Pécs

Pécs je župní město v jihozápadním Maďarsku v župě Baranya (její správní centrum). Žije zde obyvatel a je tak pátým největším maďarským městem. Pécs je sídlem biskupa římskokatolické diecéze a také sídlem univerzity.

V roce 2010 byla Pécs vyhlášena evropským hlavním městem kultury.

Přírodní poměry

Pécs se nachází v jižní části země, 170 km jihozápadně od Budapešti, 155 km severozápadně od Nového Sadu v Srbsku, 68 km severozápadně od Osijeku v Chorvatsku, 175 km východně od Záhřebu a 240 km jihovýchodně od Grazu (Štýrského Hradce) v Rakousku. Chorvatská hranice je vzdálená cca 40 km.

Město se rozkládá z části v rovinaté krajině a z části na úpatí hřebene Mecsek, který představuje přirozenou severní hranici Pécse. Nadmořská výška města se tak na severu zvedá až do 500 m n. +more m. , centrum města a jižní okraje se nachází zhruba 120-130 metrů nad mořem.

Městem neprotéká žádná větší řeka, pouze malé vodní toky (např. Pécsi-víz). +more Geografická poloha Pécsu je z klimatického hlediska mimořádně příznivá, neboť díky tomu, že město leží na hranici stále hustě zalesněné oblasti do něj proudí často čerstvý vzduch.

Historie

==== Raně křesťanské období ==== Z období raného křesťanství ve 4. století se v Pésci (v té době provinční římské město Sopianae) zachovala skupina staveb souvisejících s pohřbíváním zesnulých. +more Dochovaly se zde např. podzemní hypogea, mauzolea i zbytky kaplí a dále mnoho archeologicky cenných předmětů. Tyto památky jsou důležité jak z konstrukčního a architektonického, tak i uměleckého pohledu. Na zdech se nachází mnoho bohatě zdobených nástěnných maleb s křesťanskou tematikou výjimečně kvality. Křesťanské pohřebiště se nachází v těsné blízkosti katedrály svatých Petra a Pavla a od roku 2000 je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Starověk a středověk

Mešita Kásima Paši z 16. +more století Pécská univerzita Pécské železniční nádraží Oblast dnešního Pětikostelí byla osídlená již odedávna, prvními doloženými obyvateli tu byli ale Keltové. Když sem přišli v 2. století Římané, našli tu již keltské kolonie, kde se pěstovalo víno. Z římských dob se dodnes dochovaly ještě části akvaduktu, nalézt lze ale i další pozůstatky římského osídlení. Nedaleko od lokality současného města se nacházela římská osada s názvem Soplanae. Později bylo centrem provincie Pannonia Valeria. Klíčové zde byly obchodní stezky, které probíhaly od severu k jihu. Ve 4. století už bylo velmi důležitým křesťanským městem. Podle pěti tehdy stojících kostelů získalo svůj slovanský (i do češtiny přijatý název Pětikostelí). Po pádu Západořímské říše se sem během stěhování národů nastěhovali Avaři a Slované, ke svojí říši ho připojil později i Karel Veliký. V blízkosti dnešního města nějakou dobu sídlil i maďarský vojevůdce Arpád. V 11. století zde vznikl benediktský klášter, v 13. století sem přišli dominikáni. Předchůdce současného maďarského názvu v podobě Pechyut je doložen roku 1235.

Roku 1367 tu vznikla první univerzita v Uhrách. Zlomem se stal rok 1526. +more Po porážce krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče, se zde, podobně jako ve většině Uherska usídlili Turci. Ti přebudovali kostely na mešity, vybudovali školy koránu, lázně a bazar; město podléhalo islámskému právu šaría. Místní biskupství bylo přestěhováno do Trnavy. Z této doby se dochovala jedna z Turky postavených mešit (Mešita Kásima Paši, později přestavěná na kostel). Kostel svatého Augustina, který se nachází severovýchodně od centra města, vznikl rovněž přestavbou mešity. Krypta v místní katedrále sloužila jako sýpka. Postaveny byly i turecké lázně (hamam), jejíž pozůstatky se dochovaly do moderní doby. Pécs byla osvobozena až po pádu Pešti (1686) a ústupu osmanských vojsk na jih.

Novověká doba

Po odchodu Turků a stažení osmanské armády na linii tvořenou řekami Sáva a Dunaj byla oblast znovuosídlena. Do zničeného města přišli v roce 1688 osadníci z oblasti jižního Německa, díky čemuž se zde vytvořila početná německy mluvící komunita obklopená Maďary. +more Přítomní byli rovněž i jižní Slované, kteří ale osídlili okolí opevněného města. V centru Pécsi žili většinou již uvedení Němci. Maďarů byla z celkového obyvatelstva Pécsi tehdy asi čtvrtina.

Od roku 1710, kdy skončily protihabsburské vzpoury, začalo opět prosperovat. Roku 1777 získalo od Marie Terezie dlouho vytoužený status svobodného královského města. +more Vznikla tu i právnická škola. O deset let později, v roce 1787, v Pécsi žilo již 8 000 lidí. Roku 1839 zde bylo otevřeno první moderní divadlo. Během revolučního roku 1848 bylo načas obsazené vojsky pod vedením bána Josipa Jelačiće, osvobodili ho opět Habsburkové.

Těžba uhlí severně od města otevřela Pécsi ohromné možnosti industrializace. Již v roce 1848 zde vznikl pivovar, ale především byla o několik let málo později (1853) zprovozněna keramička, jejíž vznik inicioval maďarský průmyslník a jehož nesla i jméno - Zsolnay. +more Továrna dala nakonec název i stejnojmenné městské části a stala se jedním ze symbolů města. V roce 1859 zde byla zahájena tradice ve výrobě šampaňského; do přelomu století začalo město dosahovat rekordní produkce v oblasti tohoto druhu vína. Roku 1861 byla zahájena výroba kožených rukavic v Pécsi; jen o rok později zde Adolf Engel založil továrnu na parkety a další dřevěné výrobky. V roce 1867 zde Jözsef Angster založil závod na výrobu varhan. Od roku 1868 bylo město napojeno na Barcs železnicí a od roku 1882 i na Budapešť, což odstartovalo ještě větší rozvoj průmyslu. Za první světové války zde došlo v posledním roce konfliktu k vzpouře. V jejím samotném závěru souhlasilo vojenské vedení s ústupem armády na jižní frontě až k městu Pécsi (dne 13. listopadu. ) Nedlouho poté bylo obsazeno srbskými jednotkami, po Trianonské smlouvě, kdy ztratili Maďaři Slovensko, sem z Bratislavy byla přestěhována i Univerzita královny Alžběty. V roce 1920 zde byla vyhlášena Srbsko-maďarská republika Baranya-Baja. Formálně tak učinil formálně patnáctitisícový dav na pécském náměstí. Po reintegraci města do území Maďarska získala Pécs zcela novou roli regionálního centra. Další větší města jižně od ní se nacházela na území nových států. Došlo k značnému nárůstu počtu obyvatel. Z ekonomického hlediska však bylo město zasaženo ztrátou značné části původních trhů (a tedy i území).

Během druhé světové války nebylo téměř poškozeno, na rozdíl od jiných měst a stále se rozrůstalo, připojovaly se k němu i okolní obce. Velkou administrativní reformou v 50. +more letech 20. století se podstatně rozšířily jeho hranice. V blízkosti města byly objevena naleziště uranu, jehož těžba zde posílila hornickou tradici hlubinné (a po druhé světové válce i povrchové) těžby černého uhlí severozápadně od města. Dokonce vzniklo na jihozápadním okraji Pécsi nové sídliště s názvem Uránváros. Obytné soubory ne nepodobné ostatním ve východní Evropě vznikaly v Pécsi i později, např. sídliště Megyer jižně od středu města.

V roce 1956 po sovětském vpádu došlo v okolí Pécsi ke střetům, které probíhaly tři týdny.

V 80. letech +more_století'>minulého století tu žilo téměř 180 000 lidí. Okolo roku 1985 se však trend neustálého růstu zvrátil a počet obyvatel města se začal snižovat. A to i přesto, že dle posledního platného územního plánu se předpokládal růst Pécsi až na hranici 300 000 lidí. Značný vliv na tom měl útlum hornictví, ke kterému došlo v průběhu 80. let 20. století v celém Maďarsku. Zatímco v roce 1980 pracovalo v dolech přes třináct tisíc lidí, o deset let později z nich zůstala pouze třetina.

Až do roku 1987 byla Pécs i posádkovým městem; dislokován zde byl 22. mechanizovaný střelecký pluk. +more Sídlil v kasárnách Bajczy Zsilinského.

Po pádu socialismu byly zrušené některé továrny, navíc válka v nedaleké rozpadající se Jugoslávii na čas odradila část turistů. Z rozpadající se země nicméně Pécs přijala značné množství uprchlíků, za což získala v roce 1998 od UNESCO ocenění Město míru. +more Od 90. let 20. století počet obyvatel postupně klesl na 163 000 v roce 2000 a 145 000 v roce 2017. Situaci ovlivnila i ekonomická transformace, vzrůst nezaměstnanosti a také útlum těžby uhlí. Ta byla ukončena roku 2004.

V 90. letech a na přelomu století vznikla ve městě i v jeho okolí nová obchodní centra, jako např. Pécs Plaza.

V roce 2010 byla Pécs Evropským hlavním městem kultury. V rámci toho byla rekonstruována řada objektů po celém městě.

Hospodářství

V místním hospodářství jsou zastoupeny hlavně průmysl a služby. Tradiční byla výroba keramiky (v již zmíněném závodu Zsolnay) a výroba rukavic. +more Ve třetí dekádě 21. století byly hlavními oblastmi ekonomiky energetika, výroba průmyslových strojů, obchod, telekomunikace apod. Na území města stojí celkem tři průmyslové zóny. Namísto několika velkých firem jsou zde dominantně zastoupeny hlavně malé a střední podniky.

V roce 2016 byla evidovaná míra nezaměstnanosti 2,6 %, předpokládá se, že ale bude ve skutečnosti vyšší.

Svůj význam na ekonomice města má rovněž i turistika. V roce 2012 byla Pécs považována za 16. +more nejoblíbenější turistická destinace v Maďarsku. V roce 2017 ji navštívilo 120 000 návštěvníků a v roce 2019 bylo uskutečněno přenocování 263 471; turistika se tak postupně stává významným faktorem na ekonomice města. Turisticky zastoupené měsíce jsou měsíce jarní a podzimní, letní měsíce nejsou tolik oblíbené jako v případě lázeňských destinací v Maďarsku.

Politika

Zastupitelstvo města Pécs má 27 členů, z nichž 19 drží vládní pravicová strana Fidesz. Jejím členem je i starosta Zsolt Páva, který byl v čele města v letech 1994-1998 a poté od roku 2009. +more Strana Fidesz v Pécsi začala kriminalizovat bezdomovectví (2014) a v rámci kampaně proti Georgi Sorosovi vyzvala občany, aby nepronajímali žádné prostory nevládní organizaci podporované OSF (2017) .

Obyvatelstvo

Dle sčítání lidu z roku 2010 zde žilo 157 680 obyvatel, o rok později to bylo 156 094 a v roce 2020 141 843 osob. Cca 40 % obyvatel župy Baranya žije v tomto městě. +more Přirozený klesající trend počtu obyvatel nicméně do značné míry zbrzďuje i nadále pokračující trend stěhování lidí z venkova do větších měst (tedy i do Pécsi).

Podle údajů ze sčítání lidu z roku 2011 se 49 % obyvatel přihlásilo k náboženské víře. Značná většina (a celkem tedy 39 % ze všech) se hlásí k Římskokatolické církvi. +more Malé zastoupení mají tradiční nekatolické církve v Maďarsku, ve velmi malé míře jsou rovněž přítomny také pravoslavné církve a židovská komunita, která čítá několik desítek osob.

Historicky byla Pécs městem s národnostně heterogenním obyvatelstvem. Kromě většinových Maďarů zde žili také Němci a Chorvati. +more Pro obě uvedené národnostní menšiny byla Pécs považována za jejich přirozené centrum v rámci Maďarska. Chorvati se usídlili v Pécsi historicky po uprchnutí z Bosny v souvislosti s tureckými vpády, Němci přišli do oblasti v rámci rekolonizace dolních Uher a později se sestěhovali do větších měst.

Kultura a pamětihodnosti

Kossuthovo náměstí v Pécsi. +more Pécs je jako město známé v Maďarsku také díky pozůstatkům turecké okupace. Mezi místní pamětihodnosti patří např. katedrála, postavená v 19. století na místě starších a dříve zničených kostelů. Její věž má výšku 60 m. Mezi modernější pamětihodnosti v Pécsi patří např. synagoga z roku 1869 nebo poštovní palác v duchu secesní architektury. I on má střechu, kterou vyrobila porcelánka Zsolnay.

Historicky unikátní stavbou je již zmíněná Mešita Kásima Paši z 16. +more století, která stojí na Széchenyiho náměstí a další turecké památky.

Z původního městského opevnění stojí barbakan, věž s kruhovým půdorysem. Dochovala se rovněž část pozdně římského pohřebiště.

V roce 2010 bylo spolu s Istanbulem město jedním z Evropských měst kultury. Tato skutečnost přinesla pro město řadu jak národních tak i evropských investic do místních kulturních institucí. +more Vznikla např. i místní muzejní ulice , která propojila kulturní instituce. Ta zahrnuje např. muzeum Zsolnay, Muzeum Endre Nemese, nebo galerii moderního umění .

Mezi kulturní instituce, které se nacházejí v uvedeném jihomaďarském městě, patří také Muzeum současného umění. Řada místních muzeí (první zde bylo založeno roku 1904) spadá pod instituci Janus Pannonius Múzeum (mají návštěvnost cca 200 000 lidí ročně). +more Své muzeum zde má také malíř Tivadar Kosztka Csontváry a stojí zde rovněž Muzeum Ference Martyna. Od roku 2009 se v Pécsi pravidelně koná muzejní noc.

Ve velkolepé budově zde sídlí i regionální pobočka maďarského národního divadla (v historické budově dle architektů Adolfa Langa a Antala Steinhardta. Své divadlo zde má i chorvatská menšina. +more Pro děti zde působí i loutkové divadlo Bóbita .

V Péci lze najít také kulturní centrum mládeže .

V blízkosti Pécsi je oblíbené výletní místo v podobě vrcholu Tettye.

Doprava

Železniční

Pécs má pravidelné železniční spojení s hlavním městem Budapeští vlaky InterCity v dvouhodinovém taktu. Cesta trvá necelé tři hodiny a vlak urazí 228 km. +more Vlaky vyjíždí z nádraží Budapest-Keleti pályaudvar a staví ve stanicích Budapest-Kelenföld, Sárbogárd, Dombóvár, Sásd a Szentlörinc. Vlaky IC jsou doplněny spěšnými vlaky, které vyjíždějí ze stanice Budapest-Déli pályaudvar. Na počátku 21. století existovalo spojení s 389 km vzdáleným bosenským Sarajevem (s přímými vozy z Budapešti) a přechodně i spoje do Košic a Vídně; v roce 2017 už žádný z těchto spojů neexistoval. Osobní vlaky spojují Pécs s dalšími městy v jihozápadním a západním Maďarsku a s Balatonem (Moháč, Szombathely, Barcs, Gyékényes, Pusztaszabolcs, Fonyód aj. ). V provozu je také přeshraniční vlakové spojení do Chorvatska přes železniční stanici Villány (do měst Beli Manastir, Osijek).

Neorenesanční budova hlavního nádraží z roku 1900 je kulturní památkou, navrhl ji architekt Ferenc Pfaff. V blízkosti vrchu Misina v pohoří Mecsek je v provozu dětská železnice (gyermekvasút).

Silniční

Od března 2010 je Pécs napojena na maďarskou dálniční síť dálnicí M60 a dálnicí M6 vedoucí do Budapešti. Tyto dvě dálnice nahradily silnici I. +more třídy číslo 6 a dálnice M60 zároveň tvoří jižní obchvat města. Dalšími významnými silnicemi jsou: východním směrem vedoucí silnice č. 6 pokračující na chorvatské hranice u města Barcs, východním směrem vedoucí silnice č. 57 do města Moháč, na sever přes pohoří Mecsek vedoucí silnice č. 66 do města Kaposvár (a dále k Balatonu), na jih vedoucí silnice č. 58 do lázní Harkány a dále do Chorvatska.

Letecká

Letiště Pécs-Pogány se nachází 9 km jihovýchodně od města a je dostupné po silnici č. 58. +more Letiště bylo otevřeno roku 2003, má jednu asfaltovou dráhu (16-34) délky 1500 metrů.

Městská doprava

Tramvajové koleje na Jókaiově náměstí v Pécsi jako památka na zaniklý tramvajový provoz. +more Hlavní nádraží. Městská hromadná doprava je v Pécsi v současnosti zajišťována pouze autobusy. V minulosti však byly ve městě v provozu tři tramvajové linky. První tramvajová trať byla zprovozněna roku 20. října 1913. Tramvajová doprava byla provozována na následujících linkách: * Zsolnay gyár - Főpályaudvar, * Budai külvárosi pályaudvar - Hadapród iskola, * Zsolnay gyár - Hadapród iskola Tramvajová doprava byla ve městě zrušena ke dni 31. srpna 1960. V současné době se opět uvažuje o zavedení tramvajové dopravy.

První autobusová linka byla zprovozněna 19. srpna 1926 s autobusy Renault. +more Velký rozvoj autobusové dopravy nastal po druhé světové válce a především po zrušení tramvajové dopravy. Městskou hromadnou dopravu ve městě zajišťuje společnost Pécsi Közlekedési Rt. , která provozuje autobusy značek Ikarus a Mercedes.

Školství

Pécs je univerzitní město, ve kterém studuje 34 000 studentů. Několik tisíc z nich jsou zahraniční studenti. +more Pécské mateřské školy měly na počátku 21. století celkem 4 585 míst v 10 školkách, celkový počet žáků základních a středních škol činil 24 182 (včetně víceúčelových zařízení).

Osobnosti

Janus Pannonius (1434-1472), uherský humanista, latinsky píšící básník, diplomat a biskup v Pécsi, chorvatský bán * Victor Vasarely (1908-1997), francouzský malíř maďarského původu * Kató Lombová (1909-2003), tlumočnice, překladatelka, „jazykový génius“ * László Sólyom (* 1942), bývalý prezident Maďarska * Tvrtko Vujity (* 1972), reportér a spisovatel * Zoltán Gera (* 1979), fotbalový reprezentant * Marcel Breuer, architekt a designér * József Eötvös, kytarista * Zoltán Gera, fotbalista * Pál Dárdai, fotbalista * János Horvay, sochař * Dezső Lauber, sportovec a architekt * İbrahim Peçevi, turecký historik a kronikář * Joe Rudán, zpěvák * Béla Tarr, filmař * Aurél Tillai, hudební skladatel * Victor Vasarely, umělec * Zlatko Prica, malíř * Miroslav Krleža, chorvatský spisovatel a encyklopedista * Ivan Česmički, biskup * Sigismund Ernuszt Čakovečki, biskup * Juraj Klimović, biskup * Branko Filaković, básník * Ernest Barić, učitel chorvatského jazyka v Maďarsku * Ivan Kapistran Adamović, podnikatel * Petar Dobrović, srbský malíř

Partnerská města

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.poutnik.cz/evropa/madarsko/pecs]Poutnik.cz - Pécs[/url] (česky) *

Kategorie:Města v Maďarsku Kategorie:Obce v župě Baranya Kategorie:Evropská hlavní města kultury Kategorie:Univerzitní města Kategorie:Okresní města v Maďarsku Kategorie:Světové dědictví (Maďarsko)