Cesko.wiki České výtvarné umění 19. století
Author
Albert FloresČeské výtvarné umění 19. století hledá inspiraci především v historii, romantických krajinných scenériích a všímá si života obyvatel měst. Svého vrcholu dosáhlo v monumentálním ztvárnění významných událostí národních dějin, portrétní tvorbě, krajinomalbě a některých oborech užitého umění (sklo).
Historické souvislosti
Dočasné zrušení Jezuitského řádu papežem Klementem XIV. (1773-1814), provázené v českých zemích přechodným snížením úrovně vyššího školství a dále josefínské reformy z roku 1781, osvícenství a sekularizace státního uspořádání spojené s podřízením církve státu a zrušením řady řeholních řádů a klášterů ovlivnily přímo i výtvarné umění na počátku 19. +more století.
Dramaticky poklesl počet církevních zakázek a centralizace moci vedla ke stěhování šlechty - dalších významných objednatelů uměleckých děl - do Vídně. Zavedení němčiny jako úředního jazyka posílilo úsilí o české národní obrození i ve městech.
Roku 1769 vznikla Královská česká společnost nauk, v roce 1796 byla založena Společnost vlasteneckých přátel umění a roku 1799 Akademie jako vysoká škola pro výuku malířství. Uměleckoprůmyslová škola byla založena roku 1885 a spolu s reformovanou Akademií (1896) ovlivnila zejména generaci Národního divadla.
Vývoj umění v 19. století
Architektura a užité umění
V závěru baroka se architekti vrátili k inspiraci antikou a na přelomu 18. a 19. +more století vznikly některé klasicistní stavby uplatňující přímé linie a sloupový řád odvozený z nejstarší řecké architektury (Muzeo del Prado, 1785-1819, Grand Théatre Bordeaux, 1777-1800, Zámek Kačina). Neoklasicistní sloh, který byl dominantní v první polovině 19. století, je označován jako empír. Souběžně s ním se uplatňoval romantický historizmus, podnícený exotikou a od druhé čtvrtiny 19. století, zejména v užitém umění, měšťanský sloh označovaný jako biedermeier. Na venkově se nová zděná architektura ještě inspiruje barokem (selské baroko).
Ve druhé polovině 19. století vznikaly v souvislosti s obnoveným zájmem o středověk a obnovu památek v duchu purismu také romantické novostavby zámků a zámeckých interiérů s napodobeninami historických předmětů a nábytku (novogotika). +more Období tzv. přísného historismu (1860-1880) a pozdního historismu (do počátku 20. století) existovalo souběžně s pozdním romantismem a novorenesancí (1860-1890), po kterém koncem století následovalo období eklektických historizujících slohů, zejména v městské činžovní zástavbě. V 19. století se také odehrála průmyslová revoluce, vznikla řada unikátních průmyslových staveb (Negrelliho viadukt, 1850) a novými konstrukčními materiály se stala litina, ocel a sklo (Skleník v Lednici, 1845, Petřínská rozhledna, 1891). Na přelomu století se v užitém umění uplatnil nový ornamentální výtvarný styl Art Nouveau a vznikaly první secesní budovy.
Malířství a sochařství
Koncem 18. století se v rokokové malbě a sochařství objevují neoklasicistní prvky a časný (historizujíci) romantismus. +more Na počátku 19. století převzala úlohu hlavních objednavatelů uměleckých děl nová střední třída bohatnoucích měšťanů, která dávala přednost portrétům, krajinám a žánrovým obrázkům. Pro nedostatek veřejných zakázek se někteří malíři živili jako obchodníci a sochařské dílny se věnovaly uměleckému řemeslu a náhrobní plastice.
Vývoj malířství ovlivnilo založení Akademie roku 1799 a její první ředitel Josef Bergler, čelný představitel akademického neoklasicismu. Po něm převzali vedení Akademie Václav Mánes (1835) a František Tkadlík (1836-1840) a počátkem 40. +more let Christian Ruben (1840-1852), který se předtím prosadil jako autor historické malby a do Prahy přinesl německý romantismus. První krajináři se vyučili soukromě u Norberta Grunda. Jejich následovníci byli většinou žáky krajinářské školy Akademie, kterou vedl nejprve Karl Postl (1806-1818), jeho žák Antonín Mánes (1836-1843) a po něm Maximilian Joseph Haushofer (1849-1866), pozvaný do Prahy svým švagrem a rektorem Akademie Rubenem. Další významnou krajinářskou školu založil Haushoferův žák Julius Mařák (1887-1899).
Krajinářský romantismus a tzv. Druhé rokoko ve figurální malbě se plně rozvinuly kolem poloviny 19. +more století. Malíři, kteří studovali v Paříži, se po roce 1850 přiklonili k realismu. V českých zemích ale elementy romantismu přetrvaly v malířství až do konce 19. století jako neoromantismus.
Generaci Národního divadla v 80. letech tvořili zejména umělci, kteří se školili nebo žili v zahraničí a byli ovlivněni renesancí a francouzským neoklasicismem.
Akademický klasicismus, převládající v monumentální sochařské tvorbě do poloviny 19. století, byl typický pro dílnu bratří Maxů, která získávala většinu zakázek a zaměstnávala další sochaře. +more V polovině 19. století se prvky romantismu objevují v díle Václava Levého a později u Josefa Maudera. Jistý vliv na následující generaci měla v druhé polovině století sochařská dílna a pedagogické působení Tomáše Seidana, který opouští akademický klasicismus směrem k realismu. Zakladatelem realistického sochařství a prvního sochařského ateliéru na Akademii byl až Josef Václav Myslbek. Jako nový materiál pro odlití soch se uplatnila v druhé polovině 19. století také litina.
Na samém konci století se objevil ve všech oborech umění nový umělecký styl Art Nouveau (Secese) a některé směry v malířství a sochařství, které předznamenaly moderní umění 20. století (symbolismus, impresioniosmus).
Malíři
Řazeni podle data narození * Norbert Grund (1717-1767) * Václav Bernard Ambrosi (1725-1806) * Christian Seckel (1725-1811) * Johann Jakob Quirin Jahn (1739-1802) * František Xaver Procházka (1746-1815) * Ludwig Kohl (1746-1821) * Řehoř Balzer (1747-1824) * Josef Bergler Jn. (1753-1829) * Jan Berka (1759-1838) * Václav Führich (1768-1836) * Jan Karel Balzer (1769-1805) * Karl Postl (1769-1818) * Antonín Karel Balzer (1771-1807) * Antonín Machek (1775-1844) * František Horčička (1776-1858) * Antonín Pucherna (1776-1852) * Josef Karel Burde (1779-1848) * Johanna Salm-Reifferscheidt (1780-1857) * Josef Jan Alois Drda (1782-1833) * Václav Alois Berger (1783-1824) * Ludvík Arnošt Buquoy (1783-1834) * František Kristian Waldherr (1784-1835) * Antonín Mánes (1784-1843) * František Tkadlík (1786-1840) * Jiří Döbler (1788-1845) * August Friedrich Piepenhagen (1791-1868) * Antonín Langweil (1791-1837) * Jakob Ginzel (1792-1862) * Leopold August Friese (1793-1846) * +more'>Antonín Jan Gareis st. (1793-1863) * Josef Šembera (1794-1866) * Josef Matěj Navrátil (1798-1865) * Josef Führich (1800-1876) * Karel Robert Croll (1800-1863) * Karel Brantl (1801-1871) * Vincenc Morstadt (1802-1875) * Šimon Jakub Arkeles (1803-1875) * František Barbarini (1804-1873) * Christian Ruben (1805-1875) * Adalbert Stifter (1805-1868) * Josef Bekel (1806-1865) * Karel Würbs (1807-1876) * Josef Vojtěch Hellich (1807-1880) * August Carl Joseph Corda (1809-1849) * Maximilian Joseph Haushofer (1811-1866) * Louisa Berková (1811-1877) * Antonín Lhota (1812-1905) * Emanuel Rom (1812-1878) * Václav Anderle (1814-1849) * Karel Javůrek (1815-1909) * August Carl Haun (1815-1894) * Amalie Mánesová (1817-1883) * Antonín Liehm (1817-1860) * Antonín Dvořák (1817-1881) * Jan Adolf Brandeis (1818-1872) * Josef Mánes (1820-1871) * Emanuel Dítě (1820-1872) * Eduard Herold (1820-1895) * Bedřich Wachsmann (1820-1897) * Charlotte Weyrother-Mohr Piepenhagen (1821-1902) * Bedřich Anděl (1821-1895) * Bedřich Havránek (1821-1899) * Josef Hilbert (1821-1897) * Jan Nowopacký (1821-1908) * František Čermák (1827-1884) * Josef Matyáš Trenkwald (1824-1897) * Alois Bubák (1824-1879) * Karel Svoboda (1824-1870) * Julius Theodor Gruss (1825-1865) * Václav Kroupa (1825-1895) * Friedrich Friedländer (1825-1901) * Leopold Stephan (1826-1890) * Vojtěch Brechler (1826-1890) * Josef Farský (1826-1889) * Soběslav Hippolyt Pinkas (1827-1901) * Jan Václav Kautský (1827-1896) * Ludvík Jaroslav Bernard (1827-1882) * Quido Mánes (1828-1880) * Bohuslav Kroupa (1828-1912) * Adolf Kratochvíl (1828-1876) * Adolf Kosárek (1830-1859) * Jaroslav Čermák (1830-1878) * Petr Maixner (1831-1884) * Wilhelm Riedel (1832-1876) * Ernst Gustav Doerell (1832-1877) * Julius Mařák (1832-1901) * Karel Purkyně (1834-1868) * Viktor Barvitius (1834-1902) * Karel Schicho (1834-1908) * František Ludvík Duchoslav (1834-1909) * Anton Waldhauser (1835-1913) * František Bohumír Zvěřina (1835-1908) * Adolf Chwala (1836-1895. ) * Emil Johann Lauffer (1837-1909) * Hugo Ullik (1838-1881) * Leopold Ferber (1838-1912) * Gabriel Max (1840-1915) * Alois Kirnig (1840-1911) * Michael Haubtmann (1843-1921) * Beneš Knüpfer (1844-1910) * Antonín Lewý (1845-1897) * Josef Tulka (1846-1882) * Josef Mathauser (1846-1917) * Fanny Assenbaumová (1846-1901) * Antonín Chittussi (1847-1891) * Antonie (Antonietta) Brandeis (1848-1926) * František Ženíšek (1849-1916) * Alfred Seifert (1850-1901) * Václav Brožík (1851-1901) * Karel Liebscher (1851-1906) * Mikoláš Aleš (1852-1913) * Emanuel Krescenc Liška (1852-1903) * Vojtěch Hynais (1854-1925) * Maxmilián Pirner (1854-1924) * Hanuš Schwaiger (1854-1912) * Václav Sochor (1855-1935) * Jakub Schikaneder (1855-1924) * Lev Lerch (1856-1892) * Jindřich Bubeníček (1856-1935) * Felix Jenewein (1857-1905) * Adolf Liebscher (1857-1919) * Josef Bosáček (1857-1934) * Zdenka Braunerová (1858-1934) * Helena Emingerová (1858-1943) * Vojtěch Bartoněk (1859-1908) * Jaroslav Věšín (1859-1915) * Václav Jansa (1859-1913) * Oskar Fiala (1860-1918) * Joža Uprka (1861-1940) * Augustin Němejc (1861-1938) * Václav Březina (1862-1906) * František Dvořák (Brunner) (1862-1927) * Jan Bedřich Minařík (1862-1937) * Josef Bárta (1864-1919) * Hermine Ginzkey (1864-1933) * Luděk Marold (1865-1898) * Věnceslav Černý (1865-1936) * František Bohumil Doubek (1865-1952) * František Kaván (1866-1941) * Josef Douba (1866-1928) * Bohuslav Dvořák (1867-1951) * Ferdinand Engelmüller (1867-1924) * Pavel Bergner (1869-1912) * Josef Ullmann (1870-1922) * Hugo Baar (1873-1912) * Otakar Lebeda (1877-1901) * Augustin Satra (1877-1909).
Sochaři
Ignác František Platzer (1717-1787) * Josef Malínský (1752-1827) * František Xaver Lederer (1758-1811) * Wenzel Prachner (1784-1832) * Dominik Zafouk (1795-1878) * Ludwig Schwanthaler (1802-1848) * Josef Max (1804-1855) * Emanuel Max (1810-1901) * Ferdinand Pischelt (1811-1852) * Eduard Veselý (1817-1892) * Ernst Bruno Johannes Popp (1819-1883) * Václav Levý (1820-1870) * Josef Kamil Alois Böhm (1828-1862) * Tomáš Seidan (1830-1890) * Anton Wildt (1830-1883) * Antonín Pavel Wagner (1834-1895) * Ludvík Šimek (1837-1886) * Bohuslav Schnirch (1845-1901) * Josef Václav Myslbek (1848-1922) * Antonín Procházka (1849-1903) * Antonín Popp (1850-1915) * Bernard Otto Seeling (1850-1895) * Josef Strachovský (1850-1913) * Josef Mauder (1854-1920) * František Hergesel Jn. (1857-1929) * Vilím Amort (1864-1913) * Čeněk Vosmík (1870-1944) * Gustav Zoula (1871-1915)
Reference
Literatura
Müller R, Künstler der Neuzeit Böhmens. Biographische Studien. +more Berglers Schüler. Mittheilungen des Vereins für die Geschichte der Deutschen in Böhmen XIV, 1876, s. 35-47 * Volavka V. , Cesta k umění - Průvodce po dějinách národního obrození. České malířství devatenáctého století, Praha 1941 * Volavka V. , České malba XIX. století, Klasicismus a první romantismus, od baroka do čtyřicátých let XIX. století. I. Praha 1942 * Novotný V. , České malířství 19. století, NG a SVU Mánes Praha 1946 * Novotný V. , Čeští klasikové 19. století, malíři a sochaři UB, NG a UB Praha 1948 * Moravská galerie Brno, Čeští klasikové 19. století, Brno 1948 * Liška A, Ludvík Kohl a jeho škola, kat. , Muzeum hlavního města Prahy, Praha 1950 * Novotný V. , České umění 19. století ze sbírek Národní galerie a Pražského hradu, NG Praha 1950 * Národní galerie III. České malířství 19. století (Generace Národního divadla). Praha 1954 * Matějček A. , Národní divadlo a jeho výtvarníci, Praha 1954 * Štika K. , Česká grafika XIX. století, kat. 64 s. , NG Praha, tisk. Orbis, tiskařské závody, n. p. , Praha 1955 * Heumann J, Die tschechische klassische Malerei des 19. Jahrhunderts. Praha 1955 * Mráz B, Karel Postl a základy české krajinomalby. Praha 1957 * Macková O. , České malířství 19. století, NG Praha 1963 * Macková O. , České malířství 19. století ze sbírek Národní galerie v Praze, Moravská galerie Brno 1967 * Volavka V. , České malířství a sochařství 19. století, Praha 1968 * Macková O. , Procházka V. , České umění XIX. století, NG Praha 1972 * Blažíčková Naděžda, České malířství XIX. století, Litomyšl 1975 * Wittlich Petr, K modelu umění 19. století, in: Historické vědomí v českém umění 19. století. Sborník z konference v Plzni, Praha 1981, s. 142-151 * Macková O. , Klasikové malířství 19. století, OG Liberec 1981 * Vlček T. , Světlo v českém malířství - generace osmdesátých a devadesátých let 19. století, MM a Galerie ve Vodňanech 1982 * Kotalík Jiří (ed. ), Tschechische Kunst (1878-1914). Auf dem Weg in die Moderne, Darmstadt, 1984 * Vlček Tomáš, Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890-1914, Praha 1986 * Janištinová A. , Čechy a Evropa - umění romantismu, ZČG Plzeň 1990 * Bouzková B, Česká šlechta a její pokus o oživení českého uměleckého života na konci 18. a na počátku 19. století. Documenta Pragensia X, 1991, s. 269-295 * Theinhardtová M, Historická malba v Praze a ve Vídni v polovině 19. století, pokus o srovnání, v: Hojda Z, Prahl R, (eds. ), Český lev rakouský orel v 19. století/Böhmischer Löwe und österreichischer Adler im 19. Jahrhundert. Sborník příspěvků ze stejnojmenného sympozia, Plzeň 1994 * Blažíčková-Horová Naděžda, Praha v malbě 2. poloviny 19. století, MHMP Praha 1994 * Theinhardtová M. , Historická malba v Praze a ve Vídni v polovině 19. století - pokus o srovnání, Český lev 1996, s. 147-150 * Blažíčková-Horová Naděžda, Mistrovská díla českého malířství 19. století ze sbírek Pražského hradu, Praha 1996 * Blažíčková-Horová Naděžda (ed. ), Dějiny v obrazech. Historické náměty v umění 19. století v Čechách, NG Praha 1996 * Vlnas Vít (ed. ), Historická malba v Čechách. Škola Christiana Rubena, NG a Správa Pražského hradu, Praha 1996 * Prahl R, Posedlost kresbou. Počátky Akademie umění v Praze 1800-1835. Divus, Ivan Mečl, Praha 1998 * Blažíčková-Horová Naděžda, České malířství 19. století. Katalog stálé expozice, Klášter sv. Anežky České, Národní galerie v Praze 1998, * Hojda Z, Prahl R, (eds. ), Mezi časy. Kultura a umění v českých zemích kolem roku 1800. Sborník příspěvků z 19. ročníku sympozií k problematice 19. století, Plzeň. Praha 2000, s. 37-43 * Romantismus. Gérard Legrand ; [z fr. přel. Felipe Serrano], Praha a Litomyšl Paseka, 2001, * Theinardthová M, Historická malba. Čechy 1840-1860, in: Blažíčková-Horová N, Dějiny českého výtvarného umění 1780/1890, III/1, Academia Praha 2001, * Baroko - Architektura, sochařství, malířství (překlad z něm. ), Slovart 2007, * Biedermeier. Umění a kultura v českých zemích 1814-1848 (kat. výst. ), Praha 2008 * Blažíčková-Horová Naděžda, 19th-Century Art in Bohemia (1790-1910), Painting, Sculpture, decorative arts, National gallery in Prague, 2009, * Herout Jaroslav, Slabikář návštěvníků památek, NPÚ v Praze 2011,.
Související články
Klasicismus * Empír * Romantická architektura * +more_století'>Česká kultura na přelomu 19. a 20. století.
Externí odkazy
[url=https://is. cuni. +morecz/studium/predmety/index. php. do=predmet&kod=KDKU035&skr=2007]UDKU, podrobná bibliografie k dějinám umění 19. století[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160327054345/http://georges. webnode. cz/seznam-ceskych-maliru/]George’s: Seznam českých malířů 17. -18. stol. [/url] * [url=http://gfj. kh. cz/gfj. php. id=113&l=cz]Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory: ČLENOVÉ KRASOUMNÉ JEDNOTY V KUTNÉ HOŘE 1835-1910[/url] * [url=http://artalk. cz/2014/11/21/22-odstinu-sedi-od-klasicismu-k-romantismu-v-narodni-galerii/]Artalk: Expozice umění 19. století v NG v Praze[/url].