Cesko.wiki Jazyky Česka
Author
Albert FloresV Česku je úředním jazykem čeština a používá ji většina obyvatel, ale na území Česka žije mnoho lidí, kteří používají i jiné jazyky.
Jazyky používané v Česku
Čeština
Čeština je úředním jazykem Česka a ovládá ji drtivá většina lidí v Česku žijících. Čeština v Česku má mnoho podob (spisovná čeština, obecná čeština) a samozřejmě také několik nářečí, která se tradičně dělí na česká a moravská. +more Jedná se o indoevropský jazyk, patří mezi slovanské jazyky, do podskupiny západoslovanských jazyků, spolu s lužickou srbštinou, polštinou a slovenštinou.
Nářečí češtiny
Česká nářečí (severovýchodočeská nářečí, českomoravská nářečí, jihozápadočeské nářečí a středočeská nářečí) jsou nářečí na území Čech, nepoužívají se tolik jako nářečí z Moravy. Mají obecnou češtinu jako interdialekt. +more Známé je například chodské nářečí. * Středomoravská nářečí se používají na střední Moravě (Hanácko) nebo na Vysočině (Horácko). * Východomoravská nářečí se používají hlavně ve Zlínském kraji (Slovácko, Valašsko), mají blíže ke spisovné češtině a slovenštině. * Lašská nářečí (slezská nářečí) se používají hlavně v Moravskoslezském kraji, mají blíže ke slezštině a polštině.
Moravština
Moravština je označení češtiny používané na Moravě, tedy moravská nářečí (východomoravská nářečí, středomoravská nářečí, lašská nářečí). K příležitosti sčítání lidu v roce 2011 však vydal Český statistický úřad prohlášení, že bude moravský jazyk sčítán jako plnohodnotný údaj s vlastním číselným kódem odděleně od jazyka českého. +more Při tomto sčítání lidu v roce 2011 uvedlo moravštinu jako mateřský jazyk 108 469 respondentů. Z tohoto počtu byla moravština pro 62 908 osob jediným mateřským jazykem, zbylých 45 561 osob považovalo za svůj mateřský jazyk jak moravštinu, tak češtinu.
Jako moravština se někdy označuje snaha o vytvoření jednotného moravského jazyka. +morepng|náhled'>Hranice lašského a těšínského nářečí.
Po naszymu
Po naszymu (těšínské nářečí) je jazyk, který se někdy řadí mezi polštinu a někdy mezi češtinu (slezská nářečí), byl také ovlivněn němčinou a slovenštinou, je to tedy v podstatě smíšený jazyk. Používá se v české i polské části Těšínska.
Slovenština
Slovensky mluví převážně slovenská menšina v Česku (tvoří asi 1,89 % populace Česka). Vzhledem k tomu, že čeština a slovenština jsou navzájem srozumitelné jazyky, je slovenština de facto také úředním jazykem Česka - např. +more správní řád (zákon č. 500/2004 Sb. ) stanoví: „V řízení se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce. Účastníci řízení mohou jednat a písemnosti mohou být předkládány i v jazyce slovenském“ (§ 16, odstavec 1). Albrechticích (okres Karviná) Východomoravská nářečí češtiny jsou bližší slovenštině, kopaničářské nářečí používané v Moravských Kopanicích je často považována za slovenštinu (nebo za přechod mezi češtinou a slovenštinou).
Polština
Polsky se tradičně mluví především v okresech Karviná a Frýdek-Místek, v některých oblastech jsou dokonce dvojjazyčné názvy obcí.
Slezština
Slezština se někdy uvádí jako nářečí polštiny a používá se především v Polsku, ale některá nářečí polštiny v Česku jsou též nazývána slezštinou. +moresvg|náhled'>Mapa ukazující kde byly Sudety, oblast kde se mluvilo hlavně německy.
Němčina
Před druhou světovou válkou žilo na území Česka mnoho Němců, převážně na území Sudet. V první československé republice žilo asi 30% Němců (dokonce více než Slováků). +more Po druhé světové válce byla většina Němců vysídlena, ale několik potomků nevysídlených Němců stále v Česku žije a mluví německy, především v oblasti Krušných hor, v Ústeckém kraji (hlavně okres Chomutov) a Karlovarském kraji (hlavně okres Sokolov).
Slezská němčina
Slezská němčina je nyní již téměř vymřelá varianta němčiny, kterou se mluvilo (a dodnes mluví) v části Slezska, která patřila Německu (v Česku například Hlučínsko, Broumovsko nebo Frýdlantsko).
Pražská němčina
Jednalo se o specifický dialekt němčiny používaný v Praze. +morejpg|náhled|Dvojjazyčný_nápis_v_Čeština|češtině_a_Vietnamština|vietnamštině_ve_vietnamské_tržnici_Sapa_v_Praha'>Praze.
Další jazyky menšin
Dle zákona č. 500/2004 Sb. +more, správní řád, v § 16 (Jednací jazyk) mohou příslušníci tzv. tradičních menšin jednat ve svém jazyce. Mezi uznané jazyky tradičních menšin patří kromě již zmiňované slovenštiny, němčiny a polštiny ještě tyto:.
* Běloruština * Bulharština * Český znakový jazyk * Chorvatština * Maďarština * Romština * Rusínština * Ruština * Řečtina * Srbština * Ukrajinština * Vietnamština
Jazyky kterými se mluvilo v minulosti
V minulosti se na území Česka mluvilo mnoho dalšími jazyky, před příchodem Slovanů se tam mluvilo různými keltskými jazyky a germánskými jazyky národů Markomanů a Kvádů. Slované co přišli do Česka mluvili praslovansky. +more Za zmínku stojí též jazyky Židů (jidiš a lešon kenaan, neboli židovská čeština), česká romština, chorvatština, kterou hovořili Moravští Chorvati (většina z nich byla odsunuta, hovořili také burgenlandskou chorvatštinou), jazyk československý (jednotné označení češtiny a slovenštiny za první republiky) nebo staroslověnština, liturgický jazyk, používaný v období Velké Moravy.