Cesko.wiki Italové v Česku
Author
Albert FloresItalové v Česku jsou italská menšina žijící v České republice. Jejich přítomnost v zemi je důsledkem historických událostí, jako je vznik Rakousko-Uherska a později rozpad tohoto státu. Italové se přistěhovali do Česka především za prací nebo z důvodů spojených se vzrůstajícím obchodem mezi dvěma zeměmi. Čeští Italové mají bohatou historii a kulturní dědictví. Od svého příchodu do Česka se postupně začali organizovat do různých spolků, které sloužily jako platforma pro zachování italské kultury a tradic. V období první republiky a za komunistického režimu byla italská menšina značně omezována a asimilační politikou se snažila zachovat si svou identitu. Po sametové revoluci se situace pro italskou menšinu v Česku výrazně zlepšila. Byl zaveden systém menšinového školství, který umožňuje italským dětem studovat ve svém mateřském jazyce. Rovněž byla vytvořena řada organizací a spolků, které se angažují v ochraně a podpoře italské kultury v Česku. Dnes se italská menšina v Česku podílí na různých oblastech společnosti, jako je vzdělávání, kultura, podnikání a politika. Čeští Italové si stále udržují svou italskou identitu a přispívají ke kulturnímu bohatství země.
Italové, ve starší češtině nazývaní také Vlaši, se v českých zemích v průběhu staletí vyskytovali v různém množství a intenzitě, nelze však hovořit přímo o migraci. Ve starší češtině se lze setkat s označením pro Italy Vlaši (adj. vlašský), například „Vlašský dvůr“ v Kutné Hoře a dalších označení jako vlašský salát, vlašský ořech. Etymologicky se jedná o společný základ příbuzný s výrazem Włochy (pomn.) - Itálie (adj. włoski - italský), užívaný v moderní polštině.
Historie
Emmy Italské. +more Ta byla zřejmě první italskou manželkou českého panovníka. Autor: François Séraphin Delpech, kolem roku 1820. Eleonora Gonzagová podporovala italské barokní umělce také v českých zemích. Jednou z prvních významných osobností italského původu v Čechách byla zřejmě česká kněžna Emma Italská (Emma Regina, asi 948-1006), třetí manželka českého knížete Boleslava III. a pátá kněžna na českém stolci. Údajně byla propagátorkou svatováclavského kultu v Evropě. Jejími rodiči byli italský král Lothar II. a jeho manželka Adéla Burgundská.
V průběhu středověku nebyla přítomnost Italů v Čechách a na Moravě natolik významná, aby bylo možné hovořit o skutečné imigraci. Ve druhé polovině 16. +more století však již v Praze existovala čilá italská enkláva, kterou tvořili především řemeslníci činní na stavbách a obchodníci, kteří se ve městě zde usadili s rodinami v době panování Rudolfa II. po roce 1583, kdy se Praha stala hlavním městem Svaté říše římské. Anna Marie Františka. Italští kupci obchodovali především s luxusním zbožím, v té době velmi žádaným u pražského císařského dvora. Nejpočetnější italskou skupinou byli ovšem architekti, stavební mistři i řemeslníci, jako kameníci či štukatéři, zaměstnaní ponejvíce u Pražského hradu a při výstavbě šlechtických sídel domácí šlechty, která vyhledávala renesanční umění přímo od Italů. Většina Italů usazených v hlavním městě, zejména pak v blízkosti Hradu na Malé Straně (Malostranské náměstí bylo tehdy známé jako „Vlašský plac“), pocházela především z oblasti lombardských jezer na území Milánského vévodství a Benátské republiky. Kromě okolí Pražského hradu Italové obývali také oblasti u Karlovy ulice na Starém Městě a Vlašskou ulici na Malé Straně.
V Praze usazení Vlaši založili Vlašskou kongregaci Nanebevzetí Panny Marie a zřídili malostranský Vlašský špitál, pozdější sirotčinec (nalezinec), dnes v objektu sídlí Italský kulturní institut. Kongregace existovala v letech 1573 až 1942 a během své působnosti hrála významnou roli v italské emigraci do střední a severní Evropy.
Významnou roli v českých dějinách hrály italské šlechtické rody, zejména v pobělohorské době, které sem přicházely jako součást katolického osídlení po konfiskacích a odchodu protestantů do exilu.
Významný podíl Italů byl i mezi ajznbonskými tovaryši, putujícími stavebními specialisty, kteří se v českých zemích podíleli na výstavbě železnic v 19. století, z italskojazyčné části tehdy rakouských Tyrol pocházel i inženýr Alois Negrelli.
První světová válka
+more_května_2015_odhalená_ke_100. _výročí_exodu_z_obcí_Valle_di_Ledro_a_Valle_di_Gresta'>Valle di Gresta. Po vyhlášení první světové války byli do českých měst a obcí v roce 1915 vysídlení Italové z obcí v horském údolí Valle di Ledro (od roku 2010 sloučené do obce Ledro) v provincii Trento na území Trentino-Alto Adige v Gardských horách. Do roku 1919 žili v Příbrami, Všeni, Milíně, Buštěhradě, Novém Kníně, Pticích, Chyňavě, Doksích. Někteří Italové jsou pohřbeni na místních hřbitovech a na památku jsou pořádána společná setkání. Mezi těmito městy a obcemi byla také 28. června 2008 podepsána dohoda o partnerství.
Současnost
Dle údajů z února 2018 žije v současné době v Česku přibližně 3200 osob italské národnosti. (Tento počet se může mírně lišit, neboť se jedná jen o osoby zaregistrované u Anagrafe degli italiani residenti all'estero (AIRE) Italského ministerstva zahraničí). +more Dle této statistiky celkem žije přibližně 5 milionů osob mimo Itálii.
Osobnosti
+more_Dionýs_byl_dvakrát_ženatý_-_poprvé_(1628)_s_Juditou_Mayerovou_z_Burkridenu_(asi_1610-1640),_podruhé_(1646)_s_Marií_Majorovou_z_Grosenau_(1621-1667). _Spolu_se_také_přestěhovali_se_do_domu_čp. _208/III_v_Nerudově_ulici_a_roku_1653_si_dali_v_ateliéru_Karel_Škréta|Karla_Škréty_vymalovat_rodinný_portrét_(Podobizna_řezače_drahokamů_Dionysia_Miseroniho_a_jeho_rodiny'>Rodina brusiče drahokamů). Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie na Starém Městě v Praze V českých zemích, zejména pak v Praze působila řada italských umělců někteří dočasně (Antonio Vivaldi), jiní trvale (Giacomo Casanova). Mnozí z nich se významně podíleli na výstavbě Prahy a dalších měst: * Antonio Abondio (1538-1591), italský medailér a ceroplastik u pražského dvora císaře Rudolfa II. * Alessandro Abondio (1570-1648) * Rodina Aichelových/Santiniových ** Antonín Aichel (17. století), zedník, stavitel ** Santin Aichel (1652-1702), kameník ** Jan Blažej Santini-Aichel (1677-1723), vynikající architekt ** František Jakub Santini-Aichel (1680-1709), kameník * Giovanni Battista Alliprandi (* asi 1665-1720) v Čechách působící architekt * Rodina Aostalliů ** Giovanni Battista Aostalli de Sala, v počeštělé podobě Jan Baptista Avostalis, (* kolem roku 1510-1575), italský architekt a stavitel vrcholné renesance ** Giovanni Maria Aostalli ** Ulrico Aostalli de Sala, v počeštělé podobě Oldřich Avostalis (1525 -1597), stavitel a architekt * Daniele Govoni, evropský šampion ve steacích SCA * Giuseppe Arcimboldo (1527-1593), manýristický malíř, působil ve vídeňského dvora a u pražského dvora Rudolfa II. * Jakub Auguston ml. (1668-1735), architekt * Jakub Baševi z Treuenburka (1570-1634), židovský obchodník a finančník z Verony * Rodina Benoniových ** Josef Benoni z Chrudimi (1823-1905), politik a novinář ** Karl Benoni (1848-1920), továrník a politik ** Bohumil Benoni (1862-1942), tenorista ** Josef Benoni z Lanškrouna, malíř, dramatik a spisovatel ** Štěpán Benoni (* 1984), herec * Carlo Giussepe Bossi (1737-1798), štukatér * Bernard Bolzano (1781-1848), matematik, filozof, estetik a kněz * Giulio Broggio (1628-1718), architekt * Antonio Octavio Broggio (1670-1742), architekt * Emanuele Ridi (* 1974), kuchař a televizní hvězda * MgA. Damiano Binetti Ph. D. (* 1968), dirigent * Luca Gualco (* 1966), klavírista a pedagog * Giovanni Paolo Campana SJ (1540-1592), italský jezuita působící v Čechách, na Moravě a v Polsku * Francesco Caratti (* mezi lety 1615/1620-1677), raně barokní architekt * Ferrante di Castello, císařský kloboučník Rudolfa II. (1601 povýšen do šlechtického stavu) * Jan Batista di Castello * Cosimo Castrucci (činný v letech 1576-1602), císařský řezač a brusič kamenů * Giovanni Castrucci (činný v Praze v letech 1598-1615) císařský řezač a brusič kamenů * Cosimo di Giovanni Castrucci (činný v Praze ještě roku 1619) císařský řezač a brusič kamenů * Antonio Ericer také Antonín Vlach (* před rokem 1540-po roce 1574), architekt působící v Čechách a na Moravě *Rodina Fassatiových ** Cav. Ludvík Fassati (1858-1933), český učitel, ředitel škol pražských a Vlašského sirotčince, předseda Italského spolku, čestný člen Musea království českého. ** Tomáš Fassati (* 1952), český vědec, vysokoškolský pedagog a manažer * Pietro Ferrabosco di Lagno (* kolem roku 1512-1599), italský malíř, stavitel a architekt, činný především v Rakousku a Uhrách, ale podílel se na několika stavbách v českých zemích * Giovanni Battista Ferro malíř u dvora Rudolfa II. * Emanuele Gadaleta (* 1975), violoncellista, ředitel Českého muzea hudby * Antonín Chittussi (1847-1891), malíř * Giulio Licinio (1527-1591) italský malíř krátce působící v Bratislavě a v Praze jako dvorní malíř Rudolfa II. * Ferdinand Lippich (1838-1913), matematik, rektor Univerzity Karlovy v Praze * Filiberto Lucchese (1606-1666), ve Vídni a na Moravě působící italský architekt, sochař a geometr * Rodina Luragů ** Carlo Lurago (1615-1684), italský barokní architekt a sochař ** Anselm Martin Lurago (asi 1701-1765), architekt a stavitel ** Francesco Lurago († po 1720), malostranský měšťan, patrně se podílel na stavbě Klementina ** Giovanni Antonio Lurago (1667-1727), snad stavěl Thunovský (Kolovratský) palác v Nerudově ulici ** Martin Lurago († 1683) novoměstský měšťan, stavěl klášter sv. Havla na Starém Městě v Praze * Baldassare Maggi (kolem roku 1550-1919 nebo 1629) * Heinrich Kaspar von Mattoni (1830-1910), podnikatel * Jan Merlian (1520-1593), architekt, stavitel a kameník působící v Plzni * Giovanni Pietro Tencalla (1629-1702), italsko-švýcarský architekt ve službách olomouckých biskupů * Santino de Bossi (kolem roku 1620-1673), kameník a stavitel * Giovanni Battista Maderna (1653-1722), architekt * Missironové z Lisonu (též Miseroniové, později von Misseron) ** Oktavián Miseroni (1567-1624), císařský dvorní brusič drahokamů Rudolfa II. ** Alexandr Miseroni (1562-1648) ** Jan Ambrož Miseroni († po 1612), císařský dvorní brusič drahokamů Rudolfa II. ** Karel Jan Ambrož Miseroni, státní úředník ** František Miseroni, státní úředník ** Jeroným Miseroni († 1654), c. k. tajemník ** Aurelius Miseroni († po 1612) ** Dionysio Miseroni († 1684) ** Ferdinand Eusebius Miseroni, správce královské klenotnice *Donát Theodor Morazzi (1706-1759), architekt a stavitel * Giovanni Domenico Orsi, někdy také de Orsini (1634-1679), architekt a stavitel (v Praze působil již jeho otec Giovanni Battista Orsi) * Nicolò Pacassi, německy Nikolaus Franz Leonhard von Pacassi (1716-1790), rakouský barokní architekt působil také na Pražském hradě (upravil celé II. nádvoří) * Rodina Palliaridových ** Jan Petr Palliardi (1645-1732, Praha), sochař a štukatér ** Michal Ignác Palliardi (1702-1751), architekt a štukatér ** Antonín Fidelis Palliardi (1724-1810), stavitel, syn Michala Ignáce Palliardiho ** Ignác Palliardi ml. (1733-1791), architekt, syn Michala Ignáce Palliardiho ** Ignác Jan Nepomuk Palliardi (1737-1824, Praha), architekt a stavitel na Malé Straně ** Jan Palliardi (1744-1810, Praha), stavitel. ** Ignác Alois Palliardi (1765-1806, Praha), dvorní stavitel * Domenico Pozzo (činný 1561-1570), malíř interiérů Pražského hradu * Giovanni Battista Quadri (16. století), italský manýristický sochař, působil u pražského dvora císaře Rudolfa II. * Martino Rota, také Martin Rota Kolunić, (1520-1583), rytec u dvora Maxmiliána II. a Rudolfa II. * Marie Terezie Savojská, hraběnka z Carignana (1694-1772), česká šlechtična, pravnučka knížete Karla I. z Lichtenštejna * Paolo della Stella (-1552), renesanční sochař, architekt a stavitel * Rodina Stradových ** Jacopo Strada (také de Strada; 1507-1588), historik, zlatník a numismatik, sběratel starožitností, správce Rudolfových sbírek v Praze ** Kateřina Stradová (Anna Maria de Strada; 1579-1629), milenka Rudolfa II. ** Ottavio Strada (1550-1610), správce uměleckých sbírek Rudolfa II. * Petr Strozzi, český šlechtic a generál * Giovanni Francesco Terzio (1523-1591), dvorní malíř císařů Ferdinanda I. a Maxmiliána II. , výzdoba Pražského hradu a chrámu sv. Víta * Rod Toskánských ** Anna Marie Františka Toskánská (1672-1741), velkovévodkyně toskánská ** Gian Gastone Medicejský (1671-1737), poslední vévoda toskánský, s manželkou Annou Marií Františkou pobýval v Čechách a měl snahu naučit se jazyk.
Italské šlechtické rody v českých zemích
V českých zemích se usadilo a zdomácnělo také množství původně italských šlechtických rodů. Mimo jiné to byli: * Belcrediové * Carrettové (Carretto-Millesimové) * Castropolové * Cavrianiové * Clary-Aldringenové * Collaltové * Colloredové * Estenští (Rakouští-Este) * Gallasové * Gonzagové, v osobě české královny Eleonory * Magnisové * Menhardovci/Mainardini, z tohoto rodu pocházel český král Jindřich Korutanský * Millesimové * Orsini-Rosenbergové (jedna z větví Menhardovců) * Pallaviciniové * Piccolominiové * Strozziové * Thunové (Thun-Hohenštejnové) * Toskánští vévodové * česká linie Thurn-Taxisů (Thurn-Taxisové)