| 80.
Naposledy příslušníci české šlechty ještě veřejně vystoupili 25. července 1945, kdy upozornili dopisem československou vládu na majetkovou perzekuci rodin věrných národu za okupace. +more Dopis je signován Janem Lobkowiczem, majitelem velkostatku Drahenice.
ProtektorátZa protektorátu byly šlechtické tituly opět uznávány, vládním nařízením č. 220/1939 byl totiž zrušen zákon č. 61/1918 Sb.
Významným šlechtickým rodům bylo nabídnuto, aby se přihlásili k německé příslušnosti. Této nabídky využili někteří jednotliví Czerninové, Kinští, Lažanští, Harrachové a Kotzové a také rody s francouzskými kořeny Rohanové, Beaufortové a Buquoyové. +more Naopak odmítli Czerninové, Sternbergové, Lobkowiczové, Wratislavové, Kinští, Dlauhowesští, Dobrzenští, Bubnové, Dohalští, Mladotové, Hrubí a Strachwitzové. Vedle těchto českých rodů se k české národnosti přihlásili i původně německé rody (často hlásící se k českému státu již po staletí), například Schwarzenbergové, Colloredo-Mannsfeldové, Aichelburgové, italské rody Batagliové, Belcrediové a Paarové, francouzské rody Mensdorffové-Pouilly a Bailletové a v neposlední řadě původem anglický rod Parischů.
Do NSDAP si podali žádost např. Karl Buquoy, Eugen Ledebur, Karl Waldstein nebo Alfons Clary-Aldringen (1887-1978) a jeho žena Ludwine (1894-1984). +more Členy strany byli také Heinrich Beaufort-Spontin (1880-1966) nebo Leopold Thun-Hohenstein (1888-1944) z choltické větve a jeho žena Irene.
V řadách wehrmachtu bojovali Friedrich Beaufort-Spontin (1916-1998), Christian Leopold Kinsky (1924-2011), Marcus Clary Aldringen (1919-2007) a za Velkoněmeckou říši padli Karl Albrecht Beaufort-Spontin (1918-1942), Karl Eugen Czernin (1920-1940), Johann Ulrich Buquoy (1925-1943), Peter Albrecht Kinsky (1921-1945), Wolf Engelbert Auersperg (1919-1942) a bratři Hieronymus Clary-Aldringen (1917-1941) a Carl Clary-Aldringen (1921-1944).
Rody hlásící se k českému národu byly perzekvovány. Některým byl majetek zkonfiskován, např. +more Adolfu Schwarzenbergovi za jeho podporu Benešovi a peníze, které poskytl na vybudování československého opevnění. Hlubocký majetek byl pak přímo řízen gestapem. Dalším stupněm bylo vyvlastnění, například Colloredům a Czerninům. U jiných rodů byla zavedena vnucená správa velkostatků (zemědělských a lesnických podniků), týkala se především signatářů prohlášení věrnosti z roku 1938. V letech 1941-1942 byly takto postiženy rodiny Kinského (větev chlumecká i kostelecká), Belcrediho (Líšeň), Sternberga (Častolovice, Zásmuky; Český Šternberk), Schwarzenberga (sekundogenitura), Lobkowizce (drahenická a mělnická větev), Czernina (dymokurská větev), Kolowrata (Rychnov nad Kněžnou), Strachwitze (Zdounky), Parishe (Žamberk) a Dobrzenského (Potštejn). Pod vnucenou správu spadaly i objekty, které na pozemcích stály. Německá okupační správa je pak využívala k různým účelům, byly tam zřízeny dětské ozdravovny, vojenské lazarety, letní sídla nacistických pohlavárů nebo sklady armádní výzbroje. Toto příkoří zrušil dekret prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. z 19. května 1945, který zrušil konfiskační opatření nacistického režimu.
Mikuláš z Bubna-Litic byl jediným reprezentantem šlechty, který se dostal přímo do funkce v protektorátní vládě. Od února 1940 do ledna 1942 byl ministrem zemědělství. +more Zastával názor, aby po zatčení Aloise Eliáše demonstrativně prezident Emil Hácha abdikoval a vláda hromadně podala demisi.
Zdeněk Bořek Dohalský byl za svou odbojovou činnost během prvního stanného práva zatčen gestapem 21. října 1941 a v únoru 1945 popraven v Malé pevnosti v Terezíně. +more Za druhého stanného práva 5. června 1942 byli gestapem zatčeni i jeho bratři. František Bořek-Dohalský byl poté vězněn na Pankráci, v Terezíně a v Dachau, válku přežil. Antonín Bořek-Dohalský byl po věznění v Terezíně umučen v září 1942 v Osvětimi.
Humprecht Czernin (1909-1944), majitel velkostatku Hlušice, byl zatčen 9. června 1942, v Petschkově paláci byl stanným soudem 30. +more června 1942 odsouzen za neoprávněné vlastnění zbraně k trestu smrti a jeho majetek byl zkonfiskován ve prospěch Říše. Požádal o milost a trest mu byl změněn na doživotí. Odpykával si ho ve věznici v Brandenburgu an der Havel. Propukla u něj tuberkulóza, 15. září 1944 byl ve vážném stavu převezen do plicního sanatoria na Pleši a o 4 dny později tam zemřel. Jeho bratr Rudolf Děpold Czernin (1904-1984) se bránil, když na jeho velkostatek Dymokury byla uvalena vnucená správa a ten byl posléze prodán náhradovému fondu nacisty ovládaného Bodenamtu. Dne 11. srpna 1943 byl Rudolf Děpold zatčen gestapem za údajný poslech zahraničního rozhlasu. Následně si prošel věznicemi v Kolíně, na Pankráci, v Terezíně a v táboře Gollnow (dnes Goleniów) u Štětína, konce války se dožil. Spolu s Czerninem byli vyšetřováni a následně odsouzeni také hrabě František Kinský (1879-1975), majitel zámku a velkostatku Kostelec nad Orlicí, a princ Karel (Charles) Rohan (1894-1965), majitel velkostatku Choustník.
Řada šlechticů se na konci války aktivně zúčastnila protinacistického povstání, například Karel VI. +more Schwarzenberg a Václav Norbert Kinský se aktivně zúčastnili květnového povstání (Karel VI. byl během bojů v květnu 1945 zraněn), František Schwarzenberg byl spojovacím důstojníkem během Pražského povstání.
Soubor:Zdeněk Bořek Dohalský (1900-1945). jpg|Zdeněk Bořek Dohalský (1900-1945)
Soubor:František Bořek-Dohalský (1887-1951). jpg|František Bořek Dohalský (1887-1951)
Soubor:Antonín Bořek-Dohalský. jpg|Antonín Bořek Dohalský (1889-1942)
Soubor:MikulasBubna. jpg|Mikuláš Bubna Litic (1897-1954)
Soubor:Karl VI zu Schwarzenberg. jpg|Karel VI. Schwarzenberg (1911-1986)
Soubor:Pestrý týden - 13. 1. 1940 - Princ JUDr. František Schwarzenberg. png|František Schwarzenberg (1913-1992).
Poválečné obdobíPoválečné období charakterizují tyto body:
* konfiskace majetku německé a maďarské šlechty na základě prezidentských dekretů
* revize pozemkové reformy a nová pozemková reforma
* perzekuce jednotlivých šlechticů
Konfiskace majetku německé a maďarské šlechty na základě prezidentských dekretů Rámcová pravidla postupu vůči německému a maďarskému obyvatelstvu po osvobození stanovila 8. kapitola Košického vládního programu z 5. +more dubna 1945. Zásadní je dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. z 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Rozhodující byla národnost, nikoliv státní příslušnost. Dekret se ovšem nevztahoval na osoby, které se aktivně účastnily odboje. Celkem se podle odhadu jednalo o přibližně 500-700 tisíc hektarů půdy a lesů. Konfiskace se vztahovaly také na jejich hrady, zámky, paláce a hospodářské objekty. Do vlastnictví států tak přešlo 496 hradů a zámků. Z nich bylo vybráno 48 objektů tzv. I. kategorie, které měly být zpřístupněny a využívány pro kulturní využití.
Dekret prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. +more z 2. srpna 1945 o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské zbavil československé Němce a Maďary s výjimkou antifašistů státního občanství. Někteří němečtí příslušníci šlechtických rodin se nevrátili z fronty, jiní utekli krátce před příchodem Rudé armády nebo byli vyhnáni záhy po osvobození. Zbytek skončil v internačních táborech, odkud byli od prosince 1945 deportováni do Německa.
Následoval ještě dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. +more ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy. Podle něho byl zkonfiskován i ostatní majetek Němců a Maďarů, např. vybavení městských paláců nebo vil včetně uměleckých děl.
Karl Waldstein a Karl Buquoy byli obviněni z kolaborace a stanuli před soudem.
Vyvlastnění některých majetků je dodnes považováno za kontroverzní. Mediálně nejznámější je případ knížecí rodiny Lichtenštejnů, kteří se o rozsáhlé majetky soudí i v průběhu 21. +more století.
Revize pozemkové reformy a nová pozemková reforma Znárodňování pozemkového majetku pokračovalo i v letech 1947 a 1948. Zákon č. +more 142/1947 Sb. ze dne 11. července 1947 o revizi první pozemkové reformy a zákon č. 46/1948 Sb. ze dne 21. března 1948 o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) se dotkl českých majitelů.
Adolf Schwarzenberg (1890-1950).
Zákon č. 143/1947 Sb. +more ze dne 10. července 1947 o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů (tzv. Lex Schwarzenberg) na zemi Českou byl ušit na jednotlivce Adolfa Schwarzenberga a odporoval Ústavě Československé republiky. Protože aktivně podporoval protinacistický odboj, nemohl být označen jako Němec a nemohly se v jeho případě tudíž uplatnil dekrety prezidenta republiky. Podle tohoto legislativního předpisu mu byl vyvlastněn majetek bez náhrady. Pro zákon hlasovala i Milada Horáková. Adolf Schwarzenberg zemřel o tři roky později v zahraničí.
Po vydání těchto zákonů vzrostl počet konfiskovaných šlechtických sídel na více než devět set. Počet zpřístupněných objektů se ze 48 navýšil na 100, v 50. +more letech se ještě nepatrně rozšířil. Ostatní hrady a zámky byly přiděleny ministerstvům, především Ministerstvu vnitra a Ministerstvu obrany), školským a sociálním ústavům a Československým státním statkům. Nejhoršími správci, kteří údržbu výrazně zanedbávali, bylo Ministerstvo obrany a státní statky. Během tohoto období byla řada kulturních památek výrazně poničena či nenávratně zničena.
Perzekuce jednotlivých šlechticů Specifickým obdobím bylo období let 1945 až 1948, kdy šlechta, která byla označena za českou a vlasteneckou, nijak perzekována nebyla (s výše popsanou výjmkou hlubocké větve Schwarzenbergů). Část šlechticů znovu vstoupila do služeb státu, například Jindřich Kolowrat-Krakovský byl československým velvyslancem v Turecku, František Bořek Dohalský byl československým vyslancem v Rakousku, František Schwarzenberg byl československým chargé d’affaires ad interim ve Vatikánu, +more_Schwarzenberg'>Karel VI. Schwarzenberg byl zvolen předsedou Místního národního výboru v Čimelicích.
To se však změnilo po komunistickém převratu v roce 1948. Jak je řečeno výše, příslušníkům české šlechty byl po roce 1948 konfiskován majetek. +more Tím však jejich komunistická perzekuce neskončila. Dále ji charakterizovala např. nemožnost studia, místo regulérní vojny služba u pomocných technických praporů (PTP) a podřadná zaměstnání. Někteří byli po vykonstruovaných procesech uvězněni. Mnozí se proto raději uchýlili do exilu.
| Příklady perzekuce jednotlivých šlechticů |
|---|
| Rod | Šlechtic | Rodiče | Choť | Perzekuce: | Emigrace | Poznámky |
|---|
| studium | vojna | zaměstnání | vězení |
|---|
| Bořek-Dohalský | Jiří
1914-1990 | František Bořek-Dohalský
1887-1951 | Josefa z Thurn-Taxisu
1917-1990 | - | - | skladník, po roce 1968 rehabilitován a pracoval jako podnikový právník | V roce 1950 byl zatčen a o rok později odsouzen na 17 let (mj. uranové doly v Jáchymově a v Příbrami). Po amnestii v roce 1960 byl z vězení propuštěn. | - | Jeho syn Antonín (1944-2017) nesměl studovat, vyučil se pokrývačem, vojenskou službu vykonával u PTP. | | Bořek-Dohalský | Jiří
1914-1990 | Milada Krafferová
1892-1919 | Josefa z Thurn-Taxisu
1917-1990 | - | - | skladník, po roce 1968 rehabilitován a pracoval jako podnikový právník | V roce 1950 byl zatčen a o rok později odsouzen na 17 let (mj. uranové doly v Jáchymově a v Příbrami). Po amnestii v roce 1960 byl z vězení propuštěn. | - | Jeho syn Antonín (1944-2017) nesměl studovat, vyučil se pokrývačem, vojenskou službu vykonával u PTP. | | Bubna-Litic | Eleonora Dujková
1929-2018 | Mikuláš z Bubna-Litic
1897-1954 | Petr Dujka
1921-1996 | studium na gymnáziu nesměla dokončit, absolvovala kurz pro zdravotníky | - | pracovala v jídelně, kde myla nádobí, později tam dělala servírku, prodavačka v prodejně novin | ne | ne | po roce 1989 restituovala s bratrem Adamem majetek | | Bubna-Litic | Eleonora Dujková
1929-2018 | Margaretha Hansa
1902-1946 | Petr Dujka
1921-1996 | studium na gymnáziu nesměla dokončit, absolvovala kurz pro zdravotníky | - | pracovala v jídelně, kde myla nádobí, později tam dělala servírku, prodavačka v prodejně novin | ne | ne | po roce 1989 restituovala s bratrem Adamem majetek | | Czernin | Theobald
1936-2015 | Rudolf Děpold Czernin
1904-1984 | Polyxena Lobkowiczová
* 1941 | studium na gymnáziu nesměl dokončit, vyučil se zedníkem | nasazený u PTP | řidič nákladního auta, později řidič sanitky | ne | 1968, po půl roce se vrátil | po roce 1989 restituoval majetek | | Czernin | Theobald
1936-2015 | Friderika z Wenckheimu
1911-1991 | Polyxena Lobkowiczová
* 1941 | studium na gymnáziu nesměl dokončit, vyučil se zedníkem | nasazený u PTP | řidič nákladního auta, později řidič sanitky | ne | 1968, po půl roce se vrátil | po roce 1989 restituoval majetek | | Hrubý-Gelenj | Jaromír
1922-2012 | Josef Karel Hrubý-Gelenj
1866-1943 | - | studium na lesní fakultě nesměl dokončit | - | dělník na stavbě dálnice, později však na zahraničním oddělení podniku | v roce 1950 zatčen a potom 2 roky vězněn v táborech nucených prací | ne | po roce 1989 restituoval majetek | | Hrubý-Gelenj | Jaromír
1922-2012 | Karola Bukuwková z Bukuwky
1889-1952 | - | studium na lesní fakultě nesměl dokončit | - | dělník na stavbě dálnice, později však na zahraničním oddělení podniku | v roce 1950 zatčen a potom 2 roky vězněn v táborech nucených prací | ne | po roce 1989 restituoval majetek | | Kinský | Josef
1913-2011 | František Josef Kinský
1879-1975 | Bernadetta Merveldtová
1922-2016 | - | - | horník v Jáchymově, Příbrami, 1956 do invalidního důchodu, přivydělával si např. překlady | po politickém procesu 2 roky: věznice Ilava a uranové doly Jáchymov | ne | po roce 1989 restituoval majetek | | Kinský | Josef
1913-2011 | Paulina z Bellegardu
1888-1953 | Bernadetta Merveldtová
1922-2016 | - | - | horník v Jáchymově, Příbrami, 1956 do invalidního důchodu, přivydělával si např. překlady | po politickém procesu 2 roky: věznice Ilava a uranové doly Jáchymov | ne | po roce 1989 restituoval majetek | | Kolowrat Krakowský Liebsteinský | Kryštof
1927-1999 | Hanuš Kolowrat Krakowský Liebsteinský
1879-1955 | Drahoslava (Dana) Jiroušková
1933-2015 | studia na Lesnické škole nesměl dokončit, před maturitou vyloučen | nasazený u PTP | pracoval u Státních lesů, v tkalcovně, ve Státním rybářství | 1948 za účast na protikomunistické demonstraci strávil několik měsíců ve vazbě; 1953 vězení za protistátní činnost (horník v pracovních táborech) | 1968 do Rakouska | po roce 1989 restituoval majetek | | Kolowrat Krakowský Liebsteinský | Kryštof
1927-1999 | Huberta z Wurmbrand-Stuppachu
1892-1967 | Drahoslava (Dana) Jiroušková
1933-2015 | studia na Lesnické škole nesměl dokončit, před maturitou vyloučen | nasazený u PTP | pracoval u Státních lesů, v tkalcovně, ve Státním rybářství | 1948 za účast na protikomunistické demonstraci strávil několik měsíců ve vazbě; 1953 vězení za protistátní činnost (horník v pracovních táborech) | 1968 do Rakouska | po roce 1989 restituoval majetek | | Lobkowicz | Jaroslav
1910-1985 | Jaroslav Lobkowicz
1877-1953 | Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku
1917-2008 | - | - | cestář u Správy silnic, skladník v podniku Kniha v Plzni | ne | ne | 13. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a 7. vévoda roudnický | | Lobkowicz | Jaroslav
1910-1985 | Marie Terezie z Beaufort-Spontinu
1885-1942 | Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku
1917-2008 | - | - | cestář u Správy silnic, skladník v podniku Kniha v Plzni | ne | ne | 13. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a 7. vévoda roudnický | | Mensdorff-Pouilly | Hugo
1929-2023 | Alfons Karel Mensdorff-Pouilly
1891-1973 | Barbora Poláková
1943-2010 (rozvedeni) | studium na gymnáziu nesměl dokončit | nasazený u PTP | řidič, myl auta a pracoval v automobilové dílně | ne | ne | po roce 1989 restituoval se sourozenci majetek | | Mensdorff-Pouilly | Hugo
1929-2023 | Marie Strachwitzová
1901-1971 | Barbora Poláková
1943-2010 (rozvedeni) | studium na gymnáziu nesměl dokončit | nasazený u PTP | řidič, myl auta a pracoval v automobilové dílně | ne | ne | po roce 1989 restituoval se sourozenci majetek | | Schwarzenberg | Arnošt
1892-1979 | Karel IV. ze Schwarzenbergu
1859-1913 | 1. Elisabeth Henriette Széchényiová, později podruhé provd. Collasová
1895-1957 (rozvedeni) | - | - | lesní dělník | V roce 1948 zatčen a po 9 měsících z vazby propuštěn. V roce 1953 byl znovu zatčen a odsouzen na 10 let vězení, jako vězeň pracoval v uranových dolech. Z vězení byl propuštěn v roce 1957. | ne | jediný Schwarzenberg, který po roce 1948 zůstal v Československu | | Schwarzenberg | Arnošt
1892-1979 | Ida z Hoyos-Sprinzensteinu
1870-1946 | 2. Mathilda Gerberová, poprvé provd. Hötzelová
1899-1999 | - | - | lesní dělník | V roce 1948 zatčen a po 9 měsících z vazby propuštěn. V roce 1953 byl znovu zatčen a odsouzen na 10 let vězení, jako vězeň pracoval v uranových dolech. Z vězení byl propuštěn v roce 1957. | ne | jediný Schwarzenberg, který po roce 1948 zůstal v Československu | | Sternberg | Zdeněk
1923-2021 | Jiří Douglas Sternberg
1888-1965 | Alžběta Hrubá-Gelenj
1929-2021 | studoval práva, nepřipuštěn k promoci | nasazený u PTP (horník) | kulisák v divadle | ne | 1968 | po roce 1989 restituoval majetek | | Sternberg | Zdeněk
1923-2021 | Kunhuta Mensdorff-Pouilly
1899-1989 | Alžběta Hrubá-Gelenj
1929-2021 | studoval práva, nepřipuštěn k promoci | nasazený u PTP (horník) | kulisák v divadle | ne | 1968 | po roce 1989 restituoval majetek | | Wratislav | Maximilian Oswald
1917-2002 | Josef Oswald Wratislav z Mitrovic
1883-1966 | Karolína Sternbergová
1924-2021 | - | - | lesní dělník (dřevorubec, traktorista, řidič nákladního vozu) a poštovní doručovatel | zatčen a po půl roce osvobozen | - | po roce 1989 restituoval majetek | | Wratislav | Maximilian Oswald
1917-2002 | Dorothea Josefa z Thun-Hohensteinu
1884-1978 | Karolína Sternbergová
1924-2021 | - | - | lesní dělník (dřevorubec, traktorista, řidič nákladního vozu) a poštovní doručovatel | zatčen a po půl roce osvobozen | - | po roce 1989 restituoval majetek |
.
Dále u Pomocných technických praporů sloužil např. Karel Strachvic (1933-1998).
Po roce 1989Nové poměry po Sametové revoluci charakterizují tyto body:
* návrat šlechty ze zahraničí
* restituce majetku a jeho restaurování
* osobní realizace jednotlivých šlechticů (zaměstnání podle svého výběru, správa majetku)
Restituce V rámci restitucí majetků byl většině šlechtických dědiců vrácen jejich dědičný majetek, který přešel mezi 25. únorem 1948 a 1. +more lednem 1990 do vlastnictví státu, a navazují na tradice v hospodářství na svých pozemcích a v podnikání.
Restitucí se týkají následující právní úpravy: zákon č. 403/1990 Sb. +more ze dne 2. října 1990 o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 87/1991 Sb. ze dne 21. února 1991 o mimosoudních rehabilitacích a zákon č. 229/1991 Sb. ze dne 21. května 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
V oblasti majetku spravovaného státem bylo podáno 173 restitučních žádostí vztahujících se k hradům a zámkům. Dohodou byla nejen šlechticům a jejich potomkům vydána např. +more následující někdejší šlechtická sídla: hrady Český Šternberk, Kost, Vysoký Chlumec, Střekov, tvrze Křepenice a Tuchoraz, zámky Blatná, Boskovice, Častolovice, Doudleby nad Orlicí, Chlumec nad Cidlinou, Kaceřov, Mělník, Nelahozeves, Nové Hrady u Vysokého Mýta, Nové Hrady nad Metují, Orlík, Rychnov nad Kněžnou, Skalka, Zalužany a Žďár nad Sázavou. Některé další objekty byly převedeny do majetku obcí: Loket, Košumberk, Svojanov, Pecka, Humprecht, Náměšť na Hané a Plumlov. Vydán byl také Lobkovický palác na Pražském hradě, Maltézský palác nebo zámek Liběchov. Restituce se pochopitelně týkaly rovněž rozsáhlých mobiliárních fondů, které byly často svezeny na jiné objekty.
Následující tabulka je výběr úspěšných restitucí příslušníků šlechty nebo jejich potomků (abecedně).
| Šlechtické restituce hradů, zámků a paláců |
|---|
| Šlechtický rod | Restituent | Památkové objekty | Rok restituce | Poznámky |
|---|
| Bartoňové (větev Josefa Bohumila) | Josef Marian Bartoň-Dobenín (* 1942) | zámek v Novém Městě nad Metují (zakoupen rodinou v roce 1908) | 1992 | V roce 2013 převzal majetek syn restituenta Joseph Michael Barton Dobenin (* 1970), v roce 2020 byl zámek nabídnut k prodeji, předkupní právo má stát. | | Bartoňové (větev Cyrila Adolfa a jeho zetě Josefa Nováka) | | zámek Zbraslav (původně klášter, zakoupen rodinou v roce 1910) | | V roce 2020 jsou v katastru nemovitostí zapsáni Elizabeth Barton-Dobenin (1921-2018) a Eva Curryová (* 1957). +more | | Battagliové | Blanka Marie (1911-2005) a Christian Battaglia (1914-1991) | zámek Bratronice | 1990 | Blanka Battagliová zámeček v roce 1994 prodala, po roce 2007 ho získal Jiří Jan Lobkowicz s chotí Zdenkou (mělnická větev). | | Belcrediové | Bratři Richard Belcredi (1926-2015) a Hugo Andrian-Belcredi (1923-2012) a jejich synovci Karel (* 1950) a Ludvík Belcredi (* 1954) | zámky Jimramov (v majetku rodu od roku 1778), Brodek u Prostějova a Líšeň v Brně (v majetku rodu od roku 1819) | 1992 | Zámek v Brodku se 700 hektary lesa a 80 hektary polí získal v roce 1992 Richard Belcredi, když uplatnil nárok na dědictví po strýci Gustavu Kálnokym (1892-1979). Bratři Karel a Ludvík restituovali zámek v Líšni, 1600 hektarů lesa a společně se strýcem Hugem Andrianem-Belcredim také zámek v Jimramově. | | Bubna-Liticové | sourozenci Adam Bubna-Litic (1927-2016) a Eleonora Dujková (1929-2018) | zámek Doudleby nad Orlicí (vystavěn rodem vedle tvrze v letech 1585-1590) a Horní Jelení (postaven rodem v roce 1865) | 1992 | Při dělení majetku v roce 2006 Doudleby připadly Eleonoře a Horní Jelení Adamovi. V roce 2020 je v katastru nemovitostí jako majitelka doudlebského zámku zapsána Eleonořina vnučka Barbora Tomášková. U Horního Jelení v katastru nemovitostí v roce 2020 figuruje zesnulý Adam Bubna-Litic, ale zámek obývá jeho nejmladší syn Dominic Nicholas Bubna Litic (* 1966). | | Colloredo-Mannsfeldové | Hieronymus (Jeroným) Colloredo-Mannsfeld (1912-1998) | zámek Dobříš | 1998 | Jeroným restituoval velkostatek Dobříš jako dědictví po bratru Weikhardu (Vikardu) Colloredo-Mannsfeldovi (1914-1946); restituoval také lesy a rybníky panství Zbiroh, ale zámku Zbiroh se pro jeho špatný stav (možná za úplatu) zřekl; soudní spor jiné rodinné větve (Kristina Colloredo-Mansfeldová) o zámek Opočno | | Czerninové (vinořská linie) | Theobald Czernin (1936-2015) | zámek Dymokury (v majetku rodu od roku 1833, resp. 1874) | | Od roku 2011 je majitelem zámku Dymokury Tomáš Czernin (* 1962), nejstarší syn restituenta Theobalda Czernina. | | Czerninové (vinořská linie) | Diviš Czernin (* 1942) | zámek Hlušice (v majetku rodu od roku 1899) | | Diviš Czernin restituoval zámek, 833 ha lesů a 120 ha zemědělské půdy jako synovec bezdětného Humprechta Czernina (1909-1944). Zámek byl využíván jako zemědělské učiliště. V roce 2020 je v katastru nemovitostí zapsán Karel Czernin (* 1992). | | Des Four Walderode | Karel Des Fours Walderode (1904-2000), Johanna Kammerlanderová (* 1947) | zámek Hrubý Rohozec | žádost 1992 | Také 300 hektarů lesa. | | Dlauhowesští | Jan Ignác Dlauhoweský (1909-1996) a jeho syn Václav (* 1946) | zámek Němčice (u Volyně) | 1994 | Také statek Kraselov. V roce 2022 je majitelem zámku Němčice Václavův nejmladší syn Lukáš Dlauhoweský (* 1979). | | Dobrzenští | Jan Maxmilián Dobřenský (1911-1996) | zámek Chotěboř (získán rodem v roce 1836) | 1992 | | | Hildprandtové | Cornélie Hildprandtová, roz. Veverková (1916-2014) a její dcery Josefina Hildprandtová (1938-2020) a Jana (Johanna) Germenis-Hildprandt (* 1947) | zámek Blatná (získán rodem v roce 1798) | žádost 1990, zámek vydán v červnu 1992 | Lihovar v Blatné byl založen v roce 1885. Majetek si Hildprandtové po restituci rozdělili. Od roku 2014 spravuje blatenský zámek Stefanos-Filipos Germenis (* 1981), syn Jany. Spolumajitelem Liqui B - Zámeckého lihovaru a pivovaru Blatná (spolu s Václavem Šitnerem) je Jan Hildprandt (* 1957), syn Josefiny. | | Hrubí-Gelenj | Jaromír Hrubý-Gelenj (1922-2012) | lovecký zámeček Morány | | V rámci restitucí byl nabídnut Jaromíru Hrubému i zámek Červené Pečky, ten se ho ale se souhlasem svých sourozenců vzdal a zdevastovaný zámek pak ministerstvo obrany prodalo. Rodina převzala jen malou část mobiliáře z Červených Peček, kterou se podařilo dohledat; ta byla umístěna na zámeček Morány, který v roce 2013 zdědil synovec Filip Sternberg (* 1956). | | Kálnokyové | Alexandr Kálnoky (1924-2017) | zámek Letovice | žádost 1992, zámek vydán 2001 | Rekonstrukce zdevastovaného zámku se nakonec Kálnoky vzdal a v roce 2004 Letovice prodal. | | Kinští (kostelecká větev) | Josef Kinský (1913-2011) | zámek Kostelec nad Orlicí (vystavěn rodem v letech 1829-1835) | | | | Kinští (chlumecká větev) | Radslav Kinský (1928-2008) | zámek Žďár nad Sázavou (v majetku rodu od roku 1930, resp. nárok od roku 1967) | | | | Kinští-dal-Borgo | Václav Norbert Kinský (1924-2008), jeho synové nosí příjmení Kinský dal Borgo | zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou (postaven rodem v letech 1721-1723), hrad Kost | 1992 | Nárok na hrad Kost získal jako dědictví po své manželce Anně Marii dal Borgo-Netolické (1925-1980). | | Kolowratové-Krakowští | Jindřich Kolowrat-Krakowský (1897-1996) | lovecký zámeček Diana, Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v Praze | | | | Kolowratové-Krakowští-Liebsteinští | Kryštof Jaroslav Kolowrat Krakowský Liebsteinský (1927-1999) | zámek Rychnov nad Kněžnou (v majetku rodu od roku 1640), Černíkovice (v majetku od roku 1674) a lovecký zámeček v Černé Vodě v Orlických horách | 1992 | Také 5 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy. V roce 1999 zdědil majetek Kryštofův syn Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský (* 1958). | | Lobkowiczové (dolnobeřkovická větev) | Marie Julie Thurn-Taxisová, rozená Lobkowiczová (1919-2008) | zámek Dolní Beřkovice (získány z konfiskací po roce 1620) | | V roce 2021 je v katastru nemovitostí zapsán Ferdinand Karl Thurn und Taxis (* 1952), nejmladší syn restituentky a Johanna Nepomuka Thurn und Taxise (1908-1959). Část zámeckého komplexu vlastní přímo, část prostřednictvím firmy Thurn und Taxis, s. r. o. , jejíž je společník a jednatel. | | Lobkowiczové (křimická větev) | Jaroslav Lobkowicz (* 1942) | zámek Křimice (zděděn v roce 1830) | 1994, zámek zcela předán 2007 | | | Lobkowiczové (mělnická větev) | Otakar Lobkowicz (1922-1995) | zámek Mělník a Hořín (oba v majetku rodu od roku 1763, resp. 1790) | 1992 | Také zemědělská půda, vinice a vinné sklepy. Majetek zdědil po otci Jiří Lobkowicz (* 1956), správou mělnického zámku a vinařství pověřil manželku Bettinu Lobkowicovou, se kterou se však v roce 2011 rozvedl. | | Lobkowiczové (mělnická větev) | Johannes Lobkowicz (* 1954), nároky jako dědictví po otci Mikuláši Lobkowiczovi (1931-2019) | zámek Drahenice (získán rodem v roce 1870) | | | | Lobkowiczové (roudnická větev) | Martin Lobkowicz (1928-2014) a potomci Ferdinanda Zdeňka Lobkowicze (1858-1938) | zámky Nelahozeves, Roudnice nad Labem, hrad Střekov a Lobkovický palác v Praze, zámek Lobkovice, hrad Vysoký Chlumec | | Hrad Vysoký Chlumec (a další majetek u Sedlčan) v roce 1998 William Lobkowicz prodal Riprandovi von und zu Arco-Zinneberg a jeho manželce Marii Beatrix Rakouské-d'Este. | | Mensdorff-Pouilly | sourozenci Albert Mensdorff-Pouilly (1926-2015), Bedřich Mensdorff-Pouilly (1925-2018), Hugo Mensdorff-Pouilly (1929-2023), Jan Mensdorff-Pouilly (1933-2020) a Terezie Božková (1934-2000) | zámek Boskovice (v majetku rodu od roku 1856, resp. 1856) | žádost 1992, zámek předán 1993 | Restituovali potomci Alfonse Karla Mensdorff-Pouilly (1891-1973). | | Mladotové ze Solopisk | Jan Mladota ze Solopisk (1917-2001) | zámek Červený Hrádek u Sedlčan | | Závětí přešel zámek po smrti Jana Mladoty na Nikolause Lobkowicze (* 1978), syna Johannese Lobkowicze (* 1954). | | Nádherní | Jan Nepomuk Nádherný (1943-2005) | zámek Chotoviny | 1997 | Po roce 2001 proběhla rekonstrukce, ale po smrti Jana Nádherného jeho dcera Jamie Nicole zámek v roce 2011 prodala. | | Paarové | sourozenci Alfons Václav Paar (1932-2016), Karel Eduard Paar (* 1934) a Eleonora Markéta (1937-2010) | zámek Bechyně | | Restituovaný majetek byl vložen do firmy APS, jejímž majoritním vlastníkem a majitelem zámku se stal Josef Šťáva, pravnuk někdejšího správce. | | Parishové | John Marmaduke Parish (1923-2020) | zámek Žamberk (v majetku rodu od roku 1815) | | Zámek Žamberk byl v roce 2004 prodán Pardubickému kraji. Hrad Litice nad Orlicí, který rod držel od roku 1815, ponechali státu. | | Podstatzští-Lichtensteinové | Josefa Harrachová, provdaná Podstatzká-Lichtenstein (1905-2000) | zámek Velké Meziříčí | 1995 | Po smrti Josefy Podstatzké-Lichtenstein v roce 2000 zdědily zámek její děti František Karel (1933-2016), Maria (1936-2021) a Jan Podstatzký-Lichtenstein (* 1937) | | Podstatzští-Thonsernové | Marie Wanda (* 1954), dcera Theodora Gabriela Podstatzkého-Thonserna (1909-1984) | zámek Litenčice (v majetku rodu od roku 1778/1779) | | Dědicem bude syn Marie Wandy Podstatzké Thonsern Richard (* 1978), který přijal jméno Podstatzký a který se podílí na správě. | | Rajští | Vladimír Rajský (1923-2001) | zámek Klášter ve Vilémově (v majetku rodu od roku 1852) | 1991 | | | Serényiové | rod Thienen-Adlerflychtů (dcera Aloise Serényiho Isabela, provdaná Thienen-Adlerflychtová) | zámek Lomnice u Tišnova, zámek Luhačovice | 2016 | | | Schlikové | František Jindřich Schlik (1914-2005) a dcera Zikmunda Schlika Margareta (* 1950) | zámek Jičíněves (postaven rodem v letech 1715-1717), zámek Vokšice | | V roce 2022 je majitelem zámku Jičíněves Františkův vnuk Andreas Schlik (* 1977), který je také jednatelem firmy SCHLIK JIČÍNĚVES, s. r. o. (založena 2009), která se zabývá pěstováním plodin, lesnictvím, chovem ryb a ubytováním. Majitelkou zámku Vokšice je Margareta Pospíchalová, která také se svou mladší sestrou Ilonou Schlikovou (* 1954) a jejich sestřenicí Helenou Zajíčkovou (* 1960) figuruje ve firmě J. M. Schlik, s. r. o. (založena 2014). Pod tuto firmu spadá např. provoz v Prachovských skalách nebo nabízí palivové dřevo. | | Schwarzenbergové (orlická větev) | Karel VII. Schwarzenberg (1937-2023) | zámky Orlík (v majetku rodu od 1719), Čimelice (v majetku rodu od 1842, resp. 1850), Varvažov (v majetku rodu od 1847) a Sedlec (zakoupen v roce 1819) | | Také přibližně 11 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řada budov, například v Praze, Varvažově či Karlově. V roce 2007 převzal správu majetku Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967). | | Schwarzenbergové (orlická větev) | Anna Bucherová (1933-2013), dcera Arnošta Schwarzenberga (1892-1979) | zámek Tochovice (v majetku rodu od 1842, resp. 1850) | | | | Sternbergové | Zdeněk Sternberg
(1923-2021) | hrad Český Šternberk (v majetku rodu 1241-1712 a znovu od roku 1841), zámek Březina (zbudován rodem v letech 1790-1808) | 1992 | V roce 2021 zdědil majetek Zdeňkův syn Filip (* 1956). | | Sternbergové | Jan Bosco Sternberg
(1936-2012) | zámek Jemniště (zakoupen v roce 1868) | žádost 1992, vyhověno 1995 | Jan Bosco Sternberg získal nárok na zámek jako dědictví po své tetě Terezii Sternbergové (1902-1985) a jejím manželovi Františku Mensdorff-Pouilly (1897-1991). V roce 2012 zdědil zámek po otci Jiří Sternberg (* 1968). | | Sternbergové | Františka Diana Sternbergová-Phipps (* 1936) | zámek Častolovice (v majetku rodu od roku 1694), Zásmuky (v majetku rodu od roku 1637) | 1992 | | | Strachwitzové | Potomci Huga Strachwitze (1900-1978), mezi nimi František Strachwitz (* 1939) | zámek Zdounky (v majetku rodu prostřednictvím sňatku, od roku 1907 byla jedinou majitelkou Karolína Marie, roz. Lambergová) | 1993 | V roce 2007 zámek s přilehlým areálem prodán manželům Vrškovým. | | Waldstein-Wartenburgové (svatoslavská linie) | Děti Gabrielly, roz. Waldstein-Wartenbergové (1896-1974) | třetina majetku ve Svatoslavi | | Gabriella provd. Křečanová a později Jirečková byla dcerou zakladatele svatoslavské linie Zdeňka Waldstein-Wartenberga (1862-1936). Její sourozenci a jejich rodiny se přihlásili k německé národnosti. Sestra Marie (1891-1943, měla potomky) zemřela za války a bratr Karl (1897-1978) nesměl zůstat po válce v Československu. Zámeček Zátiší je nyní také v rukou Gabrielliných dětí, ale musely si ho koupit. Nejde o část majetku, která byla restituována. | | Wratislavové (skřipelská větev) | Maxmilián Josef Wratislav (1917-2002) | zámek Dírná (v majetku rodu asi od 1620), zámek Myslkovice (v majetku rodu od 1877), Vratislavský palác v Praze | | Zámek Myslkovice v roce 2006 obec odkoupila. |
.
Někteří šlechtici však majetek zpátky nedostali, ačkoli by na něj nebýt tzv. Benešových dekretů měli mít nárok (za druhé světové války například byli aktivně zapojeni v odboji). +more Vydán nebyl např. zámek v Plané, o který neúspěšně žádala Mathilda Nostitzová (1936-2021); stát od roku 1989 chátrající zámek prodal a ten pak v roce 2017 částečně vyhořel. Někteří se o svůj majetek se státem (někdy i úspěšně) soudí. Například v roce 1992 byl vznesen restituční nárok Karlem des Fours Walderode (1904-2000), který jako Němec přišel o majetek na základě Benešových dekretů. Teprve v roce 2019 byl majetek soudně potvrzen Johanně Kammerlanderové, vdově po Karlovi. Restituce se kromě lesů a jiných pozemků týkala zámku Hrubý Rohozec. Několik desetiletí se soudila o majetek Marie Alžběta Salmová-Reifferscheidt-Raitzová (1931-2022), která se ho domáhala jako dcera posledního vlastníka Huga Mikuláše. Šlo především o zámek Rájec nad Svitavou. Desítky let trvá také restituční spor Kristiny Colloredo-Mansfeldové (* 1940) a jejích příbuzných o zámek Opočno a jeho mobiliář.
Šlechtické rody vymřelé ve 20. století | Šlechtické rody vymřelé ve 20. století (výběr) |
|---|
| Erb | Rod | Rok vymření po meči | Poslední mužský člen | Datum narození a úmrtí | Poslední ženský člen | Datum narození a úmrtí | Dědici | Poznámky |
|---|
| Choť | Choť |
|---|
| +moresvg'>40 px | Stadionové | 1908 | Filip František Josef ze Stadion-Thannhausenu | 4. 10. 1847 - 13. 9. 1908 | Paula Helene Isabella von Stadion-Warthausen | 4. 6. 1875 - 21. 4. 1955 | Schönbornové, jméno rodu převzal polský hraběcí rod Rzyszczewski. | Už v roce 1906 osobou Jiřího Františka Eduarda ze Stadion-Warthausenu (1. 11. 1844 - 18. 5. 1906) vymřela linie Stadion-Warthausen. Paula Helene byla jeho dcerou. | | 40 px | Stadionové | 1908 | Marie, roz. Císařová | 20. 12. 1850 - 5. 10. 1929 | Franz von Koczyński | 28. 10. 1866 - 20. 1. 1919 | Schönbornové, jméno rodu převzal polský hraběcí rod Rzyszczewski. | Už v roce 1906 osobou Jiřího Františka Eduarda ze Stadion-Warthausenu (1. 11. 1844 - 18. 5. 1906) vymřela linie Stadion-Warthausen. Paula Helene byla jeho dcerou. | | 40 px | Ungnadové z Weissenwolffu | 1917 | Mikuláš Jindřich Ungnad z Weissenwolffu | 11. 8. 1895 - 29. 9. 1917 | Irena Ungnadová z Weissenwolffu | 6. 9. 1880 - 1. 3. 1969 | Szapáryové, Thurn-Taxisové | Mikuláš Jindřich a Irena byli sourozenci. Jejich sestrou byla Jindřiška (Henriette) Ungnadová z Weissenwolffu (1883-1962), provdaná za Huga Thurn-Taxise (1873-1915). Irena v roce 1944 adoptovala Mikuláše ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1904-1970), který se pak psal Salm-Reifferscheidt-Ungnad-Weissenwolff. | | 40 px | Ungnadové z Weissenwolffu | 1917 | --- | --- | Ladislav Jan Szápáry de Muraszombath, Széchysziget et Szapár | 16. 5. 1864 - 12. 10. 1939 | Szapáryové, Thurn-Taxisové | Mikuláš Jindřich a Irena byli sourozenci. Jejich sestrou byla Jindřiška (Henriette) Ungnadová z Weissenwolffu (1883-1962), provdaná za Huga Thurn-Taxise (1873-1915). Irena v roce 1944 adoptovala Mikuláše ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1904-1970), který se pak psal Salm-Reifferscheidt-Ungnad-Weissenwolff. | | 40 px | Kounicové (česká hraběcí větev) | 1919 | Eugen Jan z Kounic | 15. 5. 1841 - 8. 9. 1919 | Eleonora z Kounic | 27. 8. 1862 - 8. 4. 1936 | Pálffyové | Eleonora byla neteří bratrů Eugena Jana a Václava Kounice (1848-1913). Moravská knížecí větev vymřela po meči už v roce 1848. | | 40 px | Kounicové (česká hraběcí větev) | 1919 | Anna Fenzel | 2. 3. 1848 - 9. 11. 1909 | Géza Andrássy | 22. 7. 1856 - 29. 8. 1938 | Pálffyové | Eleonora byla neteří bratrů Eugena Jana a Václava Kounice (1848-1913). Moravská knížecí větev vymřela po meči už v roce 1848. | | 40 px | Sporckové (Šporkové) | 1928 | Ferdinand Johann Sporck | 24. 4. 1848 - 21. 7. 1928 | Eleonora Walburga Sporck | 13. 5. 1862 - 2. 11. 1944 | | Eleonora Walburga, dcera Eduarda ze Sporcku (1828-1908), byla neteří Ferdinanda Johanna. | | 40 px | Sporckové (Šporkové) | 1928 | Anna Schmackal | 21. 10. 1847 - 26. 11. 1908 | --- | --- | | Eleonora Walburga, dcera Eduarda ze Sporcku (1828-1908), byla neteří Ferdinanda Johanna. | | 40 px | Clam-Gallasové | 1930 | František z Clam-Gallasu | 26. 7. 1854 - 20. 1. 1930 | Žofie z Clam-Gallasu | 1900-1980 | Podstatzký-Lichtensteinové, Auerspergové | František z Clam-Gallasu měl sedm dcer, Žofie (Sophie) byla nejmladší. | | 40 px | Clam-Gallasové | 1930 | Marie z Hoyos-Sprinzensteinu | 1858-1938 | Eduard Rupert z Auerspergu | 1893-1948 | Podstatzký-Lichtensteinové, Auerspergové | František z Clam-Gallasu měl sedm dcer, Žofie (Sophie) byla nejmladší.
Šlechtictví v současnosti Zákonem č. 61/1918 Sb. +more, jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly, bylo šlechtictví zrušeno. Zákon zůstává dodnes v platnosti a ve světle zákona ze dne 13. července 2023 o zrušení obsoletních právních předpisů, který jej ponechal v platnosti, jej zřejmě nelze označit za obsoletní (ani případným zrušením zákona by však nedošlo ke znovuobnovení či "obživnutí" šlechtictví). Porušení zákona však již nemůže založit veřejnoprávní deliktní odpovědnost, neboť právní řád již nezná skutkovou podstatu přestupku spočívající v porušování zákazu užívání šlechtických titulů a označování se za šlechtice. Ta byla zrušena v roce 1949 zákonem č. 247/1949 Sb.
Potomci šlechtických rodů jsou stejnými občany jako všichni ostatní a sdružují se do občanských spolků, zpravidla s cílem podporovat zachování historie, památek a vzdělanosti.
Někteří z nich se uplatnili v politice, např. Karel Schwarzenberg (vicepremiér, ministr zahraničí, poslanec, senátor), Michal Lobkowicz (ministr obrany, poslanec), Jaroslav Lobkowicz (poslanec), Tomáš Czernin (senátor), František Kinský (starosta Kostelce nad Orlicí). +more Jiní se dali na církevní dráhu, např. František Lobkowicz (biskup ostravsko-opavský), Filip Zdeněk Lobkowicz (opat kláštera Teplá) a Christoph Schönborn (arcibiskup vídeňský), na diplomatickou dráhu, například Richard Mořic Belcredi (velvyslanec ČR ve Švýcarsku), Hugo Mensdorff-Pouilly (český diplomat ve Francii, činovník Řádu maltézských rytířů), podíleli se na činnosti rytířských řádů, například Radslav Kinský či Václav Bořek-Dohalský (velkopřevorové řádu svatého Lazara Jeruzalémského), nebo Karel Mornstein-Zierotin (rytíř téhož řádu) či se pohybují v oblasti ekonomiky (Bedřich Schwarzenberg, Ferdinand Schwarzenberg, Constantin Kinský či Jiří Lobkowicz). Mathylda Nostitzová či Dominika Kolowrat Krakowská se věnovaly a věnují charitativním aktivitám, Franziska Diana Sternbergová se věnuje interiérovému návrhářství, Christina Colloredo-Mansfeldová (malířka, modelka, herečka, kaskadérka), František Kinský (ředitel reklamní agentury, moderátor), František Tomáš Kolowrat Krakowský (kameraman a producent) či Alfons Mensdorff-Pouilly (spoluautor seriálu Pat a Mat) se věnovali a věnují uměleckým a kulturním činnostem. Samantha Kolowratová je českou reprezentantkou v ženském ledním hokeji.
Mezi nejznámější současné šlechtické rody v Česku patří (abecedně):
* Bartoňové z Dobenína
* Belcrediové
* Daczičtí
* Bořek-Dohalští
* Bubnové z Litic
* Colloredo-Mannsfeldové
* Czerninové
* Hildprandtové
* Kinští
* Kolowrat-Krakowští
* Lobkowiczové
* Mensdorffové-Pouilly
* Podstatští
* Schwarzenbergové
* Sternbergové
* Wratislavové
Tyto rody pocházejí ze staré české šlechty předbělohorské (Kinští, Sternbergové, Kolowrat-Krakowští, Czerninové, Lobkowiczové) anebo ze šlechty cizí, zejména rakouské, německé a italské, přišlé k nám v době pobělohorské.
Soubor:Karel Schwarzenberg 2019. +morejpg|Karel Schwarzenberg (1937-2023)
Soubor:Mathilda Nostitzová (2017). jpg|Mathilda Nostitzová (1936-2021)
Soubor:František Tomáš hrabě Krakowský z Kolowrat. jpg|František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943-2004)
Soubor:Kinsky Frantisek 16778v. jpg|František Kinský (* 1947)
Soubor:Biskup František Václav Lobkowicz. jpg|František Václav Lobkowicz (1948-2022)
Soubor:At2011. jpg|Filip Zdeněk Lobkowicz (* 1954)
Soubor:Hrabě Constantin Kinsky. jpg|Constantin Kinský (* 1961)
Soubor:Tomáš Czernin in 2016. jpg|Tomáš Czernin (* 1962).
Šlechtické rody vymřelé ve 21. století | Šlechtické rody vymřelé ve 21. století (výběr) |
|---|
| Erb | Rod | Rok vymření po meči | Poslední mužský člen | Datum narození a úmrtí | Poslední ženský člen | Datum narození a úmrtí | Dědici | Poznámky |
|---|
| Choť | Choť |
|---|
| +morepng'>50 px | Mladotové ze Solopisk | 2001 | Jan Mladota ze Solopisk | 7. 9. 1917 - 26. 4. 2001 | Valentina Marie Mladotová ze Solopisk | 11. 2. 1891 - 9. 5. 1984 | Lobkowiczové (mělnická větev) | Jan Mladota pobýval po roce 1948 v Rakousku, USA a Švýcarsku. Červený Hrádek u Sedlčan, který zrestituoval, odkázal Nikolausi Lobkowiczovi (* 1978), synu Johannese Lobkowicze (* 1954). | | 50 px | Mladotové ze Solopisk | 2001 | Henriette Goldegg-Lindenburg | 13. 9. 1924 - 13. 8. 2011 | 1. Anton Codelli z Codellisbergu (rozvedeni 1921) | 22. 3. 1875 - 26. 4. 1954 | Lobkowiczové (mělnická větev) | Jan Mladota pobýval po roce 1948 v Rakousku, USA a Švýcarsku. Červený Hrádek u Sedlčan, který zrestituoval, odkázal Nikolausi Lobkowiczovi (* 1978), synu Johannese Lobkowicze (* 1954). | | 50 px | Mladotové ze Solopisk | 2001 | Henriette Goldegg-Lindenburg | 13. 9. 1924 - 13. 8. 2011 | 2. Karel Lumbe | 19. 4. 1885 - 17. 10. 1967 | Lobkowiczové (mělnická větev) | Jan Mladota pobýval po roce 1948 v Rakousku, USA a Švýcarsku. Červený Hrádek u Sedlčan, který zrestituoval, odkázal Nikolausi Lobkowiczovi (* 1978), synu Johannese Lobkowicze (* 1954). |
.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura KLOUDOVÁ, Martina; PLESKALOVÁ, Jana. Šlechtický predikát. +more In: KARLÍK, Petr, ed. , NEKULA, Marek, ed. a PLESKALOVÁ, Jana, ed. CzechEncy - Nový encyklopedický slovník češtiny. 2017 [url=://www. czechency. org/slovnik/letter/%C5%A0
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
*
* [url=http://www. academia. edu/15722759/STAR%C3%9D_Marek. _Ryt%C3%AD%C5%99i_p%C5%99ijat%C3%AD_do_%C4%8Desk%C3%A9ho_pansk%C3%A9ho_stavu_v_dob%C4%9B_p%C5%99edb%C4%9Blohorsk%C3%A9]cit. 24. 3. 2022]. Přístup z:[/url]dostupné online[/url].
Související článkyČeská heraldika
* České království
* Deklarace zástupců české šlechty na obranu československého státu a národa
* Predikát
* Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
* Šlechtický predikát
* Modrá krev
Externí odkazy[url=https://www.ceskykralovskyinstitut.cz/ceske-slechticke-rody-jak-vznikly-a-kam-se-ztratily/]České šlechtické rody, jak vznikly a kam se ztratily (Český královský institut )[/url]
Kategorie:Dějiny Česka
Kategorie:Šlechta
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Top
|
|
Cesko.wiki 
.jpg)
.jpg)
_engraving_crop.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
