Říkovice

Říkovice (do 30. června 1996 Řikovice) jsou obec ležící v jihovýchodní části Olomouckého kraje, 9 km na jih od okresního města Přerova. Jižní okraj obce tvoří hranici Olomouckého a Zlínského kraje. Vesnice se nachází na území Hornomoravského úvalu. Protéká tudy řeka Moštěnka. Žije zde obyvatel.

První zmínka o obci pochází z roku 1274. Historie Říkovic byla od počátku spojena s olomouckým biskupstvím, které vesnici přidělovalo jako léno vladyckým rodům. +more Nejdéle obci spravoval mezi roky 1476 až 1786 rod Říkovských z Dobrčic.

Nachází se zde budova bývalého zámku a školy s přilehlým parkem, kostel sv. Anny, železniční stanice, sportovní areál s fotbalovým a tenisovým hřištěm, obchod s potravinami Můj Obchod, jedna hospoda; dříve byla v obci ještě druhá, došlo však k jejímu uzavření. +more Budovu, v níž se nacházela, později od soukromého majitele odkoupila obec, aby v ní zbudovala kulturní dům (realizace je předpokládána na rok 2023). Vesnicí prochází silnice č. 55, spojující Přerov a Hulín, 2. železniční koridor (Přerov-Břeclav) a od roku 2011 také dálnice D1.

Název

Existují nejméně dvě teorie na to, jak vesnice v minulosti získala svůj název. Podle první je slovo Říkovice odvozeno od blízké řeky Moštěnky. +more V tomto případě by se tedy jednalo o ves položenou u řeky či říky. Pravděpodobněji však byl název obce odvozen od osobního jména zakladatele vesnice. Mohlo se jednat o osobní jména Řik, Řík či Dobřík. Ves by tak v minulosti patřila například lidu Řikovu.

Název obce se v historii mnohokrát měnil. Na listině z roku 1274 je ves uváděna jako Richowicz. +more V letech 1328 potom Rykouicz, 1437 Rzikowicz, 1608 Ržykowicz, 1718 Ržykowitz, 1846 Řikowitz i Řykowice, 1872 Rzikowitz i Řikovice a po 1881 již pouze Řikovice. Definitivně je obec nazvána Říkovice s dlouhým í od 1. července 1996.

Historie

Nejstarší osídlení

Přestože na katastru obce doposud neproběhnul podrobnější a systematičtější archeologický průzkum, existují doklady o tom, že úrodné okolí Říkovic bylo lidmi obýváno již od pravěku. Na území obce byly v roce 2002 objeveny zlomky keramiky datované do neolitu a eneolitu. +more Dle nálezů se v katastru Říkovic patrně nacházela i sídliště kultury lužických popelnicových polí a slezské kultury z doby bronzové. Zajímavý je objev zlomků keramiky pražského typu pocházejícího z časně slovanského období, neboť podobných nálezů je na Přerovsku doposud jen velmi málo.

Na katastru Říkovic, severně od obce, v minulosti stávala dnes již zaniklá vesnice Tršaly. Ta je v pramenech zmíněna již v roce 1141. +more Ves však do roku 1464 zpustla a dnes ji připomíná pouze název polní trati na levém břehu řeky Moštěnky mezi Říkovicemi a Horní Moštěnicí.

Lénem olomouckého biskupství

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1274, kdy olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku udělil Říkovice jako léno bratrům Jindřichovi a Gunterovi z Brandýsa. Olomoucké biskupství udělovalo Říkovice svým leníkům jako léna až do roku 1786. +more Nejdéle drželi obec páni z Dobrčic, kteří si po zakoupení Říkovic v roce 1476 brzy začali říkat Říkovští z Dobrčic.

Tento vladycký rod, který obec spravoval takřka tři sta let, nechal v Říkovicích patrně již někdy ve 2. polovině 15. +more století zbudovat opevněnou tvrz a rodový erb (ruka držící tři řemdichy) se stal podkladem pro novodobý znak obce. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil roku 1554 vsi privilegium, díky níž směly Říkovice používat obecní pečeť a pečetit černým voskem. Na černé obecní pečeti byla vyobrazena zlatá skála a pod ní tekoucí řeka.

Katastrofu pro celé okolí znamenalo období třicetileté války. V roce 1643 v okolí řádili švédští vojáci generála Torstensona, který si na nedalekém kopci, dnes známém jako Švédské šance, zřídil svůj tábor. +more Toho léta byly Švédy vypleněny okolní vsi Žalkovice, Břest, Vlkoš, Stará Ves, Horní Moštěnice, Věžky, Čekyně, Dobrčice, Přestavlky a zkáza se tehdy nevyhnula ani nedalekým Říkovicím. Přesto se vesnici podařilo po pohromě rychle obnovit a zpustlé grunty byly znovu obsazeny.

+more_let_18. _století,_výřez_z_listu_První_vojenské_mapování'>prvního vojenského mapování Z roku 1708 se dochoval záznam o obecní pečeti na níž byla zobrazena Panna Marie, písmena M a A, radlice a krojidlo. Bratři Jan Václav a Jan Vilém Říkovští dali na sever od obce v roce 1719 vybudovat pískovcovou sochu Jana Nepomuckého. O rok později nechali zpustlou říkovskou tvrz přebudovat na barokní zámek s přilehlým parkem. Vrchnost nechala v obci vystavět rovněž pivovar a v té době byla v Říkovicích připomínána také chmelnice. V moci Říkovských byla vesnice do roku 1787, kdy zemřel poslední mužský člen této linie rodu. Olomoucký arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee poté postoupil vesnici olomoucké kapitule. Říkovice spolu s Újezdcem pak v roce 1790 odkoupil hrabě španělského původu, Jan Václav Ugarte.

19. a 20. století

Ugartové nechali v roce 1820 zbořit chátrající barokní zámek a na jeho místě dali zbudovat zámek v empírovém stylu. Okolo obce od roku 1841 vedla železniční trať. +more Malá dopravní kancelář byla při dráze v Říkovicích vybudována v roce 1847, nádraží pak v roce 1878. V červnu 1850 shořela téměř celá vesnice a v plamenech tehdy zahynuly i tři říkovští obyvatelé. Říkovský velkostatek od Ugartů v roce 1854 odkoupili Petr, Jan, Viktor a Hugo, rytíři Chlumečtí. V roce 1855 byla ve vesnici vystavěna kaple sv. Anny. Další obrovský požár vesnici zpustošil v létě 1859. Při tehdejším požáru uhořely dvě dívky a vyhořelo 51 domů a 17 stodol. V roce 1875 nechal baron Chlumecký předělat místní pivovar na výnosnější sladovnu a o rok později byl ve vsi založen hřbitov. Cesty k okolním obcím byly budovány v 80. letech 19. století. Dvakrát vyhořelý zámek dali Chlumečtí v roce 1892 zrekonstruovat v historizujícím novoromantickém stylu. Roku 1896 pak Chlumečtí páni pronajali svá pole říkovským občanům.

+morejpg|náhled'>Severní strana návsi ve 20. letech 20. století Na místě kaple sv. Anny byl v roce 1909 vystavěn stejnojmenný kostel a do šesti let stála v obci také fara. Z bojů první světové války se do Říkovic nevrátilo devět padlých. Čtyři roky po válce prodal baron Chlumecký obci zbytek půdy, sladovnu a také zámek s parkem. Odkoupené pozemky byly rozděleny mezi nájemce a zámek byl obcí v roce 1925 přestavěn na školu. Téhož roku došlo také k přemístění obecního hřbitova. Roku 1932 byla v obci dokončena kanalizace.

Období druhé světové války se obce z počátku dotklo zavedením přídělového lístkového systému. V roce 1942 byli na nucené práce do Říše nasazeny ročníky 1921 a 1922. +more Gestapo uvěznilo tři říkovské občany a jeden z nich byl umučen v koncentračním táboře. Partyzáni z nedalekých Hostýnských hor přestřihovali telefonní dráty okolo dráhy a v listopadu 1944 a lednu 1945 poškodily dráhu a projíždějící nákladní vlaky v blízkosti Říkovic nastražené nálože. Partyzáni v obci navíc v prosinci 1944 těžce postřelili německého vojáka. Neznámý žhář zde od podzimu 1943 do jara 1944 postupně zapálil pět stodol. Fronta se k Říkovicím přiblížila v dubnu 1945. Němečtí vojáci 26. dubna zabrali místní školu, kde ubytovali své vojáky. 1. května se po železnici do obce rozšířila nepravdivá zpráva o konci války. Brzy však do vsi dorazila velká kolona německých vojáků doprovázených též tzv. „Vlasovci“. Tyto jednotky pak večer vyrazily na sever, kde pomáhaly potlačit povstání v Přerově. 7. května umístila německá armáda v Říkovicích svá děla a pálila odtud směrem k Břestu, kde právě probíhala bitva s 1. československých armádním sborem. Téhož dne zadrželi Němci 41 říkovských občanů jako rukojmí na půdě nádražní budovy. Večer vyklidili poslední Němci vesnici a při ústupu k Vlkoši za sebou odpálili betonový most přes řeku Moštěnku. Rudá armáda obec osvobodila druhý den ráno, 8. května 1945.

Nový betonový most přes Moštěnku se podařilo postavit až v roce 1950. Tlak na založení JZD v obci sílil po roce 1952. +more Přes odpor většiny místních sedláků bylo družstvo v obci v roce 1956 skutečně založeno. Avšak již v roce 1972 bylo sloučeno do JZD Haná s centrem ve Vlkoši. Velkou kulturní událost přinesl rok 1974, kdy proběhly oslavy 700 let od první historické zmínky o Říkovicích. V rámci oslav byla slavnostně odhalena pamětní deska na rodném domě zdejšího významného rodáka, Metoděje Vlacha. Avšak Říkovice, spolu s dalšími okolními obcemi, byly v roce 1976 připojeny ke střediskové obci Horní Moštěnice. Další slučovací krok přišel v roce 1983, kdy byla v obci zrušena škola.

Po pádu komunismu v roce 1989 získaly Říkovice v roce 1990 samostatnost na střediskové obci Horní Moštěnice. Na počátku 90. +more let byl v obci vybudován vodovod a zavedena plynofikace. Došlo k rekonstrukcím kostela a budovy bývalé školy. Roku 1996 došlo k oficiální změně názvu vesnice na Říkovice s dlouhým í. Vesnici těžce poškodily katastrofální záplavy v roce 1997. V roce 2000 došlo k přesunutí sochy sv. Jana Nepomuckého do zastavěné části obce na místo bývalého hřbitova. Říkovice se v roce 2001 staly členem Mikroregionu Moštěnka. O rok později parlament schválil Říkovicím novodobý znak a prapor. V roce 2003 proběhla rekonstrukce zdejšího nádraží.

Přírodní poměry

Řeka Moštěnka protékající okolo západního cípu Říkovic Vesnice se nachází v nížině Hornomoravského úvalu v nadmořské výšce 204 m n. +more m. Její území se nachází v jihovýchodní části úvalu náležící do geomorgologického podcelku Holešovská plošina sousedící se západněji položenou oblastí Středomoravské nivy. Geologický podklad území tvoří neogénní a kvartérní sedimenty. Při prehistorickém vrásnění, poté, co došlo k oddělení České vysočiny a Karpat, byla celá oblast na jeden milion let zalita mořem. To vedlo k usazování jílovitého a pískovitého materiálu. Půda v okolí je téměř výhradně úrodná černozem sloužící jako orná půda. Okolo západního cípu obce protéká ze severu na jih řeka Moštěnka.

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti je charakterizováno dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

Kultura

Říkovští obyvatelé před rokem 1877 docházeli na mše do kostela v Horní Moštěnici. Poté byly Říkovice přefařeny do bližších Žalkovic. +more V obci byla kaple sv. Anny vybudována v roce 1855. Po třiceti letech prošla rekonstrukcí a v roce 1909 byla přestavěna na kostel. V roce 1915 byla v obci vybudována fara a zřízena samostatná farnost. Dnes jsou Říkovice spravovány jako farnost spolu s Vlkošem a Bochořem.

Vzdělanost místních v minulosti podporoval čtenářský spolek Svornosť, který byl v obci založen v roce 1883. První jednotřídní škola byla v Říkovicích postavena v roce 1892. +more Pro stále se zvyšující počet žáků byla po sedmnácti letech rozšířena na dvojtřídku. Škola, umístěná v budově přestavěného zámku, v obci fungovala do roku 1983. Od té doby dojíždějí děti do základních škol v Horní Moštěnici či Staré Vsi.

Hasičský sbor byl v Říkovicích, které v minulosti vícekrát zcela zpustošily ničivé požáry, založen v roce 1897. Tělovýchovná jednota Sokol zde vznikla v roce 1919. +more V roce 1957 byl zřízen fotbalový oddíl TJ Sokol Říkovice.

V současnosti zajišťují kulturní dění v obci Sbor dobrovolných hasičů, fotbalový oddíl SK Říkovice, myslivecké sdružení Olšina, tenisový klub a volejbalový oddíl.

Pamětihodnosti

socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1719 * Socha sv. +more Jana Nepomuckého z roku 1719 * barokní zámek s přiléhající zámeckou zahradou a zahradním rondelem z roku 1720 * kostel sv. Anny z roku 1909 * pomník na památku padlých vojáků z první světové války a 80. narozenin prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1930.

Demografie

Nejvíce obyvatel měla vesnice před druhou světovou válkou (590 při sčítání lidu v roce 1930). V obci nebyla zastoupena německá menšina, a proto nebyl úbytek po válce způsoben odsunem, nýbrž nízkou porodností během války i krátce po ní a odchodem některých rodin do pohraničí, které bylo znovu dosídlováno po odsunutých Němcích.

Na počátku roku 2014 bylo v Říkovicích evidováno 481 obyvatel. Z toho 238 mužů s průměrným věkem lehce přes 40 a 243 žen s průměrným věkem necelých 43 let.

Nejvýznamnější rodáci

Metoděj Vlach (1887-1952), cestovatel, konstruktér. První Čech, který létal s letadlem vlastní konstrukce vyrobeném z domácích materiálů. +more * Vilém Hrubý (1912-1985), významný archeolog. Objevil ve Starém Městě u Uherského Hradiště velkomoravské hradiště o rozloze 512 hektarů. * František Šťuřík (1895-1968), gymnasijní profesor, překladatel, helenista. Proslul jako znalec klasické i nové řečtiny, který do češtiny přeložil několik řeckých knih. * Josef Dostál (1899-1977), učitel, vlastivědný pracovník a regionální historik * Miroslav Zavřel (1932), učitel, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Doprava

Železniční stanice v roce 2013 Rozvoji Říkovic pomohl fakt, že tudy od roku 1841 byla vedena železniční trať spojující Vídeň s Krakovem. +more Dopravní kancelář byla v obci vybudována v roce 1847, zdejší nádraží pak v roce 1878. Pošta byla v Říkovicích zřízena roku 1879. Telegraf byl na poště zaveden v roce 1907. Infrastruktura obce se dále vylepšila v 80. letech 19. století, kdy byly mezi lety 1880 až 1883 vybudovány silnice spojující Říkovice s okolními vesnicemi Starou Vsí, Kanovskem a Žalkovicemi.

V současnosti obcí prochází 2. železniční koridor spojující Přerov s Břeclaví. +more V roce 2003 došlo k rekonstrukci zdejšího vlakového nádraží, k vybudování podchodu pro cestující a protihlukových stěn.

Územím obce prochází od července 2011 úsek dálnice D1. Dále pak silnice I/55 v úseku Přerov-Hulín, silnice II/490 v úseku Říkovice-Holešov a silnice III. +more třídy do Žalkovic (III/43212) a Vlkoše (III/4348).

Obecní správa a politika

Obecní úřad v Říkovicích Po roce 1850 byly Říkovice součástí politického okresu Kroměříž a soudního okresu Přerov. +more Do politického okresu Přerov patřila obec od roku 1877. Od roku 2000 jsou Říkovice součástí Olomouckého kraje.

Říkovice spolu s dalšími dvaceti obcemi založili v roce 2001 dobrovolný svazek obcí známý jako Mikroregion Moštěnka.

Volby

V posledních předčasných volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2013, přišlo z 392 oprávněných voličů volit 228 (58,16 %). Vítězná ČSSD zde získala 23,55 %, ANO 2011 19,55 %, KSČM 18,22 %, Lidovci 11,55 %, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury 10,66 % hlasů a TOP 09 6,22 % hlasů.

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 přišlo v obci volit pouhých 69 z 390 voličů (17,69 %). ANO 2011 obdrželo v obci 17,91 %, ČSSD 16,41 %, TOP 09 a KDU-ČSL shodně 13,43 %, Komunisté 10,44% a Pirátská strana 7,46 %.

Při volbě prezidenta v roce 2013 byla účast v prvním kole v Říkovicích 63,25 % a ve druhém 62,18 %. Vítěz voleb Miloš Zeman zde v prvním kole získal 32,08 % a ve druhém kole, kdy byl jeho soupeřem Karel Schwarzenberg, pak 76,66 % hlasů.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Říkovice * Říkovští z Dobrčic

Externí odkazy

[url=http://www. rikovice. +morecz/index. php. nid=1295&lid=CZ&pic=MAIN]Oficiální stránky obce[/url] * [url=http://www. sdhrikovice. cz]Oficiální stránky SDH Říkovice[/url] * [url=http://www. skrikovice. cz]Oficiální stránky SK Říkovice, z. s. [/url].

Kategorie:Vesnice v okrese Přerov Kategorie:Obce v okrese Přerov Kategorie:Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Moštěnka Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu