Seznam turkických dynastií a zemí

Technology

12 hours ago

Author

Zde je neúplný seznam historických dynastií, které byly v určitém čase turkické, nebo země, jejichž vládcové byly turkičtí mluvčí a současné země s významnými turkickými populacemi nebo s úředním turkickým jazykem. Turkické národy vytvořily nejméně 116 států, kaganátů, bejliků, říší, kočovních říší, sultanátů v historii až do současnosti.

Aktuální státy

Nezávislé státy

Mapa současných uznávaných nezávislých Turkických zemí * Ázerbájdžán (1991) - 91. +more6% Azerové, 0. 29% Tataři. * Kazachstán (1991) - 63. 1% Kazaši, 2. 9% Uzbekové, 1. 4% Ujgurové, 1. 3% Tataři, 0. 6% Turci, 0. 5% Azerové, 0. 1% Kyrgyzové. * Kyrgyzstán (1991) - 70. 9% Kyrgyzové, 14. 3% Uzbekové, 0. 9% Ujgurové, 0. 7% Turci, 0. 6% Kazaši, 0. 6% Tataři, 0. 3% Azerové. * Turecko (1923) - 70-75% Turci, 1. 14% Azerové. * Turkmenistán (1995) - 76. 7% Turkmeni, 9. 2% Uzbekové, 2. 0% Kazaši, 0. 8% Tataři. * Uzbekistán (1989) - 71. 4% Uzbekové, 4. 1% Kazaši, 2. 1% Karakalpakové, 2. 4% Tataři, 1% Krymští Tataři, 0. 8% Kyrgyzové, 0. 6% Turkmeni, 0. 5% Turci, 0. 2% Azerové, 0. 2% Ujgurové, 0. 2% Baškirové, Meschetští Turci či Ahıska Turci.

De facto stát

Tato republika je uznána pouze Tureckem.

* Vlajka Severokyperské turecké republiky Severokyperská turecká republika (1983) - 67. +more54 % Turečtí Kyprioti, 32. 45 % Turci.

Federální subjekty Ruska

Turkická většina ** Baškortostán (2010) - 29. 5 % Baškirové, 25. +more4 % Tataři, 2. 7 % Čuvaši ** Čuvašsko (2010) - 67. 7 % Čuvaši, 2. 8 % Tataři ** Tatarstán (2010) - 53. 2 % Tataři, 3. 1 % Čuvaši ** (2010) - 82 % Tuvinci, 0. 4 % Chakasové ** Vlajka Sachy Sacha či Jakutsko (2010) - 49. 9 % Sachové či Jakuti, 0. 2 % Dolgani, 0. 9 % Tataři.

* Turkická titulární národnost, ale menšina ** (Gorno-Altajsk) (2010) - 34. 5 % Altajové, 6. +more2 % Kazaši ** (Čerkesk) (2010) - 41. 0 % Karačajové, - Vlajka Nogajů 3. 3 % Nogajové ** (Abakan) (2010) - 12. 1 % Chakasové ** (Nalčik) (2010) - 11. 5 % Balkaři ** (Machačkala) (2002) - Vlajka Kumuků 14. 2 % Kumukové, 4. 3 % Azerové, - Vlajka Nogajů 1. 5% Nogajové ** či Tajmyrský rajón (Dudinka, později Krasnojarsk) (2002) - 13. 9 % Dolgani.

Subjekt Afghánistánu

Vlajka Afghánistánu * Turkická titulární národnost v menšině ** Hilmand provincie - Chaladžové

Subjekt Iráku

Navrhovaná vlajka Iráku (Koaliční prozatímní správa, 2004) SVG * Turkická titulární národnost v menšině ** +moresvg|okraj|22px'>Vlajka Iráčtích Turkmenů - Iráčtí Turkmeni.

Subjekt Číny

Turkická titulární národnost v menšině ** Flag of the China Chej-lung-ťiang → : Čchi-čchi-cha-er prefektura → : Fujüský kraj - Fujüští Gïrgïzové

Autonomní regiony

Azerbaijan Nachičevan v Ázerbájdžáně - 99 % Azerové * Karakalpakstán v Uzbekistáně - 36 % Uzbekové, 32 % Karakalpakové, 25 % Kazaši * +moresvg|okraj|22px'>Vlajka Krymštích Tatarů Krym na Ukrajině - 12 % Krymští Tataři. * Vlajka Gagauzů v Moldavě Gagauzie v Moldavsku (2004) - 82. 1 % Gagauzové. * Vlajka Sin-ťiangu Sin-ťiang v Číně (2000) - 45. 21 % Ujgurové, 6. 74 % Kazaši, 0. 86 % Kyrgyzové, 0. 066 % Uzbekové, 0. 024 % Tataři. ** Sin-ťiang v Číně → : Kazašská autonomní prefektura Ili (Jili) - 25,4 % Kazaši ** Kan-su v Číně → : Čang-jie prefektura-městské úrovně → : Sunan Juguřský autonomní kraj - Žlutý Ujgurové či Jugurové ** Kan-su v Číně → : Lin-sia Chuej autonomní prefektura → : Ťi-š'šan Po-nan, Tung-siang a Salařský autonomní kraj v (1990) - 85. 31 % Salarové. ** Čching-chaj v Číně → : Chaj-tung prefektura → : Sün-chua Salařský autonomní kraj v (2000) - 61. 14 % Salarové. ** Čching-chaj v Číně → : Chua-long Chuej autonomní kraj, - 5,19 % Salarové.

Historické konfederace turkických kmenů a dynastii

Antická doba Starého Orientu - starověk
Světadíl	Název útvaru	Vznik	Zánik	Poznámky
Asie	Ting-lingská kočovní říše ( 丁零)	- př. n. +more l.	220 př. n. l.	byl starověký sibiřský lid. Jejích část přetrvala do období Tie-lejské asimilace
Asie	Siung-nuská kočovní říše ({{vjazyce\|zh

} 匈奴) || 220 př. n. l. || 216|| starověký kočovní lid původně žijící na sever od Ordoských krajů. # Altınobská horda (na přelomu 1. století) nacházela se v stepi severně od Černého moře. Ve svých spisech se Tacitus zmiňuje, prý její území dosahovalo obrysů Kaspického moře.

|- | Asie || Sia-ťias'ská kočovní říše ( 黠戛斯) || 201 př. n. +more l. || 550 || říše kterou založil starověký sibiřský lid Raných Kyrgyzů z Ting-lingů, či předkové Jenisejštích Kyrgyzů žijící v Tuvanské kotlině |- | Asie || Wu-sunská kočovní říše ( 烏孫) || 160 př. n. l. || 436 || Wu-sunové pobývali kolem řeky Ili a jezerem Issyk Kul |- | Asie || Kchang-ťüské království ( 康国) || 128 př. n. l. || 3. století || Kangťüové obývali území mezi Kaspickým a Aralským mořem.

|- | Asie || Chuej-movské království ( 基馬克)|| 100 př. n. +more l. || 3. století || které založili předkové Kimäků |- | Asie || Sien-pejská kočovní konfederace ( 鮮卑克) || 93 || 234 || obývali severní Mandžusko a východní Mongolsko.

|- | Asie || Jüe-panské knížectví ( 悅般) || 160 || 490 || či Slabí Hunové z Ting-lingů a Severních Siung-nuů |- | Asie || Dynastie Čcheng/Chan (16 států) ( 成漢) || 303 || 347 || v Číně, stát který založili Tiové z Jižních Siung-nuů |- | Asie || Dynastie Pozdní Čao (16 států) ( 北漢) || 304 || 329 || či Severní Chan v Číně, stát který založili Jižní Siung-nuové |- | Asie || Dynastie Taj (16 států) ( 代) || 310 || 376 || v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů |- | Asie || Dynastie Wej (Ting-lingové) ( 魏)|| 338 || 392 || v čase Šestnácti států v Číně, stát který založili Ting-lingové |- | Asie || Dynastie Pozdní Čchin (16 států) ( 前秦) || 351 || 395 || v Číně, stát který založili Tiové z Jižních Siung-nuů |- | Eurasie || Hunská říše ( 匈人)|| 375 || 469 || |- | Asie || Dynastie Západní Čchin (16 států) ( 西秦) || 385 || 431 || v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů |- | Asie || Dynastie Pozdní Liang (16 států) ( 前涼) || 386 || 403 || v Číně, stát který založili Tiové z Jižních Siung-nuů |- | Asie || Dynastie Severní Wej(Tabgačové) ( 北魏朝) || 386 || 535 || či Toba Wej v čase 16 států v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů |- | Asie || Dynastie Jižní Liang (16 států) ( 南凉) || 397 || 414 || v Číně, stát který založili Tabgačové ze Sien-piů |- | Asie || Dynastie Severní Liang (16 států) ( 北凉) || 397 || 439 ||v Číně, stát který založili Jižní Siung-nuové |- | Asie || Dynastie Sia (16 států) ( 夏) || 407 || 431 || či Tchie-fu v Číně, stát který založili Jižní Siung-nuové |- | Asie || Říše Bílých Hunů ( 嚈噠人) || 420 || 552 || či Heftalitů |- | Asie || Tie-lejská kočovní konfederace ( 敕勒) || 487 ||541|| nebo Kao-keové z Ting-lingů v jeho průběhu - 8-Oguzů-Tatarů a 9-Oguzů |- | Asie || Kábul-šáhské království ( 夏希王朝) Devanagari: शाही|| 500 || 1010-1026 || či Turk-šáhové |- . colspan="5" | Středověk a éra Islámu |- | Světadíl || Název útvaru || Vznik || Zánik || Poznámky |- | Asie || Kaganát Jenisejských Kyrgyzů ( 黠戛斯) || 550 || 924 || ze Sia-ťias'ů |- | Eurasie || Turkucký kaganát (Turkuti) ( 前突厥) || 552 || 582 || v jeho začátku - 5-Oguzů v jeho průběhu - rozdělení Oguzů na západní a východní. +more Nástupnické státní útvary a území: # Východoturkucký kaganát ( 東突厥) (583-630) v jeho průběhu - 12-Oguzů (východní) # Západoturkucký kaganát ( 西突厥) (583-657) v jeho průběhu - 10-Oguzů a 3-Oguzové (oba západní). Po zániku kaganátu - 30 Oguzů-Tatarů (východní) # Kutlukský kaganát (Modří Turci) ( 後突厥) (681-744) po jeho zániku 6-Oguzů |- | Evropa || Avarská říše ( 阿瓦尔人)|| 567 || 804 || |- | Asie || Se-jentaovský kaganát ( 薛延陀)|| 628 || 646 ||či Sır-Tardušové obývali oblasti od Altaje k Velkému Chinganu a od pouště Gobi k Bajkalu |- | Eurasie || Chazarská říše || 630 || 965 || ze Západoturkuckého kaganátu - jako první z turkiců přijali za své náboženství judaismus |- | Evropa || Onogurský chanát ( 大保加利亚 (中世纪)) || 632 || 668 || či "Magna Bulgaria" ze Západoturkuckého kaganátu, stát který založili 10-Ogurové, - tengrismus. Nástupnické státní útvary a území: # Volžsko-bulharský chanát ( 伏尔加保加利亚) (7. století-1240) stát který založili Ogurští Utigurové, - tengrismus a později islám # Dunajsko-bulharský chanát ( 保加利亚第一帝国) (681-1018) stát který založili Ogurští Kutrigurové - tengrismus, slovanská mytologie a později ortodoxní křesťanství |- | Asie || Tocharistánský jabguluk ( 吐火罗叶护政权) || 658 || 759 || z Ašınovských Turkutů, nelze jej zaměňovat z Tochary |- | Asie || Kangarská unie || 659 || 750 || či Kchang-ťüové nebo také Kanglyové. |- | Asie || Türgešský kaganát ( 突騎施)|| 699 || 766 || stát který založili 10-Oguzové (západní) ze Západoturkuckého kaganátu |- | Asie || Kimäcko-Kypčacký chanát ( 基马克) ||743||1220|| či Kimäcký chanát který založili Čchu-mu-kunové z Jüe-panů |- | Asie || Ujgurský kaganát ( 回鶻) || 744 || 848 || či Druhá Ujgurská říše kterou založili 9-Oguzové |- | Asie || Karlucký jabguluk ( 葛羅祿葛羅祿)|| 766 || 840 || knížectví které založili 3-Oguzové (západní) |- | Asie || Kyrgyzský kaganát ( 柯尔克孜族) || 840 || 1293 || stát který založili Jenisejští Kyrgyzové ze Sia-ťias'ů |- | Asie || Karachánský chanát || 840 || 1042 || stát který založili 3-Oguzové, jako první z turkiců přijali za své náboženství islám # Východní Karachánský chanát (1032-1210) # Západní Karachánský chanát (1141-1212) |- | Eurasie || Pečeněžská unie || 860 || 1091 || kterou založili Oguzové (západní) a možná také Kypčaci |- | Asie || Tulúnidovská dynastie || 868 || 905 || vládli oblasti Egypta a Arabského poloostrova |- | Eurasie || Kypčacko-Kumánská konfederace ( 前突厥) || 900 || 1220 || či Dešt-i Kypčak. Kanglyové tvořili jeden ze tří vládnoucích rodů Pečeněhů.

|- | Asie || Kan-čouské království ( 甘州回鶻)|| 905 || 1226 || stát který založila větev Ujgurů - Žlutí Ujgurové či Jugurové žijící v Kan-su |- | Asie || Dynastie Ťin (5 dynastií) ( 晉國)|| 907 || 923 || v Číně, stát který založili Šatoové |- | Asie || Kao-čchangské království ( 高昌回鶻)|| 911 || 1368 || stát který založili Ujgurové, současní Sin-ťiang buddhismus, manicheismus a nestoriánské křesťanství. |- | Asie || Dynastie Pozdní Tchang (5 dynastií) ( 后唐) || 923 || 936 || v Číně, stát který založili Šatoové |- | Asie || Ichšídovská dynastie || 935 || 969 || či Ak-šítovští (Bílý šiíti) autonomní guvernéři (v Abbásovském chalífátu) Egyptu a Sýrie |- | Asie || Dynastie Pozdní Ťin (5 dynastií) ( 后晋)|| 936 || 947 || v Číně, stát který založili Šatoové |- | Asie || Dynastie Pozdní Chan (5 dynastií) ( 後漢)|| 947 || 951 || v Číně, stát který založili Šatoové |- | Asie || Oguzský jabguluk ( 烏古斯葉護國)|| 950 || 1040 || stát který založili Oguzové (západní) |- | Asie || Dynastie Severní Chan (10 království) ( 北汉)|| 951 || 979 || v Číně, stát který založili Šatoové |- | Asie || Símdžúrovská dynastie || 910 || 1002 || byla řada vojenských vůdců a guvernérů původem z tureckých otroků v Chórezmu, kteří byli závislí na Samánovcých v Buchaře. +more Do druhé poloviny 10. století si vybudovali polo-nezávislé knížectví v Chórezmu. |- | Asie || Ghaznovská říše || 963 || 1187 || vládla jí důkladně persianizovaná rodina turkiců mamluckého původu.

Turko-perský stát |- | Asie || Kerejtská kočovní říše || 10. století || 1203 || Kerejté byly Turko-mongolský lid žijící mezi řekou Túl gol a Altajem. +more Roku 1008 přijali nestoriánské křesťanství. - Přímá turkická dynastie.

|- | Asie || Seldžucká říše || 1037 || 1194 || či Velká říše Seldžuků, stát který založili Oguzové společně s částí 3 Oguzů - Turko-perský stát. Nástupnické státní útvary a území: # Rúmský sultanát Seldžuků (1077-1307) # +morepng|22px'>Vlajka Chórezmské říše Chórezmská říše (1097-1231) vládla jí rodina turkiců mamluckého původu - Turko-perský stát v její průběhu - Önguti - Přímá turkická dynastie.

Zakládání atabejliků - gubernie # Búríjovská dynastie (1104-1154) či Syrský atabejlig # Ahmádílíská dynastie (1122-1220) či Maraghaský atabejlig # Zengíjovská dynastie (1127-1250) či Mosulo-Halabský atabejlig # Íldenizlíjovská dynastie (1136-1225) či Ázerbájdžánský atabejlig # Kakujídovská dynastie (1141-1319) či Jazdský atabejlig # Salgúrovská dynastie (1147-1128) či Fárský atabejlig |- | Asie || Dynastie Západní Sia ( 西夏)|| 1038 || 1227 || v čase Dynastie Sung, stát v Číně, který založili Tabgačové |- . colspan="5" | Začátek období Křížových výprav (1095) |- | Asie || +moresvg|22px'>Flag of the Mameluks Dillíský sultanát || 1206 || 1527 || v Indií, # Ghulamská dynastie (1206-1290) # Chaldžíjská dynastie (1290-1321) # Tuglúkovská dynastie (1320-1413) # Sajjídovská dynastie (1414-1451) Turko-afghánské dynastie |- | Asie || 8-Oguzů-Tatarů || 1210 || 1218 || či Najmani z Kara-Kitanského chanátu buddhismus, nestoriánské křesťanství a později islám.

|- . colspan="5" | +moreC3. A9_ta. C5. BEen. C3. AD_na_z. C3. A1pad'>Období mongolské invaze (1227) |- | Asie || Karaunasové || 1227 || 1687 || či Neguderiové z Čagatajského chanátu - přímá turkická dynastie, tengrismus, buddhismus, křesťanství později islám.

|- | Evropa || Bílá a Modrá horda ( a ) || 1227 || 1378 || Bílá horda z Bátúho ulusu zahrnovala oblasti mezi Uralem, ústím Dunaje a Karpaty.

Modrá horda z Bátúho ulusu zahrnovala oblasti mezi Balchašem a Uralem a

jihozápadní Sibiří a toky Amudarje a Syrdarje. Roku 1379 se tyto dvě hordy sloučili se Zlatou hordou |- | Eurasie || +moresvg|22px'>Golden Horde Flag Chanát Zlaté hordy || 1240 || 1502 || či Kypčacký chanát # Nogajská horda (1398-1642) # Šejbaniský ulus (1428-1480) # Kazan Khanate Flag Kazaňský chanát (1438-1552) # Krymský chanát (1441-1783) # Astrachaňský chanát (1441-1556) # Džagoldajské knížectví (15. - 17. století) # Kasimovský chanát (1452-1681) # Kazakh_Khanate Flag Kazašský chanát (1456-1847) # Sibiřský chanát (1464-1598) - přímé turkické dynastie.

|- | Asie || Rasulidovská dynastie || 1228 || 1455 || obývali oblasti Arabského poloostrova |- | Afrika ||Vlajka Mameluků Mamlucký sultanát (Káhira) || 1250 || 1517 || # Bahríjská dynastie (1250-1382) obývali oblasti Egypta a Arabského poloostrova |- | Afrika, eurasie || Osmanská říše || 1299 || 1923 || z Turkomanských Oguzů |- | Evropa || Basarabská dynastie || 1310 || 1627 || či Valašské knížectví - křesťanství a islám |- . +more colspan="5" | Post-mongolské období |- | Asie || Súfiská dynastie || 1359 || 1379 || potomkové Chórezmských šáchů jež byly rozděleny mezi Džučiho a Čagatajův ulus. |- | Asie || Timurid Flag Tímúrovská říše || 1370 || 1526 || z Tímúrovské dynastie - přímá turkická dynastie.

|- | Asie || Vlajka Kara-kojunluů Kara-Kojunlu turkomani || 1375 || 1468 || či Černo-ovčí Turkmeni Turko-perský stát |- | Asie || +moresvg|22px'>Vlajka Ak-kojunluů Ak-Kojunlu turkomani || 1378 || 1508 || či Bílo-ovčí Turkmeni Turko-perský stát |- | Asie || Gudžarátský sultanát || 1391 || 1583 || či Muzafferidská dynastie v Indií, z Tuglúkovské dynastie |- | Asie || Málvský sultanát || 1392 || 1562 || v Indií, # Guríská dynastie (1390-1436) # Chaldžíjská dynastie (1436-1530) # Muzafferidská dynastie(1530-1534) # Kadírídská dynastie (1535-1555) # Šája'atídovská dynastie (1555-1562) |- | Asie || Bidarský sultanát || 1489 || 1619 || v Indií, Baridovská dynastie z Bahmániského sultanátu.

|- | Asie || Bucharský chanát || 1500 || 1785 || - ze Šejbaniského ulusu, vládla jí Džanídovská dynastie (1515-1920) z Astrachaňského chanátu, vazalské státy Bucharkého chanátu: # Vlajka Chivského chanátu Chivský chanát (1511-1920) # +moresvg|okraj|22px'>Vlajka Kokandského chanátu Kokandský chanát (1709-1876).

|- . colspan="5" | Novověk |- | Světadíl || Název útvaru || Vznik || Zánik || Poznámky |- | Asie || +moresvg|okraj|22px'>Vlajka Safíovské dynastie Safíovská dynastie || 1501 || 1736 || učinila z šíitismu státní náboženství své říše. Turko-perský stát |- | Asie || Golkondský sultanát || 1518 || 1687 || v Indií, Kutubšáhovská dynastie z Bahmániského sultanátu.

|- | Asie || Vlajka Mughalské říše Mughalská říše || 1526 || 1858 || v Indií, jako Mughalští vazalové # Navabové Bengálska a Muršídábádu (1707-1770) Afšárovská dynastie # Navabové Avadhu/Oudhu (1719-1858) Musawiovská dynastie # Nizamové Hajdarábádu (1720-1948) Asaf Džahíovská dynastie

- přímá turkická dynastie

|- | Asie || Bidžapurský sultanát || 1527 || 1686 || v Indií, Ádilšáhovská dynastie z Bahmániského sultanátu

|- | Asie || Vlajka Afšarské říše Afšárovská dynastie || 1736 || 1796 || Turko-perský stát |- | Asie || Kádžárovská dynastie || 1781 || 1925 || Persianizovaná dynastie původem pocházející z Oguzů, která vládla Persii. +more Turko-perský stát |- | Asie ||Vlajka Buchařského emirátu Bucharský emirát || 1785 || 1920 || z Bucharského chanátu |- |}.

Středověké státy v Anatolii

Anatolské bejliky * První období # Mengučidský bejlik (1072-1277) # Čakovský bejlik (1081-1098) # Dilmačidský bejlik (1085-1192) # Čubukidský bejlik (1085-1092) # Danišmenidský bejlik (1092-1178) # Saltukidský bejlik (1092-1202) # Inalidský bejlik (1098-1183) # Ahlatšáchovský bejlik (1100-1207) # Artukluovský bejlik (1102-1408) # Erbilský bejlik (1146-1232) * Druhé období # Čobanidský bejlik (1227-1309) # Karamanidský bejlik (1256-1483) # Inančidský bejlik (1261-1368) # Sâhipataidský bejlik (1275-1342) # Pervâneidský bejlik (1261-1326) # Tádžetinovci . - . +more # Džanikovci . - . # Mentešeidský bejlik (1280-1424) # Džandaridský bejlik (1299-1462) # Karesidský bejlik (1297-1360) # Germijanidský bejlik (1300-1423) # Hamitidský bejlik (1301-1423) # Saruchánidský bejlik (1302-1410) # Ajdynidský bejlik (1308-1426) # Tekeidský bejlik (1321-1390) # Ramazanidský bejlik (1325-1608) # Eretnaský bejlik (1335-1381) # Dulkadyridský (1339-1521) # Dobrudžský bejlik (1354-1417) # Kady Burhaneddin Ahmed (1381-1398) # Ešrefidský bejlik (. -1326) # Berčemeidský bejlik (. -. ) # Jarlukluský bejlik (. -. ).