1950–1959

Technology

12 hours ago

Author

Koláž významných momentů z padesátých let Roky 1950-1959, souhrnně zvané 50. léta 20. století, jsou obdobím charakterizovaným mimo jiné následujícími událostmi: * následky druhé světové války: splácení výdajů na zbrojení a válečných reparací vypořádání vládních dluhopisů kupovaných občany, moření státních dluhů spojených se zbrojením opětovné budování válkou zničené evropské ekonomiky (v západní Evropě uspělo s pomocí Marshallova plánu) operace Paperclip pro získání německých vědců do služeb USA * počáteční období studené války mezi euroamerickým a sovětským blokem, začátek dualismu dvou supervelmocí závody ve zbrojení mezi SSSR a USA ve své počáteční fázi, expanze armád obou velmocí stejně jako vesmírný závod nekonvenční a exotické způsoby válčení a špionáže období testů atomových bomb ** Korejská válka - první větší zástupná válka studené války * v USA: Mccarthismus - stíhání za „neamerickou činnost“ přecházejí až ve fobii z komunismu a komunistů * v Sovětském svazu: Stalinismus, antisemitismus, politické procesy, justiční vraždy, GULAGy, v nichž pracovali režimu nepřizpůsobiví a němečtí váleční zajatci, po smrti Stalina postupné uvolňování, kritika kultu osobnosti na XX. sjezdu KSSS * v evropských bolševických diktaturách: nejtužší represe, vykonstruované procesy, propaganda, znárodňování, kolektivizace, v kultuře: socialistický realismus * v ČSR: upevnění systému bolševické diktatury, kolektivizace, konsolidace vůdčí úlohy KSČ v zemi, konformizace vůči SSSR, transformace na těžký průmysl, elektrifikace obcí, od Stalinovy smrti postupné uvolňování, po úspěšné účasti na výstavě Expo 58 částečná liberalizace * vypuštění první umělé družice Sputnik 1, počátek vesmírných závodů * období uplatnění mnoha vynálezů (automatická převodovka, mikrovlnná trouba, automyčka, stereofonní zvuk s vysokou hustotou zápisu, airbagy, kreditní karta, …) * éra rozmachu poválečného konzumerismu (a reakcí na to byla Beat generation) * vzestup televizního vysílání (jak co do nabídky tak poptávky) * vzestup telefonní komunikace * postupné zvyšování osobní dopravy a objemu mezinárodně přepravovaného zboží (odklon od locavorismu) * pomalý ale jistý vývoj sálových počítačů, navržen programovací jazyk Fortran (1957) * pokračovábní dekolonizace v Africe a Asii, která vyvrcholí na začátku dalšího desetiletí

50. léta v Československu

Začátek 50. let byl v Československu ve znamení utužování komunistického režimu. +more Při vyšetřování tzv. Číhošťského zázraku byl 25. února 1950 ubit farář Josef Toufar. V noci 13. dubna 1950 byla zahájena Akce K proti mužským řeholním řádům, na kterou navazovala 27. září Akce Ř proti ženským řeholním řádům. Na Slovensku začala podobná Akce R 29. srpna 1950. V těchto akcích byly internovány tisíce řeholníků a řeholnic a zabaven majetek klášterů.

Dne 8. +more června 1950 byli v politickém procesu s Miladou Horákovou odsouzeni 4 lidé k trestu smrti. V Babicích na Třebíčsku byli 2. července 1951 zastřeleni tři funkcionáři KSČ a v následných vykonstruovaných procesech bylo 11 lidí odsouzeno k trestu smrti. U města Aše se 11. září 1951 podařilo několika desítkám lidí emigrovat v tzv. Vlaku svobody. Celkem 15 občanů bylo 4. července 1952 odsouzeno k několikaletému vězení v tzv. procesu se Zelenou internacionálou proti katolické inteligenci. V procesu s Rudolfem Slánským bylo 27. listopadu 1952 vyneseno 11 rozsudků smrti. Úmrtí Josifa Vissarionoviče Stalina 5. března 1953 a následně prvního československého komunistického prezidenta Klementa Gottwalda 14. března 1953 přineslo částečné uvolnění ve společnosti.

Novým prezidentem byl zvolen dosavadní premiér Antonín Zápotocký a premiérem se na 10 let stal dřívější ministr zahraničí Viliam Široký. Nástup Zápotockého poznamenala +more_červen'>1. června 1953 měnová reforma, která ukončila přídělový systém, způsobila inflaci a lidé přišli o úspory. Nevole občanů se v následujících dnech projevila především při nepokojích v Plzni. Antonín Zápotocký kritizoval dosavadní násilnou kolektivizaci a bylo zastaveno přestěhovávání tisíců rodin v rámci tzv. Akce kulak. Přesto nadále u soudů probíhaly politické procesy, při nichž byl například budoucí prezident Gustáv Husák 24. dubna 1954 odsouzen na doživotí. K přezkoumání výše trestů v procesech byla 10. ledna 1955 ustavena Barákova komise.

V Praze na Letné byl 1. +more května 1955 odhalen Stalinův pomník. Bylo to 10 měsíců před Chruščovovým vystoupením proti kultu osobnosti Stalina. Dne 14. května 1955 se Československo stalo zakládajícím členem Varšavské smlouvy. V dnech 9. -16. července 1957 navštívili Prahu a další města Nikita Sergejevič Chruščov a Nikolaj Alexandrovič Bulganin. Po úmrtí Zápotockého byl 19. listopadu 1957 zvolen třetím komunistickým prezidentem generální tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný. Během druhé pětiletky přimělo vládu v roce 1958 postupné ekonomické zaostávání k zavedení tzv. Rozsypalovy reformy.

Československá věda a kultura

V roce 1953 byla založena Československá akademie věd. Československá televize zahájila pravidelné vysílání +more_únor'>25. února 1954. Ve výzkumném ústavu v Řeži byl roku 1957 spuštěn první výzkumný reaktor VVR-S v Československu. Na Světové výstavě EXPO v Bruselu v roce 1958 byl československý pavilon oceněn jako nejlepší. Představilo se zde nově vzniklé divadlo Laterna magika. V roce 1958 bylo založeno Divadlo Na zábradlí a o rok později divadlo Semafor. Cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka se 1. listopadu 1950 vrátili ze čtyřleté expedice po Africe a Americe. Na pětiletou cestu do Asie, Austrálie a Oceánie odjeli 22. dubna 1959. Chemik Jaroslav Heyrovský jako první československý občan obdržel 10. prosince 1959 Nobelovu cenu za chemii.

V tomto desetiletí měly premiéru filmy režisérů Karla Zemana (Cesta do pravěku a Vynález zkázy), Bořivoje Zemana (Dovolená s Andělem, Anděl na horách, Byl jednou jeden král…, Pyšná princezna), Martina Friče (Císařův pekař - Pekařův císař, Dařbuján a Pandrhola, Princezna se zlatou hvězdou), Karla Steklého (Poslušně hlásím, Dobrý voják Švejk), Eduarda Hofmana (Stvoření světa) a Jiřího Trnky Staré pověsti české.

Československý sport

Zimních olympijských her v Oslu se v roce 1952 zúčastnilo 22 československých sportovců, ale nezískali žádnou medaili. Naopak při letních olympijských hrách v Helsinkách ve stejném roce zvítězil Emil Zátopek v běhu na 5 000, 10 000 metrů a v maratonu. +more Ze zimních olympijských her v Cortina d'Ampezzo v roce 1956 českoslovenští sportovci opět nepřivezli medaili, ale v létě toho roku na olympijských hrách v Melbourne zvítězila Olga Fikotová v hodu diskem.

Na mistrovství světa v ledním hokeji v letech 1955, 1957 a 1959 získali českoslovenští hokejisté bronzové medaile. Mistrovství světa v roce 1959 pořádalo Československo. +more Při politickém procesu 7. října 1950 bylo 11 hokejových reprezentantů odsouzeno k několikaletým trestům za vlastizradu.

Další události v Československu

1. +more ledna 1950 - Vedením matrik byla místo církví pověřena státní správa. * 1. března 1950 - Podle sčítání lidu žilo v Československu 12 338 450 obyvatel. * 21. prosince 1950 - Při železniční nehodě v Podivíně zemřelo 34 lidí. * 1. května 1951 - V češtině začala z Mnichova vysílat rozhlasová stanice Svobodná Evropa. * 26. srpna 1952 - Při železniční nehodě v Suchdole nad Odrou zemřelo 14 lidí. * 10. března 1953 - V Čechách byl sestřelen americký stíhací bombardér F-84 Thunderjet. * 26. září 1953 - V Praze byl otevřen 423 metrů dlouhý Letenský tunel. * 24. prosince 1953 - Při druhé největší české železniční nehodě u Šakvic zemřelo 103 lidí. * 28. ledna 1954 - V procesu s krajskými tajemníky byla na doživotí odsouzena Marie Švermová. * 15. června 1954 - Na X. sjezdu KSČ byl jejím generálním tajemníkem svolen Antonín Novotný. * 10. července 1954 - Při povodních měla Vltava v Praze průtok 2275 m³/s. * 12. prosince 1954 - Byla jmenována druhá vláda Viliama Širokého, která vládla do 11. července 1960. * 28. listopadu 1954 - Ve volbách Národního shromáždění bylo zvoleno 368 poslanců Národní fronty Čechů a Slováků, z nichž 262 byli komunisté. Proběhly také volby do Slovenské národní rady. * 23. června 1955 - V Praze začala první poválečná spartakiáda, které se účastnilo okolo 1,7 milionu cvičenců. * duben 1956 - Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů zazněl požadavek na uvolnění cenzury a Jaroslav Seifert se zastal uvězněných spisovatelů. * 28. října 1956 - V New Yorku začal vycházet český exilový časopis Svědectví. * 1. ledna 1957 - Byla stanovena hranice důchodového věku 60 let pro muže a 55 let pro ženy. * 28. dubna 1957 - Při železniční nehodě v Bylnici zemřelo 10 lidí. * 18. -21. června 1958 - V Praze za účasti 1 421 delegátů proběhl XI. sjezd KSČ. * 7. dubna 1959 - U Příbrami spadl meteorit, který byl poprvé na světě nalezen pomocí snímků z bolidových kamer.

Hlavy států a političtí lídři

Francie ** prezident: Vincent Auriol (1947-1954), René Coty (1954-1959), Charles de Gaulle (1959-1969) * Sovětský svaz ** Generální tajemník ÚV KSSS: Josif Vissarionovič Stalin (1922-1952), Nikita Sergejevič Chruščov (1953-1964) * Spojené království ** král: Jiří VI. +more (1936-1952), Alžběta II. (1952-2022) ** premiér: Clement Attlee (1945-1951), Winston Churchill (1951-1955), Anthony Eden (1955-1957), Harold Macmillan (1957-1963) * Spojené státy americké ** prezident: Harry S. Truman (1945-1953), Dwight D. Eisenhower (1953-1961) * Vatikán ** papež: Pius XII. (1939-1958), Jan XXIII. (1958-1963) * Československo ** prezident: Klement Gottwald (1948-1953), Antonín Zápotocký (1953-1957), Antonín Novotný (1957-1968) ** premiér: Antonín Zápotocký (1948-1953), Viliam Široký (1953-1963) * Spolková republika Německo ** prezident: Theodor Heuss (1949-1959), Heinrich Lübke (1959-1969) ** spolkový kancléř: Konrad Adenauer (1949-1963) * Německá demokratická republika ** prezident: Wilhelm Pieck (1949-1960) ** Generální tajemník SED: Walter Ulbricht (1950-1971) * Polsko ** prezident: Bolesław Bierut (1947-1952), Aleksander Zawadzki (1952-1964) ** premiér: Józef Cyrankiewicz (1947-1952), Bolesław Bierut (1952-1954), Józef Cyrankiewicz (1954-1970) * Rakousko ** prezident: Karl Renner (1945-1950), Theodor Körner (1951-1957), Adolf Schärf (1957-1965) ** spolkový kancléř: Leopold Figl (1945-1953), Julius Raab (1953-1961).