastním jménem Tamás Erdélyi, se proslavil jako bubeník a producent [[Punk|punkové]] skupiny [[Ramones]]. [1170] => [1171] => [[Rudolf von Laban]] byl průkopníkem moderního výrazového tance, psychologie pohybu a pohybové terapie.{{Citace periodika [1172] => | příjmení = Dörr [1173] => | jméno = Evelyn [1174] => | příjmení2 = Lantz [1175] => | jméno2 = Lori [1176] => | titul = Rudolf von Laban: The "Founding Father" of Expressionist Dance [1177] => | periodikum = Dance Chronicle [1178] => | datum vydání = 2003 [1179] => | ročník = 26 [1180] => | číslo = 1 [1181] => | strany = 1–29 [1182] => | issn = 0147-2526 [1183] => | url = https://www.jstor.org/stable/1568111 [1184] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1185] => }} [1186] => [1187] => Jednou z nejznámějších maďarských [[Opera|operních pěvkyň]] je [[Éva Marton]].{{Citace elektronického periodika [1188] => | titul = Éva Marton [1189] => | periodikum = IMDb [1190] => | url = http://www.imdb.com/name/nm0554254/ [1191] => | datum přístupu = 2021-09-10 [1192] => }} [1193] => [1194] => === Výtvarné umění === [1195] => [[Soubor:RobertCapabyGerdaTaro.jpg|náhled|[[Robert Capa]]]] [1196] => Ve výtvarném umění lze jmenovat malíře a člena [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhausu]] [[László Moholy-Nagy]]e, představitele [[Hyperrealismus|hyperrealismu]] [[István Sándorfi|Istvána Sándorfiho]] a představitele [[Op-art|op-artu]] [[Victor Vasarely|Victora Vasarelyho]]. Žánrovými obrázky a biblickými malbami proslul [[Mihály Munkácsy]], portréty [[Philip de László]]. [[Vilmos Aba-Novák]] patřil k průkopníkům moderního malířství. [[Schizofrenie|Schizofrenií]] zmítaný [[Tivadar Kosztka Csontváry]] byl prvním maďarským malířem, který se stal všeobecně známým v Evropě. Je také jedním z mnoho maďarských umělců, kterého lze považovat za Slováka, narodil se v [[Sabinov|Sabinově]]. K takovým patří i [[Pál Szinyei Merse]], rodák z [[Chminianska Nová Ves|Chminianské Nové Vsi]], představitel [[Impresionismus|impresionismu]]. Jeho dalším významným reprezentantem v Maďarsku byl [[László Paál]]. V Budapešti se narodila i průkopnice indického moderního malířství [[Amrita Šer-Gilová]]. [1197] => [[Soubor:Hungarian National Gallery - panoramio.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Maďarská národní galerie]]]] [1198] => Světově proslulí jsou fotografové [[André Kertész]], [[Robert Capa]] (původním jménem Endre Friedmann) a [[Brassaï]] (původním jménem Gyula Halász). Známým fotografem se stal i Capův bratr [[Cornell Capa]] nebo [[Martin Munkácsi]]. [1199] => [1200] => Významným představitelem modernismu v architektuře je [[Marcel Breuer]], secese pak [[Ödön Lechner]]. [[Imre Steindl]] je známým představitelem historismu 19. století, navrhl slavnou budovu maďarského parlamentu. Stejný směr, tak významný pro podobu Budapešti, reprezentoval [[Miklós Ybl]], který navrhl budovu Maďarské státní opery. [1201] => [1202] => [[Maďarská národní galerie]] sídlí od roku 1975 na [[Budínský hrad|Budínském hradě]] v Budapešti. Vystavuje největší sbírku domácího výtvarného umění. Sbírky mezinárodního umění jsou vystaveny v [[Muzeum krásného umění (Budapešť)|Muzeu krásných umění]] na [[Náměstí Hrdinů (Budapešť)|Hösök Téré]]. Naproti muzeu se nachází další významný výstavní prostor [[Palác umění (Budapešť)|Műcsarnok]]. [1203] => [1204] => === Film === [1205] => [[Soubor:István Szabó Österreichischer Filmpreis 2017.jpg|náhled|[[István Szabó]]]] [1206] => [[Soubor:Ildikó Enyedi Press Conference On Body and Soul Berlinale 2017 02.jpg|náhled|[[Ildikó Enyediová]]]] [1207] => Nejúspěšnějším maďarským filmovým režisérem je [[István Szabó]], který za film ''[[Mefisto (film)|Mefisto]]'' (1981) získal [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara pro nejlepší zahraniční film]], a to jako první Maďar v historii. [[Miklós Jancsó]] má cenu za nejlepší režii z [[Filmový festival v Cannes|Cannes]], z roku 1972. Dvě vedlejší ceny z Cannes má i [[Károly Makk]]. [[Márta Mészárosová]] získala roku 1975 [[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]] na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlínském filmovém festivalu]], [[Zoltán Fábri]] získal na Berlinale Stříbrného medvěda v roce 1982, [[Béla Tarr]] si odnesl stejnou cenu ze stejného festivalu v roce 2011.{{Citace elektronického periodika [1208] => | příjmení = [1209] => | jméno = [1210] => | titul = Berlinale skončilo kompromisem, vítězové jsou vlastně dva: íránský a maďarský [1211] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [1212] => | url = https://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-50459070-berlinale-skoncilo-kompromisem-vitezove-jsou-vlastne-dva-iransky-a-madarsky [1213] => | datum vydání = 2011-02-19 [1214] => | jazyk = cs [1215] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1216] => }} Po roce 1989 patří k nejúspěšnějším tvůrcům [[László Nemes]], jehož celovečerní debut ''[[Saulův syn]]'' ([[2015]]) se stal prvním maďarským filmem, který získal [[Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film]], a druhým, který získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.{{Citace elektronického periodika [1217] => | příjmení = Stejskal [1218] => | jméno = Tomáš [1219] => | titul = Oscarový film Saulův syn je nutné vidět, ukazuje, co by lidské oko nemohlo spatřit [1220] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [1221] => | url = https://ihned.cz/c1-65185680-sauluv-syn-film-oscar [1222] => | datum vydání = 2016-03-01 [1223] => | jazyk = cs [1224] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1225] => }} [[Ildikó Enyediová]] vyhrála Berlinale v roce 2017.{{Citace elektronického periodika [1226] => | titul = Berlinale vyhrál maďarský film O těle a duši, cenu má i Hollandová [1227] => | periodikum = iDNES.cz [1228] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1229] => | vydavatel = MAFRA [1230] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1231] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/ceny-berlinale.A170218_193044_filmvideo_spm [1232] => | datum vydání = 2017-02-18 [1233] => | datum přístupu = 2021-01-17 [1234] => }} [[Michael Curtiz]] se prosadil v Hollywoodu, natočil kupříkladu romantickou klasiku ''[[Casablanca (film)|Casablanca]]''.{{Citace monografie [1235] => | příjmení = Robertson [1236] => | jméno = James C. [1237] => | titul = The Casablanca Man: The Cinema of Michael Curtiz [1238] => | url = https://books.google.cz/books?id=2LHpmuXVlVcC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false [1239] => | vydavatel = Psychology Press [1240] => | počet stran = 212 [1241] => | isbn = 978-0-415-11577-3 [1242] => | poznámka = Google-Books-ID: 2LHpmuXVlVcC [1243] => | jazyk = en [1244] => }} [[Alexander Korda]] byl zakladatelem britského filmového průmyslu. Kameraman [[Vilmos Zsigmond]] získal Oscara za nasnímání snímku ''[[Blízká setkání třetího druhu]]''. Maďarským rodákem je i [[Adolph Zukor]], zakladatel [[Paramount Pictures|Paramount Studios]]. [1245] => [1246] => Z herců se v Hollywoodu prosadili [[Peter Lorre]], [[Paul Lukas]] či herečka a skandalistka [[Zsa Zsa Gaborová]].{{Citace elektronického periodika [1247] => | titul = Zemřela herečka a celebrita Zsa Zsa Gaborová, v únoru by jí bylo sto let [1248] => | periodikum = iDNES.cz [1249] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1250] => | vydavatel = MAFRA [1251] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1252] => | url = https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/zemrela-herecka-zsa-zsa-gaborova.A161219_061718_lidicky_jj [1253] => | datum vydání = 2016-12-19 [1254] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1255] => }} Hvězdou [[Filmový horor|hororových]] filmů se stal [[Béla Lugosi|Bela Lugosi]]. [[Ilona Stallerová]] známá jako Cicciolina byla jednou z prvních [[Pornoherec|pornohvězd]].{{Citace elektronického periodika [1256] => | příjmení = Lorenc [1257] => | jméno = David [1258] => | titul = Cicciolina: bohatá pornodůchodkyně, která chtěla sexem zažehnat války [1259] => | periodikum = iDNES.cz [1260] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [1261] => | vydavatel = MAFRA [1262] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [1263] => | url = https://www.idnes.cz/xman/styl/cicciolina-bohata-pornoduchodkyne-ktera-chtela-sexem-zazehnat-valky.A110927_121448_xman-styl_fro [1264] => | datum vydání = 2011-09-27 [1265] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1266] => }} Za hlavní roli stárnoucí herecké hvězdy, která se musí vyrovnávat s problémy v uměleckém i osobním životě, ve filmu ''Kde jste, paní Déryová?'' (''Déryné hol van?'') obdržela cenu za nejlepší herecký výkon na [[Filmový festival v Cannes|filmovém festivalu v Cannes]] v roce 1976 herečka [[Mari Törőcsiková]]. Herečka [[Katalin Karády|Katalin Karádyová]], hvězda maďarského filmu 40. let, je mimo Maďarsko známá především záchranou mnoha [[Židé|židovských]] dětí, za kterou byla oceněna titulem [[Spravedlivý mezi národy]].{{Citace elektronického periodika [1267] => | příjmení = [1268] => | jméno = [1269] => | titul = Hungarian actress Katalin Karady posthumously honored by Yad Vashem [1270] => | periodikum = World Jewish Congress [1271] => | vydavatel = [1272] => | url = https://www.worldjewishcongress.org/en/news/hungarian-actress-katalin-karady-posthumously-honored-by-yad-vashem [1273] => | datum vydání = [1274] => | jazyk = EN [1275] => | url archivu = [1276] => | datum přístupu = 2021-02-13 [1277] => }} [[Marika Rökková]] se proslavila v německém filmu nacistické éry.{{Citace elektronického periodika [1278] => | příjmení = [1279] => | jméno = [1280] => | titul = Vo Viedni umrela dnes operetná diva Marika Rökková [1281] => | periodikum = kultura.sme.sk [1282] => | url = https://kultura.sme.sk/c/1497370/vo-viedni-umrela-dnes-operetna-diva-marika-rokkova.html [1283] => | jazyk = sk [1284] => | datum přístupu = 2021-04-21 [1285] => }} [1286] => [1287] => [[Harry Houdini]] patří k symbolům kouzelnické profese. V modelingu se prosadila [[Barbara Palvinová]]. [1288] => [1289] => === Gastronomie === [1290] => {{viz též|Maďarská kuchyně}} [1291] => [[Soubor:Goulash hungarian.jpg|náhled|Gulyás]] [1292] => Neopomenutelnou součástí maďarské kultury je také [[maďarská kuchyně]]. Snad nejznámějším prvkem maďarské kuchyně je [[paprika]], která se ale rozšířila až v [[17. století]]. Bez ní by byla nepředstavitelná [[gulášová polévka]], [[perkelt]]y, [[paprikáš (dušené maso)|paprikáš]], [[tokáň]], rybářská polévka „[[halászlé]]“, nebo [[Čabajská klobása|čabajka]]. Stejně tak důležité prvky jsou i [[cibule kuchyňská|cibule]] a vepřové sádlo, které dohromady tvoří základ maďarských masitých jídel. Nejvíce používaná masa jsou vepřové, hovězí a skopové a ve velkém množství i [[ryby]]. Přílohou k masitým pokrmům jsou nudle a [[halušky]]. Kromě červené papriky (neznamená pouze pálivou) jsou časté i zelené papriky a rajčata. Jako zeleninová příloha se nejčastěji používají okurky. Z polévek je častá fazolová s uzeninou, slepičí vývar s nudlemi, dále studené ovocné polévky se smetanou, zejména višňová. Polévky jsou husté a vydatné, a proto po nich často následují už jen [[moučník]]y. Nejznámější jsou [[Jablečný závin|štrúdly]] s tvarohovou, višňovou a makovou náplní, koláče, [[langoš]]e a hlavně [[palačinka|palačinky]]. Z nápojů je nejznámější maďarské víno, hlavně [[Tokajské víno|tokajské]].{{Citace monografie [1293] => | příjmení = Balla [1294] => | jméno = Jozef [1295] => | odkaz na autora = [1296] => | titul = Maďarština-konverzace [1297] => | vydavatel = INFOA [1298] => | místo = Dubicko [1299] => | rok = 2003 [1300] => | isbn = [1301] => | kapitola = Maďarská kuchyně [1302] => | strany = [1303] => }} [1304] => [1305] => === Sport === [1306] => {{Podrobně|Sport v Maďarsku}} [1307] => [[Soubor:Egerszegi Krisztina fortepan 40687.jpg|náhled|[[Krisztina Egerszegiová]]]] [1308] => Maďarský sport se celkově dlouhodobě pohybuje na vysoké úrovni. Dokazuje to i historický úspěch maďarské výpravy na [[Letní olympijské hry 2012|olympijských hrách v Londýně]] roku 2012, která se umístila na 9. místě v medailovém žebříčku. Na počet obyvatel má tedy Maďarsko jedny z nejúspěšnějších sportovců na světě. Velice oblíbené jsou vodní sporty, zejména [[plavání]]. Pět olympijských zlatých má plavkyně [[Krisztina Egerszegiová]], čtyři plavec [[Tamás Darnyi]], tři [[Katinka Hosszúová]]. Už vůbec první plaveckou medaili na olympijských hrách ostatně získal Maďar: [[Alfréd Hajós]]. Populární je také [[vodní pólo]]. V roce [[1956]], kdy probíhala v Maďarsku revoluce, porazili [[Maďarská mužská reprezentace ve vodním pólu|maďarští vodní pólisté]] v legendárním zápase [[Sovětský svaz]] na [[Letní olympijské hry 1956|olympijských hrách v Melbourne]] (viz též [[Melbournská krvavá lázeň]]).{{Citace elektronického periodika [1309] => | příjmení = Vait [1310] => | jméno = Martin [1311] => | titul = Příběhy OH: Melbournská krvavá lázeň [1312] => | periodikum = ČT sport [1313] => | vydavatel = Česká televize [1314] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/rio-2016/pribehy-oh-melbournska-krvava-lazen/5be027b90d663b6fe8193fc0 [1315] => | datum vydání = 2016-08-20 [1316] => | jazyk = cs [1317] => | datum přístupu = 2021-12-20 [1318] => }}{{Citace elektronického periodika [1319] => | příjmení = Lizec [1320] => | jméno = Jiří [1321] => | titul = Když Sověty chtěli zbít maďarští fanoušci. 65 let od Melbournské krvavé lázně [1322] => | periodikum = cnn.iprima.cz [1323] => | url = https://cnn.iprima.cz/kdyz-sovety-chteli-zbit-madarsti-fanousci-65-let-od-melbournske-krvave-lazne-52665 [1324] => | jazyk = cs [1325] => | datum přístupu = 2021-12-20 [1326] => }} Celý turnaj nakonec i vyhráli. Oporami tohoto týmu byli především [[Dezső Gyarmati]] a [[György Kárpáti]]. Tyto olympijské hry [[Nizozemsko]], [[Španělsko]] a [[Švýcarsko]] bojkotovaly, právě kvůli sovětské okupaci Maďarska.{{Citace elektronického periodika [1327] => | příjmení = Rosenberg [1328] => | jméno = Jennifer [1329] => | autor = [1330] => | odkaz na autora = [1331] => | spoluautoři = [1332] => | titul = The 1956 Olympic Games in Melbourne, Australia [1333] => | periodikum = about.com [1334] => | odkaz na periodikum = [1335] => | datum vydání = [1336] => | den vydání = [1337] => | měsíc vydání = [1338] => | rok vydání = [1339] => | datum aktualizace = [1340] => | datum přístupu = [1341] => | ročník = [1342] => | číslo = [1343] => | strany = [1344] => | url = http://history1900s.about.com/od/fadsfashion/a/olympics1956.htm [1345] => | issn = [1346] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080927110942/http://history1900s.about.com/od/fadsfashion/a/olympics1956.htm [1347] => | datum archivace = 2008-09-27 [1348] => }} K vodním sportům mají sportovci díky průtoku velkých řek Maďarskem a přítomnosti četných jezer skvělé přírodní podmínky. Proto Maďarsko patří např. v rychlostní kanoistice mezi velmoci (na LOH 2012 bylo medailově druhé). Ke kanoistickým legendám patří například [[Danuta Kozáková]], držitelka pěti zlatých olympijských medailí{{Citace periodika [1349] => | příjmení = Tennery [1350] => | jméno = Amy [1351] => | titul = Canoe Sprint: Hungary's Kozak paddles her way to a triple gold [1352] => | periodikum = Reuters [1353] => | datum vydání = 2016-08-20 [1354] => | jazyk = en [1355] => | url = https://www.reuters.com/article/us-olympics-rio-canoesprint-w-four-500m-idUSKCN10V0FD [1356] => | datum přístupu = 2021-08-05 [1357] => }}, [[Natasa Janicsová]] nebo [[Katalin Kovácsová]], která nasbírala celkem osm olympijských kovů všech hodnot.[[Soubor:Puskas Hidegkuti 1954.png|náhled|[[Ferenc Puskás]]|vlevo]]Proslulá je rovněž maďarská šermířská škola: [[Aladár Gerevich]] má sedm zlatých medailí z olympiád, [[Pál Kovács]] a [[Rudolf Kárpáti]] šest. Gymnastka [[Ágnes Keletiová]] pět, boxer [[László Papp]] tři. Historicky první maďarské zlato z [[Zimní olympijské hry|her zimních]] přivezla v roce 2018 [[Short track|shorttracková]] štafeta.{{Citace elektronického periodika [1358] => | titul = Z plavání byli nemocní, tak se dali na short track. A Maďarsko může slavit první zlato [1359] => | periodikum = ČT sport [1360] => | vydavatel = Česká televize [1361] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/pchjongcchang-2018/z-plavani-byli-nemocni-tak-se-dali-na-short-track-a-madarsko-muze-slavit-prvni-zlato/5bca23a359841d79e18ab7f5 [1362] => | jazyk = cs [1363] => | datum přístupu = 2021-08-05 [1364] => }} [1365] => [1366] => Za národní sport je považovaný fotbal. V posledních letech se Maďarsku nedaří, ale v 50. letech 20. století prožil maďarský fotbal svou zlatou éru. Ikonou této doby je jeden z nejznámějších maďarských sportovců [[Ferenc Puskás]]. Dal celkem 83 gólů v [[Maďarská fotbalová reprezentace|maďarském národním týmu]]http://www.ifhof.com/hof/puskas.asp a 512 gólů v 528 zápasech v [[Nemzeti bajnokság I|maďarské]] a později [[Primera División|španělské lize]].{{Citace elektronického periodika [1367] => | příjmení = [1368] => | jméno = [1369] => | autor = [1370] => | odkaz na autora = [1371] => | spoluautoři = [1372] => | titul = Ferenc Puskás - střelec, jenž dal gól téměř v každém utkání [1373] => | periodikum = Fotbal živě (Česká televize) [1374] => | odkaz na periodikum = [1375] => | datum vydání = 17. 11. 2006 [1376] => | den vydání = 17. [1377] => | měsíc vydání = listopadu [1378] => | rok vydání = 2006 [1379] => | datum aktualizace = [1380] => | datum přístupu = [1381] => | ročník = [1382] => | číslo = [1383] => | strany = [1384] => | url = http://fotbalzive.ct24.cz/article.asp?id=1041 [1385] => | issn = [1386] => }}{{Nedostupný zdroj}} V roce [[1958]], po [[Maďarské povstání|maďarské revoluci]], emigroval do [[Španělsko|Španělska]], kde hrál za [[Real Madrid]].{{Citace elektronického periodika [1387] => | příjmení = Hughes [1388] => | jméno = Rob [1389] => | autor = [1390] => | odkaz na autora = [1391] => | spoluautoři = [1392] => | titul = Ferenc Puskas, soccer star of the 1950s and '60s, dies [1393] => | periodikum = International Herald Tribune [1394] => | odkaz na periodikum = [1395] => | datum vydání = 17. 11. 2006 [1396] => | den vydání = 17. [1397] => | měsíc vydání = listopadu [1398] => | rok vydání = 2006 [1399] => | datum aktualizace = [1400] => | datum přístupu = [1401] => | ročník = [1402] => | číslo = [1403] => | strany = [1404] => | url = http://www.iht.com/articles/2006/11/17/sports/soccer.php [1405] => | issn = [1406] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20061130053316/http://www.iht.com/articles/2006/11/17/sports/soccer.php [1407] => | datum archivace = 2006-11-30 [1408] => }} Páteř slavného reprezentačního týmu, který nebyl v 50. letech 20. století poražen čtyři roky, tvořili krom Puskáse ještě [[Sándor Kocsis]], [[Zoltán Czibor]], [[Gyula Grosics]], [[Nándor Hidegkuti]] či [[József Bozsik]]. V roce 1967 získal [[Zlatý míč]] pro nejlepšího fotbalistu Evropy [[Flórián Albert]].{{Citace elektronického periodika [1409] => | příjmení = Bocsak [1410] => | jméno = Bence [1411] => | titul = Forgotten Ballon D'or winners: The genius of Florian Albert [1412] => | periodikum = First Time Finish [1413] => | url = https://firsttimefinish.co.uk/2020/10/14/forgotten-ballon-dor-winners-the-genius-of-florian-albert/ [1414] => | datum vydání = 2020-10-14 [1415] => | jazyk = en-US [1416] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1417] => }}{{Citace elektronického periodika [1418] => | příjmení = Jelínková [1419] => | jméno = Tereza [1420] => | titul = Zemřel Flórián Albert, jediný maďarský držitel Zlatého míče [1421] => | periodikum = iROZHLAS [1422] => | vydavatel = Český rozhlas [1423] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport_fotbal/zemrel-florian-albert-jediny-madarsky-drzitel-zlateho-mice_201110310705_tjelinkova [1424] => | datum vydání = 2011-10-31 [1425] => | jazyk = cs [1426] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1427] => }} [1428] => [[Soubor:Gyori Audi ETO KC at Szabella Cup (2011).jpg|náhled|[[Győri ETO KC]]]] [1429] => [[Bojana Radulovicsová]], [[Erzsébet Kocsisová]], [[Anita Kulcsárová]] a [[Anita Görbiczová]] byly vyhlášeny [[Hráč roku IHF|nejlepšími házenkářkami světa]]. [[Maďarská ženská házenkářská reprezentace]] má na svém kontě titul [[Mistrovství světa v házené žen|mistryň světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 1965|1965]]) i [[Mistrovství Evropy v házené žen|Evropy]] ([[Mistrovství Evropy v házené žen 2000|2000]]). Z [[Házená na letních olympijských hrách|olympijských her]] má stříbro ([[Házená na Letních olympijských hrách 2000|2000]]). Ženský házenkářský klub [[Győri ETO KC]] patří k nejúspěšnějším v Evropě a slavnou éru prožívá zvláště od počátku 21. století. Již pětkrát vyhrál [[Liga mistrů EHF|Ligu mistrů EHF]], nejprestižnější klubovou soutěž Evropy (2013, 2014, 2017, 2018, 2019).{{Citace elektronického periodika [1430] => | titul = Györ clinch fifth Champions League title [1431] => | periodikum = www.ihf.info [1432] => | url = https://www.ihf.info/media-center/news/gyor-clinch-fifth-champions-league-title [1433] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1434] => }} [[Maďarská mužská basketbalová reprezentace]] vyhrála [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1955|mistrovství Evropy v roce 1955]]. [1435] => [1436] => [[Mistrovství světa silničních motocyklů|Mistrem světa v závodech silničních motocyklů]] se stal [[Gábor Talmácsi]].{{Citace elektronického periodika [1437] => | titul = Mistrem světa do 125 ccm je Talmacsi [1438] => | periodikum = Lidovky.cz [1439] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/mistrem-sveta-do-125-ccm-je-talmacsi.A071104_142927_ln_zahranici_znk [1440] => | datum vydání = 2007-11-04 [1441] => | jazyk = cs [1442] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1443] => }} Známí jsou i někteří maďarští šachisté, zejména [[Péter Lékó]], [[Arpad Elo]], [[Andor Lilienthal]], [[Judit Polgárová]] a [[Zsuzsa Polgárová]]. [1444] => [1445] => === Věda a školství === [1446] => [[Soubor:Erdos budapest fall 1992 (cropped 2).jpg|vlevo|náhled|[[Pál Erdős]]]] [1447] => Do roku [[2007]] získalo [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] v různých oborech celkem 13 Maďarů{{Citace elektronického periodika [1448] => | příjmení = Maciamo [1449] => | titul = Eupedia [1450] => | periodikum = Eupedia [1451] => | url = https://www.eupedia.com/hungary/trivia.shtml [1452] => | jazyk = en [1453] => | datum přístupu = 2021-09-10 [1454] => }} žijících v zemi a 8 Maďarů žijících v zahraničí. [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] získali [[Richard Adolf Zsigmondy]], [[George de Hevesy]] a [[George Andrew Olah]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] objevitel [[Vitamín C|vitamínu C]] [[Albert Szent-Györgyi]], [[Robert Bárány]] a [[Georg von Békésy]]. V Maďarsku se narodil i izraelský nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [[Avram Herško]], nositel [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 1963 [[Eugene Paul Wigner]] či [[Dennis Gabor]], který tuto cenu získal v roce 1971 za objev [[holografie]]. [1455] => [1456] => Maďarsko je slavné svou matematickou tradicí.{{Citace periodika [1457] => | příjmení = Hersh [1458] => | jméno = Reuben [1459] => | příjmení2 = John-Steiner [1460] => | jméno2 = Vera [1461] => | titul = A visit to Hungarian mathematics [1462] => | periodikum = The Mathematical Intelligencer [1463] => | datum vydání = 1993 [1464] => | ročník = 15 [1465] => | číslo = 2 [1466] => | strany = 13–26 [1467] => | issn = 0343-6993 [1468] => | url = https://www.academia.edu/11078641/A_visit_to_Hungarian_mathematics [1469] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1470] => }} Mezi nejvýznamnější maďarské matematiky patří [[János Bolyai]], průkopník [[neeukleidovská geometrie|neeukleidovské geometrie]], [[Pál Erdős]], který proslul objevy v oborech teorie grafů, kombinatoriky, [[teorie množin]] a [[teorie pravděpodobnosti]], a [[John von Neumann]], průkopník digitálních počítačů. Matematici [[Peter Lax]] a [[Endre Szemerédi]] získali prestižní [[Abelova cena|Abelovu cenu]]. K dalším slavným matematikům patří [[George Pólya]], [[Farkas Bolyai]], [[Rudolf Emil Kálmán]], [[Frigyes Riesz]], [[Paul Halmos]], [[Marcel Grossmann]] nebo [[László Lovász]], nositel [[Wolfova cena za matematiku|Wolfovy ceny za matematiku]] a prezident [[Maďarská akademie věd|Maďarské akademie věd]] v letech 2014–2020.[[Soubor:Rubik's cube.svg|náhled|190px|[[Rubikova kostka]]]] [1471] => [1472] => Ke světoznámým osobnostem patří i legendární vynálezce hlavolamů [[Ernő Rubik]]{{Citace elektronického periodika [1473] => | titul = Šest barev láme hlavu i prsty. Rubikovka vznikla před 45 lety omylem [1474] => | periodikum = iDNES.cz [1475] => | url = https://www.idnes.cz/technet/technika/rubikova-kostka-45-let.A200130_172331_tec_technika_pka [1476] => | datum vydání = 2020-01-31 [1477] => | jazyk = cs [1478] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1479] => }}, proslulý porodník [[Ignác Filip Semmelweis]]{{Citace elektronického periodika [1480] => | příjmení = Malý [1481] => | jméno = Vojtěch [1482] => | titul = Ignác Filip Semmelweis: Doktor, který odhalil, proč bychom si měli pořádně umývat ruce [1483] => | periodikum = VTM.cz [1484] => | url = https://vtm.zive.cz/clanky/ignac-semmelweis/sc-870-a-203012/default.aspx [1485] => | datum vydání = 2020-03-20 [1486] => | jazyk = cs [1487] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1488] => }} či fyzik [[Loránd Eötvös]].{{Citace periodika [1489] => | příjmení = Tesařík [1490] => | jméno = Bohumil [1491] => | titul = Loránd Eötvös: maďarský vědec a sportovec, který jezdil přednášet fyziku na koni [1492] => | periodikum = Matematika–Fyzika–Informatika [1493] => | datum vydání = 2019-10-31 [1494] => | ročník = 28 [1495] => | číslo = 4 [1496] => | strany = 307–309 [1497] => | issn = 1805-7705 [1498] => | jazyk = cs [1499] => | url = https://mfi.upol.cz/index.php/mfi/article/view/471 [1500] => | datum přístupu = 2023-04-09 [1501] => }} Mnoho maďarských židovských vědců, včetně Erdőse, [[Leó Szilárd]]a (návrh urychlovače částic) či [[Edward Teller|Edwarda Tellera]] (tzv. [[Termonukleární zbraň|vodíková bomba]]), emigrovalo v důsledku rostoucího [[Antisemitismus|antisemitismu]] v zemi ještě před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [1502] => [1503] => Mezi maďarské vynálezy patří [[elektrický generátor]] ([[Štefan Anián Jedlík|Ányos Jedlik]]) a [[telefonní ústředna]] ([[Tivadar Puskás]]). [[József Galamb]] z firmy [[Ford Motor Company|Ford]] byl průkopníkem masové průmyslové výroby. [[Ottó Bláthy]] a jeho tým ve firmě [[Ganz]] započali v roce [[1885]] výrobu [[transformátor]]ů.{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.iec.ch/cgi-bin/tl_to_htm.pl?section=technology&item=144 |datum přístupu=04-02-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101206042832/http://www.iec.ch/cgi-bin/tl_to_htm.pl?section=technology&item=144 |datum archivace=06-12-2010 |nedostupné=ano }} Bláthy pak ještě sestrojil [[turbogenerátor]] a [[wattmetr]]. I otec [[Nadzvukový letoun|nadzvukového letu]] [[Theodore von Kármán]] je původem z Maďarska. K dalším patří [[Dennis Gabor|Dénes Gábor]] (objevitel [[holografie]]), [[László Bíró]] (kuličkové pero) a [[John George Kemeny]] ({{cizojazyčně|hu|''Kemény János György''}}), který ve spolupráci s Američanem [[Thomas Eugene Kurtz|Kurtzem]] vytvořil programovací jazyk [[BASIC]]. [[Charles Simonyi]] řídil ve firmě [[Microsoft]] vývoj programů [[Microsoft Word|Word]] a [[Microsoft Excel|Excel]], [[Andrew Grove]] (András István Gróf) udělal z [[Intel|Intelu]] největšího světového výrobce polovodičů. [[Mária Telkesová]] proslula vynálezy v oblasti [[Sluneční energie|solární energetiky]].{{Citace elektronického periodika [1504] => | příjmení = Ládyová [1505] => | jméno = Jana [1506] => | titul = Maria Telkesová, královna solární energie [1507] => | periodikum = ŽENA-IN [1508] => | vydavatel = [1509] => | url = https://zena-in.cz/clanek/maria-telkesova-kralovna-solarni-energie [1510] => | datum vydání = [1511] => | jazyk = cs-CZ [1512] => | url archivu = [1513] => | datum přístupu = 2021-01-13 [1514] => }} [1515] => [[Soubor:Professor Imre Lakatos, c1960s (4111988422).jpg|vlevo|náhled|[[Imre Lakatos]]]] [1516] => V sociálních vědách se výrazně prosadil [[Marxismus|marxistický]] filozof [[György Lukács]] či [[Filosofie vědy|filozof vědy]] [[Imre Lakatos]]. Lukácsovou žačkou a později [[Disident|disidentkou]] komunistického režimu byla [[Ágnes Hellerová]]. Také významný sociolog [[Karl Mannheim]] se narodil v Budapešti. [[Karl Polanyi]] napsal přelomové dílo ''Velká transformace'', originální výklad vzniku [[Kapitalismus|kapitalismu]]. Jeho bratr [[Michael Polanyi]] proslul kritikou [[Pozitivismus|pozitivismu]]. Důležitými představiteli [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]] byli [[Melanie Kleinová]], [[Margaret Mahlerová]] a [[Sándor Ferenczi]]. Psycholog [[Mihaly Csikszentmihalyi]] získal věhlas se svým konceptem "[[flow]]", [[Thomas Szasz]] je představitelem [[antipsychiatrie]]. Osobitým myslitelem a kritikem komunismu byl [[Arthur Koestler]]. Věhlas získal též filolog a orientalista [[Sándor Kőrösi Csoma]]. [[Ignác Goldziher]] byl zakladatelem moderní evropské [[Islamistika|islamistiky]]. Také britský archeolog [[Aurel Stein]] se narodil v Maďarsku. Budapešťský rodák [[John Harsanyi]] získal v roce 1994 [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]], za svůj podíl na [[Teorie her|teorii her]]. Významným akademickým ekonomem byl i [[Nicholas Kaldor]]. [1517] => [1518] => Maďarsko je oblíbenou destinací zahraničních studentů pro vysokou kvalitu vzdělání za nízké školné a nízké životní náklady - a pro jeden z nejštědřejších mezinárodních stipendijních programů, Stipendium Hungaricum. {{Citace elektronického periodika [1519] => | příjmení = Civinini [1520] => | jméno = Claudia [1521] => | titul = Hungary: Tuition fees & scholarships [1522] => | periodikum = www.study.eu [1523] => | url = https://www.study.eu/article/hungary-tuition-fees-scholarships [1524] => | jazyk = en [1525] => | datum přístupu = 2022-10-26 [1526] => }} [1527] => [1528] => Stipendium Hungaricum je vládní program, v jehož rámci se každý akademický rok uděluje přibližně 5 000 stipendií pro zahraniční studenty, kteří studují prezenčně. Nabízí: studium bez školného, bezplatné ubytování na koleji (nebo přibližně 120 dolarů měsíčně na pokrytí nákladů), měsíční stipendium ve výši přibližně 130 dolarů (u doktorandů se zvyšuje na 549 dolarů) a zdravotní pojištění. {{Citace elektronického periodika [1529] => | titul = About [1530] => | periodikum = Stipendium Hungaricum [1531] => | url = https://stipendiumhungaricum.hu/about/ [1532] => | jazyk = en [1533] => | datum přístupu = 2022-10-26 [1534] => }} [1535] => [1536] => == Odkazy == [1537] => === Reference === [1538] => {{Překlad|en|Hungary|1184594884}} [1539] => [1540] => === Literatura === [1541] => * {{Citace monografie | příjmení = Fallon | jméno = Steve | odkaz na autora = | příjmení2 = Bedford | jméno2 = Neal | titul = Maďarsko | vydavatel = Svojtka & Co. | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-7352-475-3}} [1542] => * {{Citace monografie | příjmení = Irmanová | jméno = Eva | odkaz na autora = Eva Irmanová | titul = Maďarsko a versailleský mírový systém | vydavatel = Albis international | místo = Ústí nad Labem | rok = 2002 | počet stran = 409 | isbn = 80-86067-62-9}} [1543] => * {{Citace monografie | příjmení = Irmanová | jméno = Eva | odkaz na autora = | titul = Maďarsko v éře sovětizace: mezinárodní a politické aspekty | vydavatel = Albis international | místo = Ústí nad Labem | rok = 2008 | počet stran = 378 | isbn = 978-80-86971-99-5}} [1544] => * {{Citace monografie |příjmení = Ivanka |jméno = Milan |odkaz na autora = |titul = Čo nám Maďari ukradli: Slováci a Maďari |vydavatel = Eko-konzult |místo = Bratislava |rok = 2006 |isbn = 80-8079-056-6 |jazyk = slovensky}} [1545] => * {{Citace monografie | příjmení = Kontler | jméno = László | odkaz na autora = | titul = Dějiny Maďarska | vydání = 2 | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 613 | isbn = 978-80-7106-616-3}} [1546] => * {{Citace monografie | příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = Richard Pražák | titul = Dějiny Uher a Maďarska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 536 | isbn = 978-80-7277-391-6}} [1547] => * {{Citace monografie |příjmení = Pražák | jméno = Richard | odkaz na autora = | titul = Maďarsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 141 | isbn = 80-7277-269-4}} [1548] => * {{Citace monografie | příjmení = Tomášek | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Tomášek | titul = Nevyhlášená válka: boje o Slovensko 1918-1920 | vydavatel = Epocha | místo = Praha | rok = 2005 | isbn = 80-86328-68-6}} [1549] => [1550] => === Související články === [1551] => * [[Média v Maďarsku]] [1552] => * [[Římskokatolická církev v Maďarsku]] [1553] => * [[Státní symboly Maďarska]] [1554] => * [[Státní hranice Maďarska]] [1555] => * [[Třetí Maďarská republika]] [1556] => [1557] => === Externí odkazy === [1558] => * {{Commonscat| Hungary}} [1559] => * {{Wikicitáty|téma=Maďarsko}} [1560] => * {{Wikislovník|heslo = Maďarsko}} [1561] => * {{Wikizprávy|kategorie=Maďarsko}} [1562] => * {{hu}} {{en}} {{de}} [http://www.magyarorszag.hu/ Oficiální stránky státní správy] [1563] => * {{Citace elektronického periodika [1564] => | titul = Human rights in Hungary [1565] => | periodikum = Amnesty International [1566] => | url = https://www.amnesty.org/en/location/europe-and-central-asia/hungary/report-hungary/ [1567] => | jazyk = en [1568] => | datum přístupu = 2023-11-12 [1569] => }} [1570] => * {{Citace elektronické monografie [1571] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1572] => | titul = BTI 2010 — Hungary Country Report [1573] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Hungary.pdf [1574] => | datum vydání = 2009 [1575] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1576] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1577] => | místo = Gütersloh [1578] => | jazyk = anglicky [1579] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521060236/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Hungary.pdf [1580] => | datum archivace = 2011-05-21 [1581] => | nedostupné = ano [1582] => }} [1583] => * {{Citace elektronické monografie [1584] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1585] => | titul = Background Note: Hungary [1586] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/26566.htm [1587] => | datum vydání = 2011-05-19 [1588] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1589] => | vydavatel = U.S. Department of State [1590] => | jazyk = anglicky [1591] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110902021618/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/26566.htm [1592] => | datum archivace = 2011-09-02 [1593] => | nedostupné = ano [1594] => }} [1595] => * {{Citace elektronické monografie [1596] => | korporace = CIA [1597] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1598] => | titul = The World Factbook - Hungary [1599] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hu.html [1600] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1601] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1602] => | jazyk = anglicky [1603] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090610082839/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/HU.html [1604] => | datum archivace = 2009-06-10 [1605] => | nedostupné = ano [1606] => }} [1607] => * {{Citace elektronické monografie [1608] => | příjmení = Barany [1609] => | jméno = George [1610] => | spoluautoři = a kol. [1611] => | titul = Hungary [1612] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/276730/Hungary [1613] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1614] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1615] => | jazyk = anglicky [1616] => }} [1617] => [1618] => {{Maďarsko}} [1619] => {{Dějiny Maďarska}} [1620] => {{Evropa}} [1621] => {{Navboxes [1622] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1623] => | list = {{V4}} [1624] => {{EU}} [1625] => {{NATO}} [1626] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1627] => {{Organizace turkických států}} [1628] => }} [1629] => {{Autoritní data}} [1630] => {{Portály|Maďarsko}} [1631] => [1632] => [[Kategorie:Maďarsko| ]] [1633] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1634] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1635] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [1636] => [[Kategorie:Státy EU]] [1637] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1638] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1639] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [] => )

good wiki

Maďarsko

Maďarsko je vnitrozemský stát ležící v jihovýchodní části střední Evropy v Panonské pánvi. Na severu sousedí se Slovenskem, na severovýchodě s Ukrajinou, na východě a jihovýchodě s Rumunskem, na jihu se Srbskem, na jihozápadě s Chorvatskem a Slovinskem a na západě s Rakouskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Maďarsko

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Budapešť

Debrecín

Győr

Maďaři

Pécs

Rumunsko

Sedmihradsko

Slovensko

Srbsko

Uhersko

Service

About us

Technology

Locations