Letov Š-218

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Letov Š-218 byl československý školní dvouplošník z konce 20. let 20. století. Letoun, vyráběný v továrně Vojenská továrna na letadla, Kbely, byl navržen pro Ministerstvo národní obrany (MNO) šéfkonstruktérem ing. Aloisem Šmolíkem. Ve své době se jednalo o moderní typ elementárního školního stroje. Předchozí varianty Š-18/Š-118 byly přezdívány jako "Komár" a typ Š-218 jako "Velký komár". Tyto letouny byly někdy označovány jménem svého konstruktéra a například i v Leteckém rejstříku byly v roce 1932 uváděny jako Šmolík Š-218. Letov Š-218 (1929)

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (8)

Vznik a vývoj

V roce 1924 navrhl ing. Alois Šmolík nový, celodřevěný dvouplošník pro základní výcvik, který v tovární hierarchii dostal označení Š-18. +more První prototyp s hvězdicovým vzduchem chlazeným pětiválcovým motorem Walter NZ-60 byl zalétán na jaře 1925. Tento cvičný letoun měl nahradit zastarávající typy Letov Š-10 (1922) a Aero A-1 (1919), který vycházely z válečného letounu Hansa-Brandenburg B. I. (1915). V roce 1926 následovaly verze Š-118 s hvězdicovým vzduchem chlazeným sedmiválcovým motorem Walter NZ-85 pro pokračovací výcvik a v roce 1929 verze Š-218 resp. Š-218A s hvězdicovým vzduchem chlazeným devítiválcovým motorem Walter NZ-120.

Letoun ve verzi Š-218A byl exportován do Finska s kovovou kostrou trupu a dalšími úpravami dle požadavků finského letectva. V roce 1929 byl na helsinském leteckém veletrhu představen jeden Š-218. +more Finské letectvo poté projevilo zájem a v březnu 1930 koupilo jeden stroj k dalšímu hodnocení vlastností letadla. Brzy poté bylo objednáno dalších devět Š-218A spolu s licencí na dalších 29 letounů Š-218A. Devět československých strojů Š-218A bylo dodáno na leteckou školu v Kauhavě v květnu a červnu 1931. Letadla vyrobená ve Finsku byla mírně upravena a vyrobena ve třech sériích. První série deseti byly dodány v roce 1933, druhá v roce 1935 a poslední série v roce 1936.

Ve Finsku vyráběné stroje byly osazeny motorem Bramo o výkonu 110 kW (145 k) a měly řadu dalších drobných úprav. S tímto motorem dosahoval letoun maximální rychlosti jen 154 km/h. +more Ještě v roce 1948 předváděl jeden z dodaných strojů Š-218A v Helsinkách leteckou akrobacii a poslední z těchto letounů byl vyřazen z provozu v roce 1959. Letov Š-218 s ostře srpkovitou SOP (Letectví, červen 1929).

Popis letounu

Letov Š-218 byl dvoumístný, jednomotorový vzpěrový dvouplošník určený jako školní letoun pro základní výcvik. Kokpit dvoumístného stroje byl společný pro pilota i žáka. +more Typ Š-218 byl ve výrobě od roku 1929. Stroj měl dvě verze, jedna (Š-218) byla celodřevěná. Ta byla pro vojenské účely a bylo jich vyrobeno 34 kusů, jejichž část sloužila v československém letectvu až do okupace. Druhá pozdější verze Š-218A (pro Finsko od roku 1929) měla smíšenou konstrukci s trupem svařovaným z ocelových trubek. Charakteristické se pro tuto verzi staly ostře srpkovité svislé ocasní plochy, čímž se výrazně odlišovaly od zakulacených směrovek Š-18 a Š-118.

Od původní konstrukce Š-18/Š-118 se tento letoun Š-218 lišil horním křídlem, které bylo rozděleno na dvě části přichycené k baldachýnu. Mimo byl zvětšen přesun horního křídla oproti spodnímu až o 25%, když obě křídla měla stejné rozpětí i hloubku. +more Horní křídlo bylo ke trupu připevněno systémem ocelových vzpěr pouze po stranách trupu, což dovolovalo dobrý výhled pro pilota i směrem vpřed. Při pohledu zpředu bylo křídlo zdviženo do tvaru V. Křídla a ocasní plochy byly potaženy plátnem.

Letoun měl dvojí řízení pákového typu. Masivní podvozek z ocelových trubek byl zpevněn uprostřed osy dalšími vzpěrami, které vedly ke spodní části trupu, a byl odpružen gumovými provazci s rozchodem kol 1,82 m, což poskytovalo letounu pohodlné a jisté přistání i na méně zpevněných plochách a také v podmínkách "tvrdých" dosednutí nezkušených pilotních žáků. +more Motor byl připevněn na silném motorovém loži, které bylo snýtováno z ocelového plechu. Motor byl vybaven pevnou, dvoulistou dřevěnou vrtulí. Walter Venus a Letov Š-218 (OK-ASL) Po prvních zkušenostech z provozu Š-218 se ukázalo, že výkonnější a těžší motor NZ-120 motor vyžaduje zesílení draku, proto po úvodní sérii byla změněna dřevěná konstrukce draku na smíšenou (dřevo-ocel), kdy trup byl svařen z ocelových trubek potažených plátnem. Bylo posunuto těžiště prodloužením přední části trupu a úpravou motorového lože. Těžší motor NZ-120 si vyžádal i mnohem pevnější motorové lože. Změn doznalo spodní křídlo i ocasní plochy. Upraven byl také podvozek. Tato verze dostala označení Š-218A.

Použití

S lehkým školním letounem Letov Š-118 podnikl kpt. Hamšík 21. +more září 1926 propagační dálkový let v délce 3000 km na trase Praha-Olomouc-Varšava-Kovno-Riga-Reval (Finskem, Pobaltím a Polskem), na jehož základě si Finové několik strojů objednali, avšak požadovali oproti Š-118 ještě silnější motor, což se naplnilo pozdější verzí Š-218A. Do Finska bylo dodáno 10 letounů Š-218A se silnějším motorem NZ-120 a po příznivém ověření v provozu zakoupila finská strana licenci. Jeden z meziválečných finských exemplářů létal ještě v r. 1948 na leteckém dni akrobacii a jeden z nich byl v provozu až do roku 1959, kdy byl z rejstříku finských letadel. Další propagační let s letounem Š-218 osazeným motorem Walter NZ-120 podnikl (již) štkpt. Hamšík na podzim 1929 do království SHS, Bulharska, Turecka, Řecka a Rumunska. Letouny Š-218 dodávala firma Letov i československé armádě. Letounů Š-218 bylo v Letovu vyrobeno celkem 44 ks (34 Š-218 pro československé letectvo a 10 Š-218A pro finské letectvo). A. Kumpery, křtí letoun Š-218 Aeroklubu vysokoškolského sportu jménem Lola (květen 1935) Od počátku 30. let vojenská správa letouny Š-218 odprodávala popř. zapůjčovala do aeroklubů (Praha, Č. Budějovice, Plzeň, Klatovy, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Olomouc, Mor. Ostrava, Bratislava, Zvolen atd. ) anebo do poboček Masarykovy letecké ligy (Klatovy, Brno, Olomouc, Zlín, Bratislava, Košice, Užhorod atd. ) k výcviku pilotů pro tehdy probíhající akci "1000 nových pilotů" financované rovněž z Národní letecké sbírky. Letouny byly bezplatně servisovány československou armádou a za každého vycvičeného pilota inkasovala školící organizace 5000 . V roce 1929 byl jeden letoun Š-218. 2 zakoupen Československými státními aeroliniemi (L-BASL/OK-ASL), jako pomocný prostředek na svých dopravních trasách při eventuálních nouzových přistáních a ke služebním cestám. Tento letoun byl atypicky oproti standardní verzi vybaven motorem Walter Venus. Celkem bylo do roku 1935 imatrikulováno v civilním rejstříku 30 strojů Š-218.

Mimo výcviku byly letouny často předváděny na Dnech sportovního létání a na různých Leteckých dnech. V dubnu 1934 to bylo například na akci Aeroklubu RČs. +more, která se uskutečnila na novém státním letišti Praha-Ruzyně. K ukázkám klubového létání bylo použito všech letadel klubového parku, zejména typu Š-218. 1, Š-118. 1, B-9, Š-10 a Š-218. 25, řízené členy klubu pp. škpt. Ambrušem, škpt. Hessem, inž. Hertíkem, inž. Gutem, mj. Marešem, nadpor. Malým, kapitánem Podaným, škpt. Prokopem a bratrů inž. B. Šimůnkem a kpt. inž. V. Šimůnkem.

S letouny Š-218 se v roce 1938 při mobilizaci počítalo jako s cvičnými a kurýrními stroji. Po zániku Česko-Slovenska v březnu 1939 zůstalo ve Slovenské republice různě uváděné množství letounů Š-218 (4 nebo 10), Zbývající letu schopné stroje zabavila Luftwaffe. +more V soupisu letecké techniky Luftwaffe byly ještě v roce 1940 uváděny 3 letouny Š-218, ale není pravděpodobní, že byly pro své stáří a malý počet používány.

Jeden unikátní, kompletní exemplář Š-218 s dřevěnou kostrou trupu se zachoval a je vystaven v Leteckém muzeu Kbely s vojenským označením 49C. Vojenský historický ústav (VHU) vystavuje Š-218 v kamufláži z doby, kdy létal ve vojenském Leteckém učilišti v Prostějově. +more Druhý letoun z finské licenční výroby (Š-218A) je vystaven v leteckém muzeu ve Finsku (Suomen Ilmailumuseo, Helsinky-Vantaa). Letov Š-218 v Leteckém muzeu Kbely.

Varianty

Š-218 - Letoun s motorem Walter NZ-120. Verze Š-218 pro československé letectvo měla celodřevěnou konstrukci jako Š-118. +more Vyrobeno 34 letounů *Š-218A - Tato verze dle finského požadavku měla již smíšenou konstrukci a v Letovu jich pro Finsko bylo vyrobeno 10. Ve Finsku v licenci vyrobených 29 letounů bylo převážně osazeno motorem Bramo o výkonu 110 kW (145 k).

Specifikace

Letov Š-218, skica (Letectví, září 1929) Data pro letouny vyrobené Letovem Š-218/Š-218A podle

Technické údaje

Posádka: 2 * Rozpětí: 10,00 m * Délka: 6,90 m * Výška: 3 m * Nosná plocha: 16,3 m2 * Plošné zatížení: kg/m2 * Hmotnost prázdného letounu: 510 kg * Vzletová hmotnost: 742 kg * Pohonná jednotka: 1× pístový, vzduchem chlazený, hvězdicový devítiválcový motor Walter NZ-120 ** nominální, jmenovitý výkon: 88 kW / 120 k při 2400 ot/min ** maximální, vzletový výkon: 96 kW / 130 k při 2800 ot/min * Vrtule: dvoulistá dřevěná

Výkony

Maximální rychlost: 150 km/h * Cestovní rychlost: 120 km/h * Přistávací rychlost: km/h * Dostup: 4 000 m * Stoupavost: 5,5 do 1000 m * Dolet: 375 km

Galerie (použití ve Finském letectvu)

Soubor:Letov Smolik. jpg|náhled|Letov Š-218A Soubor:Letov Š-218A (SA-kuva 132301). +morejpg|náhled|Letov Š-218A (SA-kuva 132301) Soubor:Letov Š-218A (SA-kuva 132294). jpg|náhled|Letov Š-218A (SA-kuva 132294) Soubor:Letov Š-218 Smolik. JPG|náhled|Letov Š-218 v leteckém muzeu ve Finsku.

Odkazy

Reference

Literatura

ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. +more Praha: Albatros, 1979. 430 s. * RAJLICH, Jiří; SEHNAL, Jiří. Vzduch je naše moře: Československé letectví 1918-1939. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1993. 188 s. . * FIDLER, J. , SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006. .

Související články

Alois Šmolík * Letov * Walter NZ-120 * Walter Venus

Externí odkazy

[url=http://www. vrtulnik. +morecz/ww9/letov. htm]Československá vojenská továrna na létadla[/url] * [url=https://www. hao. cz/fotogalerie/z_historie/motorove_1939. html]Motorové létání v Olomouci před 2. světovou válkou[/url] * [url=https://www. letnanskelisty. cz/za-vsim-hledej-letadla/d-1983]Za vším hledej letadla…[/url].

Kategorie:Československá a česká cvičná letadla Š-18 Kategorie:Dvouplošníky

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top