Zahrada Kanálka

Zahrada Kanálka je dnes již zaniklá zahrada, která se rozkládala mezi dnešní Polskou ul. a Vinohradskou třídou na Vinohradech. Část zahrady je dnes součástí Riegrových sadů v Praze.

Minulost

Jednu z nejstarších vinic za Koňskou bránou (v místech dnešního Národního muzea) vlastnil pražský lékárník a přítel Karla IV. +more, Angello z Florencie. Jeho rodu vinice patřila až do 16. století. Od 17. století byla majetkem svatojakubského kláštera, od něhož ji koupil velmistr svobodných zednářů hrabě Josef Emanuel Malabaila de Canal. Hrabě postupně koupil v roce 1782 usedlost Herzovka, o rok později sousední vinici Sixtovka a nedlouho na to i několik dalších (Andělku, Kocourku, Cikánku, Kuchynku a další mezi dnešními ulicemi U Kanálky a Italská). Kolem všech pozemků po obvodu nechal vystavět zeď a začal s budováním zahrady, u které se okamžitě vžil název Kanálka. Zahradu pro něj vybudoval známý pražský zahradník Václav Teisinger. Zahrada byla dokončena v roce 1791 a od roku 1800 ji hrabě zdarma zpřístupnil pro veřejnost. Kvůli poškozování zahrady byl ovšem později hrabě nucen přístup regulovat zvláštními vstupenkami.

Hrabě byl stoupencem soudobého fyziokratismu, směru, který za nejpřirozeněji produktivní odvětví považuje zemědělskou výrobu, a usiluje proto o její zvelebení. Postupně v ní vznikl botanický ústav, vegetační a fyziologická stanice s botanickým učilištěm, skleníky, přednáškový sál, prostory pro botanické sbírky i pro vědeckou činnost. +more Šlechtily se zde nové plodiny, mezi nimi brambory (které v té době nebyly rozšířené), vojtěška, jetel a cukrová řepa. Dále se zde nacházel hospodářský dvůr, pokusná stanice pro chov ušlechtilého dobytka, ukázky zemědělských strojů i ukázky plemen hospodářských zvířat. Malou zoo tvořily voliéry domácích i exotických ptáků, jezírka s rybami, ale i domek s opicí. Na zahradě bylo v roce 1808 založeno hospodářské (zemědělské) výstaviště a v roce 1811 postaven malý pokusný cukrovar. Zahradu kromě jiného tvořily i prosluněné travnaté plochy, rozsáhlá výsadba domácích i „exotických“ stromů, keřů a květin, stinné aleje a skupiny dřevin. Dále se zde nacházely také zahradní pavilonky. Nalézala se v ní i lázeň a studánky, malé bludiště a část komponovaná v čínském pojetí s figurkami, stavbami a můstky. tzv. Ptačí obelisk Do vyvýšené části architekt zakomponoval památník zesnulé manželky hraběte, nesoucí zednářské znaky a nápis „nejněžnější choti, matce a přítelkyni lidstva“. Nedaleko byla umístěna poustevna. Všechny tyto části logicky propojovaly cesty pro pěší i pro vozidla. Hrabě Josef Emanuel Malabaila de Canal byl za zásluhy jmenován čestným občanem města Prahy. Kanálka byla v těch dobách velice populární. Večerní slavnosti navštěvovaly nejrůznější celebrity z tuzemska i zahraničí. Mezi hosty patřil například i anglický spisovatel Washington Irving. Nejznámějším návštěvníkem Kanálky byl ale Wolfgang Amadeus Mozart. V roce 1826 hrabě Canal umřel a Kanálku zdědila jeho jediná dcera Josefína, která v roce 1827 prodala Kanálku hraběti Ludvíku Arnoštovi Buquoy. Hrabě v roce 1830 zahradu prodal Moritzi Zdekauerovi. Zdekauer sice prodal část pozemků, ale i v době jeho vlastnictví Kanálka dále sloužila svému účelu. Pokusil se ji přejmenovati na Zdekauerovu zahradu, ale název se nevžil a všichni pořád používali původní název Kanálka. Po smrti Zdekauera (1854) zahradu převzali jeho dědici. Kanálka byla roku 1884 zrušena a následně rozparcelována na stavební pozemky (1901 - 1903).

Místo Kanálky zde vznikly Riegerovy sady a na kdysi opravdu velkou a dosti známou zahradu dnes vzpomíná již jen název ulice U Kanálky a pískovcový obelisk ve Vozové ulici v Praze. Tento tzv. +more Ptačí obelisk byl v roce 2009 rekonstruován pod hlavičkou Galerie hlavního města Prahy. Trojboký pískovcový obelisk vysoký 4,5 m na hranolovém podstavci s reliéfem ptáka s mláďaty v perlovcovém rámu je datován do doby kolem roku 1840. Kromě obelisku se z původních součástí zahrady zachovala ještě vstupní brána ve spodní části parku, napájecí jezírko pro ptáky a stavba s vnějším schodištěm, která kdysi fungovala jako historická rozhledna. Jedná se o pozdně klasicistní stavbu, která je někdy označována i jako tzv. Mlíkárna. Dlouho byla jen domovem bezdomovců a narkomanů. Dnes stojí na tomto místě zrekonstruovaná restaurace.

Citát

Zajímavosti

Výběr místa pro zoo

Ministerský rada státní regulační komise dr. E. +more Schwarzer navrhoval k výběru pro vybudování ZOO 14 míst v obvodu Velké Prahy. Jednalo se o tyto lokality: Cibulka, Košíře, Troja, Petřín, Strahov, Kinského zahrada, Vysočany, Štvanice, Kanálka, Klamovka, Stromovka, Letná, Šárka, Hloubětín - údolí Rokytky.

Císař František I.

Canalovu Kanálku obdivoval císař František I., když zavítal do Čech.

Počátky veřejných parků

Za Josefa II. +more počali v Praze šlechtici otvírat svoje zahrady pražským občanům. Věc neslýchaná. Hrabě Canal otevřel svou Kanálku, až mu ji začali Pražané oškubávat, tak omezil vstup jen na pozvánky a známým osobám. Jedině židům nikdy nedovolil vstup.

Závody na kolech

Roku 1816 vynalezl Karl Friedrich Christian Ludwig, svobodný pán Draise ze Sauerbronnu vehikl, pojmenovaný "rychloběžným strojem" a pak dle vynálezce "draisinou". Od roku 1818 pořádal vynálezce závody draisin (první závody na kole vůbec). +more Podobné závody konaly se asi za tři roky i v Praze při zahradní slavnosti v Kanálce. Návštěvníci těchto závodů se při tom velmi pobavili, neboť jízda nepostrádala komiky.

Mecenáš vědy a podněcovatel vývoje

Josef Emanuel Canal, zálibou botanik, podnítil sepsání a vydání dvou botanických knih - Květeny Čech a knihy nazvané Hortus Canalius. Až do konce života byl hrabe Canal předsedou Vlastenecké hospodářské společnosti. +more Jaroslav Kemper ve své historické studii z roku 1912 napsal: Hrabě Josef Emanuel Canal pořádal v zahradě několik zednářských slavností, kterých se výjimečně účastnily i ženy. Osměleny touto podobou emancipace - šlo vesměs o šlechtičny - založily v Praze vlastní lóži.

Příspěvek pražské botanické zahradě

V r. 1848 vydala Matice česká v Praze Pixův „Klíč štěpařský“, v jehož třetím dílu je popsáno 8 letních, 7 podzimních a 86 zimních odrůd jablek. +more Po smrti Františka Pixy byly tyto odrůdy dále udržovány v pražské zahradě na Kanálce. V r. 1870 zakládá c. k. vlastenecko-hospodářská společnost ovocnicko-vinařskou školu v Tróji, v r. 1885 v Mělníku a v r. 1887 v Litoměřicích. Zvláště v Tróji byly soustředěny bohaté sbírky světových odrůd jablek, pěstované předtím v pražských zahradách na Kanálce, později na Kozačce.

Josef Rössler-Ořovský

Ve dvanácti Rössler spolu s kamarády z reálného gymnasia zakládají bruslařský kroužek s hrdým názvem: „Bruslařský klub“. Jakmile skončí bruslařská sezóna, začíná s kamarády trénovat běh v zahradě Kanálce.

Karel Hynek Mácha

Nedělní špacír po pražských parcích Cibulce nebo ve vinohradské Kanálce dokáže neklidného ducha Karla Hynka Máchy upokojit jen z části. Potřebuje uniknout z „trudné komnaty“, jak sám říká ponuré světničce u bytu rodičů na pražském Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí).

Škola v Kanálce

První hospodářská výstava

Šternberk zahájil v roce 1835 v Kanálce první výstavu ovcí, hovězího dobytka a hospodářských strojů v českých zemích.

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl - Jitro

Historie SK Slavia Praha

A tak to netrvalo dlouho a byla založena nová Slavia, už jako samostatný sportovní klub. V prvním období držela prvenství stále ještě cyklistika, ale svou aktivitu zahájili fotbalisté už v listopadu 1895 na Královské louce, a 21. +more ledna 1896 založili vlastní fotbalový odbor. Hrávalo se hlavně na Císařské louce, na vinohradské Kanálce, na Letenské pláni, na žižkovské Ohradě, v Karlíně na Invalidovně, na vojenských cvičištích a vlastně všude, kde bylo místo a kde to šlo.

Alois Studnička

Alois Studnička pořádal řadu přednášek a výstav na venkově i v Praze. Celkem přednesl 210 přednášek o světových výstavách, vynálezech a malířství. +more Z výstav Aloise Studničky uveďme ty nejvýznamnější: Hospodářská výstava v roce 1869 v Praze v Kanálce, Školská výstava v roce 1870 v Praze, Všeobecné průmyslové výstavy v roce 1872 a 1875 a Etnografická výstava dr. Holuba v roce 1879.

F. L. Věk

+more_Věk'>F. L. Věk za studentských let horoval pro tato hesla, tenkráte, když čítal Rousseaua, kdy s Hněvkovským překládali v Kanálce Voltairovy verše o svobodě, oba nadšení svobodomyslnými přednáškami profesora Meissnera.

František Palacký

Jaroslav Seifert

J. Seifert věnoval zahradě báseň "Kanálská zahrada", vydanou ve sbírce Morový sloup.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

[url=https://uazk.cuzk.cz/vademecum_mapy/permalink?xid=118462828e3d4c6aac8e830d2574d402]Královské Vinohrady[/url] Archivní mapy na webu ČÚZK

Kanálka Kategorie:Zaniklé usedlosti na Vinohradech (Praha 2) Kategorie:Životní prostředí na Vinohradech (Praha 2) Kategorie:Riegrovy sady