Polská opera

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Národní opera Polská opera případně polská národní opera je koncept, který může být definován několika způsoby:

# jako opera o Polsku či polských dějinách od polského skladatele (např. Ubu Rex Krzysztofa Pendereckého), # jako opera napsaná v polštině # jako operní budova na území Polska.

Podobně, také výraz polská operní tradice může představovat tradici uvádění oper v Polsku nebo samotnou tvorbu oper v polštině polskými skladateli nebo libretisty.

...
...
...
...
...
...
+more images (3)

Dějiny polské opery

Vladislavova opera

Vladislav IV. +more Vasa, zakladatel polské opery Vladislava IV. - první nepřetržitě fungující operní divadlo na světě. První opery (tzn. dramma per musica uváděné v Itálii v období baroka) byly v Polsku uvedeny v době panování krále Zikmunda III. Vasy. Toho však umění příliš nezajímalo, ovšem jeho syn, korunní princ Vladislav, byl milovníkem a patronem opery.

Před 8. březnem 1628 byla z jeho iniciativy uvedena opera Galatea s hudbou Sante Orlandiho a textem Gabriela Chiabrery. +more Významnou událostí v té době však bylo uvedení první opery, zkomponované ženo La Liberazione di Ruggiero dall'isola d'Alcino italské skladatelky Francescy Cacciniové v témže roce. Opera vzbudila u šlechty tak silný ohlas, že byla přeložena do polštiny.

Poté, co se Vladislav stal králem, vyčlenil sál Královského hradu pro operním představení italského operního souboru Marca Scacchiho. Provoz operní scény byl slavnostně zahájen v roce 1635 operou Giuditta. +more Toto dramma per musica na téma biblického příběhu Júdit bylo uvedeno na počest míru v Polanově. Autorem tohoto a dalších libret byl zřejmě Virgilio Puccitelli. Ve Vladislavově opeře se uváděla drama per musica, balety a další vokální díla. Za vlády Vladislava IV. byl uveden asi tucet oper, které se však do dnešních dnů nedochovaly. Vladislavova varšavská opera byla první stálou operní scénou v Evropě (nepřetržitě fungovala v letech 1635-1648).

V dobách Michała Korybuta Wiśniowieckého a Jana III. +more Sobieského byly opery uváděny zřídka a byly vzácnými uměleckými událostmi.

Nejstarší dochovaná polská opera - Heca neboli hon na zajíce

Kromě opery seria vznikala v Polsku také komická díla. Příkladem takového díla je anonymní operní kus z přelomu 17. +more a 18. století, považovaný za nejstarší dochovanou polskou operu. Libreto z prostředí lovu, napsané pravděpodobně k oslavě některého z lovců pochází z doby kolem roku 1680, pravděpodobně z jihovýchodního Polska, snad Lvovského vojvodství. Nově byla opera publikována v roce 2005, s názvem od prof. Jerzyho Gołose Heca neboli hon na zajíce.

Saská opera

Johann Adolph Hasse Velkým modernizátorem polské opery byl saský a polský král +more_Polský'>August III. V roce 1748 postavil Opernhaus (operní dům) ve varšavské Saské zahradě, kde se konala pravidelná operní představení německých a italských skladatelů. V té době se v Polsku objevila hvězda evropské opery, německý skladatel Johann Adolph Hasse, který v Polsku proslavil operu mezi šlechtou a polskou operu pozvedl na evropskou úroveň. Hasse napsal operu Zenobia na libreto Pietra Metastasia speciálně pro varšavskou operu.

Stanislavova opera

Polská opera vzkvétala nejvíce za vlády Stanislava Augusta Poniatowského. +more V roce 1777 napsal Franciszek Bohomolec text kantáty Nędza uszczęśliwiona (Štěstí v neštěstí), kterou později Wojciech Bogusławski přeměnil na operní libreto, na nějž Maciej Kamieński zkomponoval operu, která byla následně uvedena ve Varšavské opeře.

Skladatel Maciej Kamieński (též Matej Kamenický) byl polonizovaný Slovák, zatímco Bogusławski a Bohomolec byli polští šlechtici. Tím začala činnost Bogusławského, kterému se později říkalo „otec polského divadla“. +more Bogusławski napsal a zinscenoval komickou operu s hudbou Jana Stefaniho Henryk VI na łowach (Jindřich VI. na lovu), a pak Cud mniemany, czyli Krakowiacy i Górale (Domnělý zázrak aneb Krakováci i Horalové).

Text této opery se po lednovém povstání ztratil, ale byl znovuobjeven v roce 1929 Leonem Schillerem (který jej označil za „polskou národní operu“), je dnes považován za mistrovství v narážkách. Premiéra Krakowiaků a Highlanderů 1. +more března 1794 údajně vyvolala neobvykle velký potlesk. Konala se asi čtyři týdny před Kościuszkovou přísahou na krakovském trhu a samotná opera obsahovala pro-církevní hesla. Po čtyřech výstavách ji úřady nařídily, aby byla z plakátu odstraněna kvůli její neočekávané popularitě a narážkám na potrat.

Národní opera

Józef Elsner +morejpg|náhled'>Karol Kurpiński Politické rozdělení země polskou operní produkci nezastavilo. Wojciech Bogusławski stále aktivně tvořil a v 90. letech 18. století do Lvova přišel Józef Elsner. Z mnoha jeho oper se dochovala pouze jediná - Amazonky aneb Herminia. Když později Elsner nastoupil do Národní opery ve Varšavě, začal psát opery inspirované polskou lidovou hudbou. Tak vznikla první národní opera v Polsku a současně na světě.

Seznam významných polských oper

Původní názevČeský názevAutor hudbyLibretoRok a místo premiéry
Nędza uszczęśliwionaŠtěstí v neštěstíMaciej KamieńskiWojciech Bogusławski podle Franciszka Bohomolce1778, Varšava
Cud mniemany, czyli Krakowiacy i GóraleDomnělý zázrak aneb Krakováci i HoralovéJan StefaniWojciech Bogusławski1794, Varšava
FaustFaustAntonín RadziwiłłJohann Wolfgang GoetheČástečeně uvedeno roku 1810 v Berlíně a 1811 ve Výmaru
Pałac LucyperaLuciferův zámek+more_Kurpiński'>Karol KurpińskiAlojzy Żółkowski1811, Varšava
Zabobon, czyli Krakowiacy i GóraleKarol KurpińskiWojciech Bogusławski1816, Varšava
Król Łokietek, czyli WiśliczankiKrál LokýtekJózef ElsnerLudwik Adam Dmuszewski1817-1818, Varšava
Zamek w Czorsztynie, czyli Bojomir i WandaKarol KurpińskiJózef Wawrzyniec Krasiński1819, Varšava
HalkaHalkaStanisław MoniuszkoWłodzimierz Wolski1847, Vilno, 1858, Varšava
Monbar, czyli FilibustierowieIgnacy Feliks DobrzyńskiSeweryna z Żochowskich Pruszakowa a Ludwik Paprocki1863, Varšava
Straszny dwórStrašidelný zámekStanisław MoniuszkoJan Chęciński1865, Varšava
PariaPariaStanisław MoniuszkoJan Chęciński podle Casimira Delavigne1869, Varšava
Konrad WallenrodKonrád WallenrodWładysław ŻeleńskiZygmunt Sarnecki, Władysław Noskowski-Łada1885, Lvov
GoplanaWładysław ŻeleńskiLudomił German podle Juliusze Słowackého1896, Krakov
ManruIgnacy Jan PaderewskiAlfred Nossig podle Józefa Ignacego Kraszewského1901, Drážďany
MariaRoman Statkowskipodle Antoniho Malczewského1906, Varšava
Bolesław ŚmiałyBoleslav ChrabrýLudomir RóżyckiAleksander Bandrowski1909, Lvov
Eros a PsycheErós a PsychéLudomir RóżyckiJerzy Żuławski1917, Vratislav
Legenda BałtykuBaltská pověstFeliks NowowiejskiWaleria Szalay-Groele, Krystyna Jeżewska1924, Poznaň
Zemsta za mur granicznyZygmunt Noskowskipodle Aleksandra Fredry1926, Varšava
Król RogerKrál RogerKarol SzymanowskiJarosław Iwaszkiewicz1926, Varšava
MargierKonstanty GorskiW. W. G. (Walgier) podle básně Władysława Syrokomli1927, Poznaň (vydáno tiskem: Petrohrad, 1905)
Złote runoZlaté rounoAleksander TansmanSalvador de Madariaga1939 (polská předpremiéra 2016 v Lodži)
Bunt żakówStudentská vzpouraTadeusz SzeligowskiRoman Brandstaetter1951, Vratislav
Zaczarowane kołoJerzy Gablenzpodle Lucjana Rydla1955, Bytom
JutroZítraTadeusz BairdJerzy Sito1966, Varšava
Odprawa posłów greckichWitold RudzińskiBogdan Ostromęcki podle Jana Kochanowského1966, Krakov
Diabły z LoudunKrzysztof PendereckiJohn Whiting1968-1969, Hamburg
Kolonia karnaV kárném tábořeJoanna BruzdowiczJoanna Bruzdowicz a Jaroslav Simonides podle povídky Franze Kafky1972 (Tours), 1995 (Varšava)
TrojankiJoanna BruzdowiczJacques Luccioni podle Eurípida1973, Saint-Denis (polská předpremiéra 1979 s libretem Michała Sprusińského)
Pierścień wielkiej damyPrsten velké dámyRyszard BukowskiMaria Straszewska podle Cypriana Kamila Norwida1974, Vratislav
Wit StwoszJózef ŚwiderTadeusz Kijonka1974, Bytom
Lord JimRomuald Twardowskivlastní libreto podle Josepha Conrada1976, Lodž
Raj utraconyZtracený rájKrzysztof PendereckiChristopher Fry podle Johna Miltona1978, Chicago
W małym dworkuNa zámečkuZbigniew BargielskiZ. Bargielski podle S. I. Witkiewicze1981, Vratislav
Czarna maskaČerná maskaKrzysztof PendereckiHarry Kupfer1986, Bayreuth
Ubu KrólKrál UbuKrzysztof PendereckiJerzy Jarocki a K. Penderecki podle Alfreda Jarryho1991, Mnichov
Matka czarnoskrzydłych snówMatka černokřídlých snůHanna KulentyPaul Goodman1996, Mnichov
Pokój sarenLech Majewski a Józef SkrzekLech Majewski1996, Bytom
BalthazarZygmunt KrauzeRyszard Peryt podle Daniela Stanisława Wyspiańského2001, Varšava (WOK)
Iwona, księżniczka BurgundaZygmunt KrauzeZygmunt Krauze, Grzegorz Jarzyna podle Witolda Gombrowicze2004, Paříž
Kochankowie z klasztoru ValldemosaMilenci z kláštera ValldemosaMarta PtaszyńskaMarta Ptaszyńska podle Janusze Krasińského2010, Lodž
Moby DickEugeniusz KnapikKrzysztof Koehler podle Hermana Melvilla2010, Varšava
PasażerkaPasažérkaMieczysław WajnbergAlexandr Viktorovič Medveděv podle Zofii Posmyszové2010, Moskva
Madame CurieElżbieta SikoraAgata Miklaszewska2011, Paříž
PułapkaPastZygmunt KrauzeZ. Krauze, Grzegorz Jarzyna podle Tadeusze Różewicze2011, Vratislav
OrestejaOresteiaAgata ZubelA. Zubel, podle Aischyla2011, Varšava (WOK)
Kupiec weneckiKupec benátskýAndrzej CzajkowskiJohn O’Brien podle Williama Shakespeare’a2013, Bregenz (dokončeno v roce 1982, uvedeno po smrti autora)
CyberiadaKrzysztof MeyerK. Meyer podle Stanisława Lema2013, Poznaň
Qudsja ZaherPaweł SzymańskiMaciej Drygas2013, Varšava
Universa. Otevřená operaJan A. P. Kaczmarek2014, Krakov (Stary Rynek)
Vesmírná operaAleksander NowakGeorgi Gospodinow2015, Poznaň
Czarodziejska góraČarovná horaPaweł MykietynMałgorzata Sikorska podle Thomase Manna2015, Malta Festival Poznaň
Olimpia z GdańskaGdaňská OlympieZygmunt KrauzeKrystyna a Blaise de Obaldia2015, Gdaňsk
Immanuel KantLeszek Możdżerpodle Thomase Bernharda2017, Vratislav
Sąd ostatecznyPoslední soudKrzysztof KnittelMirosław Bujko nt obrazu Hansa Memlinga2017, Gdaňsk
.

Reference

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top