Plzeň

Plzeň (v němčině a dalších jazycích Pilsen) je statutární město na západě Čech a metropole Plzeňského kraje. Leží na soutoku řek Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava, z nichž vzniká řeka Berounka. Žije zde obyvatel a je tak čtvrtým největším městem v Česku. V plzeňské aglomeraci žije přes 300 tisíc obyvatel, více než 50 % obyvatel Plzeňského kraje.

Plzeň je známá jako průmyslové a pivovarnické město. Společnost Škoda Transportation a další firmy pokračují v tradici strojírenského podniku Škoda, na druhé straně krajské metropole se pak vaří piva Prazdroj a Gambrinus. +more Spodně kvašený světlý ležák se označuje jako pivo plzeňského typu, celosvětově pak jako Pilsner nebo Pils, podle německého jména města Pilsen. Plzeň má i podstatný kulturní význam. Nacházejí se tu početné kulturní domy a divadla. Ve městě sídlí také biskupství plzeňské diecéze. Vysoké školství zastupují Západočeská univerzita a Lékařská fakulta Univerzity Karlovy. V roce 2015 byla Plzeň (společně s belgickým Monsem) Evropským hlavním městem kultury. Současné historické jádro města má pravidelnou síť ulic s obdélníkovým náměstím Republiky uprostřed (139 × 193 m), jemuž vévodí katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží v Česku.

Název

Nově založené královské středověké město bylo původně nazváno Nová Plzeň. Název byl převzat od staršího hradiště s aglomerací v jeho podhradí, které se nyní nazývají Hůrka a Starý Plzenec. +more Název Plzeň je pro ně doloženo již v 10. století v latinském přepisu Pilisin a Plizen. Jeho původ není jistý. Podle jedné teorie pochází z osobního jména (ovšem jinak nedoloženého) a znamenalo „Plznův hrad“ (hradiště), další teorie předpokládá souvislost s ruským slovem opoľzeň a význam „půdní sesuv“, „sesunutá hora“ s odkazem na charakter terénu.

Historie

Středověk

První zmínky o Plzni (dnešním Starém Plzenci) pocházejí z roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. +more porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem. Do nynější polohy (v jižním sousedství tehdejší vsi Malice) přenesl město pod názvem Nová Plzeň král Václav II. roku 1295 jako důležitou obchodní křižovatku západních Čech na cestě z Prahy do Bavorska. Vyřešila se tím dodávka vody, neboť místo leželo na soutoku řek Mže a Radbuzy.

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest a hlavně na trase z německých zemí do Prahy se brzy Plzeň stala třetím největším a nejdůležitějším městem po Praze a Kutné Hoře. V této době byly také vystavěny kostel sv. +more Bartoloměje ve středu náměstí, františkánský klášter na jihovýchodě při hradbách, nedochovaný dominikánský klášter na severozápadě, špitální kostel sv. Maří Magdalény z roku 1320.

Na samém počátku husitských válek měli husité díky radikálnímu knězi Václavu Korandovi ve městě velký vliv. Roku 1420 ale musel Koranda s Janem Žižkou odejít do Tábora a Plzeň se stala baštou katolické strany. +more Třikrát byla neúspěšně obléhána, nejprve Janem Žižkou a poté dvakrát Prokopem Holým, a podílela se na odporu proti Jiřímu z Poděbrad. Od roku 1467 sídlila v Plzni pražská kapitula, která byla v letech 1431-1561 nejvyšším orgánem římsko-katolické církve v Čechách. Administrátor arcibiskupství v té době byl Hilarius Litoměřický, který kromě spisů polemizujících s kališníky sepsal i latinskou Historii města Plzně. Plzeň je také kolébkou českého knihtisku, nejstarším tiskem je zřejmě Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, ač dříve za něj byla považována kniha Kronika trojánská už z roku 1468. Nejstarší tiskárna fungovala na rohu dnešních ulic Smetanova a Bezručova do roku 1533.

Raný novověk

Dobytí Plzně roku 1618 +morejpg|náhled|vlevo|Plzeň_na_Veduta|vedutě_Václav_Hollar'>Václava Hollara z poloviny 17. století Počátkem 16. století bylo město výrazně poškozeno požáry, zejména roku 1507, kdy shořely dvě třetiny města. Loupeživý rytíř Bavůrek ze Švamberka byl popraven na plzeňském náměstí, což vzbudilo řadu protestů. Na devět měsíců na přelomu let 1599 a 1600 (od září až do června) se stala Plzeň hlavním městem Svaté říše římské, když sem císař Rudolf II. uprchl před morovou epidemií. Sídlil v tzv. Císařském domě vedle dnešní budovy plzeňské radnice.

Roku 1618 byla Plzeň poprvé dobyta, a to vojskem českých stavů pod velením Petra Arnošta II. +more Mansfelda. Během třicetileté války hospodářství i kultura upadaly. Švédská obléhání v letech 1637 i 1648 byla neúspěšná. Dne 8. ledna 1683 byl v Plzni dekretem Leopolda I. založen 35. pěší pluk. V roce 1695 byl v Plzni popraven Jan Sladký Kozina, vůdce chodského povstání proti vrchnosti.

Roku 1799, v dobách napoleonských válek, prošla městem ruská vojska. Ve dnech 16. +more-18. prosince zde pobýval maršál Alexandr Vasiljevič Suvorov.

Průmyslový rozvoj

+morejpg|náhled|Veduta_Plzně,_Jan_Antonín_Venuto'>Johann Venuto, 1816 V 19. století nechal purkmistr Martin Kopecký (1828-1850) zbourat hradby a na jejich místě vybudovat kolem starého města sady, dnes známé jako Sady Pětatřicátníků, Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy, Křižíkovy a 5. května. V roce 1832 pak vzniklo první kamenné divadlo. Roku 1839 bylo rozhodnuto o založení Měšťanského pivovaru (Bürgerliches Brauhaus, později Prazdroj) a 5. října 1842 v něm bavorský sládek Josef Groll uvařil první várku piva. V roce 1859 založil v Plzni hrabě Valdštejn pobočku svých sléváren a strojíren. Továrna, kterou v roce 1869 odkoupil její vrchní inženýr Emil Škoda, se stala základem budoucích Škodových závodů. V roce 1869 byl založen První plzeňský akciový pivovar v Plzni (později Gambrinus). V roce 1882 zde získal František Křižík patent na svůj vynález obloukové lampy a v dalších letech v Plzni realizoval zakázky na modernizaci veřejného osvětlení a na vybudování pouliční elektrické dráhy (zprovozněna 1899). Na konci 19. století se Plzeň stala kolébkou české secese.

Městský pivovar, pohlednice z roku 1910 Už od poloviny 19. +more století byla Plzeň druhým největším městem v Čechách a třetím v rámci všech českých zemí, ke konci 20. století už ale byla čtvrtým v Česku, když byla předstižena Ostravou. Jako západočeská metropole nicméně prosperovala díky rozvoji strojírenských a dalších průmyslových závodů. Během meziválečného období došlo k rozšiřování města, roku 1924 byly připojeny obce Doubravka, Doudlevce, Lobzy a Skvrňany a vznikla tak „Velká Plzeň“, jejíž počet obyvatel překročil stotisícovou hranici (do té doby se vlastní Plzeň členila na Vnitřní Město, východní Pražské Předměstí, jižní Říšské Předměstí a severní Saské Předměstí). Starostou města byl v letech 1919-1938 Luděk Pik. Na náměstí T. G. Masaryka byl vybudován památník Národního osvobození s dominující bronzovou sochou T. G. Masaryka, který byl slavnostně odhalen 28. října 1928, jako dík prezidentovi za založení a desetileté fungování republiky.

Druhá světová válka

V roce 1938 Československá republika odstoupila svá pohraniční území Německu. Většinově česká Plzeň sice zůstala na území republiky, stala se však městem na samotné hranici a byla ze tří stran obklopena Německem. +more Obce severozápadním a jihozápadním směrem již patřily k Říši, stejně jako dnešní městské části Plzeň-Litice a Plzeň-Lhota. Vládním nařízením byla Plzeň k 1. květnu 1942 rozšířena o obce Bolevec, Božkov, Bukovec, Černice, Hradiště, Koterov, Radobyčice, Újezd a o územní zbytky obce Litic (obec začleněna do Říše) a stala se statutárním městem se 130 tisíci obyvateli. Škodovy závody byly v této době významnou zbrojovkou zásobující německou armádu. I přesto Plzeň delší dobu unikala bombardování, k prvnímu velkému náletu došlo až 20. prosince 1944, při něm byl ovšem nejvíce zdemolován pivovarský komplex, zejména Prazdroj (18 mrtvých). Škodovy závody byly bombardováním významně poškozeny teprve na samém sklonku války, náletem 25. dubna 1945, kdy Spojenci před náletem varovali prostřednictvím stanice BBC, aby minimalizovali civilní oběti. Celkem bylo za celou dobu války náletů jedenáct, vyžádaly si 926 obětí. Útoky způsobily citelné zásahy nacistům, došlo ale i na omyly, jejichž civilní oběti se staly vděčným soustem propagandy - té nacistické, i pozdější komunistické.

Poválečná éra

Pomník osvobození americkou armádou na začátku Americké ulice Plzeň byla osvobozena americkými jednotkami vedenými +more_Patton'>generálem Pattonem 6. května 1945. Podle americko-sovětské dohody Patton už nesměl pokračovat dále. Dnes na osvobození Plzně upomíná Patton Memorial Pilsen - Památník americké armády 1945 provedený jako stálé muzeum. Po únoru 1948 při oslavách výročí konce války nepadalo o Američanech v Plzni ani slovo.

Dne 1. června 1953 došlo v Plzni k prvním protikomunistickým masovým nepokojům v souvislosti s tehdy probíhající měnovou reformou se střelbou do demonstrujících. +more Odvetou komunistického režimu bylo kromě represí proti demonstrantům, převážně dělníkům Škodovky, také zbourání Masarykova pomníku, symbolu nežádoucí demokracie. Jednalo se o první lidový protest v celém sovětském bloku.

Doubravka Na konci 50. +more let se začalo s masivním rozvojem bytové výstavby v podobě budování sídlišť. První rozsáhlý areál vznikl na Slovanech, následovala v roce 1961 Doubravka a roku 1968 pak Bory. Dne 20. ledna 1969 se na náměstí T. G. Masaryka upálil na protest proti sovětské okupaci mladý pivovarský dělník Josef Hlavatý. Výstavba se v 70. a 80. letech přesunula na sever, budovala se rozsáhlá sídliště v oblasti Bolevce a Lochotína, těsně před sametovou revolucí se výstavba přesouvala postupně směrem na západ k oblasti Vinice. Díky tomuto rychlému rozvoji překročilo město roku 1972 hranici 150 tisíc obyvatel. O čtyři roky později pak byly připojeny i obce Černice, Radobyčice, Koterov, Červený Hrádek, Křimice a Radčice a Plzeň získala hranice, jaké měla do roku 2002.

V 90. letech byla k Plzni postavena i dálnice D5, která spojila Prahu s bývalým Západním Německem. +more Dokončení této důležité dopravní tepny, která částečně vyřešila tehdy katastrofální dopravní situaci v Plzni, se však kvůli komplikacím protáhlo až do prvního desetiletí 21. století.

Evropské hlavní město kultury 2015

DEPO2015 V září 2010 vyhlásili zástupci mezinárodní poroty v Praze město Plzeň za vítěze soutěže o titul Evropské hlavní město kultury roku 2015. +more Ve finále dostala Plzeň přednost před Ostravou. V rámci projektu bylo vybudováno Nové divadlo a ve Štruncových sadech v okolí fotbalového stadiónu vzniklo sportovně-relaxační centrum. Na Světovaru měl v areálu bývalého pivovaru vzniknout komplex budov s ateliéry a byty pro umělce, tento projekt byl ale koncem roku 2014 zrušen. Jeho místo zaujalo bývalé depo dopravních podniků, nově DEPO2015. Z něj vznikla tzv. kreativní zóna. V DEPO2015 se pořádají koncerty, výstavy, přednášky, konference. Jeho součástí je otevřená díla Makerspace DEPO2015, otevřená kancelář Coworking, vzdělávací program pro kreativní průmysly, program umělců na rezidenci Open A. i. R. či komunitní zahrada. V roce 2015 se zde uskutečnil také festival Rock for People Europe, o dva měsíce později tu končilo divadelní představení Obří loutky v Plzni, které podle organizátorů vidělo 100 tisíc lidí.

Koncem dubna 2014 získal projekt Cenu Meliny Mercouri, kterou doporučuje monitorovací a poradní výbor pro Evropská hlavní města kultury. Podmínkou bylo naplnění předem daných kritérií připravenosti. +more Plzeň 2015 tak pro svůj projekt získala dotaci 1,5 milionu eur.

Podle organizace Plzeň-Turismus navštívilo město za „kulturní“ rok 2015 necelých 3,4 milionu návštěvníků. Z toho více než 2,8 milionu bylo jednodenních. +more Přibližně 540 tisíc turistů zde strávilo minimálně jednu noc. Čtvrtinu jednodenních návštěvníků tvořili hosté ze zahraničí, z nichž celá polovina přijela z Německa. Čísla ukázala analýza signálních dat mobilních operátorů.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Plzně byl díky rostoucímu průmyslu od poloviny 19. století poměrně výrazný. +more Největšího počtu, 175 229 obyvatel, dosáhla v roce 1986. Od té doby ale vlivem suburbanizace jejich počet stále pomalu klesal, až po roce 2005 došlo k obratu a např. k roku 2016 měla Plzeň 169 858 obyvatel. Do města také dojíždí necelých 40 tisíc lidí za prací i za studiem. Plzeňská aglomerace má rozlohu 1323 km², tvoří ji celkem 108 obcí a k roku 2019 v ní žilo 308 707 obyvatel.

Složení obyvatelstva

Podle sčítání 1921 zde žilo v 3 284 domech 88 416 obyvatel, z nichž bylo 43 057 žen. 79 166 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 6 757 k německé a 701 k židovské. +more Žilo zde 52 514 římských katolíků, 5 763 evangelíků, 4 427 příslušníků Církve československé husitské a 3 094 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 6 451 domech 114 704 obyvatel. 105 731 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 6 782 k německé. Žilo zde 61 344 římských katolíků, 10 891 evangelíků, 6 803 příslušníků Církve československé husitské a 2 773 židů.

V současné době (rok 2017) se většina obyvatel, a to přesně 119 tisíc obyvatel, hlásí k české národnosti. Nejpočetnějšími menšinami jsou slovenská (3 086), ukrajinská (2 080) a vietnamská (965).

Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Plzeň roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Plzeň roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 554791 Plzeň, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Plzeň roku 2011.

Obecní správa a politika

Územní členění

Městské obvody a katastrální území Plzně Současnou rozlohu má Plzeň od 1. +more ledna 2003, kdy se k ní připojily do té doby samostatné obce Lhota a Malesice, které se zároveň staly novými městskými obvody. Od té doby město Plzeň sestává z deseti městských obvodů, největší z nich jsou obvody 1 až 4, které se skládají z několika původních městských čtvrtí.

# Plzeň 1: katastrální území Bolevec a část katastrálního území Plzeň # Plzeň 2-Slovany: katastrální území Božkov, Bručná, Hradiště u Plzně, Koterov a část katastrálního území Plzeň # Plzeň 3: katastrální území Doudlevce, Radobyčice, Skvrňany, Valcha a část katastrálního území Plzeň # Plzeň 4: katastrální území Bukovec, Červený Hrádek u Plzně, Doubravka, Lobzy, Plzeň 4 a Újezd # Plzeň 5-Křimice: větší část katastrálního území Křimice a malá část katastrálního území Radčice u Plzně # Plzeň 6-Litice: katastrální území Litice u Plzně # Plzeň 7-Radčice: větší část katastrálního území Radčice u Plzně a malá část katastrálního území Křimice # Plzeň 8-Černice: katastrální území Černice # Plzeň 9-Malesice: katastrální území Malesice a Dolní Vlkýš # Plzeň 10-Lhota: katastrální území Lhota u Dobřan

Devět městských obvodů při volbách do Senátu tvoří volební obvod č. +more 9, jen obvod Plzeň 2-Slovany spolu s dalšími obcemi spadá do volebního obvodu č. 7. Soudní obvod Okresního soudu Plzeň-město zahrnuje pouze Plzeň, ačkoli okres Plzeň-město zahrnuje i další obce.

Instituce

Plzeň je centrem Plzeňského kraje, proto zde kromě různých krajských institucí sídlí především hejtman s krajskou radou, zastupitelstvo kraje i krajský úřad. Soudnictví zde zastupují hned tři okresní soudy, Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever, jejichž odvolacím soudem je Krajský soud v Plzni, všechny s příslušnými státními zastupitelstvími. +more Pro celý obvod krajského soudu, který stále ještě zahrnuje celý původní Západočeský kraj, je zde zřízena notářská komora. Působí zde dále krajské a městské ředitelství Policie České republiky i vlastní městská policie. Ve městě je věznice Bory.

Ve městě sídlí biskup římskokatolické diecéze, Plzeň je též sídlem biskupa diecéze Církve československé husitské a západočeského seniorátu Českobratrské církve evangelické. Lékařskou péči o obyvatele nejen Plzně, ale i jejího širokého okolí zajišťuje především Fakultní nemocnice Plzeň, která má pracoviště na Borech a v Lochotíně. +more V Plzni se dále např. nachází Zoologická a botanická zahrada města Plzně nebo Arboretum Sofronka.

Vedení města Plzně

Samotné statutární město je řízeno magistrátem, občané města každé čtyři roky volí 47členné zastupitelstvo města, z něhož poté vychází rada města a primátor. Také každý z deseti městských obvodů má vlastní zastupitelstvo, radu a místního starostu.

Současným primátorem je Pavel Šindelář a radniční koalici tvoří ODS, ANO, TOP 09 a ČSSD.

Doprava

Hlavní nádraží +morejpg|náhled'>Plzeňská tramvaj Mapa plzeňského uzlu.

Silniční

Plzeň je důležitou dopravní křižovatkou. Hlavní význam má dnes dálnice D5 mezi Prahou a Norimberkem s dálničním obchvatem Plzně, další důležité silnice vedou do Písku, do Karlových Varů a Klatov

Železniční uzel

Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na Prahu (trať 170), České Budějovice (trať 190), Klatovy (trať 183), Domažlice (trať 180), Cheb (trať 178) a Žatec (trať 160). Trať Praha-Plzeň-Cheb je součástí budovaného III. +more železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na území města se nachází též železniční stanice Plzeň-Křimice, Plzeň-Orlík, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Jižní Předměstí, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Slovany, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha.

Městská

Samozřejmostí je i hustá síť městské hromadné dopravy s tramvajemi, trolejbusy a autobusy. Tramvajovou dopravu zajišťují tři linky. +more Linka č. 1 spojuje Bolevec a Slovany, linka č. 2 Světovar a Skvrňany a nejvytíženější linka č. 4 Košutku a kampus Západočeské univerzity na Borských polích. Trolejbusová doprava v Plzni doplňuje síť tramvají. V provozu je celkem 9 trolejbusových linek. Městské autobusy zajišťují hlavně spojení velmi vzdálených částí města a jako příměstské spoje zajíždí i do některých obcí mimo město.

Letecká

Veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště Plzeň-Líně se nachází 11 km jihozápadně od Plzně v obci Líně.

Geografie

Větší města v okolí Plzně:

Společnost

Školství

Fakulta právnická Západočeské univerzity v sadech Pětatřicátníků +morejpg|náhled'>Nové technologie - výzkumné centrum Západočeské univerzity Plzeň je krajské město s více než 170 tisíci obyvateli, čemuž odpovídá i množství středních, vyšších odborných a vysokých škol, za nimiž se sem sjíždějí studenti z celého kraje i dalších míst Česka.

Základní školství

V Plzni se nachází celkově 40 základních škol. Mají různé zřizovatele a zaměření.

Střední školství

+morejpg|náhled'>Gymnázium Plzeň, Mikulášské náměstí V Plzni se nachází řada středních odborných škol a učilišť, jakož i 6 gymnázií: * Veřejné školy ** Gymnázium Plzeň (Mikulášské gymnázium) ([url=http://www. mikulasske. cz/]web[/url]) ** Masarykovo gymnázium ([url=http://www. mgplzen. cz/]web[/url]) ** Gymnázium Luďka Pika ([url=http://www. gop. pilsedu. cz/]web[/url]) ** Sportovní gymnázium ([url=http://www. sgpilsen. cz/]web[/url]) ** SOŠ obchodu, užitého umění a designu ([url=http://www. nerudovka. cz/]web[/url]) ** Integrovaná střední škola živnostenská ([url=http://www. issziv. cz/]web[/url]) ** Odborná škola výroby a služeb ([url=https://web. archive. org/web/20150316053701/http://www. inter. osvsplzen. cz/sunlight/index. php]web[/url]) ** Střední škola informatiky a finančních služeb ([url=https://infis. cz/]web[/url]) ** SOU elektrotechnické ([url=http://www. souepl. cz/]web[/url]) ** Konzervatoř Plzeň ([url=http://www. konzervatorplzen. cz/]web[/url]) ** Obchodní akademie Plzeň ([url=https://oaplzen. cz]web[/url]) ** Hotelová škola Plzeň ([url=http://www. hsplzen. cz/]web[/url]) ** SOU stavební ([url=http://www. souplzen. cz/]web[/url]) ** SPŠ elektrotechnická ([url=http://www. spseplzen. cz]web[/url] ) ** SPŠ stavební ([url=http://www. spsstav. cz/]web[/url]) ** SPŠ dopravní ([url=http://www. dopskopl. cz/]web[/url]) ** SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara ([url=http://www. spstrplz. cz/]web[/url]) * Církevní škola ** Církevní gymnázium ([url=http://www. cirkevni-gymnazium. cz/]web[/url]) * Soukromé školy ** Gymnázium Františka Křižíka ([url=http://www. krizik. eu/]web[/url]) ** Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček ([url=http://www. zamecek. cz/]web[/url]) ** Plzeňská obchodní akademie ([url=http://poaplzen. cz/]web[/url]) ** Hotelová škola Plzeň - Akademie hotelnictví a cestovního ruchu ([url=http://www. hotelova-skola-plzen. cz/]web[/url]) ** Bezpečnostně právní akademie Plzeň ([url=http://www. bezpecnostnepravniskola. cz/]web[/url]) ** Sportovní a podnikatelská střední škola ([url=http://www. sapss-plzen. cz/]web[/url]).

Vyšší odborné školství

VOŠ a SPŠ elektrotechnická ([url=http://www. spseplzen. +morecz/]web[/url] ) * Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická ([url=https://www. zdravka-plzen. cz/]web[/url]) * Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studií, s. r. o ([url=http://www. vosplzen. cz/]web[/url]).

Vysoké školství

Západočeská univerzita v Plzni ([url=http://www. zcu. +morecz/]web[/url]) * Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy ([url=http://www. lfp. cuni. cz/]web[/url]) * Metropolitní univerzita Praha ([url=http://www. mup. cz/]web[/url]).

Kultura

Divadla

Velké divadlo Zprávy o prvních divadelních představeních v Plzni, v němčině, pocházejí z přelomu 18. +more a 19. století. První představení v češtině je doloženo roku 1818. První divadlo zahájilo provoz roku 1832.

Největším a nejvýznamnějším divadlem v Plzni je městské Divadlo Josefa Kajetána Tyla. Divadlo je tvořeno pěti uměleckými soubory - opera, činohra, muzikál, balet a orchestr. +more Má dvě stálé scény: Velké divadlo v reprezentativní novorenesanční budově z let 1897-1902 a Nové divadlo v moderní budově dostavěné roku 2014.

V Plzni má velkou tradici loutkové divadlo, působili zde známí loutkáři Gustav Nosek, Josef Skupa a Jiří Trnka. Právě zde vznikly loutky Spejbla a Hurvínka. +more Na tuto tradici dnes v Plzni navazuje Divadlo Alfa.

Nové divadlo K menším divadlům a alternativě plzeňské divadelní kultury patří Divadlo Dialog s dvanácti soubory. +more Komorní scénou je Divadélko JoNáš v Měšťanské besedě. Jedním z nejstarších souborů je amatérský Divadelní spolek Jezírko.

Kina

V dobách komunismu měla téměř každá plzeňská část svoje kino, další kina pak působila v centru - například kino Hvězda v Pražské ulici, kino Moskva (později Elektra) na Americké třídě, kino Eden v Rejskově ulici za hlavním vlakovým nádražím, kino Mír na Lochotíně či kino Leningrad v Doubravce. Všechna tato kina ale po sametové revoluci roku 1989 dříve či později zanikla.

V současnosti mají filmoví diváci v Plzni k dispozici dvě multikina, Cinema City v obchodním centru Plaza v prostorách bývalého výstaviště a Cinestar v obchodním centru Olympia u výpadovky na Nepomuk. Pravidelná představení se také konají v Kině Beseda působícím v historické budově Měšťanské besedy. +more V letních měsících jsou pořádána představení v lochotínském amfiteátru.

Rozhlas a televize

Ve městě sídlí Český rozhlas Plzeň, regionální studio Českého rozhlasu, a to v památkové chráněné budově na náměstí Míru, která byla speciálně pro potřeby rozhlasového vysílání postavena v 50. letech 20. +more století. V září 2019 ve městě zřídila své regionální studio Česká televize.

Muzea

Západočeské muzeum V Kopeckého sadech sídlí Západočeské muzeum v Plzni. +more V hlavní budově v novorenesančním stylu z let 1896-1899 lze navštívit zejména expozici městské zbrojnice, míšeňského porcelánu a výstavy přibližující historii regionu. Pobočkami jsou Národopisné muzeum Plzeňska, Muzeum církevního umění plzeňské diecéze ve františkánském klášteře a Muzeum loutek. Plzeňský Prazdroj provozuje vlastní Pivovarské muzeum, ze kterého je možné vstoupit i do prohlídkového okruhu plzeňského historického podzemí. Osvobození Plzně americkou armádou v roce 1945 je věnováno muzeum Patton Memorial Pilsen. Tematické expozice věnované vědě a technice nabízí Techmania Science Center v zrekonstruovaných historických budovách v areálu Škody. V nově opravené Staré synagoze je stálá expozice „Židovské tradice a zvyky“.

Galerie

Ve městě sídlí Západočeská galerie v Plzni, Galerie města Plzně a univerzitní Galerie Ladislava Sutnara.

Knihovny

V roce 1876 byla založena Knihovna města Plzně, která má dnes kromě ústřední budovy 9 knihoven s celotýdenním provozem a 12 malých poboček. V Plzni sídlí Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. +more Mezi další knihovny patří Univerzitní knihovna Západočeské univerzity a knihovna Západočeského muzea v Plzni.

Významné kulturní akce

+more2'>Stadion města Plzně (Doosan Arena), domácí stadion FC Viktoria Plzeň * Smetanovské dny - festival klasické hudby spojený s pořádáním koncertů, divadelních představení, výstav a sympózií; obvyklým termínem konání je březen * Finále Plzeň - filmový festival českých filmů, koná se obvykle koncem dubna * Plzeňský Majáles - studentské oslavy, tradičně pořádané koncem dubna * Metalfest Open Air - mezinárodní metalový festival konající se v lochotínském amfiteátru každoročně na přelomu května a června * Slavnosti svobody - slavnosti osvobození Plzně americkou armádou (v roce 1945), konané začátkem května; tradiční součástí slavností je konvoj historických vojenských vozidel (Convoy of Liberty) s účastí amerických a belgických válečných veteránů * Skupova Plzeň - festival loutkového divadla, koná se v červnu * Mezinárodní festival Divadlo - mezinárodní divadelní festival, koná se v září * Pilsner Fest - slavnosti plzeňského piva a pivovarnictví, konají se v říjnu * Jazz bez hranic - mezinárodní festival jazzu, koná se v listopadu.

Sport

Fotbalový klub FC Viktoria Plzeň je několikanásobným mistrem České republiky. Hokejový klub HC Škoda Plzeň hraje nejvyšší hokejovou soutěž. +more Futsalový klub SK Interobal Plzeň hraje 1. futsalovou ligu. Nejvyšší soutěže v házené se účastní házenkářský klub Talent Plzeň a v druhé nejvyšší basketbalové soutěži hraje BK Lokomotiva Plzeň. V 1. florbalové lize mužů působí tým FbC Plzeň a v 1. lize žen tým FBŠ Slavia Plzeň. Roku 1959 byl uveden do provozu cyklistický klopený ovál na Slovanech, atletický klub AK Škoda Plzeň má k dispozici atletický stadion ve Skvrňanech a sportovní střelci klubu SSK Dukla Plzeň trénují a závodí na armádní střelnici v Lobzích.

Pamětihodnosti

Františkánský klášter Historické jádro města a okolní ulice jsou dnes chráněny jako městská památková rezervace. +more Na území města je ještě několik vesnických památkových rezervací a také městských a vesnických památkových zón.

Dominantou města je gotická katedrála svatého Bartoloměje, budovaná od 14. století. +more Její 102 metrů vysoká věž je nejvyšší kostelní věží v Česku a na její vyhlídku ve výšce 62 metrů vede 301 schodů. Původně farní kostel je katedrálou od roku 1993, kdy bylo v Plzni zřízeno biskupství. Další významné církevní památky jsou bývalý františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie a barokní budova kláštera dominikánek s kostelem sv. Anny z let 1711-1714, přestavěná 1805-1807 na školu, kde je dnes umístěna Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje. Nad městskou zástavbou také ční věže kostela svatého Jana Nepomuckého na Jižním Předměstí, k nejstarším kostelům v Čechách pak patří kostel sv. Jiří na soutoku Úslavy a Berounky v Plzni-Doubravce.

Velká synagoga Před druhou světovou válkou v Plzni žila početná židovská komunita. +more Nepřehlédnutelná je Velká synagoga, která je druhou největší synagogou v Evropě. Mezi další památky židovské kultury patří Stará synagoga s pozůstatky pomocné synagogy nebo Nový židovský hřbitov s památníkem obětem holocaustu.

Domy a mariánský sloup na náměstí Republiky V Plzni se dochoval cenný soubor měšťanských domů. +more Ozdobou centrálního náměstí Republiky je renesanční plzeňská radnice ze 16. století, na náměstí se kromě katedrály nachází také třeba biskupská rezidence nebo mariánský sloup a tři novodobé kašny. Mezi významné památky dále patří Měšťanská beseda, budova Velkého divadla, masné krámy, v nichž sídlí Západočeská galerie, nebo plzeňské historické podzemí. Nachází se zde také řada domů zdobených freskami a sgrafity malíře Mikoláše Alše, např. U Bílého jednorožce nebo U Červeného srdce. Známé jsou též bytové interiéry od architekta Adolfa Loose, zajímavým dokladem moderního rozvoje města je i tzv. Mrakodrap. Hodnotná vesnická architektura se dochovala např. v Božkově, Koterově, Černicích nebo Radobyčicích.

Mezi významné technické památky na území Plzně patří například Tyršův most - první zcela svařovaný obloukový most v Česku, vodárenská věž v Pražské ulici se zbytky původního zařízení nebo zbytky opevnění po obvodu historického jádra. Unikátní technickou památkou je též Kolomazná pec v lese v katastrálním území Bolevec. +more Jedná se o jednu z nejzachovalejších pecí tohoto druhu ve střední Evropě.

V Plzni se nachází několik památných stromů a menších chráněných území: duby u Velkého rybníka, Koterovská lípa, Körnerův dub, lípy u Mže, smrk - Troják v Lánech a alej Kilometrovka. Významnou památkou je pozdně středověká bolevecká rybniční soustava na severním okraji města. +more Známý je též Památník obětem zla, resp. meditační zahrada v Plzni-Doudlevcích.

Osobnosti

Rodáci

Oskar Baum (1883-1941), spisovatel a hudební kritik * Jaroslav Beneš (* 1946), fotograf * Josef kardinál Beran (1888-1969), arcibiskup pražský * Hugo Boettinger (1880-1934), malíř * Blanka Bohdanová (1930-2021), herečka * Felix le Breux (1918-1974), herec * Rudolf Cortés (1921-1986), herec a zpěvák * Petr Čech (* 1982), fotbalový brankář * Jaroslav Čechura (* 1952), historik, profesor, archivář * Jaroslav Černý (1898-1970), egyptolog * Bohuslav Ebermann (* 1948), hokejista, mistr světa 1977 (narozen ve Vochově u Plzně) * Kateřina Emmons (* 1983), olympijská medailistka ve střelbě * Pavel Francouz (* 1990), hokejista * Jiřina Fuchsová (* 1943), spisovatelka * Gertrud Fussenegger (1912-2009), spisovatelka * Karel Gott (1939-2019), zpěvák * Peter Grünberg (1939-2018), fyzik, nositel Nobelovy ceny * František Harant (1925-1985), matematik a geometr, profesor ČVUT * Miroslav Horníček (1918-2003), herec *Jaroslav Hruška (1890-1954), sochař * Luboš Hruška (1927-2007), politický vězeň komunistického režimu a tvůrce Meditační zahrady v Plzni * Karel Chochola (1893-1942), architekt, urbanista, nábytkář * Karel Janovický (* 1930), hudební skladatel * Filip Jícha (* 1982), házenkář, nejlepší házenkář světa za rok 2010, dvojnásobný vítěz házenkářské Ligy mistrů (s THW Kiel) * Milan Kajkl (1950-2014), hokejista, mistr světa 1976 a 1977 * Karel Hugo Kepka (1869-1924), architekt * Milan Knížák (* 1940), výtvarník * Bohumil Konečný (1918-1990), malíř, kreslíř, ilustrátor * František Kovářík (1886-1984), herec * Jiří Kovařík (1932-1994), akademický malíř * Jana Kovaříková (1890-1960), herečka * Milan Kraft (* 1980), hokejista * Kamil Krofta (1876-1945),historik, diplomat, politik * František Krásný (1865-1947), architekt * František Kreuzmann starší (1895-1960), herec * Jiří Kučera (* 1966), hokejista * Jiří Langmajer (* 1966), herec, držitel Ceny Thálie pro umělce do 33 let v roce 1999 * Gottfried Lindauer (Bohumír Lindauer) (1839-1926), novozélandský malíř * Josef Mandl (1874-1933), malíř * Matouš Mandl (1865-1948), právník a purkmistr města * Antonín Matzner (1944-2017), publicista, spisovatel, producent, hudební režisér a dramaturg * Leo Meisl (1901-1944), architekt * Václav Pech mladší (* 1976), rallyový jezdec, pětinásobný mistr České republiky a dvojnásobný mistr Slovenska * Jindřich Plachta (1899-1951), herec a komik * Ignác František Platzer (1717-1787), sochař a řezbář * Marie Poppeová (1856-1938), pedagožka, spisovatelka a překladatelka *Karel Pošta (1914-1961), československý válečný letec * Adolf Pytlík (1839 - 1908), český sládek a průmyslník, vážený měšťan a čestný občan města Plzně * Marie Rosůlková (1901-1993), herečka * Pavel Samiec (* 1984), akordeonista a hudební hudební skladatel * Jaroslav Skála (1916-2007), zakladatel první záchytné stanice * Martin Stelzer (1815-1894), plzeňský stavitel (Měšťanský pivovar, Velká synagoga, Saský/Rooseveltův most) * Martin Straka (* 1972), hokejista, olympijský vítěz 1998 a mistr světa 2005 * Barbora Strýcová (* 1986), tenistka * Jiří Suchý (* 1931), divadelník, hudebník, textař a básník * Ladislav Sutnar (1897-1976), designér * Petr Sýkora (* 1976), hokejista, mistr světa 1999 a 2005, vítěz Stanley Cupu 1999/2000 a 2008/2009 * Fritz von Scholz (1896-1944), generálporučík Waffen-SS * Jan Soukup (* 1946), architekt * Vít Starý (* 1989), zpěvák, kytarista, textař * Vladimír Šindler (* 1971), hokejový rozhodčí * Eva Šenková (1923-2004), herečka a zpěvačka * Lenka Šindelářová (* 1955), herečka a zpěvačka * Vojtěch Šíp (1885-1931), sochař * Emil Škoda (1839-1900), zakladatel podniku Škoda * Růžena Šlemrová (1886-1962), herečka * Karel Šrom (1904-1981), hudební skladatel a publicista * Alois Terš (1910-1987), český pedagog, výtvarník a vlastivědný pracovník * Jan Trávníček (* 1976), horolezec a cestovatel * Vlastislav Toman (1929-2022), český novinář, spisovatel dobrodružných knih a scenárista komiksů * Jiří Trnka (1912-1969), výtvarník, ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů * Václav Trojan (1907-1983), hudební skladatel a hudební pedagog * Ota Ulč (* 1930), právník, profesor politologie * Josef Větrovec (1922-2002), herec * Jaroslav Vogel (1894-1970), dirigent a hudební skladatel * Karel Votlučka (1896-1963), malíř, grafik, ilustrátor * Barbora Votíková (* 1996) fotbalová brankářka a youtuberka * Marek Wollner (* 1967), novinář * Miroslav Zikmund (1919-2021), cestovatel a spisovatel

Historie Plzně - dokument, 1. +more část Historie Plzně - dokument, 2. část.

Studenti

Josef Linda (1789-1834), pravděpodobný autor Rukopisu královédvorského a Zelenohorského * Pavel Nedvěd (* 1972), fotbalista * Bedřich Smetana (1824-1884), hudební skladatel

Ostatní osobnosti Plzně

Jakub Auguston (1668. -1735), barokní architekt a stavitel * Martin Kopecký (1777-1854), purkmistr královského města Plzně v letech 1828-1850 * Antonín Kotěra (1844-1909), zakladatel a v letech 1886-1907 ředitel první české obchodní školy * František Křižík (1847-1941), vynálezce a podnikatel * Pavel Mutinský (* 1957), filmař, grafik a malíř, autor grafického řešení na pomníku Díky, Ameriko. +more v Plzni * Helena Růžičková (1936-2004), herečka * Regina Řeháková (1892-1953), hudební pedagožka a skladatelka, působila na Městské hudební škole Bedřicha Smetany * František Schwarz (1840-1906), úředník, propagátor české kultury a školství, autor publikací o veřejné správě * Josef Skupa (1892-1957), autor Spejbla a Hurvínka * Radomír Šimůnek starší (1962-2010), cyklokrosař * Josef Kajetán Tyl (1808-1856), divadelník, spisovatel, překladatel.

Na plzeňském Ústředním hřbitově jsou pochováni například Jiří Trnka, Josef Skupa, Karel Klostermann či Augustin Němejc. V dřívějších dobách se však plzeňská elita nechávala pohřbívat také na Mikulášském hřbitově, kam byli pohřbeni Emil Škoda, Josef Kajetán Tyl nebo purkmistr Martin Kopecký.

Partnerská města

Plzeň má následující partnerská města: * Birmingham, USA * Limoges, Francie * Lutych, Belgie * Řezno, Německo * Takasaki, Japonsko * Winterthur, Švýcarsko * Žilina, Slovensko

Galerie

Soubor:Plzeň, chrám sv. Bartoloměje. +morejpg|Náměstí Republiky s chrámem sv. Bartoloměje Soubor:Plzeň, náměstí Republiky při západu slunce. jpg|Náměstí Republiky, severní strana Soubor:Plzeň, náměstí Republiky. jpg|Náměstí Republiky, východní strana Soubor:Plzeň, Západočeské muzeum (1). jpg|Západočeské muzeum a klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie Soubor:Plzeň, Mlýnská strouha. jpg|Mlýnská strouha a Černá věž Soubor:Plzeň, Veleslavínova ulice. jpg|Veleslavínova ulice uprostřed s domem č. p. 10 Soubor:Plzeň, krajský úřad. jpg|Krajský úřad ve Škroupově ulici (Rašínův dům, 1923-1927) Soubor:Plzeň, kostel sv. Mikuláše. jpg|kostel sv. Mikuláše se starým městským hřbitovem Soubor:Plzeň, církevní gymnázium. jpg|Círekvní gymnázium na Mikulášském náměstí Soubor:Plzeň, pomník J. K. Tyla. jpg|Pomník J. K. Tyla na Mikulášském náměstí Soubor:Plzeň, pivovar. jpg|Areál pivovaru Prazdroj za hlavní vstupní branou Soubor:Plzeň, náměstí T. G. Masaryka. jpg|Náměstí T. G. Masaryka s obchodní akademií a památníkem Osvobození Soubor:Plzeň, Nové divadlo. jpg|Nové divadlo (2012-2014) na Palackého náměstí Soubor:Plzeň, pohled z věže. jpg|Pohled z věže chrámu sv. Bartoloměje Soubor:Plzeň, okresní soud. jpg|Budova okresního soudu v Nádražní ulici z 19. století Soubor:Plzeň, Měšťanská beseda (1). jpg|Detail fasády Měšťanské besedy z Kopeckého sadů Soubor:Plzeň, Kopeckého sady. jpg|Plastika Matka s dítětem v Kopeckého sadech Soubor:Plzeň, busta Miroslava Horníčka. jpg|Busta Miroslava Horníčka v parčíku za Velkou synagogou Soubor:Hrobka Emila Škody. jpg|Hrobka Emila Škody na starém městském hřbitově u kostela sv. Mikuláše Soubor:Plzeň, sokolovna. jpg|Sokolovna (1892-1896), Štruncovy sady.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://mapy. plzen. +moreeu//]Mapový portál města Plzně[/url] * [url=https://www. plzen. cz/]Neoficiální stránky o Plzni[/url] * [url=https://www. regionplzen. cz/]RegionPlzen. cz - zpravodajský portál[/url] * [url=http://www. virtualtravel. cz/plzen. html]Virtuální prohlídky města Plzeň[/url] * [url=http://www. plzen2015. cz/cs/uvod]Plzeň 2015 hlavní město kultury[/url].

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Plzeň-město Kategorie:Statutární města v Česku Kategorie:Krajská města v Česku Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Evropská hlavní města kultury Kategorie:Univerzitní města v Česku Kategorie:Dobrovolný svazek obcí silnice I/27 Kategorie:Města v okrese Plzeň-město Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině Kategorie:Sídla na Berounce Kategorie:Městské památkové rezervace v Plzeňském kraji Kategorie:Sídla na Úhlavě Kategorie:Sídla na Radbuze Kategorie:Sídla na Mži Kategorie:Sídla na Úslavě