Eva Vrchlická

Eva Vrchlická, vlastním jménem Eva Fridová (6. března 1888 Praha - 18. července 1969 Praha ) byla česká herečka, překladatelka, publicistka, dramatička, básnířka a spisovatelka, dcera básníka a spisovatele Jaroslava Vrchlického, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze.

Život

Dětství a počátky herecké kariéry

Vlastním jménem Eva Fridová, narodila se v rodině básníka Jaroslava Vrchlického (vlastním jménem Emil Frida) a jeho manželky Ludmily, rozené Podlipské. Byla prostřední ze tří dětí. +more Traduje se, že jejím biologickým otcem byl pražský herec Jakub Seifert a matkou Ludmila Podlipská, manželka Jaroslava Vrchlického. Rodina ji uvedla do uměleckého prostředí, kde na ni kromě Jaroslava Vrchlického měla vliv babička Sofie Podlipská a prateta Karolina Světlá. V roce 1907 ukončila vyšší dívčí školu a před zájmem o výtvarné umění již dala trvale přednost herecké dráze. V roce 1907 získala herecké školení u Eduarda Vojana, Marie Hübnerové a Ludmily Danzerové. V roce 1908 nastoupila do divadla Uranie, v roce 1910 odešla do Národního divadla v Brně a v roce 1911 nastoupila u Jeřábkovy divadelní společnosti, ze které přešla rovnou do Národního divadla v Praze.

První manželství

Eva Vrchlická a Rudolf Deyl, ve hře Princezna Pampeliška, Národní divadlo 1910 Prvním manželem Evy Vrchlické se stal překladatel Jaromír Nevole (1886-1926, publikoval pod jménem Jarka Nevole). +more Manželé žili na Starém Městě, v ulici Elišky Krásnohorské. Dne 9. června 1911 se jim narodila dcera Eva. Manželství trvalo od roku 1910 do 1918, kdy bylo rozvedeno.

V této době, tj. mezi sezónami 1910/1911 až 1917/1918, byla Eva Vrchlická na Národním divadle obsazena do více než padesáti rolí, většinou hlavních (například Julie v Romeovi a Julii, Princezna Pampeliška ve stejnojmenné hře nebo Roxana v Cyranovi de Bergerac).

Druhé manželství

Druhým manželem Evy Vrchlické se stal hoteliér Edmund Zavřel (1891-1940). Manželství bylo uzavřeno roku 1920, rozloučeno přibližně v roce 1930.

I když se blížila střednímu věku, stále byla v Národním divadle obsazována do předních, často mladistvých rolí (např. Mimi v Loupežníkovi v sezóně 1925/1926). +more Dvacátá léta, kdy spolupracovala s režisérem Karlem Hugo Hilarem jsou považována za vrchol její divadelní dráhy. V době manželství s Edmundem Zavřelem také vydala svoje první knihy.

Třetí manželství

Třetím manželem Evy Vrchlické byl shakespearovský překladatel Erik Adolf Saudek (1904-1963). Sňatek byl uzavřen v roce 1934 a přetrval obtížné období Protektorátu (Erik Saudek byl židovského původu). +more Manželův původ byl též příčinou nucené přestávky angažmá Evy Vrchlické v Národním divadle (1942-1945). Během okupace též nevydala žádnou knihu. Po osvobození vystupovala znovu v Národním divadle a spolupracovala s Erikem Saudkem na překladu (z ruštiny) korejské divadelní hry Na jih od 38. rovnoběžky. K rozvodu došlo až v roce 1952.

Závěr života

Po osvobození se Eva Vrchlická levicově angažovala. S Ivanem Olbrachtem zdramatizovala jeho román Anna proletářka, který byl uváděn na Národním divadle v letech 1951-1953. +more Vzniklo ale také její nejvýznamnější dílo - převyprávění příběhů Wiliama Shakespeara Z oříšku královny Mab.

Poslední představení Evy Vrchlické, zaznamenané archivem Národního divadla, byla role Stařenky v Maryše, 23. ledna 1959. +more Počátkem šedesátých let ještě veřejně vystupovala - přednášela verše.

Mylná životopisná informace v odborné literatuře

Veřejné zdroje vesměs přisuzují Evě Vrchlické jako druhého manžela dramatika Františka Zavřela (1884-1947). Jde ale o široce sdílený omyl. +more Jak prokázal Eduard Burget, jedná se o záměnu příjmení. Druhým manželem Evy Vrchlické byl hoteliér Edmund Zavřel (1891-1940). Též vzpomínková kniha Františka Zavřela Za živa pohřben vylučuje, že by se jednalo o manžela Evy Vrchlické. Ta je zde pouze zmiňována jako „mladší dcera“ Jaroslava Vrchlického. V dané době prožíval lásku k Miladě Pakůrové. Eva Vrchlická pouze hrála v dramatech Františka Zavřela Dravec, Kristus, Nesmrtelná milenka a Panna.

Dílo

Byla literárně činná jako publicistka, autorka memoárové literatury, beletrie, próz pro děti a mládež i poezie inspirované divadlem, překládala z němčiny a ruštiny. Jejím nejznámějším literárním dílem je kniha převyprávěných příběhů z děl Williama Shakespeare Z oříšku královny Mab.

Literární dílo

Prázdniny (vydal B. M. +more Klika, Praha, 1925) * Všecky cesty vedou do Říma (vydal Otakar Štorch-Marien, Praha, 1927) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * Křídový kruh (překlad Eva Vrchlická, vydalo Rebcovo nakladatelství, Praha, 1929) * Dětství s Vrchlickým (vydal Melantrich, Praha, 1939 a 1947, Vyšehrad 1953) * Cestou necestou (Kniha vzpomínek, vydal Čs. Kompas, Praha, 1946) * Z oříšku královny Mab (šest povídek ze Shakespeara, ilustroval Karel Svolinský, vydal Melantrich, Praha, 1946) * U divadla (povídky, vydal Melantrich, Praha, 1947) * Nová Anděla (S obálkou a ilustracemi Heleny Zmatlíkové, vydala Práce, Praha, 1948) * Vincka (vydal Československý spisovatel, Praha 1950) * Na jih od 38. rovnoběžky (hra ve třech dějstvích, autor Tchaj Djan-čun; z ruské úpravy I. Stoka přeložili E. Vrchlická a E. A. Saudek, vydala Osvěta, Praha, 1951) * Anna proletářka (Podle románu Ivana Olbrachta, hra o roce 20. v 10 obrazech, autoři: Ivan Olbracht a Eva Vrchlická, vydalo ČDLJ, a Osvěta 1952) * Básně (Výbor z básní Jaroslava Vrchlického uspořádala a předmluvu napsala Eva Vrchlická; portrét Jaroslava Vrchlického vytvořil Max Švabinský, vydalo SNDK, Praha 1953).

Filmografie

Scenáristka: * 1937 Kříž u potoka (scénář spolu s Františkem Kožíkem a Bohumírem Poláchem podle námětu Karoliny Světlé)

Filmové role: * Yorickova lebka, (1919, role: paní Relská, režie Miloš Nový) * Stavitel chrámu (1919, kameníkova dcera Alena, režie Karel Degl, Antonín Novotný) * Žena pod křížem (1937, paní Maternová, režie Vladimír Slavínský) * Rukavička (1941, Berková, matka Mařenky, režie Jan Alfréd Holman) * Divá Bára (1949, kořenářka, režie Vladimír Čech)

Divadelní role

Na Národním divadle vytvořila v letech 1908-1957 role v téměř 300 inscenacích. Nucenou přestávku ve vystupování na první scéně měla za nacistické okupace, v letech 1942-1945.

Ocenění

1931 Státní cena * 1953 titul zasloužilá umělkyně

Zajímavost

Z databáze Národního divadla není jasné, zda se Eva Vrchlická setkala na scéně se svým pravým otcem Jakubem Seifertem. Společně alternovali v rolích Hospodina (Seifert) a Markéty (Vrchlická) v inscenaci Goethova Fausta (uvedeno 1910-1911), když divadelní kariéra otce končila a dcery začínala. +more Společně ale pracovali jako filmoví herci v roce 1919, při natáčení filmu Stavitel chrámu.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898 -1930, Orbis, Praha, 1959, str. 230, foto 138 * Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 - 1945, Orbis, Praha, 1966, str. +more 110, 279, foto 272 * František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 230, 243, 249, 275-6, 321, 323-5, 331-2 * František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 31, 310-1 * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 144, 159, 235 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 36, 71, 93-4, 368, 371 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 283, 290, 416, 465, 499, * Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 105, 149, 191, 232, 322, 365, 391. * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S-Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. . S. 761-762. * Otokar Fischer: Eva Vrchlická, In: Miroslav Rutte, Josef Kodíček: Nové české divadlo 1928-1929, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, Aventinum, Praha, 1929, str. 78-80 * Joža Götzová: Profily českých herců, vyd. S. V. U. Mánes, Praha, nedat. (okolo 1931), str. 75-6, obraz. část str. 146-9 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 21, 74, 116, 128-9, 359, 463, 609, 645-6 * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 571-3 * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, vyd. Rybka Publishers, 2006, str. 44, * Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884-1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 169-172. * Vladimír Šlik: Divadlo a jeho tvůrci, nakl. A. Varhaníková, Praha, 1941, str. 40, 181 * V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 89.

Externí odkazy

[url=http://vufind. lib. +morecas. cz/Search/Results. lookfor=Eva+Vrchlick%C3%A1&type=AllFields&submit=Hledat]Eva Vrchlická v souborném katalogu Akademie věd ČR[/url] * * * * * * * [url=http://dabingforum. cz/viewtopic. php. f=35&t=11577]Eva Vrchlická na Dabingforum. cz[/url] * [url=http://www. cesky-jazyk. cz/zivotopisy/eva-vrchlicka. html]Český jazyk (Studentský underground): Stručný životopis[/url] * * [url=http://www. cesky-jazyk. cz/ctenarsky-denik/eva-vrchlicka/z-orisku-kralovny-mab-povidky-ze-shakespeara. html]Český jazyk (Studentský underground): o díle Z oříšku královny Mab[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080316234114/http://www. veprek. cz/VrchlickaVzpominky. html]Dětství a mládí s Vrchlickým - vzpomínky Evy Vrchlické na jejího otce[/url].

Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Čeští herci němého filmu Kategorie:Herečky Národního divadla Kategorie:Herečky Národního divadla Brno Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:České spisovatelky Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:České dramatičky Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 6. +more března Kategorie:Narození 1888 Kategorie:Úmrtí 18. července Kategorie:Úmrtí 1969 Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda.